Prudký čtvrteční propad akcií na milánském akciovém trhů byl podle analytiků zapříčiněn nervozitou před parlamentními volbami o víkendu. Investoři čekají, že z voleb vznikne středolevá vláda v čele s Pierem Luigi Bersanim, kterého by podpořil i současný premiér Mario Monti. Vláda by měla pokračovat v reformách, jimiž se Itálie snaží dostat z dluhové krize. Podle veřejných průzkumů posiluje i bývalý premiér Silvio Berlusconi. Předpokládá se, že výsledek voleb bude těsný.
Archiv rubriky: Politika
Uruguayská soudkyně vyšetřující zločiny vojenské vlády byla z trestního práva odvolána
Nejvyšší soud v Uruguayi 13. února rozhodl ukončit působení soudkyně Mariany Moto v trestní oblasti práva a rozhodl, že nyní ji čeká občanskoprávní sektor. Soudní rozhodnutí vzbudilo vlnu protestů, protože Mariana Mota byla hlavní soudkyně, která zkoumala zločiny proti lidskosti, kterých se měla dopustit vojenská vláda, jež v zemi trvala v letech 1973 až 1985. Vojenská vláda je obviněna z mučení tisíců osob a stovek vražd. Nejznámější rozsudek Mariany Moto bylo odsouzení bývalého uruguayského prezidenta Juana Maríu Bordaberry vládnoucího v letech 1971-1976 ke 30 rokům vězení. Oběti vojenského režimu se obávají, že se kvůli odvolání soudkyně Moto vyšetřování případů zastaví. Kvůli vlně kritiky i na mezinárodní úrovni a protestům se uruguayský parlament rozhodl pozvat zástupce nejvyššího soudu, aby vysvětlili své motivy přemístění soudkyně Moto. Ti však ve čtvrtek odmítli, na což mají podle ústavy zaručující nezávislost soudní moci právo.
Japonský premiér Abe je na návštěvě USA a bude jednat s prezidentem Obamou
Japonský premiér Shinzo Abe ve čtvrtek přiletěl na zahraniční návštěvu do USA. V pátek se sejde s americkým prezidentem Barackem Obamou. Zásadním cílem japonské návštěvy je upevnění vzájemných především bezpečnostních vazeb. Hlavní agendu jednání bude zcela pravděpodobně představovat nedávný nukleární test KLDR, ekonomické vazby USA a Japonska a teritoriální spory Tokia s Pekingem. Premiér Abe uvedl, že americká podpora Japonska ve sporech o ostrovy v Jihočínském moři, který si nárokuje Japonsko, Čína i Taiwan, je zásadní.
Tři muži v Anglii jsou souzeni za přípravu teroristického útoku
Tři muži byli shledáni vinnými z přípravy teroristického útoku, který měl být ničivější než útok v Londýně 7. července 2005, při kterém bylo zabito 52 lidí a více než 700 zraněno a kterým se nechali inspirovat. Ashik Ali, Ifran Khalid a Ifran Naseer plánovali v přeplněných oblastech Anglie nechat na sobě vybuchnout až osmu batohů s výbušninami. Muži pocházejí z Birminghamu a jsou odsouzeni za 12 různých činů v rámci přípravy teroristického útoku. Teroristé vycestovali na odborné vzdělávání a školení do Pákistánu do tzv. tábora teroru. Důkazy u soudu prokázaly, že muži obdivovali útoky spáchané 11. září v New Yorku a 7. července v Londýně. Policie uvedla, že muži se vydávali za představitele charity v místní komunitě a tím získali peníze na financování svých plánů. Soudce řekl, že všechny nejspíše čeká doživotí.
