V kazachstánském městě Almaty pokračují rozhovory mezi světovými mocnostmi a Iránem ohledně jeho jaderného programu. Irán znovu silně obhajuje své právo na využití jaderné energie. Hlavní iránský vyjednavač Saeed Jalili při jednání prohlásil: „Domnívám se, že naše jednání se může posunout vpřed jednoduchým způsobem, a to uznáním iránských práv, zejména práva na obohacování uranu. Jedná se o mírové využití jaderné energie,“ zdůraznil hlavní iránský vyjednavač Jalili. Dále také hovořil o „hrstce zemí“, které se pokouší „odejmout právo na obohacování ostatním.“ Při předchozím kole rozhovorů se západní státy pokoušely odradit Irán od obohacování uranu na 20 %, což je důležitým krokem k výrobě jaderné zbraně. Výměnou za to nabídly uvolnění tuhých ekonomických sankcí, které byly na Irán uvaleny. Izrael také upozornil, že pokud ostatní prostředky selžou, zastaví iránský jaderný program vojenskými prostředky.
Archiv rubriky: Evropa
Zhoršení ekonomie v Bosně přičítá bosenský ombudsman nedodržování lidských práv
Zpráva bosenského ombudsmana Ljubomira Sandice za rok 2012 uvádí, že jednou z příčin zhoršení ekonomické situace v Bosně je nerespektování lidských práv. V roce 2012 bosenský ombudsman obdržel na 3 100 stížností o nedodržování lidských práv. Zpráva dále uvádí, že ombudsman vydal 243 doporučení pro instituce, aby sjednaly nápravu, pouze v 81 případech byla sjednána náprava. Nerespektování lidských práv souvisí podle zprávy s malou zkušeností jejich dodržování, s chybějícím nezávislým soudnictvím a propracovaným systémem, který by dodržování práv zákonně vymáhal.
Prezident Miloš Zeman navštívil Slovensko, šlo o první zahraniční návštěvu
Na svou první zahraniční návštěvu zamířil prezident Miloš Zeman v doprovodu své manželky Ivany na Slovensko, kde se setkal se svým protějškem prezidentem Ivanem Gašparovičem. Na tiskové konferenci oba prezidenti pochvalovali dobré vztahy mezi zeměmi a prezident Miloš Zeman je dokonce označil za nadstandardní. Témata, o kterých se hovořilo se, týkala oblasti obchodu či ještě většího posílení vztahů. Prezident Miloš Zeman například zmínil potřebu posílení dopravního spojení mezi ČR a Slovenskem či intenzivnější spolupráce mezi podniky. Jedním z takových podniků by mohla být i firma Cargo.
Gazpromněft a Shell chystají společné projekty na Sibiři a v Arktidě
Finální podoba spolupráce má být upřesněna příští týden během návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina v Nizozemsku. Gazpromněft se touto cestou snaží získat přístup k vyspělým technologiím, které by mu umožnily těžit ropu i z obtížně dostupných ložisek. Kromě zástupců firmy Royal Dutch Shell se představitelé Ruské federace setkají i s vedením nizozemské energetické společnosti Gasunie. S ním budou vyjednávat o možné kooperaci v oblasti dostavby plynovodu Nord Stream, který by jednou mohl být protažen až do Velké Británie.
Na jihu Srbska chtějí Albánci postavit nový památník věnovaný albánským partyzánům
Albánci na jihu Srbska chtějí vybudovat památník obětem, které zemřely během partyzánské války se srbskými jednotkami v roce 2001. Památník by měl zabírat rozlohu 3 000 metrů čtverečních ve vesnici Oraovica, kde se odehrál jeden z největších střetů mezi srbským vojskem a Osvobozeneckou armádou měst Preseva, Medvedje a Bujanovace (UCPMB). Výstavbu památníku, který by měl stát asi 128 000 USD, navrhla Oraovica. Památník má být podle plánu z velké části postaven do 15. května, kdy se bude konat výročí bojů. Památník věnovaný albánským partyzánům v Presevu, které se nachází nedaleko Oraovice, byl přitom násilně odstraněn srbskými jednotkami v lednu. Je tedy otázkou, jak se k záměru vystavit nový památník postaví srbské úřady v Bělehradu.
