Odvolací soud v hlavním městě Rumunska Bukurešti rozhodl v úterý o vydání bývalého inženýra Aurela Fratilu do USA, který se měl dopustit porušení obchodního embarga prodejem vojenského letadlového zařízení do Íránu. Fratila bude do vydání USA zadržen v rumunském vězení. Fratila pracoval pro rumunské letectvo do roku 1997, poté začal obchodovat s vojenským vybavením. V řijnu 2006 byl Fratila obviněn z praní špinavých peněz a spiknutí, poprvé rumunský soud rozhodl, že nebude vydán do USA. Rumunsko je členem NATO, které se podílí na boji proti terorismu v Íránu a Afghánistánu.
Archiv rubriky: Společnost
Program Java má slabá místa, která mohou využít hackeři, varují v USA
Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti vydalo upozornění na program Java, ve kterém počítačoví experti našli slabiny, prostřednictvím kterých se do počítače mohou nabourat hackeři. Ministerstvo dokonce vyzvalo uživatele Javy, aby program ve svých počítačích deaktivovali. Americká softwarová firma Oracle, které program patří, Javu nouzově aktualizovala. Slabá místa byla nalezena ve verzi Java 7, která se využívá v internetových prohlížečích.
Zadržení Češi v Řecku mohou být propuštěni po zaplacení kauce
Řecký premiér Antonis Samaras v úterý telefonicky informoval premiéra Petra Nečase o podmínkách propuštění dvou Čechů zadržených v Řecku. Ti byli řeckou policií zadrženi již v září minulého roku za fotografování vojenských objektů a obviněni ze špionáže. Podle informací z ministerstva zahraničních věcí bude dvojice vývojářů počítačových her propuštěna z řeckého vězení ihned poté, co bude zaplacena kauce ve výši 5 tisíc euro. Rodiny obou zadržených mají peníze k dispozici a jednají s právním zástupcem o převodu do Řecka. Zástupce velvyslankyně v Řecku Miloš Kučera ale dodal, že tím případ není definitivně ukončen, neboť vlastní soudní řízení bude pokračovat, jak v Řecku skončí právě probíhající stávka soudců.
Prezident Mursi navštívil zraněné vojáky
Egyptský prezident Mohammed Mursi navštívil ve vojenské nemocnici na předměstí Káhiry vojáky zraněné při vlakovém neštěstí, ke kterému došlo v úterý v noci. O život přišlo 19 vojáků a dalších 107 je zraněných. Vlak je vezl z vojenského cvičení do hlavního města. Vlna kritiky se okamžitě snesla na prezidenta Mursiho, neboť se jedná již o druhou nehodu za dob jeho prezidentského úřadování. V listopadu 2012 došlo k nehodě školního autobusu v Horním Egyptě, při které zahynulo 50 dětí. V Egyptě jsou dopravní prostředky a infrastruktura ve špatném stavu. Ty jsou také častou příčinou tragických nehod.
Američtí učitelé odmítají nosit střelné zbraně
Průzkum veřejného mínění, který uskutečnila americká Národní vzdělávací asociace, ukázal, že většina státních učitelů odmítá nosit do škol střelné zbraně na ochranu sebe a svých žáků před ozbrojenými útočníky. Podle Washington Times pouze 22 % dotazovaných vyjádřilo svoji podporu návrhu, aby „učitelé či jiní zaměstnanci školy prošli výcvikem a následně směli nosit do školy střelnou zbraň.“ Téměř 70 % tuto možnost v průzkumu odmítlo.
Irák propustil velký počet vězňů
Irácké úřady propustily 175 zadržovaných osob jako ústupek sunitským demonstrantům, kteří protestují proti vládě vedené šíitskými muslimy. Poslanec Hussein Shahristani, který stojí v čele speciálního výboru zformovaného prezidentem Malikim k posouzení požadavků demonstrujících, se jménem Iráku omluvil všem zadržovaným. Připustil, že vězni byli zadržováni protiprávně, na základě „byrokratických procedur v jiném vládním oddělení“. V Iráku již tři týdny probíhají demonstrace zejména v sunnitských provinciích a propuštění zadržovaných bylo jedním ze základních požadavků demonstrantů.
