Bolivijská vláda schválila v pondělí zákon, podle kterého by současný prezident země Evo Morales mohl potřetí v řadě kandidovat na prezidentský úřad. Nyní naplňuje své druhé volební období. Nejbližší prezidentské volby se mají konat koncem příštího roku. Podle bolivijské ústavy je sice možné být prezidentem jen po dobu 2 volební období, ale když prezident Morales poprvé vykonával prezidentský úřad (2006-2010), došlo ke změně ústavy, která je nyní důvodem, proč by se první volební období nemělo do celkového součtu započítávat. Přijatý zákon se zakládá na stanovisku ústavního soudu. Podle opozice však ústavní soud pochybil a nový zákon je v rozporu s ústavou. Někteří poslanci uvažují, že se obrátí na Organizaci amerických států (OAS), aby situaci prošetřila.
Archiv rubriky: Politika
Prezident Ahmadínežád bojuje za účast svého chráněnce ve volbách
Iránský prezident Mahmúd Ahmadínežád nesouhlasí s rozhodnutím nejvyššího ústavního orgánu – Rady dohlížitelů – neumožnit prezidentskému kandidátovi Esfandiar Rahim Mashaeimu účast v červnových prezidentských volbách. Prezident Ahmadínežád, který kandidáta Mashaeiho podporuje, prohlásil, že rozhodnutí Rady dohlížitelů je akt útlaku a Mashaei se stal „obětí nespravedlnosti“. Prezident Ahmadínežád proto chce celou záležitost dále řešit s hlavním iránským duchovním vůdcem ajatolláhem Khameneim, jemuž je Rada dohlížitelů loajální. Podle BBC je však nepravděpodobné, že Rada své rozhodnutí změní, protože při svém rozhodnutí se pravděpodobně držela pokynů ajatolláha Khamaneiho, který s odcházejícím prezidentem Ahmadínežádem vede mocenské spory.
Pokračující studená válka mezi USA a Kubou
Vztahy mezi Kubou a USA se zkomplikovaly především na přelomu 50. a 60. let 20. století. Roku 1959 revolucionáři v čele s Fidelem Castrem svrhli tamní diktátorský režim a chopili se moci. Oba státy se nemohly shodnout v ekonomických otázkách a začala Kuba usilovat o větší nezávislost na USA. Vzájemné vztahy obou zemí se definitivně zhoršily po roce 1961, když se Kuba přihlásila k mocenskému bloku komunistických zemí vedených SSSR. Rozpoutala se mezi studená válka, která částečně trvá dodnes.
I po pádu železné opony sankce pokračují
Raúl Castro s brazilskou prezidentkou Dilma Rousseff.
Nejdiskutovanějším prvkem ve vztazích obou států je hospodářské embargo, které USA vyhlásily vůči Kubě roku 1960 a o dva roky později jej zpřísnily. Kubánští novináři používají místo slova embargo výraz blokáda. Obchodní embargo znamená, že Kuba nesmí vyvážet své zboží do USA a naopak. Další země také nesmějí Kubě prodávat žádný produkt nebo zařízení, které obsahuje více než 10 % součástí pocházejících z USA. Zároveň ostatní země nesmějí prodávat do USA produkty ani zařízení obsahující kubánské suroviny.
Opoziční lídr Henrique Capriles má v Latinské Americe nejvíc fanoušků na sociální síti Twitter
Téměř 3,5 milionu fanoušků sleduje činnost a aktivity opozičního lídra Venezuely a gubernátora státu Miranda Henrique Caprilese na sociální síti Twitter. Podle agentury AFP tímto počtem překonal gubernátor Capriles všechny prezidenty či jiné vůdce z latinskoamerického regionu. Jenom z neděle na pondělí narostl počet „následovatelů“ o 15 000. Současný prezident Venezuely Nicolás Maduro má o více než 2 miliony fanoušků méně než opoziční lídr Capriles. Nicméně bývalého prezidenta Huga Cháveze do momentu jeho smrti 5. března 2013 následovalo až 4,2 milionu lidí.