Nejsilnější ekonomika eurozony Německo má zpomalovat
Podle sledovaného průzkumu společnosti Markit německá ekonomika za poslední měsíc výrazně zpomalila a je blízko stagnaci a Francie zaznamenala největší pokles za poslední 4 roky. Index PMI finanční společnosti Markit z únorových hodnot u Německa klesl z 53,3 na 50,6, u Francie klesl na 41,9 a v eurozóně jako celku klesl z 47,9 na 46,5. Každá hodnota nad 50 značí růst. Hlavní ekonom společnosti Markit Chris Williamson uvedl, že výsledky nedopadly dobře a recese v eurozóně se prohlubuje a stále více podniků hlásí dluhovou krizi a politickou nestabilitu. Dále uvádí, že neurčité volby v Itálii byly klíčovým faktorem k negativnímu ekonomickému výhledu a neúspěšná záchranná dohoda pro Kypr byla další zhoršení ekonomické situace. Pokles dominantní německé ekonomiky značí podle průzkumu výrazné oslabení eurozóny.
S problémem přeplněných silnic by mohl pomoci carsharing
Jedno z dalších témat, které chce Ministerstvo dopravy podporovat je tzv. carsharing, nebo-li společné využívání aut. Ministerstvo reaguje na přeplněné silnice a plná parkoviště. Myšlenka carsharingu je sice už zanesena do strategických materiálů ministerstva, nicméně žádné konkrétní kroky zatím plánované nejsou. Podle ředitele odboru dopravy Luďka Sosny je potřeba nejprve vést debatu s kraji a městy a zjistit, nakolik by pro ně systém společného využívání aut byl výhodný. Carsharing je výhodný zejména pro lidi, kteří využívají auta nepravidelně a ročně najezdí do deseti tisíc kilometrů.
Na konci týdne proběhnou další rozhovory s Íránem o jaderném programu
Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová vyzvala Írán, aby reagoval na předloženou nabídku mezinárodního společenství ohledně jaderného programu. Další jednání proběhnou v pátek. Írán tvrdí, že jaderný program je mírový a že má svrchované právo obohacovat uran pro mírové účely, k nimž patří i manipulace s pohonnými hmotami jaderných elektráren. Západní mocnosti mají podezření, že vyvíjejí a ukrývají jaderné zbraně. V únoru proběhlo jednání mezi 6 představiteli západních mocností a Íránem ve snaze prolomit patovou situaci v jaderném programu Teheránu. Úředníci tvrdí, že by mohli nabídnout Íránu zmírnění zákazu obchodování ve zlatě a jiných drahých kovech a uvolnění dovozního embarga na íránské petrochemické produkty a Írán by na oplátku musel zastavit obohacování uranu. Írán naznačil, že s nabídkou není spokojen, ale že se blíží jeho požadavkům.
Krevní msta stále ztěžuje život v Albánii
Zvykové právo neboli Kanun dosud postihuje řadu Albánců po celé zemi, přestože se děje v menší míře, než tomu bylo po pádu komunismu. Statistiky o krevní mstě nejsou dostatečně zdokumentované. Jedním z důvodů je, že se jedná v albánské společnosti o tabuizované téma nebo schopnost dokázat při zločinech, jestli se jednalo o krevní mstu. Podle oficiální statistiky období let 2001 až 2012 se uskutečnilo 98 vražd z krevní msty, ve stejném období mělo být do vykonání krevní msty zapojeno 1 559 rodin. Případy krevní msty se vyskytují po celé Albánii, uplatňování Kanunu je avšak více typické pro sever Albánie, který je kvůli hornatým oblastem více nedostupný a tradičnější. Krevní msta je založená na principu „oko za oko, zub za zub“ a může být vykonána na kterémkoliv mužském rodinném příslušníkovi, nicméně nejsou z krevní msty v současné době vyjímáni i děti a ženy.