Britský premiér Cameron požaduje referendum o vztahu s EU
Předseda vlády Velké Británie David Cameron prohlásil, že bude požadovat referendum o vztahu Velké Británie k EU, přesto ujistil, že i nadále považuje za výhodné zůstat členem EU. Pro BBC premiér uvedl, že chce urovnat vztahy s EU a vyjednat s ostatními členskými státy pravomoci, které z Velké Británie přejdou na EU. Většina občanů podle premiéra chce zůstat v EU, ale požadují určité změny. Britský premiér je připraven vetovat opatření, kterými členské státy eurozóny chtějí posílit jednotnou měnu, ale popírá, že by se jednalo o „vydírání“ z britské strany.
Argentinská prezidentka se setkala s prezidentem Spojených arabských emirátů
V Abú Dhabí se v rámci asijského turné konalo setkání argentinské prezidentky Cristiny Fernández de Kirchner a prezidenta Spojených arabských emirátů Jalifa bin Zayed al Nahyana. Prezidentka Fernández de Kirchner se snaží svojí cestou hlavně prezentovat obchodní aktivity mezi latinskoamerickým a asijským regionem. Během své cesty se zúčastní otevření 6. Světového summitu energie budoucnosti a pak bude pokračovat do Indonésie a Vietnamu. Před návštěvou Spojených arabských emirátů se prezidentka Fernández de Kirchner střetla s venezuelským viceprezidentem Nicolásem Madurom a kubánským prezidentem Raúlom Castrom a jeho bratrem Fidelem Castrom.
Nejvyšší soud v Pakistánu vydal příkaz k zatčení premiéra
Na premiéra Pakistánu Pervez Ashrafa vydal Nejvyšší soud soudní příkaz k zatčení z důvodu 15 obvinění z korupce. Braní úplatků se měl premiér dopustit v roce 2010, kdy byl ministr pro vodní hospodářství a energetiku. Soudní příkaz k zatčení přišel v době, kdy klerik Tahirul Qadri v čele tisícové demonstrace požadoval rezignaci vlády. Podle některých analytiků má právě klerik Qadri podporu soudců a armády. Předchozí premiér Yousuf Raza Gilani musel rezignovat na svůj post loňského června poté, co byl odsouzen za pohrdání soudem.
V Moskvě se demonstrovalo proti nového zákonu adopce
Desítky tisíc lidí se v neděli vydaly na pochod přes centrum Moskvy na protest proti novému zákonu, který zakazuje adoptování ruských dětí americkými občany. Demonstranti požadovali zrušení ruského parlamentu a z davu se ozývaly i hesla jako „Putin je vrah dětí“. Zákon byl vypracován jako reakce na americký tzv. Magnitsky zákon, který zakazuje ruským úředníkům obviněným z porušování lidských práv vstup do USA. Moskva označila postoj USA za otevřené vměšování se do vnitřních záležitostí Ruska.
OSN vyzývá Tunisko k vytvoření opatření, která by zaručovala větší rovnost pohlaví
Odborníci OSN apelují na Tunisko, aby ve své ústavě přijalo přísnější opatření, na základě nichž by se dalo bojovat proti gendrové nerovnosti a diskriminaci. Podle pracovnice Komise pro odstranění diskriminace žen OSN Kamala Chandrakirana je současný stav návrhu ústavy nedostatečný a nejasný v otázkách práv žen, zároveň upozorňuje na absenci zmínky o oblasti mezinárodních lidských práv, kterými je Tunisko vázáno. Pracovní skupina, která uskutečnila v zemi pětidenní návštěvu uvádí, že návrh ústavy nezahrnuje žádná ženská občanská, politická, ekonomická, sociální a kulturní práva. Závěrečné výsledky šetření budou předloženy Radě pro lidská práva OSN.
OSN žádá vyšetřování KLDR pro porušování lidských práv
Podle komisařky pro lidská práva OSN Navi Pillay mezinárodní debata zaměřená na jadernou hrozbu ze strany Korejské lidově demokratické republiky (KLDR) zastiňuje otázky týkající se porušování lidských práv, které patří k nejhorším na světě. Vyzývá tedy k mezinárodnímu vyšetřování po desetiletí uskutečňovaných trestných činů proti lidskosti v této zemi. Upozorňuje na činnost zajateckých táborů, které vězní přes 200 000 vězňů držených v nelidských podmínkách, trestáni jsou mučením a hromadnými popravami za legitimní a pokojné aktivity. Komisařka chce vytvořit vyšetřovací komisi, která by s podporou Japonska, USA a Evropské unie kontrolovala dodržování lidských práv v KLDR, o vzniku komise se bude jednat na příštím zasedání Rady pro lidská práva v březnu.
