Dnes evropské komisařství pro zahraniční obchod oznámilo, že od počátku roku 2014 Evropská unie uvalí clo 4,7 % na dovoz leteckých pohonných hmot z Blízkého východu. Cla budou mít výrazný dopad na ceny leteckých pohonných hmot v Evropě a budou představovat komplikaci i pro rafinérie z Blízkého východu, které doposud měly třetinový podíl na evropské denní poptávce 1,2 milionů barelů. Plánované clo může vést k nedostatku leteckých paliv, protože evropské rafinerie nemají kapacitu pro uspokojení evropské poptávky. Rozdíl nebudou údajně schopny vyrovnat ani indické rafinerie.
Archiv rubriky: Energetika
Kauza Mostecké uhelné společnosti pokračuje, soud předvolal další trojici obžalovaných
V pondělí předvolal švýcarský soud ve městě Belizzona zbývající trojici manažerů Mostecké uhelné společnosti (MUS) Anotnína Koláčka, Jacquese de Grootea a Oldřicha Klimeckého, kteří se nedostavili na první květnové přelíčení. Trojice mužů je podezřelá z praní špinavých peněz a korupce při privatizaci české Mostecké uhelné společnosti. Oldřich Klimecký na pondělní přelíčení opět nedorazil. Obžalovaní vinu popírají, v květnové části procesu první trojice manažerů MUS, Marek Čmejla, Jiří Diviš a Petr Kraus, využila právo nevypovídat. Soud by měl květnovou a červnovou část procesu propojit 24. června. Závěr líčení je plánován na 12. července.
Egypt se obává výstavby hráze v Etiopii
Etiopie staví vodní elektrárnu na jednom z přítoku Nilu, který zásobuje vodou Egypt. Elektrárna má stát 4,7 miliardy USD a má být schopna vytvořit elektřinu jako 6 jaderných elektráren. Celkově chce Etiopie investovat do výstavby elektráren na řekách více než 12 miliard USD a stát se tak hlavním vývozcem elektřiny v Africe. Egypt se obává, že výstavba hrází bude mít velký vliv na jeho zdroj vody. Analytici řekli, že spory o vodu, které jsou mezi zeměmi po celá desetiletí, by mohly přerůst do války. V pondělí byli vysocí představitelé Egypta zachyceni na kameru, aniž by o tom věděli, jak mluví o tom, že Egypt musí donutit Etiopii, aby přestala s výstavbou hráze. Krajním řešením je hráz zničit, řekl předseda salafistické strany al-Nour Younis Makhyoun. Za tyto projevy se dosud nikdo z přítomných neomluvil. Etiopská strana se nevyjádřila.
Evropská unie se chce bránit před ovládnutím solárního trhu Čínou
Evropská komise (EK) uvalila předběžná cla na dovoz levných solárních panelů z Číny, která budou činit 11,8 %. Čína je největší výrobcem solárních panelů na světě, Evropa je největším solárním trhem na světě, z něhož Čína ovládla již 80 %. EU viní Čínu z prodeje pod výrobní cenoou za účelem vytlačení konkurence z trhu. Cena čínských solárních panelů prodávaných do Evropy by ve skutečnosti měla být o 88 % vyšší, než je v současnosti. Uvalení cla je doposud největším zásahem EU proti dovozu a většina členských zemí s opatřeními EK podle agentury Reuters nesouhlasí. Pokud se Brusel s Pekingem nedohodne na řešení sporu do dvou měsíců, clo se v srpnu zvýší až na 47,6 %, ovšem obchodní válku s největším producentem rozpoutat nehodlá.
Čína a Kostarika uzavřely dohodu o vzájemné spolupráci
Čínský prezident Xi Jinping a jeho kostarický protějšek prezidentka Laura Chinchilla se v pondělí dohodli na zlepšení komunikace a spolupráce mezi oběma státy v oblasti rozvoje a bilaterálních vztahů. Podle obou představitelů svých zemí vztahy mezi Čínou a Kostarikou mají být modelovou ukázkou spolupráce dvou kulturně odlišných států. Obě země chtějí spolupracovat především v oblastech energetiky, obchodu, kultury a vzdělávání. Kostarika je také zemí, která bude příští rok předsedat Společenství Latinské Ameriky a Karibiku.
Nukleární jednání s Íránem se točí v „v bludném kruhu“
Přes intenzivní dialog od ledna 2012 o vojenské dimenzi nukleárního programu Íránu nedošlo k dohodě, řekl Yukiya Amano, šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Dle něj se jednání „točí v bludném kruhu“. MAAE stále nezískala strukturovaný přístup k dokumentům. Inspektoři nemohli do vojenského zařízení Parchin, jižně od Teheránu, od roku 2011, i když je možné, že by tam nic nenašli, protože je tam zřetelná aktivita ze strany Íránu.