Nejvyšší soud zamítl stížnosti proti zastavení stíhání
Nejvyšší soud (NS) ve středu rozhodl o zamítnutí stížností proti zastavení stíhání kvůli vyhlášené amnestii. Na stole NS bylo celkem 5 stížností, 4 z nich NS zamítl jako nepřípustné. Pátou stížnost stáhl zpět sám žalobce. Důvodem, proč NS zamítl žádosti, je skutečnost, že státnímu zástupci není dána možnost podat řádný opravný prostředek. Stíhání tak nebudou pokračovat. Teoreticky je zde možnost, že do sporných případů se může vložit ještě Ústavní soud, na který se mohou obrátit osoby, které figurovaly v jednotlivých případech a byli jím poškozeni. Co se týče zastavených stíhání, jde například o kauzu H-Systemu, kde byla obviněna trojice mužů – Jaroslav Vítek, Jaroslav Eliáš a Ladislav Tůma. Případ však není definitivně ukončen, neboť by se NS měl zabývat také dovoláním nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana ohledně trojice obviněných.
Rumunský premiér nominoval jména osob na šéfa rumunského protikorupčního úřadu
Do čela Národního protikorupčního ředitelství (DNA) navrhl rumunský premiér a prozatimní ministr spravedlnosti Victor Ponta na post hlavního státního žalobce jeho dosavadního zástupce Tiberia Nitu, jako hlavu DNA nominoval premiér Ponta hlavní státní žalobkyni Codrutu Kövesi. V úterý 26. března nahradil premiér Ponta v čele ministerstva spravedlnosti Monu Pivniceru. Po nominaci ministra spravedlnosti postů do čela DNA musí schválit navrhovaná jména prezident Traian Basescu, který dosud všechny navrhované osoby do čela DNA odmítl.
Poslanci zvolili novou viceprezidentku Nejvyššího kontrolního úřadu
Na svém středečním zasedání Sněmovna zvolila jako kandidátku na viceprezidentku Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) poslankyni za ODS Zdeňku Horníkovou. Pro zvolení poslankyně Horníkové hlasovalo 97 poslanců z celkového počtu 172. Druhým adeptem na post viceprezidenta NKÚ byl Radim Bureš, jenž jako kandidáta navrhla strana TOP 09. Ten však získal pouze 39 hlasů. Zdeňka Horníková nahradí bývalého viceprezidenta NKÚ Miroslava Kalu, který byl na konci března zvolen prezidentem úřadu. Nová viceprezidentka NKÚ nyní musí být ještě jmenována do svého úřadu prezidentem Milošem Zemanem.
Ruský exmiliardář Polonsky byl v Kambodži propuštěn na kauci
Kambodžský soudní dvůr ve městě Preah Sihanouk ve středu propustil na kauci bývalého ruského exmiliardáře Sergeie Polonského poté, co byl více než 3 měsíce zadržován za násilné napadení 6 kambodžských námořníků. „Byl propuštěn na kauci ráno, ale stále zůstává pod soudním dohledem,“ uvedl Polonského právník Salux. Podle obvinění Polonsky nožem ohrožoval kapitána a pak společně se svými společníky Konstantinem Baglaiem a Alexanderem Karachinskym ohrožovali ostatní členy posádky, které následně měli svrhnout do moře. Baglaie a Karachinského soud propustil na kauci už 14. března. V roce 2008 patřil ještě Polonsky k nejbohatším ruským mužům, časopis Forbes mu za jmění v hodnotě 4,35 miliard USD přisoudil čtvrté místo v žebříčku nejmovitějších Rusů. Jeho společnost Mirax Group ale zbankrotovala v průběhu globální finanční krize.
