Nový restituční zákon by mělo Rumunsko přijmout do dubna na základě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Na tisíce bývalých vlastníků podalo dosud kvůli navrácení bývalého majetku u ESLP žalobu, i přes jejich vítězství rumunské úřady verdikt často ignorují. Přijetí nového restitučního zákona by mělo usnadnit proces navrácení majetku plnoprávnému majiteli, v případě, že majetek z nějakého důvodu nebude moci být vrácen, stát finančně odškodní majitele. Finanční kompenzaci plánuje rumunská vláda začít od roku 2017, při čemž počítá s částkou 117,8 miliard USD, nicméně majitelé si budou v tomto případě na finanční odškodnění počkat možná až do roku 2023. Podle odhadů bude řešit nový restituční zákon, v případě jeho přijetí, ale jen na 15 % celkových restitučních nároků.
Archiv rubriky: Evropa
Z ŘSD bude akciová společnost, zdražit by se mohly dálniční známky
Plánovaný převod Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) z příspěvkové organizace na akciovou společnost by podle ČT24 mohl znamenat zdražení dálniční známky až o 300 korun. Tím by ŘSD získala finance na placení DPH, které by jako akciová společnost musela platit. Cena dálničních známek je stanovena zákonem, takže by se musel změnit i zákon,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold. Za dálniční známku by se na místo 1 800 korun mohlo platit až 2 034 korun, což odpovídá ceně za známku v Rakousku. Ministr dopravy Zbyňek Stanjura si myslí, že změna se u správce silnic vyplatí, po přechodu na akciovou společnost si totiž bude moci na výstavbu dálnic půjčit u bank a nebude odkázáno pouze na peníze od státu nebo z Bruselu. Podle opozice ale mohou jít peníze mimo rozpočet a tím budou skoro nekontrolovatelné. Vedení ŘSD ubezpečuje, že dálnice bankám do zástavy nedá a bude zastavovat oproti třeba zisku z mýta a z dálničních známek. Převod ŘSD na akciovou společnost by měl být definitivně dokončen do poloviny roku 2014.
Barma a Evropská unie uzavřou trvalé rozvojové partnerství
S ohledem na politické a společenské proměny, jimiž v současnosti země prochází, se Barma a EU zavázaly uzavřít spolu trvalé rozvojové partnerství. K této dohodě došli barmský prezident Thein Sein s předsedou Evropské komise José Manuel Barrosem a předsedou Evropské rady Herman van Rompuyem na jednání v Bruselu. Jednání bylo součástí série oficiálních návštěv, jež podnikl barmský prezident s úmyslem navázat s evropskými zeměmi přátelské vztahy a spolupráci. Jedním pilířem partnerství bude podpora EU v barmských snahách o vytvoření silného a nezávislého soudnictví a posílení postavení lidských práv v Barmě, dále půjde například o obchodní a investiční spolupráci. Nabídka EU podpořit Barmu v jejím rozvoji přišla na konci loňského roku, kdy spolu obě strany podepsaly dohodu o evropské podpoře barmského mírového procesu.
Srbsko udělilo zesnulému venezuelskému prezidentovi Chávezovi nejvyšší státní vyznamenání
Pro zlepšení vztahů mezi Srbskem a Venezuelou udělil srbský prezident Tomislav Nikolic ve středu posmrtně státní srbské vyznamenání venezuelskému prezidentovi Hugo Chávezovi. Řád srbské republiky je považován za nejvyšší vyznamenání, které může být uděleno pouze nejvyšším státníkům, jako jsou prezident, premiér nebo monarcha. Poradce prezidenta Nikolice Oliver Antic se měl jako prezidentův zplnomocněnec zúčastnit pohřbu bývalého prezidenta Cháveze ve čtvrtek.
Šéf Českého telekomunikačního úřadu Pavel Dvořák končí
Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba oznámil, že nepodpoří prodloužení mandátu šéfa Českého telekomunikačního úřadu (ČTU) Pavla Dvořáka, kterému končí mandát 30. dubna. Ministr své rozhodnutí zdůvodnil nepovedenou aukcí kmitočtů pro vysokorychlostní internet. Aukce mobilních kmitočtů měla na trh přivést nového operátora, což by vedlo ke snížení cen pro zákazníky. Ministr Martin Kuba také vytýká šéfovi ČTU Pavlu Dvořákovi chyby ve vedení úřadu. ČTU avšak zastává názor, že zastavení aukce bylo na místě, neboť operátoři nabízeli částky přesahující 20 miliard korun, což by bylo pro úřad neúnosné a následně by se to projevilo i v cenách služeb.