Japonsko a Indie podepsaly pakt o využívání jaderných technologií
Japonský premiér Shinzo Abe a jeho indický protějšek Manmohang Singh se ve středu dohodli na zrychlení rozhovorů o umožnění Japonsku exportovat jaderná zařízení a na posílení bezpečnostní spolupráci, zejména vůči čínským vojenským námořním operacím například u ostrovů ve východočínském moři. Podepsáním paktu o civilním využití jaderné energie, který oba premiéři podepsali, tak japonským firmám, jako je například Toshiba Corp nebo Hitachi Ltd., zaručuje přístup na indický rychle rostoucí trh. Oba premiéři si zároveň pochvalovali oboustrannou spolupráci v oblasti společného růstu a možnost konání pravidelných společných námořních cvičení.
Rosněft chystá převzetí ruské plynárenské firmy Itera
Finanční náklady této transakce se odhadují na 3 miliardy USD. Polostátní Rosněft v současnosti kontroluje 51 % akcií této společnosti. Nadpoloviční podíl získal Rosněft minulý rok poté, co byl ředitelem jmenován Igor Sechin, blízký spolupracovník Vladimira Putina. Itera se specializuje na distribuci zemního plynu. Motivem jejího převzetí je snaha konkurovat dalšímu z ruských státních energetických podniků, Gazpromu. Dlouhodobým cílem Rosněftu je do roku 2020 zvýšit produkci zemního plynu o 150 %.
Japonsko plánuje dokonalejší měření a kontrolu svých jaderných elektráren
Japonsko slibuje lepší kontrolu jaderné bezpečnosti. Japonský ministr pro vědu Hakubun Shihomura ve svém úterním oficiálním prohlášení řekl, že vláda se chce zaměřit na výzkum v oblasti jaderné bezpečnosti, aby se předešlo podobným katastrofám, jako byl ta poslední ve Fukušimě. „Je to klíčové rozhodnutí pro výzkum jaderných zařízení, že se jaderná bezpečnost stává prioritou,“ dodal ve svém prohlášení ministr Shihomura.
Čínský premiér navštívil Německo, jednalo se i o solárních panelech
Čínský premiér Li Keqiang v neděli navštívil Německo, kde se setkal s německou kancléřkou Angelou Merkel. Čínský premiér se pokusil německé představitele přesvědčit o možnosti uvolnění evropského trhu se solárními panely a možném vstupu čínského operátora na evropský trh. S Angelou Merkel Li Keqiang také diskutoval o možném vzniku některých pravidel mezinárodního obchodu. EU patří ke druhým největším obchodním partnerům Číny. V minulém roce 2012 činil objem zakázek mezi Čínou a EU 430 miliard EUR (556 miliard USD). Čína také už nyní 7 % přispívá do celkového exportu slunečních panelů do EU.
Kyrgyzstán odsouhlasil prodej státní energetické firmy ruskému Gazpromu
Kyrgyzskou státní energetickou firmu Kyrgyzgas v současnosti tíží dluhy přesahující 38 milionů USD. Ruské polostátní společnosti Gazprom proto bude odprodána za symbolický 1 dolar. Tento krok Gazpromu otevře cestu k nalezištím zemního plynu Mailuu-Suu-IV a Kugart, které se nacházejí v jižním Kyrgyzstánu. Ty v současnosti nejsou využívány, jelikož chyběly finance na rozvoj potřebné infrastruktury. Středoasijská republika tak musela veškerou svou spotřebu pokrývat z importovaných zdrojů, které pocházely hlavně z Kazachstánu a Uzbekistánu. Součástí dohody s Gazpromem je slib, že tato společnost investuje do rozvoje kyrgyzské energetické infrastruktury 640 milionů USD během následujících 5 let.
Goldman Sachs chce v Japonsku investovat do tzv. zelené energie
Americká investiční banka Goldman Sachs v pondělí oznámila svůj záměr, zahájit investice do japonských energetických projektů, týkajících se získávání energie z obnovitelných zdrojů. Americký investiční gigant by v následujících měsících chtěl investovat do několika japonských energetických projektů v hodnotě 2,9 miliard USD a počítá přitom s pětiletou návratností své investice. Tato investiční nabídka přichází v době, kdy se japonská vláda rozhodla pozvolna podporovat obchod se tzv zelenou energií. Analytici předpokládají, že by se investice do tohoto sektoru, v následujícím roce 2014 mohly pohybovat kolem 2,9 miliard USD.
