Ministr životního prostředí Tomáš Podivínský, který je v úřadu teprve krátce, sám sebe nazývá jako „dlouhodobý zastánce energetické nezávislosti a surovinové bezpečnosti„. Apeluje, aby byla co nejdříve dokončena dostavba Temelína, neboť to pro Českou republiku představuje nejenom strategickou, ale i bezpečnostní otázku. Dostavba dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín je tedy důležitým krokem. Ministr životního prostředí to prohlásil na své pracovní cestě právě v elektrárně Temelín. Konečný termín dostavby a provozu nových reaktorů je naplánován na rok 2025. Předtím ale vláda vydat důležitá nařízení, a to již příští rok.
Archiv rubriky: Energetika
Rusko odtajnilo své zásoby ropy a zemního plynu
Poprvé ve své historii Rusko zveřejnilo výši svých zásob ropy a zemního plynu, kdy zásoby zemního plynu činí 68,4 bilionů metrů krychlových a ropné zásoby činí 28,7 miliard tun. Informace o surovinových zásobách byly v době Sovětského svazu (SSSR) státním tajemstvím. Ruský prezident Vladimír Putin nařídil odtajnění informací, protože již není nutné údaje tajit. „V době boje o investice je nerostné bohatství důležitým argumentem a není žádný důvod to skrývat,“ vyjádřil se ruský ministr přírodních zdrojů Sergej Donskoj. Rusko představuje jednoho ze světových lídrů produkce ropy i zemního plynu. Produkce ropy a zemního plynu představuje významné odvětví, které posiluje ruskou ekonomiku a je také důležitým zdrojem financí pro stát, jelikož daně z energetického sektoru tvoří polovinu příjmů.
V USA klesá dovoz ropy, příští rok se má dostat na dvacetiletém minimum
Podle amerického ministerstva energetiky bude dovoz ropy a ropných produktů do USA příští rok na nejnižší úrovni za posledních 20 let. Ropný dovoz klesá již dlouhodoběji od roku 2005 důsledkem nových technologií, pomocí nichž je možné těžit ropu a plyn i z hlubinných břidlicových ložisek. Ke snižování amerického ropného importu přispívá i navyšování ropné produkce v Mexickém zálivu. Očekává se celkový nárůst ropné produkce z nynějších 6,5 milionů barelů za den na 7,3 milionů barelů za den v roce 2013 a 8,1 milionů barelů za den v roce 2014. V květnu ropná produkce dosáhla 7,3 milionů barelů za den, což je nejvíce od roku 1992. Podle čísel se očekává, že americký ropný import poklesne na 31 % energetiky země.
OPEC ztrácí podíl na ropném trhu
Organizace zemí vyvážející ropu (OPEC) uvedla, že její podíl na ropném trhu klesá, a to především z důvodu nárůstu těžby ropy z hlubinných břidlicových ložisek. Členské státy (12) OPEC odhadují, že poptávka členských zemí poklesne přibližně o 2, 6 % barelů za den. Naopak světová poptávka bude pravděpodobně narůstat, nyní již roste nejrychleji od roku 2010 a předpokládá se, že se zvýší až na milion barelů za den, přičemž současná hodnota dosahuje 800 tisíc barelů za den. OPEC je závislá na vývoji ekonomik světových mocností, jako jsou USA a Čína. OPEC tedy musí bedlivě sledovat vývoj těžby břidlicové ropy, která například v USA postupně nahrazuje dovoz ropy a tím snižuje podíl OPECu na ropném trhu.
Německo přestane dotovat solární energii pravděpodobně od roku 2018
Německá vláda předpokládá, že do roku 2018 celkový výkon fotovoltaických elektráren dosáhne 52 gigawattů (GW). Podle zákona schváleného minulý rok by to znamenalo ukončení dotací pro nová zařízení. Jde o další krok, jak kontrolovat růst solárních zařízení. V minulém roce byly spuštěny solární elektrárny o celkovém výkonu 7,6 GW a předloni o 7,5 GW, čímž čísla překračovaly vládou prosazovaný limit 3,5 GW ročně. V roce 2012 proto německé vláda omezila státem garantovanou výkupní cenu solárního proudu u nových solárních elektráren. Fotovoltaická zařízení rostla téměř nekontrolovatelně hlavně kvůli štědrým státním dotacím a snižujícím se pořizovacím nákladům.
