EU se rozhodla pozastavit platnost sankcí proti 81 úředníkům a 8 firmám v Zimbabwe, kvůli „mírovému, úspěšnému a důvěryhodnému“ referendu o nové ústavě. Podle zdrojů EU sankce zůstanou platné proti 10 lidem, včetně prezidenta Zimbabwe Roberta Mugabeho. Sankce EU uvalila v roce 2002 v reakci na porušování lidských práv a politické násilí v rámci vlády prezidenta Mugabeho. Příznivci prezidenta Mugabeho tvrdí, že sankce by měly být bezpodmínečně odstraněny, protože mají negativní dopad na ekonomiku země. Prezident Mugabe a předseda vlády Morgan Tsvangirai z opoziční strany si rozdělili moc v zemi po sporných volbách v roce 2008. Nová ústava, schválená v referendu 16. března, rozšiřuje občanské svobody. Nové všeobecné volby by se měly konat v tomto roce.
Archiv rubriky: BBC
Starosta New Yorku Bloomberg věnuje na kampaň za regulaci zbraní 12 milionů USD
Starosta města New York Michael Bloomberg vloží do kampaně na přísnější regulaci střelných zbraní 12 milionů USD. Kampaň bude mít podobu televizních reklam, které poběží ve 13 státech USA. Televizní reklamy budou vybízet voliče k vytvoření nátlaku na své senátory, aby podpořili přísné prověrky kupců střelných zbraní. Starosta Bloomberg věří, že Kongres, který o návrhu zákona na přísnější kontrolu zbraní bude hlasovat příští měsíc, zákon schválí.
V Brazílii vystěhovali z budovy starého muzea desítky původních obyvatelů
Policie brazilského města Rio de Janeiro vystěhovala na desítky příslušníků původních kmenů z budovy starého muzea, kterou obývali. Objekt se totiž nachází v blízkosti známého stadionu Maracaná, budova byla postavena v roce 1862 a od té doby sloužila jako Muzeum původních kmenů. Nicméně v roce 1978 bylo muzeum opuštěno a v roce 2006 se do něj nastěhovalo přibližně 60 lidí, z nichž bylo 20 dětí. Budova má být zničena kvůli potřebám Mistrovství světa ve fotbale. Původní obyvatelé proti plánu protestovali, nicméně byli policií vystěhováni a úřady jim přislíbili konstrukci nového kulturního centra.
Pákistánský exprezident Musharraf se vrátil do země
Bývalý pákistánský generál a prezident Pervez Musharraf se po 4 letech vrátil do své vlasti, aby v čele nově založené Strany všech pákistánských muslimů kandidoval v květnových parlamentních voleb. Exprezident Musharraf se k návratu rozhodl i přesto, že čelí několika obviněním, mezi něž patří i účast na vražedném spiknutí proti někdejší premiérce Benazir Bhuttové. Tato obvinění však byla pákistánskými autoritami koncem týdne pozastavena, exprezidentovi Musharrafovi tedy nyní nehrozí okamžité zatčení. Situace v některých oblastech v zemi se však v souvislosti s jeho návratem komplikuje, v provincii Severní Vazíristán došlo k sebevražednému bombovému útoku, při kterém zemřelo 17 pákistánských vojáků. Útok má na svědomí některá z místních militantních skupin napojených na Al-Kajdu a Taliban. Krátce poté bylo zveřejněno video, v němž je exprezidentovi Musharrafovi vyhrožováno smrtí, pokud se vrátí do Pákistánu.
Střety v Egyptě: kancelář Muslimského bratrstva vzplála
Několik tisíc egyptských opozičních aktivistů se v pátek v Káhiře střetlo se členy a podporovateli Muslimského bratrstva. Policie musela použit slzný plyn, aby od sebe obě strany oddělila. Kromě kamenů, které létaly vzduchem, byly zapáleny i dva autobusy patřící Muslimskému bratrstvu. „Přišli jsme k baště bratrstva, už nebudeme protestovat před prezidentským palácem, ti, co vládnou Egyptu, sídlí zde,“ uvedl demonstrant Hamat Awat. Útoky proti sídlům Muslimského bratrstva se udály i jinde v Káhiře a také v dalších částech země. Ve městě Mahalla poblíž Alexandrie bylo sídlo bratrstva dokonce zapáleno. Sekulární opozice protestuje proti údajné snaze islamistů v čele s egyptským prezidentem Mursím o schraňování moci, ti takové obvinění odmítají.
