Ruský prezident Vladimir Putin navrhl, že jeho země vyšle vojáky do mírových jednotek OSN na Golanských výšinách, až se stáhnou vojáci Rakouska. „S ohledem na složitou situaci, která se dnes vyvíjí v Golanských výšinách, můžeme nahradit odcházející rakouský kontingent v tomto regionu oddělující izraelské síly od syrské armády,“ citovala ruská agentura prezidenta Putina. Navíc Filipíny zvažují setrvání u jednotek.
Archiv rubriky: Mezinárodní organizace
Boje v Sýrii se přesunuly k izraelským hranicím
Ve čtvrtečních ranních hodinách obsadili syrští rebelové oblast kolem hraničních přechodu Quneitra, který se nachází na Golanských výšinách na hranici Sýrie a Izraele. Podle zpráv však oblast během několika hodin znovu dobyly syrské vládní jednotky, střety v okolí však nadále pokračují. Oblast Golanských výšin obsadil Izrael roku 1967 a linii střeží od té doby mírové jednotky OSN. Hlavní rakouská část mírového kontingentu oznámila vzhledem k propuknutí bojů stahování z oblasti. Rakouská vláda odůvodnila své rozhodnutí tím, že „riziko pro rakouské vojáky se s vypuknutím bojů stalo příliš vysoké“. Opatření na ochranu osob přijal také Izrael, který poblíž hranice na Golanských výšinách vyhlásil uzavřenou vojenskou zónu, odklonil dopravu a evakuoval část místních obyvatel.
Španělsko úspěšně revitalizuje bankovní sektor
V roce 2008 poznamenala finanční krize španělský bankovní sektor, který dokonce v loňském roce potřeboval velkou kapitálovou injekci. Nyní je podle Evropské centrální banky (ECB) a Evropské komise proces restrukturalizace bank v plném proudu. Zlepšila se již platební schopnost i likvidita španělských bank. Přesto sektor stále ohrožují významné ekonomické problémy. Rovněž je stále nutné sledovat plnění ekonomických závazků Španělska, které se stále potýká s recesí. Hrubý domácí produkt (HDP) Španělska se v prvním čtvrtletí snížil o 0,5 % a práci nemůže najít zhruba čtvrtina obyvatel v produktivním věku. K obdobným závěrům jako instituce EU došel také Mezinárodní měnový fond (MMF).
Dominikánská republika odmítla těžbu nerostů v tropickém pralese
Vláda Dominikánské republiky nevyhověla žádosti kanadské těžařské firmy Falconbridge těžit nikl a některé minerály ve své zemi. Firma Falconbridge chtěla těžit v hornatých oblastech uvnitř tropického pralesa. Ministr životního prostředí návrh těžařské firmy odmítl v souladu s doporučením Rozvojového programu OSN. Podle vyjádření vlády by těžba negativně ovlivnila blízké okolí.
NATO bude diskutovat o výcviku bezpečnostních složek Libye
Ministři obrany NATO budou kvůli vzrůstající přítomnosti teroristické skupiny al-Kaida na jihu Libye diskutovat o možnosti výcviku libyjských bezpečnostních složek. Požádal o to libyjský premiér Ali Zeidan na setkání s generálním tajemníkem NATO Anders Fogh Rasmussen minulý týden. Ministři obrany budou také mluvit o výcviku bezpečnostních sil Afghánistánu a poprvé o kyberbezpečnosti. V Libyi hrálo NATO důležitou roli při pádu režimu vůdce Muammara Kaddafiho. Ustavilo bezletovou zónu a preventivně letecky zasáhlo. Libye je nyní v bezpečnostním vakuu, které se nedaří vládě zaplnit. Na jih země se přesunula řada islamistů z Mali.
Bolivijský prezident nechce latinskoamerické státy v NATO
Prezident Bolívie Evo Morales v pondělí označil přání Kolumbie zapojit se do Severoatlantické aliance (NATO) za hrozbu pro celý region Latinské Ameriky. Vážnost situace podle něj vyžaduje mimořádnou schůzi Rady bezpečnosti Unie jihoamerických názorů (UNASUR). Prezident Evo Morales prohlásil, že vstupem Kolumbie do NATO by byly porušeny mírové smlouvy podepsané UNASUR a vzrostlo by riziko vojenských zásahů v regionu ze strany NATO. Dále také vidí v případném přiblížení organizace NATO možnou destabilizaci levicových vlád v Jižní Americe, zejména v Ekvádoru, Nikaragui, Venezuele a právě Bolívii. Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos požádal o členství v NATO v neděli. Z NATO již zaznělo, že vstup Kolumbie není pro její geografickou polohu možný, organizace se avšak nebrání užší spolupráci s jihoamerickou zemí.