Vláda schválila novelu zákona o vojácích z povolání, odrazí se jim v platech
Zákon o vojácích z povolání je starý již 20 let, nyní vláda v čele s premiérem Petrem Nečasem (ODS) schválila jeho novelu. Změnu pocítí i samotní vojáci, jejich plat bude nově více svázán se zastávanou funkcí a hodností. Podle ministra obrany Vlastimila Picka bude systém odměňování spravedlivější než dosud. Vláda si od novely slibuje zkvalitnění ozbrojených sil a platové podmínky by měly zvýšit i motivaci pro potenciální rekruty. Rozpočet ministerstva ale nemá být vyšší. Důvodem je chystané propouštění zaměstnanců na ministerstvu obrany. Novela nyní míří do parlamentu, pokud projde, její účinnost bude platit od příštího roku.
Barmský parlament schválil prodloužení stavu ohrožení státu
Přestože náboženské nepokoje z nedávné doby, které se objevily především v centrální části Barmy ve správní oblasti Mandalaj, se již podařilo uklidnit, situace zůstává vážná. Důkazem je krok, pro který se počátkem tohoto týdne rozhodli poslanci svazového parlamentu. Na jeho mimořádném zasedání schválili prodloužení stavu ohrožení státu, který byl prezidentem země vyhlášen 22. března ve čtyřech okresech v centrální Barmě. Bude tak platit dalších 60 dnů. Život v postižených oblastech se již vrátil do normálu, proběhla policejní šetření a došlo k potrestání viníků, důsledky událostí jsou však velmi vážné, nejde totiž o ojedinělou nebo oblastně úzce vymezenou záležitost. Problém náboženského násilí jakožto i vzájemných vztahů mezi buddhistickou většinou a muslimskou menšinou je v Barmě přítomen dlouhou řadu let a v současnosti představuje značné komplikace demokratizačnímu procesu. Jakékoli řešení je proto více než žádoucí.
Čínský premiér je na návštěvě Pákistánu
Čínský premiér Li Keqiang ve středu zahájil návštěvu Pákistánu. Cílem jeho zahraniční cesty je posílení vzájemných vazeb mezi těmito dvěma sousedními státy. Návštěva Pákistánu je druhou zastávkou v sérii zahraničních cest, které dále pokračují návštěvou Švýcarska a Německa. Čínský viceministr zahraničí Song Tao už dříve prohlásil, že premiérova návštěva Pákistánu by měla dát positivní signál celosvětové veřejnosti, že čínsko-pákistánské vztahy jsou na velmi dobré úrovni.
Japonský premiér chce v nejbližší době navštívit Barmu
Japonský tajemník šéfa kabinetu Yoshihide Suga na středeční tiskové konferenci oznámil, že premiér Shinzo Abe chce mezi 24. a 26. květnem navštívit Barmu. Bude tak prvním japonským státníkem, který asijskou zemi navštíví po dlouhých 36 letech. Premiérova návštěva má posílit vzájemné ekonomické vztahy mezi oběma státy a premiéra na jeho cestě budou doprovázet podnikatelé. Během barmské návštěvy japonského premiéra by Japonsko mělo zmírnit barmský dluh ve výši 4,87 miliard USD a naopak investuje přibližně 487 milionů USD do rozvoje barmské ekonomické zóny.
V Jemenu protestovaly tisíce lidí za odpojení jihu od severu
Tisíce lidí v úterý protestovalo v Adenu, největším městě v jižním Jemenu, za odtrhnutí se od severního Jemenu po 23-ti letech od spojení. Vláli vlajkami bývalé Lidové demokratické republiky Jemenu a portréty exilového vůdce jihu Ali Salem al-Baid, který nyní žije v Libanonu. Provolávali hesla: „My jsme přísahali, že Sanaa nám již déle nebude vládnout. Vypadni.“ anebo „Nezávislost je náš cíl.“ V Sanaa probíhá od 18. března národní dialog, kterého se účastní i Jižní hnutí aliance separatistů a federalistů. V roce 1994 došlo ke krátkému odtržení jihu, které skončilo občanskou válkou.