Paraguay splní rozsudek týkající se restituce půdy pro původní obyvatele
Představitelé Paraguaye přislíbili naplnění rozsudku Interamerického soudu pro lidská práva z roku 2006, který požaduje, aby stát provedl restituci půdy v oblasti Chaco. Půda má být podle rozhodnutí soudu vrácena původním obyvatelům. Prohlášení poskytla ministryně spravedlivosti a práce María Lorena Segovia na setkání s členy původní komunity, kteří minulý čtvrtek vstoupili na své historické území. Již 6. března byla ustanovena Vyjednávací komise, která se má zabývat požadavky původních obyvatelů vzhledem k restituci 32 000 hektarů půdy.
Izraelský premiér se omluvil Turecku za ztráty na životech po napadení jejich lodě
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se omluvil Turecku za pochybení, které vedlo ke zranění a ztrátám na životech v květnu 2010. Devět tureckých aktivistů bylo zabito na palubě lodi Mavi Marmara poté, co byli zadrženi izraelskými komandy, když se snažili dopravit přes izraelskou námořní blokádu záchranou pomoc do pásma Gazy. Izraelská vláda uznala pochybení, ale stojí si za tím, že komanda použila sílu, protože aktivisté na ně zaútočili. Aktivisté uvedli, že izraelští vojáci zahájili palbu jakmile vstoupili na palubu lodi, která byla v tu dobu v mezinárodních vodách. Incident vyvolal mezinárodní pobouření a vedl k významnému zhoršení vztahů mezi Tureckem a Izraelem. Premiér Netanjahu souhlasí se svým tureckým protějškem premiérem Recep Tayyip Erdogan ohledně snahy odškodnit ztrátu rodinám aktivistů. Dohoda byla zprostředkována americkým prezidenta Barackem Obamou během jeho návštěvy Izraele.
Letiště v městě Oruro se nebude zatím jmenovat po bolívijském prezidentu Moralesovi
Podle dohody mezi úřady a občanskými sdruženími nebude letiště v městě Oruro pojmenováno po současném bolívijském prezidentu Evo Moralesovi. Rozhodnutí přišlo po několika protestních akcích občanů, kteří si jeho jméno vysloveně nežádali a trvali na tom, aby letišti bylo navráceno jeho původní jméno inspirované uznávaným leteckým hrdinou Juanem Mendozem. Tohle řešení je nicméně jenom dočasné, na čemž se obě strany dohodly. Konečný rozsudek v této otázce vynese až Ústavní soud.
Kypr učinil významný pokrok v jednání s EU a MMF
Kyperský ministr financí Michael Sarris oznámil, že Kypr učinil významný pokrok v jednání s EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF) ohledně dluhové krize s cílem zajistit finanční pomoc. Ministr Sarris uvedl, že Kypr zvažuje 25% daň z vkladů nad 130 000 USD v jejich největší bance. Tím by Kypr získal 7,5 miliardy USD a mohl si zajistit 13 miliardový úvěr. Parlament schválil restrukturalizaci bankovního systému, ale zamítl jednorázovou daň z vkladů. Evropská centrální banka (ECB) je připravena Kypr pozastavit všechny prostředky bankám, pokud nedojde k dohodě, což by znamenalo bankrot země a pravděpodobně nucený odchod z eurozóny. Ministr Sarris cestoval do Moskvy a usiloval o ruskou podporu alternativního způsobu financování, ale Rusko uvedlo, že by Kypr měl nejdříve dosáhnout dohody EU.
