Volby do Evropského parlamentu (EP) by se měly uskutečnit 14. dubna, Chorvatsko může po svém vstupu do EU 1. července poslat 12 poslanců do EP. Poslanci, kteří budou zvoleni v chorvatských volbách do EP, by měli do regulérních voleb EP, které se mají uskutečnit na jaře 2014, setrvat ve svých dosavadních funkcích. Ze strany vrcholných politiků nicméně panují obavy, zda Chorvatsko plánovanými volbami do EP nepoškodí svoji pověst vzhledem k tomu, že není jisté, jak velká účast chorvatských obyvatel může být.
Archiv rubriky: Kontinenty
Brazilská ekonomika vzrostla v roce 2012 o 0,9 %
Údaje zveřejnil Brazilský geografický a statistický institut (IBGE). Brazilská vláda předpovídala 2% růst HDP. Výsledek je druhý nejhorší za posledních 13 let, horší byl pouze rok 2009 s poklesem 0,3 %. V roce 2010 se HDP zvýšil o 7,5 %, v roce 2011 o 2,7 %. „Ekonomický růst byl nižší, než jsme očekávali. Podílel se na něm vývoj světové ekonomiky, rok 2012 byl rokem krize,“ řekl ministr financí Guido Mantega a dodal, že ekonomické vyhlídky pro Brazílii jsou v letošním roce příznivější.
Generál osvobozený v Haagu se vrátil do Srbska
Srbský generál Momcilo Perisic po osvobození Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) se navrátil v pátek do země. Na tiskové konferenci po příletu do Bělehradu Perisic prohlásil, že se dostavil k soudu projednávaném ICTY proto, aby dokázal svoji čest a charakter a ochránil své blízké. Na letišti Perisice očekávali zástupci z ministerstva spravedlnosti a obrany a z Národní rady pro spolupráci s ICTY.
Demonstranti v Moskvě podpořili zákaz adopcí ruských dětí občany USA
Policie odhadla počet účastníků průvodu na 12 000. Vlnu rozhořčení způsobil případ tříletého chlapce jménem Max Shatto, který se narodil v Rusku a minulý měsíc zemřel adoptivním rodičům z Texasu. Příčinou bylo podle lékařské zprávy vnitřní tepenné krvácení. Většina demonstrantů se domnívá, že zranění vzniklo v důsledku fyzického napadení ze strany některého z rodičů. Požadují, aby byl rodině odebrán Maxův mladší bratr Kris, který byl adoptován spolu s ním. Od rozpadu Sovětského svazu údajně zemřelo v amerických pěstounských rodinách 20 ruských dětí. Celkový počet adopcí za uplynulou dobu přesahuje 60 000. Zákaz občanům USA adoptovat mladé Rusy vstoupil platnost v prosinci minulého roku jako reakce na „Magnitsky act“ a způsobil vlnu pohoršení napříč ruskou i světovou veřejností.
Bojkot makedonské opoziční strany ohrozil vstup země do EU
Opoziční Sociálně demokratická unie Makedonie (SDSM) skočila s bojkotem parlamentu a místních voleb 24. března, který vedl k politické krizi a patové situaci mezi politickými stranami, díky které hrozilo zrušení nabídky členství v EU. Evropské unii se podařilo situaci prolomit dohodou, zprostředkovanou evropským komisařem pro rozšíření Štefanem Fülem, britským členem Evropského parlamentu Richardem Howittem a polským europoslancem a bývalým prezidentem Evropského parlamentu Jerzy Buzkem. Pokud se podaří spory uklidnit, na květnovém summitu by se mohl projednávat vstup Makedonie do EU a do prosince by na doporučení komisaře Füleho mohly započít přístupové rozhovory. Makedonie je kandidátskou zemí od roku 2005, ale nabídku komplikují špatné vztahy s Bulharskem a nesnášenlivost albánských separatistů kvůli občanské válce z roku 2001, přičemž 25 % obyvatel Makedonie tvoří Albánci.
Venezuelský prezident Hugo Chávez podstupuje chemoterapii
„Prezident Venezuely Hugo Chávez pobývá ve vojenské nemocnici v Caracasu, kde přijímá léčbu chemoterapií,“ uvedl v pátek večer venezuelský viceprezident Nicolás Maduro. Chemoterapie má být jen doplňková léčba, k níž lékaři přistoupili díky zlepšení zdravotního stavu prezidenta, který je v nemocnici v Caracasu od 18. února letošního roku po operaci na Kubě z důvodu rakoviny v pánevní oblasti. V pátek neúspěšný prezidentský kandidát a vůdce opozice Henrique Capriles Radonski obvinil venezuelskou vládu ze soustavného lhaní o prezidentově stavu.