Mluvčí ministerstva zahraničí představil plán zahraničních cest čínského prezidenta
Čínský prezident Xi Jinping chce na konci května a začátku června, tj. od 31. května do 8. června, navštívit Trinidad Tobago, Kostariko, Mexiko a v rámci série zahraničních návštěv by se měl v USA setkat s prezidentem Obamou. Jednotlivé cíle zahraničních cest čínského prezidenta v úterý oficiálně představil mluvčí ministerstva zahraničí Qin Gang. Podle mluvčího sám prezident Xi Jinping přikládá velkou váhu zahraničním cestám do zemí latinské Ameriky, s nimiž chce jeho země prohloubit bilaterální vztahy.
Ministr Kerry je na návštěvě Ománu, poté bude pokračovat do Jordánska a Izraele
V úterý odletěl americký ministr zahraničí John Kerry do Ománu, aby podepsal smlouvu na dodávku zbraní v hodnotě 2,1 miliard USD a konzultoval situaci v Sýrii a Írán. Očekává se, že Omán si koupí systém protivzdušné obrany. Nákup je financován s pomocí vlády USA. Zbraně má dodat americká společnost Raytheon, která se nyní ale k obchodu nevyjádřila. Předtím její generální ředitel Bill Swanson řekl, že společnost dělá značný pokrok. Ve středu bude ministr Kerry jednat v Jordánsku s vyššími západními a arabskými úředníky o syrském konfliktu. Poté bude řešit obnovení izraelsko-palestinského mírového procesu v Jeruzalémě a Ramallahu.
Unesení čínští rybáři se vrátili domů
Unesení čínští rybáři se v úterý vrátili z KLDR zpátky domů, oznámila čínská zpravodajská agentura Xinhua s odvoláním na čínskou ambasádu. Yu Xuejum, z města Dalian, ležícího v severozápadní provincii Liaoning, majitel rybářského podniku, ve kterém byli zaměstnáni i propuštění rybáři, čínské agentuře řekl, že jeho zaměstnanci i lodě jsou už v pořádku doma. Rybáři byli uneseni 8. května a KLDR za ně požadovala výkupné v hodnotě 200 000 USD a obvinila je z narušení svých výsostných vod.
Dva bývalí ministři Gruzie byli zatčeni
Prvním z nich je Zurab Tchiaberašvili, někdejší ministr zdravotnictví, který v současnosti vykonává funkci hejtmana západně položeného gruzínského kraje jménem Kachetie. Druhým je Vano Merabišvili, bývalý ministr vnitra, který v roce 2012 krátce působil i v roli předsedy vlády a nyní zastává vysokou funkci v aparátu opoziční Sjednocené národní strany. Oba se podle obžaloby údajně podíleli na zpronevěře 3,2 milionů USD ze státního rozpočtu. Finance prý byly neoprávněně použity během předvolební kampaně v roce 2012 za účelem získávání podpory voličů. Podle vyšetřovatelů se z rozpočtu programu, jehož cílem bylo snížení nezaměstnanosti, tajně vyplácely odměny i osobám, jejichž úkolem bylo agitovat ve prospěch Sjednocené národní strany na veřejných akcích. Prezident Gruzie Michail Saakašvili, který výše uvedenou stranu zakládal, označil zatčení bývalých ministrů za odsouzeníhodné a politicky motivované.