Bolívie bude žalovat Chile kvůli přístupu k moři
Bolívijský prezident Evo Morales prohlásil, že v následujících dnech předloží žalobu proti Chile, kterou se bude snažit dosáhnout získání samostatného přístupu k moři pro svou zemi. Národní komise Bolívie se přestěhuje do města La Haya, kde sídlí Mezinárodní soudní dvůr (ICJ). Bolívie území, které by jí zabezpečilo přístup k moři, ztratila v roce 1879 po chilské invazi během Pacifické války. „Chile tím, že neposlouchá hlas bolívijského lidu, mu upírá klid, solidaritu a bratrství a zatracuje latinskoamerickou integraci a ničí touhu národů žít v míru a harmonii,“ prohlásil prezident Morales.
Kvůli násilí a nepokojům byl v Barmě vyhlášen stav nouze
Již čtyři dny se město Meiktila v centrální části Barmy potýká s násilím. Po počátečním úspěchu policie, kdy se podařilo situaci částečně uklidnit, se konflikt vyvolaný sporem mezi místními buddhisty a muslimy rozhořel naplno. Vážná situace si vyžádala zásah prezidenta země Thein Seina, který v Meiktile vyhlásil stav nouze. Jeho krok by měl napomoci barmské armádě zajistit ve městě pořádek. Podle místních zdrojů si incident vyžádal již nejméně 20 mrtvých, oficiální potvrzená čísla však zatím nejsou známa. Na místo byly povolány stovky policistů, kteří mimo jiné pomáhali evakuovat ostatní obyvatele města. Vztahy mezi buddhistickou a muslimskou částí barmské populace se dlouhodobě zhoršují, od loňského incidentu v Rakhine jde o nejvážnější událost.
Italský prezident svěřil předsedovi Bersanimu mandát k sestavení vlády
Italský prezident Giorgio Napolitano ukončil rozhovory s vůdci hlavní politických stran a vydal prohlášení, že mandát k sestavení vlády svěřil předsedovi Pier Luigi Bersanimu. Předseda středolevé Demokratické stran (DP) Bersani po volbách minulý měsíc získal většinu hlasů v dolní komoře Poslanecké sněmovně, ale horní komoře v Senátu žádná strana potřebnou většinu nezískala. Od počátku patové situace předseda Bersani odmítá koalici se středopravou stranou Lid svobody (FI) předsedy a bývalého premiéra Silvia Berlusconiho, který ve volbách skončil na druhém místě. Předseda Bersani je ochotný utvořit koalici s Hnutím pěti hvězd (M5S), které získalo ve volbách 25 % voličů, ale návrh předseda Beppe Grillo zásadně odmítá. Nenalezne-li Bersani řešení, bude země čelit novým parlamentním volbám.
Předseda Grillo oficiálně požádal italského prezidenta o svěření mandátu k sestavení vlády
Předseda italské strany Hnutí pěti hvězd (M5S) Beppe Grillo oficiálně požádal italského prezidenta Giorgio Napolitano, aby mu svěřil mandát k sestavení vlády. Strana M5S ve volbách minulý měsíc získala 25 % hlasů a drží rovnováhu politických sil. Předseda Grillo při jednání s prezidentem Napolitano nastínil dvacetibodový řídící program, který obsahuje referendum o setrvání Itálie v eurozóně, nové dotace pro nezaměstnané a více finančních prostředků pro veřejné zdravotnictví a školství. Podle analytiků je nepravděpodobné, že by mandát prezident Napolitano svěřil předsedovi Grillovi, ale mluví se o tom, že mandát nabídne Pier Luigi Bersanimu, jehož středolevá Demokratická strana (DP) vyhrála volby v Poslanecké sněmovně. Na setkání s prezidentem Napolitano bývalý premiér Silvio Berlusconi oznámil, že je ochoten sestavit koaliční vládu, které by pokračovala v úsporných opatřeních.
Ve Venezuele byla policií rozehnaná studentská manifestace
Studentská manifestace podporovatelů venezuelské opozice byla rozehnaná policií poté, co se skupina demonstrantů setkala s demonstrujícími podporovateli současné vlády Venezuely v hlavním městě Caracas. Přibližně 100 mladých lidí mířilo k vládním budovám, aby vyjádřilo požadavek na svobodné a spravedlivé prezidentské volby, které se budou konat již 14. dubna. Policii se nepodařilo udržet skupiny odděleny a byla nucena použít slzotvorný plyn.