Kanada prosazuje výstavbu ropovodu Keystone XL
Kanadský premiér Stephan Harper na konferenci v New Yorku odmítl, že by plánovaný ropovod Keystone XL mohl poškozovat životní prostředí. Zároveň zdůraznil, že poptávka po ropě je v Kanadě i v USA značná, proto je podle premiéra jen otázkou, zdali bude zvolena doprava po železnici nebo ropovodem. Premiér rovněž zdůraznil, že výstavba ropovodu dlouhého 1 897 kilometrů by přinesla na 40 000 nových pracovních míst. Před jednáním se sešla řada odpůrců ropovodu, kteří připomněli ropnou havárii v Mexickém zálivu. Projekt již schválil Výbor pro přírodní zdroje, Výbor pro energetiku a obchod i Výbor pro dopravu.
Mezinárodní agentura pro atomovou energi: Jednání s Íránem selhala
Ve středu Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) uvedla, že 10. kolo jednání s Íránem selhala. Vrchní inspektor IAEA Herman Nackaerts prohlásil, že již rok a půl nemohou získat strukturovaný přístup k dokumentům, které jsou předmětem jednání. Nicméně nadále se IAEA bude snažit tento proces dokončit a stanovit nový termín jednání. IAEA tlačí na Teherán, aby jí umožnil přístup k místům, dokumentům a vědcům, kteří jsou zapojeni do údajného vývoje jaderné zbraně. IAEA tvrdí, že existují důkazy o snaze Íránu vyrobit jadernou zbraň a naopak Írán říká, že IAEA má mylné informace od tajných služeb USA CIA a Izraele Mossadu. Ve středu večer v Istanbulu odděleně jednala šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton s íránským hlavním vyjednavačem ohledně jaderného programu Saeed Jalili, který sdělil, že Írán je připraven jednat se světovými mocnostmi. Jalili zopakoval, že Írán se nevzdá svého práva obohacovat uran.
Ruská státní energetická firma Rosatom nabízí spolupráci rozvojovým zemím
Francouzskému listu Le Figaro to sdělil zástupce výkonného ředitele Rosatomu Nikolaj Spasskij. Kooperace by měla spočívat v poskytování komplexního balíčku služeb, jehož součástí by byla finančně zvýhodněná výstavba jaderné elektrárny, její následný provoz, údržba a také zásobování jaderným palivem. „Kromě toho jsme plně zodpovědní za její bezpečnost,“ zdůraznil během rozhovoru Nikolaj Spasskij. Takto vybudované zařízení by poté zůstalo ve vlastnictví Rosatomu maximálně po dobu 60 let. Podle uvedeného modelu bude provozována například elektrárna, která se nyní buduje v Turecku. Provoz by měla zahájit v roce 2019. Rosatom mimo teritorium Ruské federace aktuálně staví, popřípadě chystá výstavbu dalších 18 jaderných elektráren.
Předčasné parlamentní volby v Bulharsku zatím vyhrává pravice
V předčasných parlamentních volbách v Bulharsku podle předběžných výsledků vede pravicová strana Občané za evropský rozvoj Bulharska v čele s bývalým premiérem Bojkem Borisovem, který chtěl před 3 měsíci odebrat české energetické společnosti ČEZ Bulharia licenci na distribuci elektřiny v zemi. Otázka cen energií hraje ve volbách klíčovou roli. Politická strana Občané za evropský rozvoj získala podle prvních odhadů 31 % hlasů, ale zatím nedosáhla většiny a v 240členném parlamentu bojuje přibližně o 100 mandátů. V těsném závěsu za stranou Občané za evropských rozvoj je opoziční strana Bulharská socialistická strana s prozatím 25 % hlasů. Je pravděpodobné, že většiny nikdo nedosáhne a sestavit stabilní a akceschopnou vládu bude velmi obtížné.
Energetická společnost Energo-Pro dostala v Bulharsku pokutu
Česká energetická společnost Energo-Pro porušila podle bulharských úřadů legislativu, když v minulém roce přerušila dodávky elektřiny vodárenskému podniku. Bulharský antimonopolní úřad tak vyměřil společnosti Energo-Pro pokutu téměř 1,2 milionů USD za zneužívání dominantní pozice na trhu. Podobným problémům v Bulharsku čelí také česká energetická společnost ČEZ po masových protestech obyvatel Bulharska proti vysokým účtům za elektřinu, lidé dále požadují znárodnění energetických distribučních firem v zemi. Protesty vyústily v pád bulharské pravicové vlády Bojka Borisova.