V Japonsku se chystají bezpečnostní kontroly odstavených jaderných reaktorů
Na žádost provozovatelů jaderných elektráren se japonské úřady chystají prověřit bezpečnost jaderných reaktorů, které byly odstaveny v roce 2011 kvůli havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima po ničivém zemětřesení. Podle analytiků jde o jasný signál, že se Japonsko chce vrátit k jaderné energetice. Bezpečnostní kontroly se aktuálně týkají 10 reaktorů v 5 jaderných elektrárnách, přičemž kontroly potrvají několik měsíců. Zároveň by dnes měly nabýt účinnost nové bezpečnostní standardy pro jadernou energetiku, které jsou nově povinné. Japonsko se po zemětřesení 2011 ocitlo prakticky bez jaderné energie, protože bylo odstaveno 50 jaderných reaktorů. Jaderná energie do té doby v Japonsku zajišťovala 1/3 elektrické poptávky.
Plynárenský kartel GECF odmítá změnu určování cen plynu
Členské země organizace GECF, která sdružuje na 13 zemí světa, jednaly na summitu v Moskvě o cenách plynu a obhajovaly 40 let starou metodu určování cen pomocí burzovních kurzů ropy na světových trzích. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina je vazba na ropu nejspravedlivější a nejvíc tržně orientovaný způsob určování cen. Metoda je stále více kritizována evropskými energetickými společnostmi, jelikož podle nich je cena plynu díky metodě příliš vysoká. Některé spory se dostaly až před soud, například neshody mezi ruským Gazpromem a německým RWE vyřešil arbitrážní soud ve prospěch RWE, kdy Gazprom musí vracet část plateb zpětně od května 2010. Podle odborníků by přechod na burzovní ceny mohl ušetřit v Evropě až 15,5 miliard USD ročně. S rostoucím obchodem se zkapalněným plynem (LNG) se situace na trhu mění a do budoucna může jít o stejně globalizovaný trh jako v případě ropy. Navíc podle odhadů Mezinárodní energetické agentury (IEA) do šesti let obchod s plynem vzroste o 30 %, důvodem bude posilování nových exportérů, jako jsou Austrálie a USA.
Další energetické společnosti získaly práva na průzkumné vrty v Arktidě
Energetické koncerny Centrica, E.ON a RWE získaly licence na výzkumné vrty pro těžbu ropy v Arktidě v norských vodách. Zmíněné společnosti na výzkumu spolupracují s dalšími světovými energetickými koncerny. Například Centrica spolupracuje s ruským Lukoil a E.ON podobně spolupracuje s ConocoPhillips, Statoil a Petoro. Stále častěji se ozývají kritické hlasy především ze strany environmentálních organizací, jako jsou Greenpeace či Bellona. Ale i další instituce jsou proti rozšiřující těžebním výzkumům. Norský institut mořského výzkumu (NIMR) se vyjádřil k nejkontroverznějšímu těžebnímu bloku, který se nachází v Barentsově moři. NIMR tvrdí, že by se neměl vůbec otvírat pro těžbu především kvůli vysokému riziku pro mořský život včetně největší populace tresek.
Velká Británie spustila do provozu největší větrnou elektrárnu na moři
Ve čtvrtek byla oficiálně spuštěna do provozu světově největší větrná elektrárna na volném moři London Array v ústí řeky Temže. Farmu tvoří 175 větrných turbín o celkové výrobní kapacitě 630 megawattů (MW). Farmu vlastní energetické společnosti DONG Energy, Masdar a E.ON. V rámci britské politiky jde o první velký projekt zaměřený na zelenou energii od nástupu britského premiéra Davida Camerona do funkce v roce 2010. V současnosti celková výrobní kapacita větrných elektráren na území Velké Británie tvoří 3 MW, přičemž do konce desetiletí chce země dosáhnout kapacity 15 MW.