Bílý dům vyjádřil podporu homosexuálním sňatkům
Administrativa prezidenta Obamy obhajuje právo homosexuálů na sňatek. Bílý dům uvedl, že americký Nejvyšší soud by měl zrušit kalifornský zákaz na manželství homosexuálních párů. Podle Ministerstva spravedlnosti USA je zákaz protiústavní. Sám prezident Barack Obama nabídnul už v roce 2012 vlastní zapojení do kampaně na podporu homosexuálů v podobě účasti v televizním interview. O zákazu, který se označuje „Proposition 8“, rozhodla většina voličů v Kalifornii v roce 2008.
Barmský parlament schválil kontroverzní armádní rozpočet
Rozpočet v předpokládané výši 1,15 miliard USD schválil koncem týdne barmský parlament. Pro rozpočet hlasovala naprostá většina poslanců, výdaje na vojenskou techniku budou podle tohoto rozpočtu o polovinu vyšší než v loňském roce. Armádní dotace tak budou opět největší položkou ve státních výdajích. Schválení rozpočtu vyvolává napětí, panují totiž obavy z přílišné dominance barmské armády, která má rovněž zaručenou čtvrtinu poslaneckých mandátů. Armádní rozpočet představuje zhruba 20 % celkového státního rozpočtu, ve srovnání se školstvím, kam poplyne necelých 5 %, nebo zdravotnictvím se 4 %. Podle Stockholm International Peace Research Institute investují do armády větší procentuální část státního rozpočtu již jen Afghánistán, Singapur, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty (SAE).
Americký ministr zahraničí Kerry je na návštěvě Egypta
Americký ministr zahraničí John Kerry na své návštěvě Egypta prohlásil, že „je prvořadé a nezbytné, aby egyptská ekonomika zesílila a postavila se zpátky na nohy.“ Vyzdvihl také důležitost půjčky od Mezinárodního měnového fondu (IMF), o kterou se Egypt uchází. Během své dvoudenní návštěvy Egypta má ministr Kerry vést rozhovory z předními představiteli egyptské vlády, stejně jako s lídry opozice. Někteří opoziční činitelé však již schůzku s ministrem Kerrym odmítli, neboť je pobouřila jeho výzva, aby přehodnotili plánovaný bojkot egyptských parlamentních voleb. Podle BBC však od pádu egyptského exprezidenta vliv USA v zemi velmi zeslábl, není proto jasné, jak velký bude mít návštěva ministra Kerryho dopad.
Bývalá chorvatská premiérka byla vyloučena ze strany za kritiku současného lídra
Expremiérka Jadranka Kosor byla vyloučena za poškození dobré pověsti Chorvatské demokratické unie (HDZ) poté, co kritizovala způsob vedení HDZ současného lídra Tomislava Karamarka. Podle vyjádření expremiérky Kosor se dopustila HDZ jejím vyloučením protiprávního jednání. Bývalá premiérka působila jako předsedkyně HDZ do května 2012, kdy byla nahrazena pravicovějším a méně proevropským Karamarkem.
Indický prezident Mukherjee navštíví Bangladéš
Prezident Indie Pranab Mukherjee odletěl v neděli na dlouho plánovanou státní návštěvu Bangladéše, neodradily ho ani nepokoje zmítající celou zemí. Nepokoje propukly po vydání rozsudku zvláštního soudního tribunálu nad vysoce postaveným bangladéšským politikem Sayedeem. Během následujících 3 dnů, které hodlá prezident Mukherjee v zemi strávit, se sejde s bangladéšským prezidentem Mohammed Zillur Rahmanem, jednání se zúčastní i premiér Sheikh Hasina a lídr opozice Khalid Ziaová. Diskutovat budou především nevyřešené aspekty vztahů mezi oběma zeměmi. Minulý měsíc spolu Indie a Bangladéš podepsaly dohodu o částečném uvolnění vízové politiky, chtějí tak pokračovat v postupném sbližování.
