Na 1000 lidí na několik dní zablokovali činnost dolu na těžbu zlata v Kyrgyzstánu, který vlastní kanadská společnost Centerra Gold. Demonstranti požadovali znárodnění dolu a lepší sociální výhody. Do oblasti přijel i premiér Zhantoro Satybaldiyev a uvedl, že vláda již s majitelem dolu jedná. V pátek byl v oblasti vyhlášen stav nouze, když propukly střety mezi policií a demonstranty, na 50 lidí bylo zraněno. Po návštěvě premiéra přestali demonstranti blokovat hlavní příjezdovou cestu a chod dolu byl obnoven. Podle premiéra nicméně protesty přinesou ekonomice země ztrátu ve výši 4 milionů USD.
Archiv rubriky: BBC
Nezaměstnanost v eurozoně dosáhla v dubnu nového maxima
Dalších 95 000 lidí oproti měsíci březnu přišlo o práci v rámci eurozony, která sdružuje 17 zemí. Míra nezaměstnanosti v Řecku a Španělsku se i nadále drží nad 25 %, nejnižší zůstává v Rakousku, kde se pohybuje kolem 4,9 %. Počet lidí bez práce se zvýšil i ve Francii, druhé největší ekonomice eurozony. Nezaměstnanost mladých lidí zůstává stále palčivým problémem, v současnosti je na 3,6 milionů obyvatel pod 25 let bez práce. V Itálii se míra nezaměstnanosti mladých lidí pohybuje nad 40 %. Za posledních 12 měsíců přišlo v eurozoně o práci na 1,6 milionů obyvatel. Ekonomika eurozony je na nejhorších číslech od roku 1999. Situací na poli nezaměstnanosti se bude Evropská centrální banka (ECB) zabývat na jednání příští týden.
Navrhovaná doba vězení pro argentinského exprezidenta je 8 let
Argentinský prokurátor v pátek požádal o osmiletý trest odnětí svobody pro argentinského prezidenta z let 1989 až 1999 Carlose Menema. Kromě toho také navrhl zakázat bývalé hlavě státu vykonávat veřejné funkce po dobu 16 let. Carlos Menem byl uznán vinným za nelegální dodávky zbraní Ekvádoru a Chorvatsku v letech 1991 až 1995, oba státy se tehdy nacházely ve válečném stavu a na dodávky zbraní bylo uvaleno embargo. Dvaaosmdesátiletý Carlos Menem obvinění odmítá.
Libanon odložil volby na konec roku 2014
Libanonský parlament hlasoval o odložení voleb. Poslanci si prodloužili mandát do listopadu 2014, tedy skoro o rok a půl. Odůvodnili to bezpečnostní situací. Napětí v zemi vzrostlo, když se Hizballah zapojil přímo do bojů v Sýrii. Poslanci navíc nedokázali přijmout nový volební zákon. Pověřenému premiérovi Tammam Salam se mezitím již dva měsíce nedaří sestavit vládu. Očekává se, že obnoví svou snahu poté, co bylo parlamentu prodlouženo období. Demonstranti před parlamentem házeli rajčata a provolávali hesla: „Neuspěli jste. Jděte domů.“
Vztahy mezi Venezuelou a Kolumbií se přiostřují, venezuelský prezident Madura mluví o „noži do zad“
Venezuelského prezidenta Nicolása Madura pohoršilo setkání kolumbijského prezidenta Juana Manuela Santose s bývalým prezidentským kandidátem a vůdcem opozice Venezuely Henriquem Caprilesem v Bogotě, hlavním městě Kolumbie. V přímém přenosu oficiální venezuelské televize označil prezident Maduro tenhle krok Kolumbie za „nůž do zad Venezuely“. Navíc vyjádřil své pochybnosti o vůli Venezuely pokračovat v mírovém stavu s Kolumbií, jelikož považuje chování Kolumbie za hrubé porušení podmínek vyjednaných mezi kolumbijskou vládou a zesnulým prezidentem Venezuely Hugem Chávezem. Nicméně projev zakončil rozhodnutím nadále uvažovat o vztazích mezi zeměmi. Vůdce opozice Capriles navštívil Kolumbii již ve středu a byl prezidentem Kolumbie Santosem oficiálně přijat.
Barma uzavřela dohodu s karenskými rebely, boj trvá již přes 50 let
Dohoda mezi barmskou vládou a karenskými rebely byla ve čtvrtek podepsána v hlavním městě Karenského státu Mitkyina. Sedmibodová dohoda obsahuje i dočasné příměří a odzbrojení na obou stranách. Dohoda je výsledkem 8 kol jednání, kterých se zúčastnili i zástupci OSN a Číny. Rebelové žádají, aby na dodržování příměří dohlíželi mezinárodní pozorovatelé a zároveň začalo vyjednávání o nezávislosti autonomie Karenského státu. Boje mezi Kareny a barmskou vládou trvají již přes půl století, největší střety probíhají nedaleko čínsko-barmské hranice.