Vůdkyně kubánských disidentek navštíví Španělsko, Polsko a Německo
Berta Soler, která reprezentuje skupinu kubánských disidentek Dámy v bílém, navštíví během své zahraniční cesty jako první Španělsko. Pokračovat bude do Polska, Německa a Panamy s cílem informovat tamější veřejnost o útlaku vlády a potřebách její země. Soler, které je 49, bude moct vycestovat díky migrační reformě Kuby. Organizace vznikla v roku 2003, když vláda zadržela odpůrce režimu, kteří byli později známi jako Skupina 75. Jejich ženy se rozhodly sdružit a vytvořily tak Dámy v bílém s cílem mírumilovně bojovat za politické vězně.
Slovenské Harakovce jou již dva roky bez řádně zvoleného starosty, o post není zájem
Víkendové volby na post starosty v Harakovce v okrese Levoča nebudou. Řádné komunální volby se konaly v listopadu 2010, nové volby se měly konat 12. března 2011, další by měly proběhnout loni v únoru. Nikdo se ale nepřihlásil a letos se situace opakuje znovu. V nejmenší obci okresu tak nadále tuto funkci vykonává Božena Melíšková (HZDS), protože podle zákona o obecním zřízení vede obec původní starosta až do dob, dokud nový nesloží slib. Melíšková je starostkou a obecní úřednicí zároveň, neboť na úřadě nemají ani jednoho zaměstnance. Starostka, jíž ke konci roku skončil pracovní poměr a momentálně je nezaměstnaná, pracuje nyní pro obec zdarma. Budoucnost v obci vidí pouze ve spojení se sousední větší obcí Dúbrava, jak to bylo do roku 1989. O přičlenění obou obcí však musí rozhodnout obyvatelé obou z nich ve dvou referendech. Potřebná je i legislativní změna, která by přičlenění umožnila.
Šéfka zahraniční politiky EU se setká s představiteli Kosova a Srbska před dalším oficiálním jednáním
Baronka Catherine Ashton by měla jednat během přístího týdne s představiteli Kosova a Srbska před 7. jednáním o normalizaci vztahů mezi zeměmi v Bruselu, které se má uskutečnit 20. března. Na čtvrtek je naplánováno setkání mezi baronkou Ashton a kosovským premiérem Hashimem Thacim a představiteli politických stran. V pátek by mělo následovat setkání v Bruselu se srbským prezidentem Tomislavem Nikolicem, premiérem Ivicou Dacicem a místopředsedou vlády Aleksanderem Vucicem. Tématem jednání bude pravděpodobně otázka severního Kosova.
Ministerstvo dopravy odložilo spuštění nového registru řidičů
Namísto nového registru řidičů poběží od pondělí opět jeho stará verze. Podle informací ministerstva dopravy nedopadly testy napojení řidičů na základní registry podle plánovaných představ. Uskutečněné testy měly být zátěžovou zkouškou, která měla ukázat zda bude nový systém schopen předejít situaci, která nastala minulý rok v prosinci, kdy systém zkolaboval a byl mimo provoz několik hodin. Nyní budou na novém systému registru pracovat technici a pokud půjde vše podle plánu, nová verze by mohla být spuštěna příští čtvrtek.
Rusko nebude naléhat na odchod prezidenta Assada
V rozhovoru pro BBC to uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Neúčastníme se hry o změnu režimu. Jsme proti zásahům do domácího konfliktu. Není na nás, abychom rozhodovali, kdo povede Sýrii, toto rozhodnutí musí učinit Syřané,“ prohlásil ministr Lavrov. Ministr se má příští týden setkat se svým britským protějškem Williamem Haguem, téma Sýrie bude při jednání hlavním bodem agendy. Ministr Lavrov uvedl, že Rusko a Velká Británie se podle něj docela shodují na tom, jak má syrský konflikt dopadnout, tedy že má vzniknout „jednotná a demokratická Sýrie,“ o které budou rozhodovat její obyvatelé. Ministr Lavrov rovněž uvítal „konstruktivní prvky“, jenž ve svých nejnovějších postojích ukázala Syrská národní koalice (SNC), hlavní syrská opoziční strana.
Bývalý šéf srbské policie byl znovu jmenován do funkce
Do funkce policejního prezidenta jmenovala srbská vláda ve čtvrtek na příštích 5 let bývalého šéfa policie Milorada Veljovice, který vykonával funkci během let 2006 až 2011. Kvůli jmenování nového policejního prezidenta probíhaly ve vládní koalici od listopadu 2012 dohady, situace byla vyřešena až v únoru, kdy unikly informace o napojení srbského premiéra a lídra Socialistické strany (SPS) Ivici Dacice na zločinecký gang Darka Sarice, SPS poté kandidaturu Veljovice podpořila.
