Státní zastupitelství rozhodlo, že premiér Petr Nečas se svým podpise amnestijního spisu neprovinil. Požadavek na přezkoumání podal předseda Senátu Milan Štěch ašéf senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl. Poukazovali na skutečnost, že premiér Petr Nečas měl nejprve prokonzultovat amnestii s příslušnými úřady a vláda měla s připravovanou amnestií obeznámena. Podle šéfky Obvodního zastupitelství pro Prahu 1 není nikde v zákoně striktně uvedeno, že tak má premiér učinit. Předseda senátu Milan Štěch je připraven se proti rozhodnutí odvolat.
Archiv rubriky: Evropa
Chorvatské letiště v Dubrovniku čeká rozsáhlá rekonstrukce
Do roku 2020 projde letiště v Dubrovniku na jihu Dalmácie rozsáhlou rekonstrukcí v celkové hodnotě 284,8 miliónů USD. Podle vyjádření vedení letiště by peněžní prostředky na rekonstrukci mělo letiště Dubrovnik čerpat z vlastních zdrojů a z příspěvků EU. Ministr dopravy Sinisa Doncic uvedl, že plán na rekonstruci letiště splňuje veškeré bezpečnostní, ekologické a energetické normy. V roce 2012 využilo služeb letiště v Dubrovniku na 1,5 milionů cestujících.
Ruský opoziční aktivista Alexei Navalny hodlá kandidovat na prezidenta
Pokud by se mu podařilo zvítězit, rád by využil nerostného bohatství země k pozvednutí životní úrovně obyvatel. Prezidentské volby se uskuteční v roce 2018, v současnosti ale není jasné, zdali se jich Alexei Navalny bude moci zúčastnit. 17. dubna jej totiž čeká soudní přelíčení, ve kterém se bude zodpovídat z údajného podílu na krádeži státního dřeva v hodnotě 515 000 USD. Podle obžaloby se činu dopustil v roce 2009, kdy vykonával funkci poradce starosty města Kirov. Pokud bude uznán vinným, hrozí mu až 10 let vězení. Ačkoli blogger Alexei Navalny jakoukoli vinu popírá, vzhledem ke své dlouhodobé kritice ruského prezidenta Vladimira Putina se očekává minimálně podmíněný trest.
Neshody o obsazení funkce velvyslance na Slovensku pokračují
Prezident Miloš Zeman a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se stále nemohou dohodnou na tom, kdo obsadí post velvyslance na Slovensku. Ministrovi zahraničí Karel Schwarzenberg se totiž nelíbí prezidentský návrh, že by velvyslankyní mohla být bývalá první dáma Livie Klausová. Nicméně je ochoten s návrhem souhlasit za předpokladu, že by výměnou za souhlas s obsazením postu na Slovensku, připadlo místo velvyslance v Izraeli Alexandru Vondrovi. Případným vysláním exministra Alexandra Vondry na české velvyslanectví v Izraeli, by ministr zahraničí Schwarzenberg souhlasil i s obsazením velvyslaneckého postu v Moskvě Vladimírem Remkem.
Skončilo další kolo rozhovorů o iránském jaderném programu
Ani tentokrát avšak jednání nepřinesla žádný průlom, což potvrdila i šéfka diplomacie EU Catherine Ashtonová. Podle ní zůstávají pozice obou stran jednání vzájemně „velmi vzdálené“. „Proto jsme se dohodli, že všechny strany znovu vyhodnotí svou pozici v této záležitosti,“ dodala diplomatka EU Ashtonová. Stejný výsledek, tedy neúspěch jednání, potvrdil i ruský zástupce Sergei Ryabkov. Podle zástupce Iránu Saeeda Jaliliho „předložil Irán svůj vlastní akční plán, ostatní strany nicméně nebyly na jeho přijetí připraveny a vyžádaly si čas na jeho prostudování“. Podle agentury AFP ještě není určeno, kdy ani kde se budou další rozhovory mezi zástupci světových mocností a Iránem konat.
Dodávky elektřiny budou přerušeny srbským dlužníkům
Srbská státní elektrárenská společnost přeruší dodávky elektřiny od května firmám a fyzickým osobám, kteří dluží na dodávkách elektřiny. Společnost Electric Power Industry of Serbia (EPS) již navrhla svým dlužníkům, že budou moci svoje dluhy bez navýšení úroků splatit do 25. dubna. Společnost Power Distribution Belgrade (EDB) uvedla, že odstřihne od elektřiny všechny dlužníky bez ohledu na výši dluhu. Dlužníci dluží na elektřině v celém Srbsku v hodnotě až do 1,3 miliardy USD.