Dovoz ruské ropy do Evropy poklesl na desetileté minimum
Pokles dodávek má dva hlavní důvody. Za prvé Rusko zvyšuje export ropných dodávek do Asie. Například Rusko minulý měsíc s Čínou uzavřelo dohodu o zvýšení dodávek ropy na dalších 25 let. Druhým důvodem je, že ruské energetické firmy dávají přednost vývozu zpracovaných ropných produktů než vývozu surové ropy. Ruské rafinérie zpracovávají více než 5 milionů barelů za den, což se rovná 25% nárůstu od roku 2005. Evropa se tedy musí potýkat se snižujícími se ropnými dodávkami z Ruska a také s klesající těžbou ropy v Severním moři. Největší dopad poklesu dodávek ruské ropy do Evropy pociťují východoevropské státy, které tradičně odebírají velkou část ropy právě z Ruska.
Energetický projekt Desertec se potýká s existenčními problémy
Projekt Desertec Industrial Initiative (Dii) opouští jeden ze zakladatelů a to nadace Desertec, což pro projekt znamená existenční problémy. Dii je evropským projektem, který chce vyrábět elektřinu na Sahaře pomocí solárních panelů a větrných elektráren. Vyrobená energie dále poputuje do Evropy, kde by měla pokrýt až 15 % evropské spotřeby energie, pomocí investic ve výši 520 miliard USD do roku 2050. Projekt, který byl ustanoven v roce 2009, od počátku provázejí problémy. Dii spoluzaložilo několik evropských společností jako Desertec, Deustche Bank, Siemens, Bosch a další. Investoři se nicméně nedokázali dohodnout na přesném směřování projektu a projekt postupně ztrácel podporu. Siemens s Boschem ukončily minulý rok veškeré své aktivity v oblasti solární energie, které pro ně byly vysoce ztrátové. Od projektu se také odvrátilo Španělsko, které se mělo podílet na vybudování přenosových sítí. S odchodem nadace Desertec se tak ozývají názory, že by se projekt měl ukončit.
Opětovné neshody mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftohazem ohrožují zimní dodávky plynu do Evropy
Ruský státní podnik Gazprom upozornil, že v podzemních zásobnicích v západní Ukrajině nejsou dostatečné zásoby plynu na pokrytí stabilních zimních dodávek do evropských států. Je nutné nashromáždit během léta 19 miliard m3 plynu, v současnosti je ale v ukrajinských zásobních kapacitách pouze 7,5 miliard m3. Ukrajinská strana uvedla, že vytvoří zásobu pouze mezi 14 a 16 miliardy m3, což je o 5 až 7 miliard méně než v loňském roce, kdy zásoby plynu dosahovaly 21 miliard m3. Ukrajinská strana odmítá nadále vytvářet pojistku pro stabilní dodávky do Evropy, jelikož podle ní nese zodpovědnost ruský Gazprom. Ruská společnost tvrzení odmítá s ohledem na negativní zkušenosti z minulosti. Naftohaz se snaží dohodnout s německou společností RWE, která by mohla zajistit doplnění zásobníků, nicméně RWE a Gazprom mají dlouhodobě negativní vztahy kvůli neshodám ohledně cen plynu. Podle odborníků by zásoby ve výši 14 až 16 miliard m3 stačily pouze na mírnou zimu.
Indie se chce stát největším světovým importérem uhlí
V současnosti je největším světovým importérem uhlí Čína, domácí poptávka po uhlí se nicméně zpomaluje ve snaze využívat alternativní zdroje energie a snížení velkého znečištění čínského ovzduší. Indie již v současnosti představuje důležitého importéra uhlí, jelikož je 3. největší spotřebitel uhlí na světě. V Indii se 60 % elektřiny získává z uhelných elektráren a v roce 2012 spotřeba činila 298,3 milionů tun s ročním nárůstem 9,9 %, což je nejvýraznější růst od roku 1981. Indie se navíc potýká s častými výpadky elektřiny, které ochromují nejen ekonomický růst země. Podle odhadů by Indie Čínu mohla předběhnout do roku 2014.