Slovenské justici nedůvěřují občané ani investoři
Podle průzkumu Eurobarometru slovenské justici nedůvěřuje 67 % občanů. Nezávislý poslanec Radoslav Procházka si myslí, že vláda spoléhá na to, že lidé dnes mají jiné starosti, než trápit se tím, že ve státě nefunguje základní spravedlnost a rovnost před zákonem. Problém slovenské justice podle poslance spočívá v nepředvídatelnosti a nespolehlivosti: „Investoři se nebojí daňové sazby, obávají se, že je někdo povede a místní právní systém s tím nedokáže nic udělat.“ Podle Zprávy o globální konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra z roku 2012 je Slovensko v oblasti vynutitelnosti práva na 140. místě ze 144 hodnocených zemí.
Bývalý švédský diplomat varuje před unáhlenou akcí proti Íránu
Před možným íránským konfliktem varuje bývalý šéf inspektorů OSN v Iráku Hans Blix. Po válce v Iráku, která skončila právě před 10 lety, vyzývá mezinárodní společenství k rozvážnosti a opatrnosti v případě nové válečné intervence. „Svět má krátkou paměť, tragické chyby se neberou dostatečně vážně,“ sdělil někdejší švédský diplomat a ministr zahraničních věcí agentuře AFP. Inspektoři OSN, kteří tehdy v Iráku pracovali pod Blixovým vedením, nenašli žádné zbraně hromadného ničení, jak se svět domníval. Bývalý švédský diplomat varuje před unáhlenou akcí proti Íránu.
Peníze za doplatky na léky se zřejmě vracet nebudou
Vláda má v plánu ve středu zamítnout návrh stíhaného poslance Davida Ratha, který se týká proplácení doplatků za léky pro určité skupiny lidí. Doplatky by vracela pojišťovna a týkaly by se chronicky nemocných do 18 let, lidí nad 70 let a lidí v hmotné nouzi. Podle názoru vlády není možné řešit sociální situaci penězi ze zdravotního pojištění. Vláda namítá, že podpora sociálně znevýhodněných osob je plně v kompetenci systému sociálního zabezpečení, ne v systému veřejného zdravotního pojištění.
Bývalý francouzský prezident Sarkozy zvažuje návrat do politiky a kritizuje současné politiky
Podle bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho je Francie uvržena do hluboké finanční a sociální krize a nakonec bude potřebovat národního spasitele. Sám podle CNN tvrdí, že to není jeho přání vrátit se do politiky, ale je nucen znovu bojovat o úřad francouzského prezidenta v roce 2017 kvůli závažným událostem, které se v zemi dějí a z vlastenecké povinnosti. V článku pravicového obchodního časopisu Valeurs Actuelles Sarkozy kritizuje vůdce socialistické strany a francouzského prezidenta Francoise Hollande, že rozbil všechno, co se jemu povedlo s německou kancléřkou Angelou Merkelovou vybudovat. Dále zpochybňuje jeho zásah v Mali i vládní účel podpory a pokus řídit zemi, která třikrát větší než Francie pouhými 4000 muži.
Na Maltě právě probíhají parlamentní volby
Na středomořském ostrově Malta probíhají parlamentní volby poté, co se v prosinci byla rozpouštěna vláda. Vládní Národní strana (PN) v průzkumech veřejného mínění zaostává, pravděpodobně tak nastane změna vlády více než po 15 letech. PN je ve vládě od roku 1987, kromě let 1996 a 1998, kdy byla u moci Labouristická strana (PL). Malta je jednou z nejúspěšnějších ekonomik eurozóny s nízkou nezaměstnaností a malých veřejným zadlužením. Premiér Lawrence Gonzi ztratil ve volbách podporu kvůli tomu, že nepodpořil návrh státního rozpočtu na rok 2013. Podle průzkumů by se novým premiérem měl stát předseda Labouristické strany (PL) Joseph Muscat. Ekonom a bývalý poslanec Evropského parlamentu Muscat vyzývá ke změně směru, další vývoj země sice nenaznačil, ale jeho hlavním volebním slibem je snížení ceny elektřiny.
EU opět zablokovala vstup Bulharska a Rumunska do Schengenu
Rada pro spravedlnost a vnitřní věci (JHA) odložila ve čtvrtek žádost obou zemí na vstoupení do schengenského prostoru na konec roku, kdy by se měla oběma žádostmi opět zabývat. Na základě vyjádření JHA by se mělo jednat o postupnou integraci Bulharska a Rumunska do Schengenu, pokud přístup obou zemí bude v prosinci schválen. JHA vyhověla četným námitkám ze strany Nizozemska, Německa a Belgie na přistoupení obou zemí. Podle pravidel o přistoupení do schegenu, je třeba jednomyslného schválení všech 26 členských států, z nichž Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko nejsou členy EU
Amnestie je nezrušitelná, rozhodl Ústavní soud
Ústavní soud (ÚS) uvedl v pátek ve svém odůvodněném usnesení, že novoroční amnestie je nezrušitelná, a to z toho důvodu, že nepodléhá soudní moci. ÚS zdůvodnil své úterní zamítnutí návrhu senátorů na zrušení sporného druhého článku amnestie, který měl zastavovat kauzy trvající více jak 8 let, u nichž hrozí sazba až 10 let odnětí svobody. ÚS také zdůraznil skutečnost, že případný přezkum amnestie nevyplývá ani z ústavy.