Amnesty International vyzývá EU, aby zastavila diskriminaci Romů v Evropě
Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) vyzvala EU, aby zastavila diskriminaci Romů v Evropě. Ředitel programů AI pro Evropu a Střední Asii John Dulhuisen sdělil, že EU musí přijmout opatření a začít uplatňovat sankce na své členské státy, které selhávání v odstraňování diskriminace a násilí proti Romům. Některé praktiky členských států jsou tedy proti zákonům EU, na kterých byla EU vybudována jako instituce. Podle průzkumu odhadovaných 6 miliónů Romů na území EU žije pod národním průměrem ve všech ukazatelích životní úrovně. V zemích, jako jsou Francie a Itálie, má být podle AI stále běžnou praxí násilné vystěhovávání Romů. Podle AI je v České republice, Řecku a Slovensku segregované vzdělávání Romů, což je v rozporu s národními zákony i legislativou EU. Násilné útoky proti Romům a jejich majetku měly proběhnout v Maďarsku, České republice, Bulharsku a Slovensku.
Parlamentní volby v Albánii budou sledovat stovky pozorovatelů
Úřad pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR), zřízený Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), požádal členské země, aby vyslaly do Albánie na 400 pozorovatelů před parlamentními volbami v červnu. Albánie je permanentně kritizována za nedemokratický průběh voleb, poslední parlamentní volby v roce 2009 vyvolaly politickou krizi. Parlamentní červnové volby jsou velmi důležité pro Albánii při posouzení další integrace země do EU. Albánie si volí každé 4 roky 140 poslanců parlamentu.
USA odvezly z ČR poslední obohacený uran
V současné době se v ČR již nevyskytuje žádný obohacený uran, který se využívá k výrobě jaderných zbraní, oznámila mluvčí Rady národní bezpečnosti USA Caitlin Haydenová. „Dnes můžeme oznámit, že USA ve spolupráci se svými mezinárodními partnery úspěšně odstranily 68 kilogramů vysoce obohaceného uranu – dostatečného materiálu na dvě jaderné zbraně – z České republiky,“ uvedla v prohlášení mluvčí Haydenová. Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové se jednalo o uran z výzkumného reaktoru v Řeží u Prahy, odkud byl odvezen do Ruska, kde bude jeho obohacení sníženo na takovou úroveň, aby nebyl využitelný pro výrobu nukleární zbraně. Převoz materiálu se uskutečnil zhruba před 2 týdny za speciálních bezpečnostních opatření na náklady USA.
EU věnuje 26 milionů USD na stavbu železnice ve Střední Americe
Evropská unie se rozhodla podpořit 26 miliony USD projekt výstavby železniční tratě, která má pocházet celou Střední Amerikou. Počátek má být v Chiapas v Mexiku a cíl v Ciudad de Panama. Železniční spojení mezi středoamerickými státy má pomoci rozvoji obchodu v regionu a zvýšit turismus. Pro cestování z jednoho středoamerického státu do druhého neexistuje mnoho alternativ k letecké dopravě. Jízdenky na vysokorychlostní vlaky by měly být až o 70 % levnější než letenky.
Portugalský Ústavní soud zamítl úsporná opatření
Portugalský Ústavní soud rozhodl, že několik klíčových článků ze státního rozpočtu pro rok 2013 je protiústavních a zamítl 4 z 9 úsporných opatření. Rozhodnutí přijde Portugalsko o úspory téměř 2 miliardy USD, které jsou potřeba k plnění podmínek finanční výpomoci od eurozóny. Portugalský prezident Anibal Cavaco Silva oznámil, že nevěří, že by rozhodnutí soudu mělo vyvolat změnu vlády. Středopravá vláda, jejíž autorita je oslabena, musí nalézt nové alternativní úspory a předložit je parlamentu v podobě dodatečného rozpočtu nebo znovu projednat podmínky finanční výpomoci, které by byly v souladu s tzv. trojkou, tedy Evropskou komisí, Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a Evropskou centrální bankou (ECB). Soud zamítl opatření, která by rušila prémie zaměstnancům veřejného sektoru a důchodcům a zároveň i škrty na nemocenských dávkách a podpoře v nezaměstnanosti.
Peru a Švýcarsko se dohodly na zlepšování ochrany životního prostředí
Ministr zahraničních věcí Švýcarska Didier Burkhalter podepsal v Limě s ministrem životního prostředí Peru Manuelem Pulgar-Vidalem dohodu o projektech, které směřují k větší ochraně životního prostředí. První plán se snaží pomoct severní provincii Chiclayo s propagací lokálního turizmu spojeného s ochranou životního prostředí. Druhý projekt se zaměřuje na snižování pevných odpadů a integraci udržitelných recyklačních technik ve společnostech na celém území Peru.