V Kolumbii bylo ukončeno sedmé kolo mírového dialogu
Povstalecká organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) a vláda Kolumbie uzavřely sedmé kolo mírových jednání, které přineslo důležité dohody v oblasti rozvoje na venkově. Nicméně dosáhnutí konečného příměří je podle vládního vyjednávače Humberta de la Calle ještě stále v nedohlednu. Rozhovory budou pokračovat od 2. dubna s dalšími body rurální problematiky, jelikož FARC se považuje za hlavního představitele nejchudší venkovní populace. Agrární problematika je prvním tématem, o kterém se jedná při pokusu o uzavření trvalého míru po 50 letech bojů v Kolumbii.
Na chilské pláži jsou tisíce mrtvých vodních živočichů
Tisíce mrtvých krevet a stovky zahynulých mořských krabů objevili rybáři na pláži města Coronel v Chile v regionu Bio Bio. Odborníci začali vyšetřovat příčinu smrti živočichů, zkoumají teplotu vody, testují její složení, především objem kyslíku. Místní lidé se nyní obávají jíst všechno, co pochází z moře. Rybáři se domnívají, že úhyn živočichů mohly způsobit elektrárny v okolí používající mořskou vodu jako chladící médium. Mluví se také o klimatickém jevu El Niño, který dlouhodobě ohřívá Tichý oceánu a kterému se dává za vinu mnoho přírodních katastrof.
Kvůli silným deštům a sesuvům půdy zemřelo v Brazílii 28 lidí
Přívalové deště v Brazílii mají za posledních několik dní na svědomí ke středečnímu datu 28 lidských životů. Dva mrtví byli hasiči, kteří pracovali v záchranném týmu. Nejvíce postiženým městem je Petrópolis nacházející se v brazilském státu Rio de Janeiro zhruba 70 kilometrů od hlavního města. Obyvatelé Petrópolisu v uplynulých dnech zaznamenali zhruba 20 sesuvů půdy, které zničily domy, v nichž se v daný okamžik nacházeli lidé. Podle tamního meteorologického ústavu v posledním týdnu spadlo více vody, než se předpokládalo pro celý březen. V roce 2011 povodně a sesuvy půdy v regionu Rio de Janeiro usmrtily přibližně 1 000 lidí.
V Barmě došlo k násilnostem mezi buddhisty a muslimy
V centrální oblasti Barmy ve městě Meiktila se proti sobě v násilném střetu postavili místní buddhisté a muslimové. Této části Barmy dominuje muslimské obyvatelstvo. Během konfliktu bylo zabito nejméně 10 osob, dále došlo k zakládání požárů, převážně v muslimských domech a mešitách. Kvůli intenzitě násilí byl vyhlášen zákaz vycházení. Jedná se o pravděpodobně nejvážnější nábožensky motivovaný incident od loňského roku, kdy si nepokoje v Rakhine vyžádaly téměř 200 obětí. Od té doby jsou vztahy mezi meiktilskými buddhisty a muslimy napjaté. Podle BBC násilnosti vyvolala hádka ve zlatnictví, situaci se již z větší části podařilo uklidnit.
Kuvajtský parlament schválil udělení občanství až 4 000 osob
Kuvajtští poslanci odhlasovali zákon o udělení občanství 4 000 osobám, které se sice ke kuvajtskému občanství hlásí, ale oficiálně jsou považovány za nelegální obyvatele. Těchto osob, nazývaných Bidun, je v Kuvajtu asi 106 000 a jedná se o ty, kteří při vyhlášení kuvajtské nezávislosti v roce 1961 nezažádali o občanství nebo neměli potřebné dokumenty k tomu, aby jim bylo přiděleno. Jde také o potomky osob bez občanství a osoby, které byly v 60. letech najaty do bezpečnostních složek a v zemi se usídlily. Od 80. let se situace Bidunů zhoršovala a nyní nemohou pracovat ve státní správě, mají omezený přístup k zdravotnictví, vzdělání atd. V posledních dvou letech propukaly mezi Biduny nepokoje, které často potlačovala policie. Nynější zákon označila kuvajtská vláda za „základ pro řešení problému Bidunů“.