Rozsudek nad bývalým guatemalským velitelem armády byl anulován
Guatemalský Ústavní soud v pondělí anuloval rozsudek, který 10. května odsoudil generála Josého Efraín Ríos Montta, který stál v čele vojenského režimu v Guatemale mezi léty 1982 a 1983, k 80 letům vězení za porušování lidských práv zahrnujících genocidu. Pro anulování hlasovali 3 soudci z 5, důvodem je chyba v procesním postupu, soud řádně neprošetřil stížnosti advokátů bývalého guatemalského generála. Soudní proces s bývalým vládcem Guatemaly José Efraín Ríos Monttem se vrátí do stavu, ve kterém byl 19. dubna. Mnoho svědectví a výpovědí musí být znovu uskutečněno. José Efraín Ríos Monttem brzy opustí nemocnici a zůstane do dalších soudních řízení v domácím vězení.
Čína se chce s USA dohodnout na spolupráci v rámci kybernetické bezpečnosti
Čína chce v nejbližší době zahájit dialog se Spojenými státy americkými kybernetické bezpečnosti, vyplývá z úterního prohlášení čínského ministerstva zahraničí. Jak na tiskové konferenci řekl mluvčí čínského ministra zahraničí Hong Lei: „Čína navrhuje těsnější spolupráci se USA na bezpečnostních opatřeních v kyberprostoru.“ Mluvčí také dodal, že se Čína chce s USA dohodnout na společné formulaci mezinárodní regulace internetového prostoru v zájmu ochrany, bezpečnosti a otevřenosti kyberprostoru.
V Íránu zůstalo jen 8 kandidátů na prezidenta
Rada dohlížitelů, která sdružuje 12 duchovních a právníků, schválila 8 kandidátů na prezidenta z 686 lidí, kteří se registrovali. Na všech 8 je nahlíženo jako konzervativní a mající úzké vazby na vládnoucí duchovní. Mezi 8 kandidáty na prezidenta jsou hlavní jaderný vyjednávač Saeed Jalili, bývalý vyjednavač Hassan Rohani, bývalý ministr zahraničí Ali Akbar Velayati či starosta Teheránu Mohammad Baqer Qalibaf. Naopak mezi vyřazenými jsou bývalý prezident Akbar Hashemi Rafsanjani a blízký spolupracovník současného prezidenta Ahamedínežáda Esfandiar Rahim Mashaei. Již dříve se mluvčí Rady Abbas Ali Kadkhodai vyjádřil k exprezidentovi Rafsanjani: „Osoba, která se snaží získat vedoucí správní post, ale je jen schopná dělat práci několik hodin během dne, nemůže být schválena ke kandidatuře.“ Mashaei je nahlížen Radou, že se snaží podkopat íránský islámský systém.
Nikaragujský průplav nejspíš postaví čínská společnost
Nikaragujská vláda schválila loni v červnu zákon, který umožňuje stavbu průplavu. Ten by měl vést od přístavu Monkey Point v Karibském moři přes Jezero Nikaragua, největší jezero Střední Ameriky, a propojit se s Tichým oceánem v přístavu Corinto. V září minulého roku čínská společnost HK se sídlem v Honkongu provedla studii terénu a podle slov nikaragujského prezidenta Daniela Ortegy to zřejmě bude ona, kdo bude stavbou pověřen. Celý projekt je odhadován na 40 miliard USD. Stát plánuje vlastnit 51 % akcií Nikaragujského kanálu.
V začátku července prezident Obama navštíví několik afrických zemí
Jedním z cílů zahraniční návštěvy amerického prezidenta by měl být Senegal, Jihoafrická republika a Tanzanie, kde by se měl setkat s politickými představiteli a podnikateli. Státní návštěva, která se bude konat v rozmezí 26. června do 3. července, bude již druhá v roli prezidenta. V roce 2009 strávil prezident Obama několik dní v západoafrické Ghaně. Dvakrát během svého funkčního období navštívil africký kontinent i jeho předchůdce Clinton a George W. Bush. Podle prohlášení Bílého domu má návštěva značit „závazek mezi Spojenými státy americkými a lidmi ze subsaharské Afriky, který má vést k regionálnímu i globálnímu míru“.