V Tunisku byli zatčeni podezřelí z vraždy politika Chokriho Belaida
„V případu vyšetřování vraždy Chokriho Belaida jsme pokročili natolik, že už vyslýcháme podezřelé útočníky, z důvodu bezpečnosti zatím nemohu zveřejnit více,“ oznámil ve čtvrtek tuniský ministr vnitra Ali Larayedh. Na pokrok ve vyšetřování tuniská společnost čekala, smrt bývalého opozičního šéfa Lidové fronty (FP) zvýšila napětí v zemi. „Nejde o práci jednotlivce, ale o propojenou síť. Pokud by naše země nebyla schopna podniknout kroky k prošetření celé tragédie, obrátíme se na mezinárodní pomoc,“ řekl pro místní tisk Zied Lakhdar, člen strany Jednotných demokratických vlastenců (PDPU). Mezinárodní humanitární organizace Amnesty International (AI) rovněž vyzvala k zahájení nezávislého vyšetřování. Tunisko prožívá nejhorší politickou krizi od revoluce v roce 2011.
Bývalá chorvatská premiérka může být vyloučena ze strany za kritiku nového lídra
Minulý týden zveřejnil chorvatský deník Globus rozhovor s bývalou chorvatskou předsedkyní vlády Jadrankou Kosor rozhovor o současném stavu strany Chorvatské demokratické unie (HDZ), jejíž členkou Kosor je. V rozhovoru expremiérka Kosor kritizovala způsob vedení HDZ současného lídra Tomislava Karamarka, za což ji nyní hrozí vyloučení ze strany. Předseda Karamarko nahradil bývalou premiérku Kosor ve vedení HDZ v roce 2011, je vnímán jako pravicovější a méně proevropský než bývalá předsedkyně. Do funkce premiérky nastoupila Kosor v roce 2009 a na postu zůstala do prosince 2011, kdy HDZ prohrála v parlamentních volbách.
Francie dál pohřešuje Francouze unesené v Kamerunu
Francouzský prezident Francois Hollande ve čtvrtek oznámil, že země spolupracuje s Kamerunem a Nigérií na případu 7 unesených Francouzů, mezi nimiž jsou i 4 děti. Informace z médií o jejich propuštění popřel. „Bohužel nemůžeme potvrdit informace, že by zadržovaní byli opravdu na svobodě. Rodiny unesených jsme kontaktovali s tím, že zprávy z médií nejsou pravdivé,“ řekl Didier Le Bret z krizového centra zřízeného ministerstvem zahraničí v Paříži. Únos má nejspíš na svědomí islamistická militantní skupina Boko Haram operující převážně v Nigérii. Únos pravděpodobně souvisí i s vojenskou intervencí v Mali. Skupinka byla unesena v úterý na severu Kamerunu.
Indická vláda má před sebou těžký úkol, chce prosadit ekonomické reformy
Parlament Indie má před sebou klíčové jednání o státním rozpočtu, na němž se vláda pokusí prosadit své návrhy zákonů na ekonomickou reformu. Kontroverzní jsou především návrhy z oblasti pojištění, důchodů a bankovního sektoru. Jejich prosazení je ale více než žádoucí, ekonomická situace Indie byla v poslední době složitá, země se potýkala s vysokou inflací. Vláda již představila plán fiskální konsolidace a přijala opatření, která by v příštím desetiletí měla do Indie přivést investory a výrazně zvýšit počet pracovních míst. Ministr financí Palaniappan Chidambaram musí předložit návrh rozpočtu nejpozději příští týden, dosavadní jednání byla neúspěšná kvůli postoji opozice.
Izraelský premiér Netanyahu nabídl ministerský post Tsipi Livni
Izraelský premiér a člen strany Likud Benjamin Netanyahu nabídl post ministryně spravedlnosti opoziční političce Tsipi Livni. Izraelský volební systém vyžaduje spolupráci v rámci koalice. Nová ministryně, která smlouvu s premiérem o svém jmenování už podepsala, by měla jednat o oživení izraelsko-palestinských vztahů a navazující spolupráci se Spojenými státy americkými. Politička byla v letech 2009 – 2012 předsedkyní strany Kadima, v listopadu 2012 přestoupila do středové strany Ha-Tnu’a. Opoziční politička Livni již dříve zastávala vysoké politické funkce, mimo jiné i práci ministryně spravedlnosti. Ministerstvo převezme po nestraníkovi Ja’akovu Ne’emanovi.