Organizace zemí vyvážející ropu během června vyprodukovala méně ropy než květnu
Pokles ropné produkce způsobila neklidná situace v některých afrických státech, které jsou často označovány za slabší členy Organizace zemí vyvážející ropu (OPEC). Výpadky ropné těžby v Libyi, Nigérii a také v Angole téměř vyrovnala Saudská Arábie, kde se naopak produkce mírně zvýšila z důvodu vzrůstající domácí poptávky. Během června ropná produkce klesla na 30,38 milionů barelů za den, přičemž květnová produkce dosahovala 30,46 milionů barelů za den. Pokles těžby ale odpovídá cílům OPEC, na nichž se členské státy dohodly během květnového jednání ve Vídni. Podle OPEC by produkce ropy měla dosahovat 30 milionů barelů za den, díky čemu je možné udržovat cenu kolem 100 USD za barel.
Viceprezident Jižního Súdánu navštíví Súdán, důvodem je ropa
Více než rok byl ropovod mezi oběma zeměmi uzavřen, což negativně dopadlo na obě ekonomiky východoafrických států. Na jaře letošního roku uzavřely Jižní Súdán a Súdán dohodu ohledně transferu ropy a jeho poplatcích, v posledních týdnech vyhrožuje Súdán definitivním uzavřením ropovodu, jestliže Jižní Súdán nepřestane během 60 dnů financovat rebely na súdánském území. Jižní Súdán obvinění odmítá, přesto hledá nový způsob na převod ropy, řešením by mohl být ropovod přes Keňu a Tanzanii. V neděli se má jihosúdánský viceprezident Riek Machar setkat se svým súdánským protějškem Ali Osmanem Tahou a projednat současnou napjatou situaci.
Velká Británie má podle odhadů větší zásoby břidlicového plynu než Čína
Poté, co v minulém roce britská vláda zrušila moratorium na průzkum ložisek břidlicového plynu, rozběhly se průzkumné vrty, které odhalily významné zásoby suroviny. Současné zásoby břidlicového plynu ve Velké Británii se odhadují až na 72 bilionů metrů krychlový, přičemž potvrzené zásoby tvoří 41 bilionů, což znamená, že by Velká Británie mohla mít větší zásoby než Čína, která měla dosud největší zásoby na světě. Velká Británie jako největší evropský spotřebitel plynu vidí v dosud alternativním zdroji možnost, jak vyřešit energetickou situaci země do budoucna, jelikož v Severním moři docházejí zásoby plynu. Ze zásob břidlicového plynu by Velká Británie mohla čerpat desítek let, přičemž ložiska se nacházejí po celém území státu. Britská vláda v současnosti aktivně podporuje průzkum břidlicových ložisek.
Jižní Súdán hledá příležitosti pro nový ropovod, východiskem by mohla být cesta na jih
Od vyhlášení nezávislosti Jižního Súdánu na Súdánu v červenci 2011 obě země dlouhodobě sužují spory ohledně transportu ropy a jeho poplatcích. Jižní Súdán proto zvažuje výstavbu nového ropovodu na jih, jednání s prezidenty Ugandy, Keni a Rwandy se podle BBC blíží k úspěšnému konci. Ropovod by měl vést z Jižního Súdánu do keňského města Lamu a dále to Rwandy až do Mombasy. Ugandský ministr zahraničí Sam Kutesa potvrdil jednání. Východní Afrika zažívá v posledních měsících boom v rozvoji energetiky poté, co byly objeveny zásoby ropy a plynu v Keni, Ugandě a Tanzanii. Doposud Jižní Súdán vyvážel ropu přes Súdán, kvůli dlouhodobým neshodám o transportních poplatcích, sporným územím a bezpečnosti při hranicích byl na rok ropovod uzavřen, což výrazně poškodilo ekonomiky obou zemí.
Obnovitelné zdroje mají do roku 2018 tvořit ¼ celosvětové energetiky
Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) obnovitelné zdroje elektřiny (OZE) porostou v příštích pěti letech až o 40 %, přičemž v roce 2011 OZE tvořily 20 % celosvětové energetiky. IEA predikuje, že do roku 2016 bude OZE na druhém místě světového energetiky za uhlím a předběhne i stále rostoucí zemní plyn. Pozitivní předpoklady OZE spočívají v současných nákladech, které se vyrovnávají běžným zdrojům. OZE zaznamenávají obrovský boom v Číně a dalších rozvíjejících se ekonomikách, čímž se výrazně navyšuje podíl OZE na celosvětové energetice. Přes pozitivní předpoklady se OZE musejí potýkat s malou podporou vlád především evropských států, které omezují dotace kvůli ekonomické krizi.