Japonský premiér chce v KLDR jednat o unesených Japoncích
Japonský premiér Shinzo Abe přislíbil, že jedním z hlavních témat jeho nadcházejícího setkání se severokorejskými představiteli bude i záležitost únosů japonských občanů. Premiér ve svém pondělním prohlášení řekl, že se chce v rámci své návštěvy pokusit vyjednávat se severokorejskými představiteli o osvobození unesených Japonců a jejich urychlený návrat domů. Premiér Abe také vysvětlil překvapivou návštěvu svého poradce v Severní Koreji, která se odehrála v minulém týdnu. Důvodem prý bylo urychlené vyjednávání v otázce únosů japonských občanů.
Pražská koalice končí, primátor krok označuje za „prostý boj o moc“
Po pondělním večerním jednání pražské TOP 09 oznámil náměstek primátora Tomáš Hudeček, že strana vypověděla koaliční smlouvu uzavřenou s ODS. O možném konci koalice se dlouhodobě mluvili důsledkem rozporů v klíčových otázkách, například ohledně tunelového komplexu Blanka či financování dopravního podniku. Primátor Bohuslav Svoboda (ODS) označil podle ČTK krok TOP 09 za „prachsprostý boj o moc“, kdy předpokládal, že strana bude své jednání s koaliční ODS komunikovat. V komunálních volbách zvítězila TOP 09, nyní má možnost zformovat nové pražské vedení, již dříve avizovala, že by byla pro revizi stávající koaliční smlouvy s ODS. V úvahu připadá i menšinová vláda TOP 09 s podporou ČSSD.
KLDR odpálila další raketové střely
Severní Korea v pondělí odpálila další střely krátkého doletu, tentokrát do oblasti východního moře. Zprávu ihned v pondělí oznámila korejská zpravodajská agentura Jonhap s odvoláním na jihokorejské ministerstvo obrany. V oficiální zprávě ministerstva se píše, že jde o typ raket KN-02, které byly vypuštěny mezi 11 hodinou a polednem místního času. Ministerstvo ve své zprávě také upozorňuje, že se severokorejské raketové testy stupňují. Představitelé KLDR však tvrdí, že raketové testy jsou normálním vojenským cvičením.
V Iráku narůstá násilí
Počty mrtvých za poslední dny v Iráku vyrázně narůstají, pozorovatelé říkají, že násilí připomíná odvetné útoky mezi sunnity a šíity z let 2006 a 2007. Premiér Nuri al-Maliki vyzval ke společným modlitbám sunnitů a šíitů. Řekl, že někdo se snaží zemi zavléct do sektářských bojů. V pátek bomby v blízkosti sunnitské mešity v Baquba zabily nejméně 41 lidí. Pátek byl nejkrvavějším dnem za posledních několik měsíců, celkově počet zabitých přesáhl 60. O den později sebevražedný atentátník zabil 12 lidí v blízkosti šíitské svatyně v Kirkúku. V posledních dnech bylo zabito či uneseno několik policistů především v oblasti Anbar. V pondělí násilí pokračuje, útoky hlásí Bagdád s 20 mrtvými a Basra s 11 zabitými. V obou městech jsou desítky zraněných.
Na státní návštěvu do USA míří prezident Barmy Thein Sein
Barmský prezident Thein Sein míří do USA na první oficiální státní návštěvu od roku 1966. Ve Washingtonu se setká s prezidentem Barackem Obamou. Spojené státy americké uvedly, že setkání poukazuje na odhodlání podpořit barmskou „vládu, která učinila důležité rozhodnutí přistoupit na reformy„. USA ocenily i nedávné změny, ke kterým Barma přikročila, včetně propuštění disidentů a uvolnění cenzury. K zásadní změně došlo především v roce 2011, kdy byla po téměř 50 letech vojenské vlády v Barmě nastolena vláda civilní, jež nastartovala řadu reforem. Aktivisté však vyjádřili obavy nad udržitelností reforem a náboženským násilím.