Zákon omezující kouření v Rusku vstoupil v platnost
Na 40 % Rusů se řadí mezi kuřáky, což zemi staví na přední místa žebříčku v počtu kuřáků. V sobotu začal platit v Rusku zákon, který zakazuje kouření na veřejných místech a omezuje tabákovou reklamu. Kouření bude zakázáno na pracovištích, schodištích obytných domů, autobusových zastávkách, vlakových nádražích a letištích. V roce 2014 se zákaz rozšíří i na restaurace, bary, lodě a vlaky. Zákon podepsal v únoru prezident Vladimir Putin. Zvýšit by se měla i cena tabákových výrobků, nyní je možné koupit v Rusku krabičku cigaret za méně než 1 USD.
Prezident Zimbabwe nemůže otálet se stanovením voleb, rozhodl ústavní soud
Podle ústavního zimbabwského soudu se musí prezidentské a parlamentní volby konat do 31. července, proto musí prezident Robert Mugabe stanovit jejich datum co nejdříve. V prezidentských volbách se proti sobě postaví současná hlava státu za stranu Zanu-PF a opoziční premiér Morgan Tsvangirai ze strany MDC. V březnu byla v referendu schválená ústava, proto by měly být vyhlášeny volby podle nové ústavy. V minulých volbách v roce 2008 měl v prvním kole zvítězit premiér Tsvangirai, nicméně podle oficiálních výsledků byla volba zmanipulovaná, do druhého kola následně odstoupil. Do čela země tak byl zvolen prezident Mugabe, který funkci vykonává od roku 1980.
Švýcarsko na další rok omezuje přísun pracovníků z EU
O rok bylo prodlouženo omezení pro imigranty z Evropské unie, kteří do Švýcarska cestují za prací. Švýcarsko tvrdí, že se imigrace dostala na příliš vysokou úroveň, kdy jednu čtvrtinu populace tvoří právě přistěhovalci. Země sice není členem EU, ale podepsala dohodu o volném pohybu osob, prodloužení kvót může podle evropské komise vést k ochabnutí vztahů. Největší část přistěhovalců tvořili Němci, Španělé, Portugalci a Italové. Míra nezaměstnanosti se přitom pohybuje pod 3 % a země ekonomicky roste rychleji, než se původně předpokládalo. Imigranti ze dvou nejmladších členů EU – Bulharska a Rumunska – mají vstup na pracovní trh Švýcarska i nadále zakázán, počet přistěhovalců z ostatních evropských zemí je regulován.
Kuba je i nadále na americkém černém seznamu států podporujících teroristické země
Ministerstvo zahraničí USA ve čtvrtek zveřejnilo výroční zprávu, která se vyjadřuje k mezinárodní teroristické činnosti v roce 2012. Na seznamu zemí podporujících terorismus je Írán, Kuba, Súdán a Sýrie. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Jennifer Psaki, řekla, že dokument hodnotí vývoj za celý uplynulý rok. Přestože Kubu USA do seznamu zahrnuly, kritizují ji mírněji než v předchozích letech. Zpráva tvrdí, že nejsou důkazy o tom, že by Kuba dodávala zbraně nebo výcvik teroristickým skupinám a USA si všímá snahy Kuby zprostředkovat dialog mezi Kolumbijskou vládou a kolumbijskou levicovou povstaleckou organizací Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Podle zprávy však i nadále jsou na ostrově členové baskické separatistické organizace ETA a Kuba má stále politické vazby na FARC. Podle některých analytiků je Kuba zahrnuta v seznamu spíše z politických důvodů než kvůli tomu, že by představovala skutečnou hrozbu.
Ženě ze Salvadoru namísto potratu umožní aspoň císařský řez
Úřady v středoamerickém státě Salvador po světové negativní odezvě na rozsudek soudu, který Salvadorke Beatriz C. nepovolil interrupci, přehodnotily situaci a na základě doporučení doktorů umožní ženě císařský řez již příští týden. Nejdříve ministryně zdravotnictví Salvadoru María Isabel Rodríguez mluvila jenom o předčasném vyvolaní porodu, nakonec ale akceptovala císařský řez jako přijatelný kompromis. Beatriz již překonala 20 týdnů těhotenství, po kterých se již přerušení těhotenství nemusí podle ministryně Rodríguez označovat jako interrupce. Pro Beatriz donošení plodu představuje riziko ohrožení života.