Švédsko obnoví diplomatické postavení Palestiny v zemi
Švédský parlament odhlasoval status palestinského velvyslanectví na svém území. Švédsko se tak stalo 9. evropskou zemí, která Palestinu uznala. Loni v listopadu země jakožto člen OSN podpořila usnesení o vzniku samostatného státu Palestina. Ratifikace smlouvy mezi Stockholmem a Ramalláhem je domluvena na červen letošního roku. Velvyslanectví bude sloužit jako kterékoli jiné, tedy vydávat cestovní doklady a zastupovat palestinské zájmy v severské zemi. Mezi zeměmi, které chtějí zřídit zastoupení Palestiny na svém území, jsou Česká republika, Polsko, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko, Malta a Kypr.
Poslanec David Rath se může dostat na svobodu
V pátek rozhodl Okresní soud pro Prahu východ o kauci 2 milionů korun, která by mohla dostat obviněného poslance Davida Ratha na svobodu. Advokát Davida Ratha Petr Jirát okamžitě podal stížnost s odůvodněním, že státní žalobce nepředložil žádné důkazy o tom, že by měl obviněný v zahraničí nějaký majetek, a proto obavy o jeho možném útěku do zahraničí nejsou na místě. Obviněného poslance Davida Ratha, který stále vykonává poslanecký mandát, drží ve vazbě právě možnost jeho útěku do zahraničí a dále kvůli možnému pokračování v trestné činnost.
Povstalecká organizace v Kolumbii propustila dva unesené Němce
Dva německé občany, kterých v Kolumbii před 4 měsíci unesla organizace Národní osvobozenecká armáda (ELN), byli podle informací Mezinárodního červeného kříže propuštěni na svobodu. Druhá největší povstalecká organizace Kolumbie unesla Němce v blízkosti hranic s Venezuelou v oblasti Catatumbo. I když tyto osoby zmizeli v listopadu, ELN jejich únos přiznala až v únoru. Oběti byli identifikováni jako Uwe Breuer a Gunther Otto Breuer. Oba by již měli být na cestě do své vlasti.
Moldavská proevropská vláda byla rozpuštěna
Prozápadní moldavská vláda podala demisi poté, co jí parlament vyjádřil nedůvěru. Svržení vlády premiéra Vlada Filata podpořili svými hlasy kromě opozičních poslanců také členové koaliční Demokratické strany. Důvodem byly dlouhotrvající osobní spory mezi jednotlivými ministry. Tříčlenná koalice se od příchodu k moci v roce 2009 pokoušela zmírnit ekonomickou závislost na Rusku. Aliance pro evropskou integraci (AEI) premiéra Vladimíra Filata byla na cestě k úspěšné integraci do EU, což byl jeden z hlavních cílů premiéra, který se ve volbách v roce 2009 ujal moci po komunistické vládě. Nynější vláda doufala, že podepíše dohodu o přidružení k EU v tomto roce. Podle premiéra Filata se vyjádřením nedůvěry vládě snaží komunistická strana vynutit nové volby, aby měla šanci vrátit se k moci po 4 letech v opozici. Moldavský prezident Nicolae Timofti má 45 dní na jmenování nového premiéra, kterému musí vyslovit důvěru parlament. Pokud nominovanému kandidátovi nevyjádří podporu dostatečný počet poslanců, čekají zemi předčasné volby, které by podle analytiků mohly vyústit ve výhru proruské komunistické strany.
Bulharsku se nedaří ustanovit prozatimní vládu
Prezident Rosen Plevneliev ve středu uvedl, že se dosud neobjevil nikdo, kdo by byl ochotný a schopný sestavit a vést prozatimní vládu do předčasných parlamentních voleb v květnu. Ve spojitosti s bulharskými protestujícími se objevilo jméno ekonoma Dimitara Ivanova, který by mohl být vhodným kandidátem na post prozatimního předsedu vlády pro politiky i demonstranty. Nicméně některým vadí jeho socialistická minulost. Situace v zemi je dosud nejistá, na základě ankety zveřejněné v bulharských novinách je až 45 % Bulharů připraveno vyjít opět do ulic a demonstrovat.