Izrael zabránil emigraci 284 přistěhovalců židovské víry žijících v Peru
Téměř třísetčlennou skupinu usilující o izraelské občanství tvoří potomci židů marockého původu, kteří se dostali do Jižní Ameriky v 19. století. Imigranti pracovali v amazonském pralese a zpracovávali kaučuk. Oficiálně konvertovali k židovské víře v srpnu roku 2011. Vládní organizace Židovská agentura pro Izrael prohlásila, že Peruánci známí jako „amazonští židé“ splnili všechny potřebné požadavky k tomu, aby byli izraelským státem přijati. Mluvčí izraelského ministerstva vnitra Sabine Haddad oznámila, že se Izrael bude celou záležitostí zabývat.
Ústavní žalobu týkající se amnestie podepsalo již 18 senátorů
Senátorů, kteří jsou součástí skupiny, jež podala ústavní žalobu na prezidenta Václava Klause za lednové vyhlášení amnestie, je již 18 a pokud by se přidalo dalších 9 senátorů, bude moci být ústavní žaloba projednávána v horní komoře. K Ústavnímu soudu (ÚS) by se žaloba dostala poté, co by ji nadpoloviční většina senátorů schválila. Hlavním organizátorem a vedoucím skupiny senátorů, kteří jsou pro žalobu, je senátorka Eliška Wagnerová. Ta se domnívá, že amnestie by se měla řešit soudně. Prezident Václav Klaus označil debatu senátorů za směšnou a prohlásil, že by i dnes vyhlásil amnestii úplně stejným způsobem.
Bulhaři pokračují v protestech i přes rezignaci vlády
Na stovky osob z řad provládních i protivládních stoupenců demonstrovalo ve středu před budovou parlamentu v hlavním městě Bulharska Sofii. Podle tvrzení zástupců protivládních demonstrantů rezignace vlády Boika Borisova byla krokem, který problémy v zemi nevyřeší. Další demonstrace je naplánovaná na neděli, na kterou byl pozván i bývalý premiér Boiko Borisov. Předčasné volby by se měly uskutečnit do poloviny května, ty musí nejprve potvrdit prezidentský dekret o rozpuštění parlamentu a jmenování úřednické vlády.
USA popřely, že se hodlají vyškrtnout Kubu ze seznamu zemí podporujících terorismus
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Victoria Nuland ve čtvrtek označila informaci, že se USA chystá odstranit Kubu ze seznamu zemí podporujících terorismus jako nepravidvou. Kuba je vedena v seznamu od roku 1982 zejména kvůli podpoře baskické separatistické skupiny ETA a bolivijské povstalecké organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Spolu s Kubou je v seznamu pouze Írán, Súdán a Sýrie. Zahrnutí Kuby jako zemi podporující terorismus pro ni znamená zákaz prodeje a vývozu zbraní a ekonomické sankce. Diskuzi spustil článek v deníku Boston Globe, podle kterého se diplomaté z vysokých vládních kruhů shodují, že nejsou důkazy o tom, že by kubánský režim podporoval teroristické organizace.
Předseda Vyšetřovacího výboru Ruské federace volá po založení finanční policie
Důvodem je nutnost zefektivnit boj proti rozsáhlým daňovým podvodům a předraženým státním zakázkám. Prohlášení Alexandra Bastrykina bylo reakcí na zprávu šéfa ruské centrální banky Sergeje Ignatěva, ve které byly odhadované důsledky finanční kriminality za minulý rok stanoveny na 49 miliard USD. Návrh patrně narazí na odpor ministerstva vnitra a Federální služby bezpečnosti (FSB), které mají boj s ekonomickými zločiny ve své kompetenci. Spekuluje se, že by případné vytvoření nového úřadu mohlo omezit jejich možnost manipulovat jednotlivá vyšetřování, což se údajně děje ve velkém měřítku.