Starosta Toronta Rob Ford kvůli skandálu neodstoupí
Skandál kolem starosty kanadského města Toronta se týká údajného videa, na kterém byl starosta zachycen, jak kouří kokain, tzv. crack. Starosta Rob Ford na tiskové konferenci popřel existenci videa a obvinil média, že ho chtějí skandalizovat. Zároveň oznámil, že se svého postu nevzdá a hodlá kandidovat i v dalších volbách v příštím roce. Starosta Ford odmítl odpovídat na otázky přímo se týkající aféry. Několik lidí starostova personálu podalo kvůli skandálu demisi. Novináři z kanadského listu Toronto Star uvedli, že video viděli, ale nemají ho k dispozici.
OSN chce do roku 2030 vymýtit extrémní hladomor
V roce 2000 stanovily státy OSN tzv. Miléniové rozvojové cíle, podle nichž mělo dojít k vymýcení extrémní chudoby do roku 2015. Nyní na zasedání pod vedením britského premiéra Davida Camerona se mezinárodní společenství dohodlo na posunutí plnění cíle do roku 2030, vymýcení extrémní chudoby se rovněž stalo „klíčovým bodem nové mezinárodní spolupráce“. Mezi dalších 12 cílů, které si mezinárodní společenství stanovilo, patří ženská práva, přístup k pitné vodě, zajištění potravinové bezpečnosti a dodržování zákazu dětských svateb. Lidsko-právní organizace závazek přivítaly, nicméně upozorňují, že bez konkrétních a efektivních kroků nebude splněn.
V Mexiku se bude vyšetřovat údajný únos 11 mladých lidí v hlavním městě
Úřady hlavního města Mexika se začnou zabývat údajným únosem 11 mladých lidí, který se měl odehrát v baru v Mexiko City minulou neděli. Předseda vlády federálního distriktu Miguel Ángel Mancera oznámil, že generální prokuratura již začala s přípravou vyšetřování. Předseda Mancera tak reagoval na kritiku, která ho obviňovala z nečinnosti poté, co byl případ zmizení chlapců z oblasti Suárez nahlášen. Podle rodiny a známých do baru vstoupilo ozbrojené komando a pohřešované odvedlo na neznámé místo.
Nigerijský parlament zakázal manželství stejnopohlavní párů
Ve čtvrtek schválil parlament v Nigérii zákon, který zakazuje manželství stejnopohlavních párů a který zároveň ruší všechny homosexuální organizace a uskupení. V případě porušení může být udělen trest až ve výši 14 let vězení. Zákon představil senát v roce 2011, nyní putuje k prezidentovi, předpokládá se, že ho prezident Goodluck Jonathan podepíše. V současnosti již nyní je homosexuální sex v Nigérii zakázán. Homosexualita je ve většině zemí Afriky zakázána a hrozí za ní až několik let odnětí svobody.
Salvador nepovolí interrupci, přestože je matka v ohrožení života
Salvádorka Betriz C. usiluje o výjimku ze zákona, aby mohla podstoupit interrupci, která je v Salvádoru zakázaná ve všech případech. Právníci Beatriz argumentují, že plod, kterému chybí velká část mozku, nemá šanci na přežití a Beatriz sama se nachází v ohrožení života. Dvaadvacetiletá Beatriz trpí lupusem a ledvinovým onemocněním. Nyní je v 26. týdnu těhotenství, o interrupci požádala 11.dubna. Nejvyšší soud ve středu její žádost o přerušení těhotenství zamítl, pouze 1 z 5 soudců hlasoval pro možnost interrupce. Salvadorská ústava tvrdí, že lidská bytost vzniká momentem početí a musí jí zaručit stejná práva jako matce.
Americký voják obviněný ze zabití 16 afghánských civilistů přizná svoji vinu
Voják Robert Bales, který je obviněný ze zabití 16 afghánských civilistů, přizná na slyšení 5. června svoji vinu, aby se vyhnul trestu smrti. Uvedli to Balesovi obhájci. Robert Bales v březnu roku 2012 opustil americkou základnu v Kandaháru a vydal se do okolních vesnic, kde zabil 16 lidí a dalších 6 zranil. Většina z nich byly ženy a děti. Rodinní příslušníci zabitých Afghánců jsou nad zjištěním, že útočník nemusí zemřít, rozhořčeni. Žalobce původně uvedl, že bude žádat trest smrti. K popravě nebyl v USA odsouzen žádný voják už 50 let.