Nukleární jednání s Íránem se točí v „v bludném kruhu“
Přes intenzivní dialog od ledna 2012 o vojenské dimenzi nukleárního programu Íránu nedošlo k dohodě, řekl Yukiya Amano, šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Dle něj se jednání „točí v bludném kruhu“. MAAE stále nezískala strukturovaný přístup k dokumentům. Inspektoři nemohli do vojenského zařízení Parchin, jižně od Teheránu, od roku 2011, i když je možné, že by tam nic nenašli, protože je tam zřetelná aktivita ze strany Íránu.
Japonsko chce 14 miliardami USD podpořit růst afrických zemí
Japonsko v sobotu potvrdilo, že hodlá dát 14 miliard USD na pomoc Africe v rámci dalších pěti let. Oznámil to japonský premiér Shinzo Abe, který tak zahájil třídenní konferenci v Tokiu, které se zúčastnilo 40 představitelů afrických zemí. Více než polovina finančních prostředků, které Japonsko africkým zemím poskytne, by mělo jít na budování a vývoj infrastruktury. Kromě toho by ještě mimo sumu 14 miliard USD měla být vyčleněna částka na růst veřejného a soukromého investičního sektoru. Japonský premiér Abe ve své řeči srovnával čínský přístup k africkým zemím s tím, který chystá jeho země. „Japonsko chce s Afrikou vytvořit skutečné partnerství,“ narážel premiér na údajný čínský hon za zdroji nerostných surovin. Strategii představitelů Číny je podle něj politikou, která je motivována právě snahou získat nová naleziště strategických surovin.
Květen byl nejkrvavější měsíc v Iráku od června 2008
OSN uvedla, že v květnu bylo zabito v Iráku 1045 lidí, což o více než 300 překonalo duben. Květen se tak stal nejkrvavějším měsícem od června 2008. Více než polovina z obětí přišla o život v Bagdádu a jeho okolí. Irácké údaje hovoří o méně zabitých, což je v poslední době předmětem diskuzí. Irácké úřady věří, že za většinou útoků stojí teroristická skupina al-Kaida a sunnitští bojovníci, ale série útoků na sunnitské mešity ukazuje, že pravděpodobně za útoky stojí i šíité. „Iráčtí političtí představitelé musí jednat okamžitě, aby zastavili toto neúnosné krveprolití“, řekl Martin Kobler, zvláštní zástupce generálního tajemníka OSN pro Irák.
Japonsko chce prohloubit vztahy s africkými zeměmi
Japonsko tento víkend přivítá mnoho čelních politických představitelů z afrických zemí, s nimiž hodlá navázat ekonomické vztahy a zároveň přitom konkurovat Číně v oblastech získávání surovin a podílu na akciových trzích. Jednotlivá setkání se budou konat u příležitosti konání Mezinárodní konference afrického rozvoje (TICAD), spoluorganizované Japonskem,OSN, Světovou bankou (SB) a Africkou unií (AU). Japonsko i AU zároveň potvrdily, že hlavní tématem už pátého ročníku konference bude podpora obchodu a investic jako symbol transformace vzájemných vztahů na obchodní partnerství.
OSN chce do roku 2030 vymýtit extrémní hladomor
V roce 2000 stanovily státy OSN tzv. Miléniové rozvojové cíle, podle nichž mělo dojít k vymýcení extrémní chudoby do roku 2015. Nyní na zasedání pod vedením britského premiéra Davida Camerona se mezinárodní společenství dohodlo na posunutí plnění cíle do roku 2030, vymýcení extrémní chudoby se rovněž stalo „klíčovým bodem nové mezinárodní spolupráce“. Mezi dalších 12 cílů, které si mezinárodní společenství stanovilo, patří ženská práva, přístup k pitné vodě, zajištění potravinové bezpečnosti a dodržování zákazu dětských svateb. Lidsko-právní organizace závazek přivítaly, nicméně upozorňují, že bez konkrétních a efektivních kroků nebude splněn.
OSN schválila navýšení jednotek v Súdánu
Ve středu Rada bezpečnosti OSN rozhodla o vyslání dalších 1 126 jednotek do východoafrického regionu Abyei, na něhož si dělají nároky Súdán i Jižní Súdán. Oblast je navíc sídlem několika ozbrojených rebelských skupin. Mandát jednotek, které budou působit v misi UNISFA, bude 6 měsíců. Počet jednotek v zemi se tak zvýší na 5 325 mužů, většinu z nich poskytla Etiopie. Mezinárodní jednotky v oblasti působí od května minulého roku. Problémem regionu jsou i tribální spory.