V Sýrii byl údajně proveden útok chemickými zbraněmi
První zprávu o údajném útoku přinesla syrská vládní agentura Sana, která uvedla, že „teroristé odpálili raketu obsahující chemický materiál“ a zabili 16 lidí. Zpráva vládní agentury byla doprovozena fotkami údajných obětí, které však podle BBC nevykazovaly znaky vystavení chemickým látkám. Později obvinili velitelé syrských rebelů ze stejného činu vládní jednotky a citovali výpovědi údajných svědků. Obvinění ani jedné strany se však nepodařilo potvrdit či vyvrátit. Vyslanec syrské vlády při OSN Bashar Jaafari již požádal generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona o důkladné prošetření celého incidentu nezávislou komisí odborníků. Syrský ministr zahraničí Walid Muallem následně obvinil EU a Arabskou ligu z povzbuzování rebelů k páchání takovýchto „ohavných zločinů“ a zdůraznil, že syrská vláda by proti svým lidem chemické zbraně nikdy nepoužila.
Kurdská strana a turecká vláda uzavřely příměří
Uvězněný vůdce kurdských rebelů a zakladatel Strany pracujících Kurdů (PKK) Abdullah Ocalan vyzval svůj lid a své příznivce k dialogu s tureckou vládou po letech války. Ocalan si od roku 1999 odpykává doživotní trest za velezradu a jeho dopis byl předložen tureckému parlamentu a přečten na počest kurdských oslav Nového roku v jejich hlavním městě Diyarbakir. Dohoda je výsledkem několika měsíců mírových rozhovorů mezi PKK a tureckou vládou, jejímž předsedou je Recep Tayyip Erdogan. Předvečer příměří premiér Erdogan odsoudil řadu výbuchů v hlavní městě, které přisuzuje levicovým stranám, které nesouhlasí s rozhovory o příměří s PKK. Před týdnem kurdští rebelové propustili 8 tureckých rukojmí v severním Íránu, což je považováno za projev dobré vůle a důkazem, že kurdská otázka může mít demokratické řešení.
Venezuela přerušila diplomatický dialog se Spojenými státy americkými
Komunikační kanál pro diplomatické jednání mezi Venezuelou a Spojenými státy americkými byl přerušen z venezuelské strany. Stalo se důsledkem útokům americké političky Roberty Jacobson proti Národní volební řadě (CNE), která prohlásila v den smrti prezidenta Huga Cháveze, že následující volby by se měly konečně uskutečnit podle demokratických zásad. Bilaterální vztahy mezi státy byly od roku 2010 zrušeny a jediná diplomatická jednání mohla být vykonávána přes Organizaci amerických států (OEA). Nicméně podle ministra zahraničních věcí Venezuely Elíase Jaua i tyto styky budou přerušeny.
Prezident Obama navštívil poprvé Izrael
Americký prezident Barack Obama poprvé ve své funkci navštívil Izrael. Prezident Obama se na letišti setkal s izraelským premiérem Netanyahuem a prezidentem Peresem. Ve svém projevu v Tel Avivu poté ujistil Izrael o přátelství Spojených států amerických. „Spojené státy stojí při Izraeli, protože je to náš základní zájem z hlediska bezpečnosti. Naše spojenectví je věčné, je na věky,“ prohlásil prezident Obama. Ve Spojených státech amerických byl prezident Obama kritizován, že ve svém prvním volebním období Izrael nenavštívil, a že nemá se zemí dobré vztahy. Z nedávného průzkumu mezi Izraelci navíc vyplynulo, že pouze 10 % jich má na prezidenta Obamu příznivý názor. Ve čtvrtek navštíví prezident Obama Západní břeh Jordánu a setká se s prezidentem Palestinské autonomie Mahmoudem Abbasem. Podle BBC ale nejsou očekávány žádné průlomy v izraelsko-palestinských jednáních.