V sobotu malijské jednotky za pomoci Francie znovuzískaly klíčové město na severu země Gao, které bylo od převratu v držení islamistických skupin. Zabezpečit město pomáhaly i nigerské a čadské jednotky. Úspěch vojenské operace přichází v době, kdy představitelé Africké unie (AU) jednají v etiopské Addis Ababě o vyslání více jednotek do země, v současnosti je v Mali na 5 700 mezinárodních jednotek. V sobotu francouzský premiér Jean-Marc Ayrault řekl, že „dobytí Timbuktu se očekává v brzké době“.
Archiv rubriky: BBC
Ochromení dopravy a desetidenní stávka v Athénách skončily
Desetidenní řecká stávka pracovníků metra v hlavním městě Athénách skončila poté, co vláda pohrozila zatčením zaměstnanců, pokud se nevrátí do práce. I přesto, že někteří pracovníci pokračovali v protestech, metro se znovu rozjelo kolem třetí hodiny odpolední místního času. Stávka a protesty se konaly kvůli novým nepopulárním úsporným opatřením, jež se nejvíce týká odborů. Bouřlivá reakce na snižování platů vedla k úplnému ochromení podzemního systému i příměstské železnice v Athénách, které slouží v přepravě 1,1 milionu cestujících denně. Celých 10 dní nejezdilo metro, tramvaje a ani autobusy, jejichž řidiči se podíleli na stávce v solidaritě se svými odborovými kolegy. Konzervativní koalice vydala nouzové opatření tzv. občanský mobilizační příkaz, díky němuž hrozí dopravním pracovníkům propuštění, zatčení a dokonce i uvěznění.
Bývalý agent CIA byl odsouzen k 30 měsícům vězení za prozrazení postupů a krycího jména
Bývalý představitel CIA John Kiriakou byl odsouzen ke 2,5 roku vězení za porušení práva zpravodajské služby, k čemuž podle BBC nedošlo za posledních 27 let. Soud shledal Johna Kiriakoua vinným z vyzrazení krycího jména funkcionáře CIA, který se aktivně podílel na výsleších zadržených osob a současně s tím Kiriakou odhalil i používané vyšetřovací metody zpravodajské služby, mezi které patří i waterboarding. John Kiriakou působil u CIA mezi lety 1990 a 2004.
USA připustily svoji chybu ve výcviku malijských jednotek
Generál Carter Ham, velitel amerických jednotek v Africe připustil, že Spojené státy americké částečně selhaly ve výcviku lokálních vojenských jednotek v Mali, které v současné době bojují proti islamistickým rebelům na severu země. Lidskoprávní organizace kritizují jednání malijských jednotek, které během svého postupu zabíjejí Araby a Tuaregy. Generál Carter Ham uvedl, že při výcviku se Američané zaměřili především na taktiku a technickou stránku boje a připustil, že americkým silám se nepodařilo malijským vojáků předat určité hodnoty, morální a etické jednání.
V Egyptě probíhají silné demostrace
Na 2. výročí svrhnutí bývalého egyptského prezidenta Husního Mubaraka se země opět ponořila do vlny demostrací. Lidé se bouří nejen v Káhiře ale i Alexandii, Suezu a Ismajlíji, kde napadli kancelář Muslimského bratrstva (MB). Demonstranti nesouhlasí s politikou současného prezidenta Mohammeda Mursího, kterého označují za „zrádce“ revoluce. „Prezident nenaslouchá národu, chtěli jsme jen chléb, svobodu a sociální jistoty,“ je slyšet z ulic. Vůdce opozice Mohammed El-Baredei vyzval lid, aby nepřestával bojovat za svá práva. Doprava v Egyptě je paralyzována.
Nejméně 50 mrtvých si vyžádala vzpoura ve venezuelské věznici
Ve věznici na severovýchodě Venezuely v městě Uribana vypukla v pátek vzpoura vězňů, která má na svědomí nejméně 50 mrtvých a téměř 100 zraněných. Podle prohlášení ředitele nemocnice, do které byli oběti převezeni, byla většina zranění zapříčiněna střelnými zbraněmi. Mezi mrtvými jsou i zaměstnanci věznice. Viceprezident Venezuely Nicolás Maduro v televizním vysílání vyjádřil zármutek nad tragickou událostí a požádal generálního prokurátora Luisa Ortega o důsledné vyšetření toho, co se ve věznici stalo. Věznice v Urubaně patří mezi jednu z nejnebezpečnějších ve Venezuele kvůli množství konfliktů, které se odehrávají na její půdě.