V USA dojde na velké škrty
Poté co se američtí zákonodárci nedohodli na rozpočtovém balíčku, dojde na velké výdajové škrty v americkém federálním rozpočtu pro rok 2013. Prezident Barack Obama, který varoval před velkými škrty, to již potvrdil svým podpisem. Prezident Obama také uvedl, že snížení výdajů o částku 85 miliard USD může velmi vážně poškodit ekonomiku USA. Mezinárodní měnový fond (MMF) upozornil, že škrty v rozpočtu USA mohou zpomalit globální ekonomický růst. Prezident Obama se do poslední chvíle snažil přimět republikány a demokraty v Kongresu, aby se dohodli na kompromisním řešení, čímž by k celoplošným škrtům nedošlo.
Pokuta by mohla být odečtena ze sociálních dávek, navrhuje se na Slovensku
Zmocněnec vlády pro romské komunity Peter Pollák představil návrh zákona, který má řešit tzv. přestupkovou imunitu lidí odkázaných na sociální dávky. Hodlá jím změnit současný stav, kdy člověk, který nemá na zaplacení pokut, může páchat libovolný počet přestupků. Podle nového zákona by se výše pokuty, kterou má dotyčný zaplatit, odečetla z jakékoliv sociální dávky, kterou má dostat. Tím by odpadly i výdaje za vymáhání a hlavně odměna exekutorům, která je často mnohonásobně větší než vymáhaná částka. Zákon se zmocněnec Pollák rozhodl připravit jako vládní, aby se k němu mohl vyjádřit každý, kdo k tomu má co říci.
OSN: Na 4 milionů Jihosúdánců může letos trpět hladem
Podle OSN až jedna třetina obyvatel Jižního Súdánu se v letošním roce bude potýkat s nedostatkem potravin navzdory vyšší sklizni minulý rok. Důvodem je vysoká cena potravin a nedostatečná infrastruktura. Na 1 milion obyvatel bude pravděpodobně odkázán na potravinovou pomoc Světového potravinového programu (WFP). Země, která svou velikostí se přibližuje Francii, má pouze 4,5 % zemědělské půdy. Jižní Súdán patří k nejméně rozvinutým zemím světa poté, co se v roce 2011 odtrhl od Súdánu.
Ministerstvo zemědělství má nového náměstka, stal se jím Miroslav Hladík
Post náměstka pro ekonomický úsek na ministerstvu zemědělství, který byl volný od poloviny prosince, obsadí bývalý auditor a ekonom Miroslav Hladík. Do této funkce ho jmenoval ministr zemědělství Petr Bendl. Post převezme v pondělí 4. března. Náměstkem byl do poloviny prosince Tomáš Šimčík, který na svůj post rezignoval
Téměř 150 vojáků bylo v Kolumbii odsouzeno za zpronevěru 20 milionů USD
Vojenský tribunál Kolumbie odsoudil na 150 vojáků na různě dlouhé tresty odnětí svobody za zpronevěru 20 milionů USD. V roce 2003 odsouzení vojáci našli peníze pocházející z ilegálního obchodu s drogami zahrabané v lese. Nález nenahlásili, ale rozdělili si ho mezi sebou. Advokáti vojáků se snažili obhajobu postavit na faktu, že jestliže vojáci nevěděli, komu peníze ve skutečnosti patří, nemohli se dopustit trestního činu krádeže. Údajně peníze patřily největší povstalecké organizaci Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC).
Český a slovenský prezident si navzájem udělili státní vyznamenání
První návrh o vzájemném udělení vyznamenání bylo slyšet i na tiskové konferenci v době, kdy byl prezident Václav Klaus na státní návštěvě v Bratislavě. Slovenský prezident Ivan Gašparovič tehdy naznačil, že by možnost udělení vyznamenání prezidentovi Václavu Klausovi byla. Obdobně reagoval i prezident Václav Klaus. Ve středu projednala vláda na žádost prezidenta návrh o udělení Řádu bílého lva slovenskému prezidentovi, návrh byl následně přijat. Slovenský prezident Ivan Gašparovič zase udělí prezidentovi Klausovi vyznamenání Řádu bílého dvojkříže I. třídy.
Celkový počet vražd v roce 2012 dosáhl ve Venezuele 16 000
Ministr vnitra Venezuely Néstor Reverol uvedl, že v minulém roce bylo v zemi zaznamenaných 16 000 vražd, co je téměř o 12 % víc než v roce 2011. Avšak venezuelský Úřad pro násilí, který má být nezávislým orgánem, zveřejnil až 20 000 případů mrtvých následkem vraždy. Nejhůře je na tom oblast hlavního města Caracas, dalšími regiony s vysokou mírou vražd je Miranda, Aragua, Carabobo, Lara a Zulia na severu země.