Ruské námořnictvo si buduje pozice ve Středomoří
V oblasti má v budoucnu operovat až 10 válečných a podpůrných lodí. Jejich vybavení by jim kromě standardních ofenzivních akcí mělo umožnit vyhledávání nepřátelských ponorek a podmořských min. Údržbu budou moci provádět v přístavech Kypru, Sýrie, Černé Hory a Řecka. První lodě v čele se 163 metrů dlouhým torpédoborcem Admiral Panteleyev na místo určení připlují z Jihočínského moře v polovině května. Ruský ministr obrany Sergei Shoigu oznámil, že jejich úkoly budou souviset s ochranou státních zájmů.
V Albánii byly přeobsazeny ministerské posty
Albánský parlament jmenoval ve čtvrtek nové ministry a místopředsedu vlády. Současný ministr kultury Aldo Bumci byl jmenován do funkce ministra zahraničí, do čela ministerstva kultury nastoupil básník Vishar Zhiti. Poslanec za vládní Demokratickou stranu (DS) Florian Mima byl jmenován ministrem průmyslu a obchodu. Gynekolog Halim Kosova se stal ministrem zdravotnictví a dosavadní ministr školství Myqerem Tafaj bude vykonávat i post místopředsedy vlády. Změny na ministerstvech se odehrály za podpory 72 hlasů politiků z celkové počtu 144 křesel v parlamentu poté, co vládní Socialistické hnutí za integraci (LSI) se přidalo ve středu k opoziční Socialistické straně před nadcházejícími parlamentními volbami. Od roku 2009 tvořila LSI s vládní DS koalici, LSI vznikla v roce 2004.
Libye hlásí nárůst uživatelů drog
Počet uživatelů drog v Libyi stoupá důsledkem nízkých cen drog a slabých kontrol hranic. OSN opakovaně upozorňovala, že cesta drog mezi Afrikou a Evropou prochází přes Libyi. Mluvčí libyjského ministerstva obrany plukovník Abdel Barasi tvrdí, že pracují na zlepšení strategie, výcviku a vybavení armády. Členové protidrogové jednotky jsou často zastrašováni drogovými dealery, kteří mají údajně lepší vybavení než policie. Doktor Abdullah Fannar z psychiatrické léčebny v Gargareshu tvrdí, že hlavně mladí lidé a vojáci začínají s drogami, kterým látky pomáhají zapomenout posttraumatické zážitky z války.
Podle údajů statistického úřadu v Rumunsku se země dostává pomalu z hospodářské recese
Rumunský Národní statistický úřad (INS) ve středu zveřejnil údaje, které uvádějí nárůst HDP o 0,7 % v roce 2012 oproti prognózám, kdy měl růst HDP dosáhnout maximálně růstu o 0,3 %. Domácí spotřeba se zvýšila za rok 2012 o 1,3 %. Nové údaje byly vypočítány po změně způsobu počítání jednotlivých ukazatelů, v nominální hodnotě HDP vykazuje stejné hodnoty 169 miliard USD. Podle rumunských analytiků avšak Rumunsku zatím chybí jasná strategie, jak v zemi posílit ekonomiku. Rumunsko postihla v roce 2009 krize, která přiměla Rumunsko souhlasit s velkými škrty za pomoc v hodnotě 25,6 miliard USD od Mezinárodního měnového fondu (MMF), EU a Světové banky (SB).
Srbský ministr financí doporučuje přijmout návrhy EU
Srbský ministr financí Mladjan Dinkić uvedl, že Srbsko by mělo přijmout plán zprostředkovaný EU ohledně řešení etnického rozdělení v jejich bývalé provincii Kosovo, jinak budou čelit riziku izolace. Srbsko musí do 9. dubna sdělit EU, zda přijme či nepřijme navrhovaný plán ohledně srbské menšiny v Kosovu. Zamítnutí plánu by mohlo Srbsko stát zrušení přístupového jednání do EU. Rozhovory mezi premiéry Srbska a Kosova vedené šéfkou zahraniční politiky EU Catherine Ashtonovou skončily bez výsledku. Šefka Ashtonová uvedla, že 16. dubna vydá zprávu o pokroku a rozhodnutí, zda EU přistoupí ke vstupním rozhovorům se Srbskem do EU.