Mezinárodní měnový fond snížil hodnotu předpokládaného růstu čínské ekonomiky
Mezinárodní měnový fond (MMF) upravil svou předpověď týkající se růstu čínské ekonomiky. Původní odhad ve výši 8 % snížil na hodnotu 7,75 % a zároveň varoval před tím, že slábnoucí světová ekonomika může v nejbližší budoucnosti negativně ovlivnit poptávku po čínském zboží. MMF dále upozornil na nebezpečí ohledně spekulací s cenou strategických surovin, jako je ropa a plyn, které by na čínskou ekonomiku mohly mít také negativní dopad. Podle zpravodajské stanice BBC čínská vláda musí balancovat mezi rozdílnými požadavky na domácí ekonomiku.
Brazilci se zadlužují více a více
Zadluženost brazilských rodin dosáhla rekordní výše letos v březnu podle dat zveřejněných Světovou bankou (SB). Celkový dluh obyvatel Brazílie vůči bankám dosáhl za první čtvrtletí 43,99 % jejich výdělků. V roce 2009 to bylo 18,39 % a od té doby se míra zadlužení zvyšuje. V roce 2005 tvořila hodnota půjček 28,1 % HDP, nyní je to 54,1 % HDP. V souladu s údaji organizace Vyšetřování zadlužení spotřebitelů (Peic) zhruba 76 % rodin se zadluží prostřednictvím kreditních karet, jejichž měsíční úroky se v Brazílii pohybují mezi 12 % a 22 %.
Írán hostí konferenci o Sýrii
Ve středu bude v Teheránu probíhat mezinárodní konference, která se bude snažit najít politické řešení konfliktu v Sýrii. Zástupce ministra zahraničí Hossein Amir Abdollahian řekl, že více než 40 zemí a reprezentantů má přijet do Íránu a dřívější generální tajemník OSN Kofi Annan je očekáván. Nicméně není známo, které státy se jednání zúčastní. „Cílem je připravit cestu na ukončení násilí a pomoc zorganizovat volby pod mezinárodním dohledem.“ Teherán v loňském roce hostil jednání mezi syrskou vládou a opozičními stranami, které režim prezidenta al-Assada toleruje. Tehdy se ho zúčastnilo na 200 delegátů.
Africká unie obviňuje Mezinárodní trestní soud z „pronásledování Afričanů“
Mezinárodní trestní soud (ICC) podle etiopského premiéra Hailemariama Desalegna „pronásleduje Afričany pro jejich rasu“, konkrétně se má jednat o keňského prezidenta Uhuru Kenyattu, jenž čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti. Na summitu Africké unie (AU) etiopský premiér uvedl, že obvinění keňského prezidenta a jeho zástupce Williama Ruto by měly posuzovat místní soudy. Podle premiéra Desalegna jsou obvinění u ICC „z 99 % Afričané“. ICC vydala rovněž zatykač na súdánského prezidenta Omara al-Bashira. Podle některých analytiků jsou nicméně africké soudy příliš slabé, aby spravedlivě rozhodly v takto rozsáhlých případech. Keňský prezident a jeho zástupce čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti během povolebního násilí v roce 2007, súdánský prezident má být souzen za genocidu v Darfúru.
Rakety zasáhly jih Bejrútu, který je pod kontrolou Hizballahu
V neděli brzo ráno zasáhly dvě rakety jižní Bejrút, oblast, kde žijí většinou šíité a která je pod kontrolou Hizballahu. Pozorovatelé se obávají přelévaní občanské války ze Sýrie do Libanonu. Rakety dopadly den poté, co vůdce Hizballahu Nasrallah řekl, že budou bojovat po boku vojáků prezidenta al-Assada až do vítězství. Jedna raketa zasáhla dvůr prodejce automobilů a druhá byt. Zraněno bylo pět lidí. Syrský bojovník Ammar al-Wawi řekl libanonské LBC Television, že to bylo varování pro libanonské úřady, aby omezily Hizballah, jinak budou dělat více. Bahrajnský ministr zahraničí šejk Khalid bin Ahmed al-Khalifa nazval vůdce Hizballahu Nasrallaha teroristou a řekl, že Libanon má náboženskou a národní povinnost ho odstranit z vlivné pozice. Generální tajemník Ligy arabských států Nabil al-Arabi odsoudil nedělní útok a vyzval Hizballah, aby přestal zasahovat do syrského konfliktu. Sektářské násilí mezi příznivci prezidenta al-Assada a jeho odpůrci si v minulém týdnu v libanonském městě Tripolis vyžádaly nejméně 25 mrtvých.