V Bahrajnu propukly protesty
Stovky mladých demonstrantů vyšly do ulic hlavního bahrajnského města Manama. K protestům vyzvala bahrajnská opozice i přesto, že nedávno souhlasila se zahájením dialogu s vládou ohledně ukončení nepokojů v zemi. Khalil al-Marzook, mluvčí hlavní opoziční strany al Wefaq, uvedl, že „souhlas k dialogu neznamenal, že zastavíme své protesty“. Bahrajnské ministerstvo vnitra dříve odmítlo vydat opozici povolení k demonstracím a varovalo, že „účast v shromáždění je nezákonná a proti narušitelům bude zakročeno“. Policie následně skutečně zahradila hlavní silnice v Manamě a proti davu použila slzný plyn. Nepokoje v Bahrajnu trvají od 14. února 2011, kdy byla první poklidná demonstrace v Manamě rozehnána policií.
Povstalecká organizace FARC a kolumbijská vláda zintenzivnily jednání
Jesús Santrich, člen vyjednávacího týmu povstalecké organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), potvrdil, že jednání o míru s kolumbijskou vládou se zrychlují, doslova tempo jednání přirovnal k latinskoamerickému tanci mambo. Bývalý viceprezident Humberto de la Calle, který reprezentuje stranu kolumbijské vlády, prohlásil, že v třetím kole vyjednávání již našly obě strany kompromis v otázkách agrární reformy, nicméně ještě stále mají před sebou mnoho bodů k projednání. FARC a vláda začaly pracovat na uzavření trvalého míru před 3 měsíci po více než půlstoletí bojů, které podle údajů vlády stály život více než půl miliónu lidí.
Kolumbijský prezident zve Evropu k debatě o drogách
Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos zopakoval potřebu zhodnotit efektivitu boje proti ilegálním drogám. Během svého projevu pro diplomatické sbory zemí pozval do debaty o nových strategiích boje proti organizovanému prodeji ilegálních drog i zástupce evropských států. Prezident Santos zdůraznil potřebu přijmout inovace a řešení, která by zabránila tomu, aby se mladí lidé nejen v Kolumbii stávali oběti drogových dealerů. Nevyhnutná k tomu má být spolupráce celého světa. Prezident Kolumbie Santos je jedním z představitelů Latinské Ameriky, kteří se aktivně zapojují do boje proti výrobě a distribuci drog.
Slovinsko pravděpodobně čekají předčasné volby a stávka desetitisíců zaměstnanců
Slovinsko pravděpodobně čekají předčasné volby do parlamentu důsledkem rozpadu vládní koalice. Poslanec Gregorje Viranta (DLGV) vystoupil z koalice a tím zbavil vládu parlamentní většiny. Poslanec Virant uvedl, že jeho důvodem odstoupení je, že premiér Janez Jansa odmítl demisi z funkce po korupčním skandálu. Krize v zemi dopadá na desetitisíce zaměstnanců veřejného sektoru, kteří se připojili k několika tisícové stávce v hlavním městě Lublaň. Učitelé, univerzitní lektoři, lékaři a další státní zaměstnanci protestují proti úsporným opatřením, včetně 5% snížením mezd. Premiér Jansa trvá na tom, že opatření jsou nezbytná, aby se obnovily veřejné finance, které jsou nyní poškozeny krizí eurozóny. Stav ekonomiky a HDP Slovinska se zhoršuje rychleji než v ostatních zemí eurozóny s výjimkou Řecka a Portugalska. Analytici varují, že by Slovinsko v nejbližší době mohlo potřebovat mezinárodní finanční pomoc.
V Jordánu skončily parlamentní volby
Počáteční výsledky naznačují úspěch provládních sil. Účast ve volbách byla podle volební komise 56,6 %, volby nicméně bojkotovala opozice, která již upozornila na údajné volební podvody. Hlavní stranou opozice je Islámská akční fronta (IAF), politická odnož Muslimského bratrstva. IAF bojkotovala volby mimo jiné i kvůli údajně diskriminačnímu volebnímu zákonu, který znevýhodňuje velká města, kde má práve opozice hlavní základnu. Zákon naopak zvýhodňuje ženy beduínských kmenů a umožňuje hlasovat členům bezpečnostních složek, čímž získávají na vlivu podporovatelé jordánského krále Abdullaha II. V posledních 2 letech zahájil král Abdullah II. v zemi řadu reforem, které mají předejít nepokojům, jaké zasáhly ostatní arabské země. Opozice bojkotovala volby také proto, že míra dosavadních reforem jí připadá nedostačující.