Sucho v Panamě ovlivnilo dodávky elektrického proudu
Panamská vláda nařídila omezit spotřebu elektrického proudu kvůli několikaměsíčnímu období sucha, které narušilo dodávky elektřiny. Panama získává celých 60 % elektřiny z vodních elektráren. Vláda vypracovala energetický přídělový plán. Podle oficiálního prohlášení se pro ušetření energie zkrátí pracovní doba státních úředníků a dočasně zavřou školy. Supermarkety, kina, restaurace a bary mají od pondělí do čtvrtka omezenou povolenou otvírací dobu pouze od 6 do 22 hodin. Omezení se nedotknou Panamského průplavu, protože vyrábí vlastní elektřinu.
Tanzanie a Malawi budou jednat o sporu ohledně hranice
Tanzanie v sobotu uvedla, že se sousední Malawi vrací k jednáním ohledně sporné hranice procházející jezerem Malawi. Ve východní Africe byly nedávno objeveny zásoby zemního plynu a ropy, předpokládá se, že část nerostného bohatství skrývá i jezero Malawi. Spor se týká severní části jezera, na něhož si dělá nárok Malawi i Tanzanie, která v roce 2011 udělila britskému Surestream Petrolum licenci na hledání ropy v této oblasti. Jednání byla přerušena v říjnu, kdy Malawi obvinilo Tanzanii ze zastrašování místních obyvatel.
Litva vyjednává s Gazpromem o nových cenách zemního plynu
Rozhovory v pátek zahájil litevský ministr energetiky Jaroslav Neverovič a zástupce výkonného ředitele Gazpromu Alexander Medveděv. Ministr ve své řeči uvedl, že je znepokojen současnou výší ceny importovaného zemního plynu, která je údajně příliš vzdálená jeho aktuální tržní hodnotě. Vyjednávání o možném snížení ceny je však pro Litvu obtížné, jelikož je na dovozu suroviny z Ruska zcela závislá. Změnu možná v budoucnosti přinese LNG, tedy zkapalněný zemní plyn. O možnou spolupráci v oblasti dodávek tohoto produktu nedávno projevil zájem Katar. Podle některých zdrojů již probíhají jednání mezi zástupci firmy Klaipėda Oil a Qatargas, který je v současnosti největším dodavatelem LNG na světě. Transport kapalného zemního plynu z Perského zálivu by částečně mohl zajišťovat nový litevský tanker, který byl dnes spuštěn na moře v jihokorejské loděnici patřící firmě Hyundai Heavy Industries. Nese příznačné jméno – Nezávislost.
Turecko podepsalo s Japonskem kontrakt na výstavbu jaderné elektrárny
Japonský premiér Shinzo Abe v pátek podepsal se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem kontrakt. Hlavním předmětem dohody je zakázka na výstavbu jaderné elektrárny v Turecku, na které se bude podílet japonsko-francouzské konsorcium a celý projekt by měl stát přibližně 22 miliard USD. Jde vlastně o první úspěšnou snahu japonské vlády o realizaci zámořského jaderného projektu od Fukušimské tragédie. „Co se stalo ve Fukušimě, nás všechny zneklidnilo, ale život jde dál a dnešní úspěšný krok je začátkem k užívání lepších a bezpečnějších technologií,“ řekl turecký premiér Erdogan krátce po podpisu kontraktu.
Čína chce vybudovat systém dohledu nad kvalitou ropy
Systém úplného dohledu kvality ropy by měl brzy fungovat v hlavním městě Číny Pekingu. Monitorovací systém by se tak měl stát součástí nejenom firem, zabývajících se produkcí ropných výrobků. Důvodem návrhu je pravděpodobně špatný stav ovzduší v celém regionu, jehož příčinou je i vysoká koncentrace petrochemického průmyslu v jednom místě. Na systému by se měly podílet dvě čínské firmy – Sinopec Group a China National Petroleum.
Alžírsko a Mosambik podepsaly spolupráci v oblasti energetiky
Alžírský naftařský gigant Sonatrach a zástupce mosambického ENH podepsali v úterý v Alžíru memorandum o spolupráci v oblasti energetiky. Po roce 2011, kdy bylo objeveno ve vodách Mosambiku naleziště plynu, se spolupráce mezi oběma zeměmi zvýšila, protože Alžírsko je zkušeným zpracovatelem plynu a uhlovodíku. Cílem Sonatrachu je také 5% zisk ENH ve zkoumaných nalezištích. Hodnota plynových zdrojů se může pohybovat v řádech miliard USD. O bohatou oblast Indického oceánu nejeví zájem pouze alžírský monopol, ale i severoamerická společnost Anadarko a italská ENI.