Kanada zveřejnila totožnost dvou občanů podílejících se alžírském útoku
Kanadská veřejnoprávní stanice CBC v pondělí uveřejnila identitu 2 kanadských občanů, kteří se podíleli na lednovém útoku na naftařskou základnu v alžírském městě In Amenas na jihovýchodě země. Jedná se 24 letého Xristose Katsiroubase původem z Řecka, jenž měl konvertovat k islámu, a stejně starého Aliho Medleje. Oba aktéry spojoval život v etnicky různorodé vilové čtvrti Ontaria. Podle dostupných informací byli oba muži v hledáčku kanadské policie od roku 2007.
Kosovo a Srbsko neuzavřely nakonec dohodu o kosovských Srbech
Přes optimistická očekávání o uzavření dohody 2. dubna o vytvoření sdružení srbských obcí v Kosovu, jednání mezi Kosovem a Srbskem v Bruselu selhala. Vysoká představitelka unie pro zahraniční věci Catherine Ashton uvedla, že propast mezi Kosovem a Srbskem je „velmi hluboká„. Hlavní spor mezi Kosovem a Srbskem o vytvoření sdružení srbských obcí se týkal soudních a policejních pravomocí, jaké by mělo sdružení mít.
Česká republika bude žádat od EU 47 miliard korun
Na velké národní projekty nad 50 milionů eur bude ČR žádat o 47 miliard korun z fondů EU. Ministerstvo pro místní rozvoj přesto některé z projektů hodnotí jako rizikové. Zejména z důvodu, že některé z nich nemají stavební povolení nebo jejich realizace se může protáhnout až za horizont roku 2015. V roce 2015 totiž skončí dvouletá lhůta, během níž je možné evropské peníze za sedmileté období čerpat. Již v roce 2007 obdržela ČR z evropských fondů 82 miliard korun směřujících na investice do infrastruktury. Pokud Evropská komise bude s žádostí o dotace souhlasit, vzroste počet odsouhlasených velkých projektů z nynějších 30 na 55.
Prezident Miloš Zeman na Pražském hradě slavnostně vztyčil vlajku EU
Nový český prezident Miloš Zeman dnes poprvé vztyčil vlaku EU v sídle českého prezidenta na Pražském hradě. Tímto znamením dal najevo významný posun v postoji k EU od svého euroskeptického předchůdce bývalého prezidenta Václava Klause. Česká republika se připojila k EU v roce 2004, ale bývalý prezident Klaus odmítl vztyčit vlajku EU na české památce Pražském hradě. Nový prezident Zeman, který se sám nazývá euro-federalista, vlajku s velkou slávou vztyčil na jednou ze svých prvních veřejných vystoupení. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso doprovázel prezidenta Zemana při slavnostní vyvěšování EU vlajky, které bylo doprovázeno hymnou českou a EU. Dalším symbolickým aktem bylo podepsání dodatku smlouvy o EU, který formálně umožňuje zemím eurozóny zahájit záchranný fond. Česká republika nadále odmítá přijetí eura a veřejnost je během dluhové krize stále více skeptická k eurozóně.
Kyperský ministr financí podal demisi
Kyperský ministr financí Michalis Sarris odstoupil z funkce po dokončení jednání ohledně kontroverzní záchranné dohody pro Kypr. Podle zpráv v místních mediích by novým ministrem financí měl být současný ministr práce Haris Georgiades. Kyperská vláda uvedla, že prezident Nicos Anastasiades přijal rezignaci ministra Sarrise, který byl kritizován za postup při jednání o záchranné dohodě. Ministr Sarris uvedl, že k demisi ho nevede dohoda ohledně záchrany, ale spíš celá situace, která přivedla Kypr na pokraj bankrotu. Ministr Sarris byl ve funkci od února letošního roku, předtím byl v čele druhé největší kyperské banky Laiki.