Vysocí čínští představitelé potvrdili těsnější spolupráci s Africkou unií
Čínský vicepremiér Wang Yang a čínský prezident Xi Jinping v sobotu potvrdili těsnější spolupráci své země s Africkou unií (AU). Podle nich znamená těsnější partnerství Číny s AU lepší budoucnost celého afrického kontinentu. Svá prohlášení pronesli k příležitosti 50 let existence AU. Čína podle obou vysokých představitelů trvá i nadále na tom, že chce být pro africké země nejstabilnějším rozvojovým partnerem a v následujících dalších padesáti letech chce partnerství s jednotlivými africkými státy ještě prohloubit.
Ministr Kerry: Bez reforem USA Egyptu nepomohou
V rámci summitu Africké unie (AU) se setkal americký ministr zahraničí John Kerry s egyptským prezidentem Mohammedem Mursi. Jednali spolu především o ekonomické situaci Egypta. Podle zdroje agentury Reuters ministr Kerry řekl, že USA nebudou dál podporovat Egypt, pokud neuvidí ze strany Egypta snahu k provedení nutných reforem. Egypt získává od USA značnou vojenskou podporu od uzavření míru s Izraelem před více než 30 roky, dosud nebyla podpora závislá na reformách. Naopak finanční prostředky od Mezinárodního měnového fondu (MMF), kde USA mají poskytnout 190 milionů USD z celkových 450 milionů USD, se již od reforem odvíjejí.
Francie opouští Mali, začalo první stahování jednotek
Po 4 měsících, kdy Francie začala na severu Mali vojenskou operaci proti islamistickým skupinám, začala stahovat své jednotky ze západoafrické země. Současný francouzský kontingent tvoří 4 000 jednotek, na konci roku by v Mali zůstat jen 1 000 jednotek. Během července by naopak OSN měla vyslat do země mírové jednotky, které by měly dohlížet na uspořádání celostátních voleb. Přestože se během operace podařilo získat většinu severu země pod kontrolu vlády, přesto zůstávají skupiny rebelů v horách a v poušti, odkud podnikají izolované útoky. Minulý týden se zavázalo mezinárodní společenství k poskytnutí pomoci Mali v hodnotě 4 miliard USD.
Čína nabízí vyslání jednotek do Mali pod záštitou OSN
Více než 500 čínských jednotek by podle deníku Telegraph mohlo pod vedení OSN bojovat proti islámských militantním skupinám na severu Mali, jednalo by se o nejvyšší počet vojáků, které kdy Čína v rámci misí OSN vyslala. Vojenskou operaci v Mali začala Francie v lednu letošního roku, v současnosti je v západoafrické zemi na 6 500 afrických jednotek, OSN by ráda vyslala ještě 3 000 mužů. Čína dlouhodobě blokuje mise OSN, které považuje za zásah do státní suverenity zemí. Poprvé vyslala jednotky až v roce 1992, tj. více jak 20 let po svém vstupu do OSN.
Světová banka uvolní 1 miliardu USD na následky bojů v Demokratické republice Kongo
Rozvojová pomoc v hodnotě 1 miliardy USD z fondu Světové banky (SB) by měla být použita na zmírnění dopadů bojů na východě Demokratické republiky Kongo, kde proti sobě u města Goma stojí vládní vojáci a rebelové. Peníze budou určeny pro výstavbu projektů v oblasti vzdělání, zdravotnictví, mezihraničního obchodu a hydroelektrických projektů. Do země OSN vyšle i dalších 3000 jednotek, které mají ukončit nedávno znovu rozpoutaný konflikt. „Rozvojová pomoc má nastartovat ekonomický vývoj, vytvořit pracovní místa a zlepšit život obyvatel,“ řekl ředitel SB Jim Young Kim.
Na mezinárodní konferenci se připravuje opozice i syrský režim
Lakhdar Brahimi, společný mediátor OSN a Arabské ligy pro Sýrii, řekl v úterý v Káhiře, že na mezinárodní konferenci, která se má konat v červnu v Ženevě, se připravuje syrská opozice i vláda. „Syrští lidé si vytváří velké naděje do konference,“ řekl. OSN se snaží připravit mírové jednání, nicméně je řada problémů s uspořádáním konference, prvním z nich je složení delegací opozice a vlády. Syrská opozice se má ve čtvrtek setkat v Istanbulu, aby oznámila svůj postoj. Dle diplomata EU prezident al-Assad vyšle na konferenci 5 úředníků ze své administrativy včetně premiéra Wael al-Halqi. Přestože opozice odmítá některá jména, je nepravděpodobné, že by se kvůli nim konference nezúčastnila. Američtí úředníci jsou skeptičtí ohledně ruského příspěvku na vyjednávání řešení kvůli nedávným zbrojním dodávkám režimu.