Česká republika má šestou nejnižší nezaměstnanost v EU
Lednová statistika nezaměstnanosti v České republice se zastavila na 7 %. Jde o věkovou skupinu mezi 15 až 64 let. Více nezaměstnaných je žen (8,3 %), muži tvoří jen 6,1 %. Nezaměstnanost v České republice je šestá nejnižší v Evropské unii, přestože je o 0,2 % větší než v minulém roce. Nižší nezaměstnanost má již jen Nizozemsko, Rumunsko, Lucembursko, Německo a vůbec nejnižší má Rakousko. Slovensko má po Řecku, Španělsku a Portugalsku nezaměstnanost nejvyšší, dosahuje zde až na 14,9 %.
Případ tzv. rebelů z ODS bude vyšetřen policií
Advokát Václav Láska uspěl ve svém podání trestního oznámení na 3 tzv. rebelující exposlance z ODS Ivana Fuksy, Marka Šnajdra a Petra Tluchoře. Advokát Láska je toho názoru, že zmínění poslanci vzali úplatek od premiéra Petra Nečase ve formě přijetí vysokých postů. Jeho návrh byl nejprve odmítnut Obvodním zastupitelstvím pro Prahu 1, následně se svým trestním oznámením po odvolání uspěl. Městské státní zastupitelství vydalo závazný pokyn, aby celý případ byl vyšetřen policií. Trojice poslanců složila mandát koncem listopadu kvůli daňovému balíčku. Ivan Fuksa poté získal místo u Českého Aeroholdingu, Marek Šnajdr u společnosti ČEPRO a Petr Tluchoř údajně u firmy ČEZ, ale sám tento fakt popřel.
Vůdce severoafrické odnože Al-Kajdy byl zabit v Mali
Abdelhamid Abou Zeid, šéf Al-Kajdy severoafrického Maghrebu (AQMI), byl zabit při útoku francouzského letectva v oblasti Tigharghar na severu Mali, oznámil pro deník le Figaro zdroj blízký tuarežské MNLA. Spolu s ním zemřelo dalších 40 spojenců. Zprávy o smrti vůdce avšak francouzské ministerstvo obrany odmítlo komentovat. „V současnosti nemáme konkrétní informace,“ řekl veřejnosti ministr obrany Jean-Yves Le Drian. Alžírská armáda rozmístila bezpečnostní jednotky podél hranic s Mali, aby zabránily pohybu případných maliských útočníků. Abou Zeidovi, jehož pravé jméno zní Mohammed Ghdiri, se podařilo za léta teroru nastřádat jmění v milionech USD, které použil na nákup zbraní a munice. Finance získal také od západních států, jejichž občany držel jako rukojmí v Mali či Nigeru.
Na Slovensku ubude sanitek s lékaři
Místo lékařů budou ambulancí jezdit profesionální záchranáři. Lékařů je totiž na Slovensku nedostatek. Od dubna ze sítě záchranářské služby v Bratislavě, Košicích, Šahách nebo Dobšinej ubude 27 sanitek s lékaři a vznikne tzv. Rychlá zdravotnická pomoc (RZP). Ušetřené peníze se mají použít na zlepšení záchranného systému jako celku. Ministerstvo zdravotnictví i asociace záchranářů tvrdí, že na kvalitě pomoci pacientům se to neprojeví. Lidé se však obávají, že se k těžkým případům lékaři nedostanou včas.
Ukrajinský prezident Janukovyč míří na jednání do Moskvy
S prezidentem Ruské federace Vladimirem Putinem bude diskutovat především o energetice. Jedna z klíčových otázek se týká tranzitu ruského zemního plynu přes ukrajinské území do Evropy. Ruská státní firma Gazprom by si ráda pronajala ukrajinská plynová potrubí, což mnozí analytici nedoporučují vzhledem k souvisejícím bezpečnostním rizikům. Druhým důležitým tématem bude cena, kterou Ukrajina za import ruského zemního plynu platí. V současnosti se pohybuje okolo 430 USD za 1000 metrů krychlových, což je více, než za kolik čerpají okolní státy. Moskva případné snížení cen podmiňuje vstřícnými kroky ze strany ukrajinské vlády, požaduje například vstup země do Rusko – Bělorusko – Kazachstánské celní unie.