Projekt plynovodu Nabucco je v krizi
Německá společnost OMV, která vede projekt Nabucco West, oznámila, že jejich projekt nebude dodávat zemní plyn z Ázerbájdžánu do Evropy, protože nevyhrál soutěž o kontrakt. Konkurenčním projektem Nabucca je plynovod Trans Adriatic Pipeline (TAP), který je spravován stejně jako Nabucco evropskými těžařskými společnostmi a měl by vést skrze Řecko, Albánii až do Itálie. Skupina společností těžící plyn v Ázerbájdžánu se měla do června rozhodnout o vítězném projektu, který by měl být napojen na vznikající plynovod Transnatolian Pipeline (TANAP) proudící z Ázerbájdžánu do Turecka. Spuštění TANAP do provozu je plánováno na rok 2019. Plány na výstavbu Nabucca vznikaly již v roce 2002, projekt Nabucco West je zmenšenou verzí původních plánů.
Čínský Sinopec odkoupil 10% podíl v angolské ropné společnosti
China Petrochemical Corporation, jinak známá i jako Sinopec, se dohodla s americkou Marathon Oil Corporation na odkoupení jejího 10 % podílu v angolské ropné společnosti. Podle dohody by Sonopec měl zaplatit 1,52 miliard USD. Již v roce 2011 odkoupil Sinopec dalších 5 % podílu od francouzské společnosti Total. Čínské ropné společnosti dlouhodobě expandují, Čína si chce zajistit energetickou bezpečnost a snaží se uspokojit zvyšující se domácí poptávku. Dohodu, která by měla asijské zemi přinést 533 milionů barelů ropy, nicméně ještě musí schválit čínská i angolská vláda. V minulém roce vyhrála firma Sinopec nabídku na ropný průzkum v Afghánistánu.
Rusko nadále přesouvá energetickou pozornost k Číně
Rusko potvrzuje trend odklonu od Evropy, kde v důsledku dluhové krize klesá poptávka po energetických surovinách. Ruská ropná společnost Rosněft uzavřela dlouhodobou smlouvu s čínskou ropnou společností China National Petroleum Corporation (CNPC) o navýšení ropných dodávek z Ruska. Dohoda zahrnuje ruské dodávky na 25 let, kdy výše dodávek do Číny dosáhne až 600 000 barelů za den. Odhadovaná hodnota smlouvy je 270 miliard USD.
Čína a Rusko podepsaly dohody o dodávkách ropy
Čína a Rusko prohlubují svou dosavadní existující spolupráci v oblasti energetického průmyslu a v sobotu společně podepsaly dohodu o dodávkách ropy z Ruska do Číny v hodnotě 270 miliard USD, přibližně na 25 let. Tyto dodávky by měly být realizovány v objemu 360 miliónů metrických tun do Číny a jejich start je naplánován na červenec letošního roku, jak informovala ruská i čínská média s odkazem na vládní zdroje. Igor Senchin, vedoucí pracovník ruského státního ropného podniku Rosňeft, byl v médiích často citován, když na ruském ekonomickém fóru, konaném v Saint Petersburgu, dodávky ropy do Číny fakticky potvrdil. Dodávky do Číny by měly být realizovány přes dnes již existující Východosibiřský pacifický ropovod, který končí v čínském regionu Mohe, v provincii Heilongijang.
Japonsko s Českou republikou podepíší memorandum o jaderné energetice
Premiér Shinzo Abe očekává podepsání strategických dohod z oblasti obchodu s jadernou energií s Českou republikou, které by měly být realizovány už do konce června. Premiér Abe a český prezident Miloš Zeman mají smluvené společné setkání, na kterém by mělo být podepsáno memorandum o vzájemné spolupráci a sdílení znalostí v oblasti jaderné energie. V neděli 16. června by pak podobná dohoda měla být podepsána i s polskými představiteli. Zprávu v pondělí přinesl japonský deník Nikkei business Daily.