Argentinský prokurátor obvinil Írán z rozmisťování zpravodajských služeb
Argentinský prokurátor Alberto Nisman řekl, že Írán se pokoušel v některých zemích Latinské Ameriky ustavit své zpravodajské služby za účelem podpory teroristických útoků. Prokurátor Nisman vyšetřuje bombový útok z roku 1994 v židovské čtvrti Buenos Airos, při kterém zemřelo 85 lidí, a opakovaně tvrdí, že do něj byl zapojen Írán, který to odmítá. Cílové země pro špionáž měly být Brazílie, Paraguay, Uruguay, Kolumbie, Chile, Guyna, Trinidad a Togo, Surinam. Dále upozornil, že bývalý íránský kulturní atašé v Buenos Aires Mohsen Rabbani měl koordinovat činnost zpravodajců. V únoru 2013 se Argentina dohodla s Íránem na mezinárodní vyšetřující komisi ohledně útoku z roku 1994. Argentina vydala zatykače v souvislosti s útokem na několik íránských a libanonských občanů.
První homosexuální pár ve Francii vstoupil do manželství
Před několika dny francouzský prezident Francois Hollande podepsal zákon, který umožňuje stejnopohlavním párům uzavřít manželství a adoptovat si dítě. První svatbu homosexuálního páru doprovázela zvýšená bezpečnostní situace, francouzská společnost je ohledně zákonu totiž rozdělená, po schválení zákona propukly v zemi rozsáhlé protesty. Zákon prošel parlamentem 18. května, ústavní soud se případem zabýval a rozhodl, že zákaz manželství pro stejnopohlavní páry se „neslučuje s ústavními principy“.
OSN schválila navýšení jednotek v Súdánu
Ve středu Rada bezpečnosti OSN rozhodla o vyslání dalších 1 126 jednotek do východoafrického regionu Abyei, na něhož si dělají nároky Súdán i Jižní Súdán. Oblast je navíc sídlem několika ozbrojených rebelských skupin. Mandát jednotek, které budou působit v misi UNISFA, bude 6 měsíců. Počet jednotek v zemi se tak zvýší na 5 325 mužů, většinu z nich poskytla Etiopie. Mezinárodní jednotky v oblasti působí od května minulého roku. Problémem regionu jsou i tribální spory.
Mezinárodní měnový fond snížil hodnotu předpokládaného růstu čínské ekonomiky
Mezinárodní měnový fond (MMF) upravil svou předpověď týkající se růstu čínské ekonomiky. Původní odhad ve výši 8 % snížil na hodnotu 7,75 % a zároveň varoval před tím, že slábnoucí světová ekonomika může v nejbližší budoucnosti negativně ovlivnit poptávku po čínském zboží. MMF dále upozornil na nebezpečí ohledně spekulací s cenou strategických surovin, jako je ropa a plyn, které by na čínskou ekonomiku mohly mít také negativní dopad. Podle zpravodajské stanice BBC čínská vláda musí balancovat mezi rozdílnými požadavky na domácí ekonomiku.
Americké společnosti vnímají mexické prostředí bezpečněji
Podle průzkumu Americké komory pro obchod, která sdružuje americké podnikatele obchodující v oblasti Mexika, většina z nich vnímá bezpečnost státu střední Ameriky v roce 2012 za stejnou nebo zlepšenou oproti roku 2011. Z 531 společností, které se do průzkumu zapojily, 42 % považovalo bezpečnost v Mexiku za stejnou, zatímco dalších 42 % situaci označila za zlepšenou. Jenom 13 % podnikatelů se zdála úroveň bezpečnosti horší hlavně kvůli korupci a organizovanému zločinu. V porovnaní s průzkumem z roku 2011 se procento nespokojených snížilo až o 12 %. Společnosti v Mexiku průměrně do zabezpečení svého majetku investují 4 % z celkových nákladů na provoz.
USA použily bezpilotní letoun k zásahu v Pákistánu
Týden poté, co americký prezident Barack Obama uvedl, že je zapotřebí vytvořit právní rámec pro používání bezpilotních letounů, Spojené státy americké využily tento typ útoku v nestabilním pákistánském regionu Severní Vazíristán. Útok za sebou zanechal 4 oběti a 4 zraněné. Americké útoky bezpilotními letouny jsou v Pákistánu velmi diskutovanou otázkou. Podle pákistánského ministra zahraničí útoky narušují státní suverenitu. Představitel Pákistánu, který si nepřál být jmenován, uvedl pro BBC, že „jakýkoli bezpilotní útok narušuje územní celistvost a suverenitu Pákistánu, a proto je odsuzujeme.“