Haiti si připomenulo výročí zemětřesení z roku 2010
Již třetí výročí ničivého zemětřesení z roku 2010, které úplně zničilo hlavní město a které zabilo více než 250 000 lidí, si připomenuli obyvatelé Haiti. Při této příležitosti na ostrov přijel bývalý prezident Spojených států amerických Bill Clinton. Jednoduchá vzpomínková ceremonie se konala na masovém hřbitově nedaleko haitského hlavního města Port-au-Prince. Haitský prezident Michel Martelly ohlásil nové pravidla pro stavění budov, které by měly zabránit podobné katastrofě, jakou bylo zemětřesení 2010. Haiti se ani po 3 letech ze zemětřesení nevzpamatovalo, rekonstrukce pokračují velmi pomalým tempem a stále více než 350 000 lidí žije v dočasných kempech.
Kolumbie očekává rychlejší mírové jednání s povstaleckou organizací FARC
Humberto de la Calle, šéf vyjednávačů kolumbijské vlády, vyjádřil své přesvědčení o tom, že jednání o míru s povstaleckou organizací Revoluční ozbrojené sily Kolumbie (FARC) budou pokračovat rychleji. Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos vytyčil měsíc listopad 2013 jako konečný termín, do kdy se má uzavřít definitivní dohoda s organizací FARC. Nicméně představitelé povstalců považují stanovené termíny za nemožné především kvůli délce konfliktu, který trvá již přibližně půl století. FARC propaguje levicové myšlenky a vydává se za reprezentanta nejchudších zemědělských částí Kolumbie, státy jako Kolumbie, Spojených států amerických a Evropské unie ji ale označují za teroristickou organizaci.
Albánie možná nestihne připravit červnové parlamentní volby
Albánská nevládní organizace Koalice místních pozorovatelů upozornila, že zákonný termín pro zveřejnění voličských seznamů pro červnové parlamentní volby vypršel 3. ledna. Mnoho albánských místních úřadů si nejsou vědomy, že by nezveřejněním voličských seznamů porušily zákon, místní úřady si často stěžují, že nejsou dostatečně vybaveny, aby vůbec mohly voličské seznamy připravit. Albánie čelí dlouhodobé kritice, že nesplňuje při volbách mezinárodní normy a volby končí politickými spory.
Mezinárodní sankce způsobují v Iránu nedostatek léků
Statisíce vážně nemocných Iránců jsou ohrožovány nezamýšlenými důsledky mezinárodních sankcí, které způsobují nedostatek životně důležitých léků. Západní vlády vytvořily na dovoz léků výjimky, nicméně i tyto výjimky narážejí na další sankce na omezení bankovních plateb, případně na dovoz víceúčelových chemikálií. Při nedostatku léků se na iránském černém trhu objevuje řada produktů, většinou pašovaných z Turecka, jejichž kvalita je však velmi pochybná. USA i evropské státy jsou si negativních dopadů sankcí vědomy a pracují na příslušných opatřeních, zároveň však upozorňují na spoluvinu Teheránu. „Sankce byly uvaleny na Irán kvůli jeho neochotě reagovat na opodstatněné obavy mezinárodního společenství ohledně iránského jaderného programu. Pokud je v Iránu nedostatek léků, je to kvůli rozhodnutí iránské, ne americké vlády,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva financí John Sullivan.
Tuniský prezident považuje vlastní zemi za jedinečnou
Tuniský prezident Moncef Marzouki v rozhovoru pro France 24.com označil zemi, v jejímž čele od pádu prezidenta Zine Abidine Ben Aliho stojí, za „jedinečný konsensus v arabském světě“. Myslel tím současnou situaci Severní Afriky a Blízkého východu. Tunisko je podle prezidenta relativně v pokojné situaci na rozdíl od jeho sousedních států a zdůraznil nynější možnosti občanů veřejně se vyjádřit k politickému a socioekonomickému stavu v dnešním Tunisku. „Náš národ prošel mentální revolucí, je svobodný. Lidé nemusí žít ve strachu z policie a dalších ozbrojených složek,“ řekl Moncef Marzouki, prezident a člen středo-levé islamistické vládnoucí strany Ennahda (Obroda). Současně oznámil, že souhlasí se vstupem francouzských jednotek do Mali.