V Makedonii se uskuteční 2. kolo komunálních voleb
Před druhým nedělním kolem komunálních voleb se v pátek uskuteční poslední den předvolebního boje mezi politickými stranami. Voliči budou ve 2. kole volit 29 z 80 starostů, včetně hlavního města Skopje, kde ve volebních okrscích nezískal v 1. kole žádný kandidát více než 50 % hlasů. V 1. kole vyhrála vládní strana VMRO-DPMNE premiéra Nikoly Gruevského v 54 volebních okrscích, zatímco hlavní opoziční strana Sociálnědemokratický svaz Makedonie (SDSM) vyhrál v 7 okrscích. Asi 1,1 milionu Makedonců je oprávněných volit, volby bude jako v 1. kole pozorovat řada místních i mezinárodních organizací.
Katařané mají zájem o koupi francouzského obchodního domu Printemps
Investoři z Kataru se dohodli na zakoupení známého pařížského obchodního domu Printemps. Hodnota objektu činí zhruba 2 miliard USD. Pro Katařany se nejedná o první koupi majetku ve Francii, vlastní část známého fotbalového klubu Paris-Saint German a jsou 3% vlastníky mediální skupiny Lagardere, do které patří i některá česká rádia. Firma Disa, jenž sdružuje katarské investory, chce také získat většinový podíl v Deutsche Bank a 30 % v lucemburské investiční společnosti Borletti Group.
Předseda ECB připustil, že původní návrh pro Kypr nebyl vydařený
Předseda Evropské centrální banka (ECB) Mario Draghi na tiskové konferenci ve Frankfurtu po zasedání Rady guvernérů ECB řekl, že původní návrh na záchranu Kypru „nebyl příliš chytrý„, a proto byl hned po konferenčním jednání Euroskupiny upraven. Dodal, že Kypr není v žádném případě „šablona pro ostatní země nebo banky v potížích“. Jediné, co by se dalo vyvodit ze záchranné akce pro Kypr, je podle něj restrukturalizace bankovních systémů. Předseda Draghi uvedl, že původní plán, který byl nakonec kyperskou vládou zamítnut, nepocházel od ECB, ale souhlasila s ním jako součástí celkové záchranné dohody.
Rada Evropy kritizuje financování českých politických stran
Protikorupční agentuře při Radě Evropy (GRECO) se nelíbí netransparentnost ve financování českých politických stran. Podle GRECO by Česká republika měla zřídit nezávislý monitorovací úřad, aby bylo zajištěno efektivní financování politických stran. V současnosti totiž funkce částečné kontroly financování politických stran náleží Kontrolnímu výboru Poslanecké sněmovny. Částečná kontrola proto, že dohlíží pouze na formální správnost stranických výročních finančních zpráv podle zákona a nezabývá se obsahem hospodaření. Legislativní rada vlády nicméně ve čtvrtek schválila novelu příslušného zákona, která zavádí povinnost politických stran mít transparentními účty nebo se týká například zveřejňování finančních uzávěrek politických stran na internetu. Avšak návrh na vznik požadovaného nezávislého monitorovacího orgánu, který požaduje Rada Evropy, sněmovnou zatím neprošel.
Společnost Air France musí zaplatit za diskriminaci
Francouzský soud rozhodl, že Air France musí zaplatit 17 000 USD aktivistce Horia Ankour za to, že ji vyloučila z letu do Izraele kvůli tomu, že není Židovka. Horia Ankour chtěla v dubnu loňského roku letět z francouzského Nice do Tel Avivu, kde se chtěla podílet na pro-palestinské kampani, ale byla z letu vyloučena poté, co záporně odpověděla na otázky zaměstnance letecké společnosti, zda má izraelský pas a zda je Židovka. Soud rozhodl, že případ byl zřejmou rasovou diskriminací. Air France se hájila, že Horia Ankour byla na černém listě Izraele a letecké společnosti dle mezinárodní úmluvy nemají na lety vpouštět osoby, které by nebyly přijaty v místě příletu.
Kosovský parlament zakázal kouření na veřejném prostoru
Ve čtvrtek schválil kosovský parlament zákon o kontrole tabáku, který zakazuje osobám kouřit ve veřejných budovách. Zákon o kontrole tabáku byl schválen 71 hlasy, 2 poslanci se zdrželi hlasování. Zákaz kouření platí pro veřejné budovy, dopravu a pracoviště. Zákon o tabáku schválený v roce 2011 omezil kouření v 30 % veřejných budov. V sousedních zemích byly již dříve přijaty podobné zákony, v Srbsku a Makedonii platí zákaz kouření na veřejném prostranství od roku 2010, Albánie přijala zákon již v roce 2007, nicméně není dosud příliš dodržován.