Mali vyšetřuje obvinění vojáků ze zabíjení na severu země
Mezinárodní federace pro lidská práva (FIDH) obvinila malijskou armádu, že vojáci a severu země bez soudu a na základě etnicity zabíjeli Araby a Tuaregy. Malijská armáda zprvu zcela odmítla jakékoliv obvinění z vraždění svých vojáků, nyní oznámila, že zahájila vyšetřování. Na severu země islamistické skupiny vyhlásily po převratu z jara minulého roku nezávislý stát Azawad. Podle agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR) od počátku mezinárodní operace pod vedením Francie od 10. ledna proti islamistickým skupinám uteklo před boji do sousedních zemí na 7100 občanů.
Ukrajina a společnost Shell se dohodly na dodávce plynu
Dohodou s Royal Dutch Shell by Ukrajina ráda snížila závislost na ruském plynu. Smlouva v údajné hodnotě 10 miliard USD byla podepsána na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu. Dohodu mezi státní společností Nadra Yuzivska a Shell podepsali ředitel společnosti Peter Voser a ukrajinský ministr pro energetiku Eduardo Stavytsky. Odpůrci dohody varují před vysokým rizikem možného znečištění země. V roce 2006 a 2009 Rusko odstavilo důsledkem platební neschopnosti v zimě Ukrajině plyn, dohoda se společností Shell má podle Ukrajiny podobným případům předejít.
Senátní komise zahraničních vztahů zvažuje jmenování Johna Kerry ministrem zahraničí
Americký demokratický senátor John Kerry ve čtvrtek podstoupil slyšení před komisí zahraničních vztahů amerického Senátu, který rozhodne o tom, zda se senátor Massachusetts John Kerry stane novým ministrem zahraničních věcí USA. Současná ministryně zahraničí Hillary Clintonová Kerryho nominaci podpořila a Senát vyzvala k jejímu rychlému schválení. Jelikož předsedou komise je právě senátor John Kerry, slyšení vedl senátor New Jersey Robert Menendez. Předpokládá se, že Senát Kerryho nominaci schválí bez větších obtíží.
V Maroku se zvažuje změna části zákona o znásilnění nezletilých
Muž, který znásilní dívku, se na základě jednoho článku trestního zákoníku může v Maroku vyhnout soudu a vyšetřování, jestliže si dívku následně vezme za ženu. Nyní marocká vláda zvažuje vypustit z trestního zákonu kontroverzní článek, aktivisté to vítají. Ministerstvo spravedlnosti v pondělí uvedlo, že zvažuje přijetí přísnějších trestů, jakákoliv změna trestního zákoníku musí být schválena oběma komorami parlamentu. Podnětem pro možnou změnu zákona byla smrt 16leté Aminy Filali, která byla donucena vdát se za muže, jenž ji měl znásilnit, po 10 měsících manželství si sama vzala život. V konzervativních, především venkovských, částech Maroka je ztráta panenství u neprovdané dívky, byť důsledkem znásilnění, považována za hanbu celé rodině.
Islamisté na severu Mali se rozdělují, někteří žádají dialog
Již druhým týdnem probíhá mezinárodní intervence pod vedením Francie proti islamistům, kteří vyhlásili na severu Mali nezávislý stát Azawad. Nyní se Islamiské hnutí za Azawad (IMA) odtrhlo od islámské Ansar Dine, která bývá spojováno s teroristickou skupinou al-Kaida, a žádá mírové jednání. IMA pod vedením Alghabass Ag Intalla „odmítá všechny formy extremismu a terorismu“, Ag Intalla byl vyjednávačem za Ansar Dine, která prosazuje striktní výklad islámského práva šaría, během jednání v minulém roce v sousední Burkině Faso.
Pentagon zrušil zákaz vojačkám účastnit se přímých bojů
Americký ministr obrany Leon Panetta zrušil zákaz z roku 1994, který nepovoloval ženám u americké armády účastnit se přímých bojů v předních liniích. Rozhodnutí může ženám zpřístupnit více než 230 000 funkcí a postů a to i u elitních jednotek. Krok ministra obrany má své příznivce i odpůrce. Podle některých měl zákaz účasti žen na přímých vojenských střetech své opodstatnění, což dokládají nejrůznější studie, které uvádějí, že ženy mají v přímém boji menší šanci přežít či pomoct přežít svým spolubojovníkům a to nejen kvůli fyzickým dispozicím. Ženy představují 14 % personálu americké armády.
Národní osvobozenecká armáda se přiznala k únosu lidí v Kolumbii
Kolumbijská informační agentura informovala o prohlášení povstalecké organizace Národní osvobozenecké armády (ELN), která se přiznala k únosu 5 zaměstnanců těžební společnosti z minulého týdne. Svůj krok odůvodnila reakcí na rozhodnutí kolumbijské vlády, která podle ELN odevzdala 99 % báňských akcií v oblasti Serranía de San Lucas do rukou společností ze zahraničí, čímž nezůstalo téměř nic pro obyvatele regionu. Únos ELN označil ministr obrany Juan Carlos Pinzón za nepřijatelný a neodůvodněný. Mezi obětmi byl jeden Kanaďan, dva Peruánci a dva Kolumbijci. Povstalecká organizace ELN se zabývá hlavně únosy a následným vydíráním.