Exprezident Mubarak bude souzen znovu
Egyptský soud nařídil nové soudní řízení s bývalým prezidentem Mubarakem. Vyhověl tak odvolání jeho právníků proti rozsudku doživotního vězení, ke kterému byl odsouzen za smrt demonstrantů při protestech z jara 2011. Znovu proběhne soud i s bývalým ministrem vnitra Habib al-Adlym, který čelí stejným obviněním. Jeden z Mubarakových právníků Mohamed Abdel Razek uvedl, že soud bude probíhat na základě stejných důkazů, jako předchozí proces. Podle Razeka by soud mohl rovněž přihlédnout k špatnému zdravotnímu stavu 84letého exprezidenta Mubaraka.
V Bosně a Hercegovině bude postaven památník věnovaný srbským obětem války
Památník bude věnován především asi 30 Srbům, kteří byli zavražděni v hlavním městě Bosny a Hercegony Sarajevu v letech 1992 až 1993 bosenskými vojáky. Památník bude postaven v oblasti Kazani, na místě nalezení hrobů zabitých srbských vojáků. Za vraždy spáchané v Kazani bylo souzeno 14 osob, případ nakonec nebyl označen za válečný zločin. Vraždy byly spáchány vojáky, kterým velel Musan Topalovic, známý jako CaCo, který je pohřben mezi vojenskými veliteli a 1. prezidentem Bosny Alijou Izetbegovicem. Na 6 vojáků z Topalovicovy jednotky bylo však za vraždy odsouzeno od 10 měsíců až do 6 let vězení.
Kuba zvolňuje podmínky pro vycestování, to se ale netýká vzdělaných lidí
Navzdory tomu, že již v pondělí začnou platit nové pravidla pro kubánské občany, kteří chtějí vycestovat do zahraničí, situace pro vzdělané obyvatelé se nezlepší. Obyčejní občané Kuby nebudou potřebovat dovolení k opuštění teritoria státu nebo pozvání ze zahraničí, rovněž se ruší poplatky za vycestování, které mohly dosáhnout až 200 USD. Lidé budou moct vycestovat až na 24 měsíců, aniž by ztratili kubánské občanství. Na seznamu občanů, jejichž vycestování bude nadále limitováno, jsou uvedeni nejen kriminálnici a vojáci, ale taky významní vědci, profesionálové, sportovci a lidé důležití pro národní bezpečnost. Omezení pro tyto osoby jsou podle Kubánského imigračního oddělení nevyhnutné pro ochranu vyšších společenských zájmů.
Mexická policie zachránila 39 imigrantů
Mexická policie potvrdila, že v sobotu osvobodila 39 imigrantů, kteří byli v zajetí zločineckých skupin obchodujících s lidmi. Oběti pocházejí z Hondurasu, Salvadoru a Guatemaly. Únosci je drželi v regionech v blízkosti hranic se Spojenými státy americkými. Během osvobozovací akce byl zadržen jeden Mexičan podezřelý z trestné činnosti únosů a obchodu s lidmi. Migranti, kteří se chtějí dostat přes mexické území do Spojených států amerických, se stále častěji stávají oběti útoků silných drogových kartelů, které mezi svoje činnosti taky zahrnují únosy a následný obchod s lidmi.
Egyptská vláda schválila plynofikaci rezortu Hurghada
Egyptská vláda se dohodla na výstavbě plynovodu v Hurghadě, kde se nachází na 50 hotelových resortů. Jedná se o krok, který by měl pomoci znovu nastartovat turistický ruch. Nyní jsou hotely u Rudého moře závislé na vlastních naftových generátorech vyrábějících elektřinu. Vládu o rozsáhlé změny požádala místní společnost Touristic Investments, která turistické objekty na pobřeží staví. Celkové náklady na projekt jsou vyčísleny na přibližně 4 miliony USD. K financování se zavázala Bytová a rozvojová banka (HDB).
Domorodé kmeny v Brazílii se brání demolici svého muzea
Brazilská policie stráží objekt muzea domorodých kmenů v Rio de Janeiro, které se nachází v blízkosti fotbalového stadionu Maracaná. Jeho demolice byla naplánovaná v rámci příprav na Fotbalové mistrovství světa 2014, nicméně již 6 let v budově sídlí muzeum domorodých kmenů. Jeho představitelé jsou připraveni chránit muzeum před zbořením, zatímco policie vyčkává na soudní příkaz vystěhovat je z objektu. Aktivisté připravili plány, které ukázaly, že demolice historické budovy není vůbec nevyhnutná a mistrovství se mohou uskutečnit i bez podobného kroku.