Vládní strana v entitě Republice srbské čelí vnitřní i vnější krizi
Lídr Aliance nezávislých sociálních demokratů (SNSD) a prezident Republiky srbské (RS) v Bosně Milorad Dodik v pondělí uvedl, že jednání SNSD se neslo v diskuzi o změně způsobu politického vedení v zemi a vnitřní reorganizaci SNSD, zároveň uznal potřebu změny ve vedení politiky. Média v RS minulý týden psala o špatné ekonomické situaci v zemi, díky které by mohl rezignovat na post premiéra Aleksandar Dzombic. Partner vládní koalice Lidově demokratická aliance (DNS) v čele s Markem Pavicem reagoval na jednání SNSD tvrzením, že pokud SNSD vytvoří nové členské pozice, počet křesel v Parlamentu tímto z krokem SNSD nenavýší. V současné době má SNSD v Národním shromáždění 37 z 83 křesel, kde se 6 poslanci z DNS a 4 socialisty tvoří většinu.
Jemenské jednotky střílely do demonstrantů
Jemenské bezpečnostní jednotky zahájily během demonstrací v přístavu Aden na jihu Jemenu palbu na demonstranty, která zanechala nejméně 4 mrtvé a několik desítek zraněných. Hlavním úkolem vládních jednotek nasazených v Adenu bylo oddělit skupiny protivládních demonstrantů, požadujících samostatnost jihu země, od demonstrantů podporujících současného prezidenta Abdrabuh Mansur Hadiho a jeho vládu. Jižní část země se dlouhá léta cítí být ze strany vládních úřadů upozaďovaná a chce se od zbytku Jemenu odtrhnout. Hlavní provládní islamistická strana al-Islah naopak podporuje jednotu Jemenu a jeho současnou vládu. Jižní a Severní Jemen se spojily do jednoho státu roku 1990, tenze mezi severní a jižní částí však od té doby neustávají, spíše nabírají na intenzitě.
Podle expertů byly Čínou nabourány stránky všech významných institucí
Podle počítačových a bezpečnostních expertů čínští kyber-špióni pronikli na weby všech významných washingtonských institucí. Hackerské útoky z poslední doby zahrnují útoky na právnické firmy, think tanky, zpravodajské služby, ambasády nebo lidskoprávní organizace. Čína dlouhodobě jakoukoli spojitost s hackerskými aktivitami popírá. Americký prezident Barack Obama uvedl, že je potřeba přijít s novým plánem na boj proti kyber-špionáži, která by byla zacílena především na obchodní a ekonomická data.
Francouzský generál chce vzdělávací misi v Mali doplnit o výcvik jejich armády
Francouzský generál Francois Lecointre, který byl jmenován do čela vzdělávací mise Evropské unie na Mali (EUTM), řekl, že EU by měla doplnit misi o trénování a výcvik jejich neorganizované armády, a to poskytováním uniforem, vozidel a komunikačních technologií. Generál Lecointre dodal, že výcvik by měly zahrnovat i výuku v oblasti lidských práv. EU spolu s USA podpořily vojenskou intervenci v Mali vedenou Francouzi. Vlády členských států EU vyloučily odesílání bojových jednotek do Mali, ale poskytují nadnárodní vzdělávací jednotku 500 vojáků, kteří budou malijské vojáky cvičit a dávat jim vojenské instrukce.
Kambodžská vláda komplikuje proces s vůdci Rudých Khmerů
Během khmerského režimu v Kambodži v letech 1975–1979 byla vyvražděna téměř čtvrtina obyvatelstva. Tribunál vyšetřující zločiny režimu je zatím neúspěšný, samotný vůdce režimu Pol Pot zemřel v roce 1998 ještě před ustavením tribunálu. Za vraždy a zločiny proti lidskosti jsou i nadále souzeni 3 nejbližší Pol Potovi spolupracovníci. Postoj kambodžské vlády komplikuje činnost tribunálu, podle agentury Reuters se vláda snaží zdržovat procesy a omezit rozsah vyšetřování, zločiny Rudých Khmerů by se totiž mohly týkat některých politiků. Jedním z nich je i současný kambodžský premiér Hun Sen. Intenzivní nátlak ze strany kambodžské vlády měl donutit ukončit práci pro tribunál již 2 mezinárodní soudce.