Americký generál John Allen byl zbaven obvinění z nevhodných emailů
Pentagon stáhl obvinění amerického generála a bývalého vrcholného představitele ozbrojených sil v Afghánistánu Johna Allena, který byl podezříván z nepatřičného chování v podobě udržování nevhodné emailové konverzace s Jill Kellyovou, floridskou celebritou. Kellyová byla zapletena do skandálu okolo bývalého šéfa CIA Davida Petraeuse, který po odhalení milostného poměru rezignoval. Po očištění Allenova jména je možné, že se generál, jenž se po vznesení obvinění vzdal loni v únoru své pozice v Afghánistánu, stane vrchním velitelem amerických vojsk v Evropě.
V hlavním městě Chile je postupně obnovována dodávka pitné vody
Dodávky pitné vody byly zastavěny v úterý po tom, co se zjistilo, že voda je kontaminována. Přibližně jeden den byli obyvatelé hlavního města Santiago de Chile odkázáni na jiné zdroje tekutin. Představitelé společnosti dodávající pitnou vodu prohlásili, že důvod, který zapříčinil znehodnocení zdrojů vody, bylo znečištění řeky Maipo záplavami v Andách. Voda řeky byla plná bahna, co zapříčinilo poruchy na strojích a vynutilo jejich zastavení. Společnost závady údajně již odstranila. V současnosti se teploty v Chile pohybují kolem 30 °C, nicméně nikomu z téměř 2 milionů zasažených obyvatelů se nic vážného následkem nedostatku vody nestalo.
Španělský premiér cestuje do Peru a Chile
Španělský premiér Mariano Rajoy navštíví Jižní Ameriku s cílem zúčastnit se na bilaterálních jednáních s představiteli regionu a summitu mezi Evropskou unii a Společenství latinskoamerických států a Karibiku (CELAC). V Peru se premiér Rajoy setká s prezidentem Ollanten Humalem, poté navštíví Santiago de Chile, kde se bude od 26. do 27. ledna konat summit regionů. Jeho hlavním úkolem je prohloubit kooperaci mezi EU a zeměmi CELAC v otázkách udržitelného rozvoje. Tohle bude již třetí cesta premiéra Rajoye do Latinské Ameriky.
V Izraeli začíná povolební vyjednávání
Po sečtení výsledků izraelských parlamentních voleb získala koalice strany Likud premiéra Benjamina Netanyahua a strany Yisrael Beitenu 31 křesel v izraelském parlamentu, což je o 11 křesel méně, než měly obě strany před volbami. Spolu se zbylými třemi pravicovými stranami kontroluje pravý blok 60 křesel izraelského parlamentu z celkových 120. Nečekaného úspěchu dosáhla nová středová sekulární strana Yesh Atid, která získala 19 křesel. Sekulární Yesh Atid tak spolu s Labouristy, ostatními levicovými stranami a arabsko-izraelskými stranami kontroluje v parlamentu druhou polovinu křesel. Podle BBC bude premiér Netanyahu potřebovat k sestavení vlády podporu středové Yesh Atid, její lídr Yair Lapid však již avizoval, že bude požadovat změnu zákonu, který umožňuje ultra ortodoxním židům vyhnout se službě v armádě a také, že vstoupí pouze do vlády, která bude usilovat o obnovení mírových rozhovorů s Palestinci. Zájem o spolupráci se středovou Yesh Atid však projevila také předsedkyně levicových Labouristů Shelly Yachimovichová. „Máme nyní příležitost osvobodit izraelské občany od jha netanyahuovy vlády,“ uvedla předsedkyně Yachimovichová.
Útoku na těžařskou základnu v Alžírsku se mohli účastnit i Kanaďané
Kanadské ministerstvo zahraničí pracuje na vyvrácení či potvrzení informace, že meziislamisty, kteří podnikli útok na těžařskou základnu v Alžírsku, byli i dva kanadští občané. Alžírský premiér Abdelmalek Sellal uvedl, že jeden z organizátorů celé akce byl Kanaďan, který byl během krize zabit. Kanadský ministr zahraničí John Baird řekl, že zatím tuto informaci oficiálně nemůže ani potvrdit, ani vyvrátit. Útok a obléhání těžařské základny si vyžádalo 37 mrtvých cizinců, mezi kterými byli Američané, Britové nebo Japonci.