Makedonie s Řeckem zahájí nové rozhovory kvůli sporu o jméno
Zprostředkovatel OSN Matthew Nimetz uvedl, že další jednání ohledně sporu o jméno mezi Makedoniií a Řeckem se uskuteční 8. a 9. dubna. Nejprve by se měl mediátor Nimetz setkat s makedonským vyjednavačem Zoranem Jolevskim a řeckým zástupcem Adamantionsem Vassilakisem o samotě, poté by měla začít společná jednání. Evropská komise by měla o zahájení přístupových jednáních do EU Makedonie, na základě pokroku v normalizaci vztahů mezi Makedonií a Řeckem, rozhodovat 16. dubna.
Poradce libyjského premiéra Aliho Zeidana byl unesen
Poradce libyjského premiéra Aliho Zeidana Mohammed Ali Ghatous byl v pondělí na předměstí Tripolisu unesen dosud neznámými pachateli. K útoku došlo při jeho cestě autem, které avšak zůstalo na místě. Od pádu vůdce Muammara Kaddafiho působí v zemi mnoho ozbrojených skupin, které se odmítají vzdát zbraní a právo berou do vlastních rukou. Důkazem je i situace z konce března, při níž ozbrojenci poblíž Benghazi zaútočili na konvoj vezoucí pomoc do blízkovýchodní Gazy. V autě cestovalo 5 britských humanitárních pracovnic, jež byly posléze sexuálně napadeny.
V Srbsku se sníží ceny potravin o nekolik procent
Ministr obchodu Rasim Ljajic v pondělí uvedl, že 6 maloobchodním prodejců se dohodlo s 9 obchodními řetězci na snížení cen základních potravin až o 10 %. Produkty jako chléb, mouka, cukr, olej, mléko by se měly snížit o 3 %. V říjnu 2012 došlo ke zvýšení cen potravin, služeb a spotřeby energií o 3 až 40 %. V porovnání s cenami je však mzda v Srbsku nízká, měsíčně si lidé v Srbsku vydělají průměrně asi 488 USD.
Kambodža navazuje užší spolupráci s Ruskem
Podepsáním memoranda o porozumění se Kambodža s Ruskem zavázaly posílit bilaterální vztahy, dohoda se týká mnoha oblastí, například obchodu, vzdělávání, cestovního ruchu nebo investic. Jednání o dohodě byla vedena v rámci sedmého zasedání mezivládního Kambodžsko-ruského výboru pro obchodní, ekonomickou, vědeckou a technickou spolupráci, za kambodžskou stranu memorandum signovala státní tajemnice Ministerstva zahraničních věcí a mezinárodní spolupráce Sun Saphoeun a za stranu ruskou pak hlava Federální agentury pro cestovní ruch Ruské federace Alexander Radkov. V rámci zasedání výboru Alexander Radkov debatoval i s místopředsedou kambodžské vlády a ministrem zahraničních věcí Hor Namhongem, který prohlásil, že Kambodža nikdy nezapomene na pomoc, kterou jí Rusko poskytlo v 80. letech, a vyzval ruské investory k aktivitám v Kambodži, především v oblasti turismu, zemědělství a výstavby.
Chorvatsku nic nebrání v cestě, aby v červenci vstoupilo do EU
Slovinsko v úterý ratifikovalo smlouvu o vstupu Chorvatska do EU v hlavním městě Záhřebu. Chorvatsko by se mělo 1. července připojit k EU bez dalších překážek. Ratifikace se měl zúčastnit chorvatský premiér Zoran Milanovic s chorvatskou ministryní zahraničí Vesnou Pucic. Spor o Ljubljanskou banku, který blokoval Slovinský souhlas se vstupem Chorvatska do EU, byl definitivně vyřešen 11. března dohodou mezi státy.