Arménie po prezidentských volbách prosazuje proruskou politiku
Prezident Arménie Serzh Sargsyan bude po svém opětovném zvolení bude chtít i nadále spolupracovat s Ruskem. Jedním z hlavních důvodů je stabilizační role Moskvy v dlouholetém sporu Arménie s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Země je také odkázána na Rusko ekonomicky vzhledem k problematickým vztahům k sousednímu Turecku a Íránu. Arménie však hodlá upevnit i styky s EU. Země je součástí Evropské politiky sousedství, na listopad je plánován podpis tzv. asociačních dohod, které spolupráci dále prohloubí. Domácí politická scéna je v současnosti neklidná a v centru hlavního města se odehrávají demonstrace. Opozicí je kritizována vládnoucí Republikánská strana, která údajně zneužívala své mocenské pozice k ovlivnění průběhu voleb. Dva z vyzyvatelů současného prezidenta proto během kampaně drželi protestní hladovku, třetí byl neznámým pachatelem postřelen do ramene. Souvislost útoku s kandidaturou však prokázána nebyla.
Generální stávka ochromila Athény
Proti vládním úsporným opatřením protestovaly ve středu deseti tisíce řeckých občanů. Dvě na sobě nezávislé demonstrace, které čítaly přes 40 000 lidí, organizovaly odborové organizace státních a soukromých zaměstnanců a krajně levicové odbory PAME. Do ulic bylo nasazeno asi 3000 policistů. Stávkovali učitelé státních škol, lékaři i řidiči městské dopravy a příměstských vlaků. Ani lodě ve středu nevypluly z přístavů. Kabinet konzervativního premiéra Antonise Samarase v pondělí oznámil, že plánované propuštění zhruba 2 000 pracovníků veřejného sektoru se konat nebude. Kabinet se situaci snaží uklidnit a tvrdí, že Řecko má nejhorší období za sebou. Podle analytiků ale nezaměstnanost stále poroste a může se vyšplhat až k 30 %.
Ruský premiér Dimitrij Medveděv se sešel s brazilskou prezidentkou
Na středečním setkání s brazilskou prezidentkou Dilmou Rousseffovou nejprve hovořil o spolupráci v oblasti vojenství. Brazílie v rámci příprav na nadcházející světový šampionát ve fotbale a letní olympijské hry usiluje o posílení protivzdušné obrany, aby byla schopná odrazit případný teroristický útok dopravními letadly. Projevila zájem o mobilní raketový systém Pancir-S1, který je uzpůsoben k montáži na nákladní vozidla. Dalším tématem rozhovoru byla ruská participace na výstavbě nové jaderné elektrárny, kterou místní vláda plánuje postavit kvůli stále se zvyšující spotřebě elektrické energie. Na závěr státníci vyjádřili ochotu podpořit zvýšení vzájemné obchodní aktivity ze současných 6,5 miliard USD ročně na 10 miliard USD.
Portugalsko potřebuje prodloužit lhůtu na snížení deficitu
Portugalský ministr financí Vitor Gaspar dnes oznámil, že jeho země bude na snížení rozpočtového deficitu potřebovat o rok déle z důvodu horšího vývoje ekonomiky. Podle podmínek čerpání mezinárodní finanční pomoci, která činí v přepočtu 104 miliard USD, by mělo Portugalsko snížit deficit z loňských 5 na 4,5 % HDP. Cíl pro snižování rozpočtového deficitu se nejspíš nepodaří dodržet ani jiným zemím, například i Francie. Evropská unie již naznačila, že by posun termínu mohl být možná, neboť ekonomický vývoj zemí není takový, jaký se původně očekával.