Na Islandu úspěšně proběhly parlamentní volby a k moci se vrátila středo-pravá opoziční koalice, neboť Strana Nezávislost (IP) získala 26,7 % hlasů a Pokroková strana (PP) dosáhla 24,4 % hlasů. Dosavadní vládnoucí levicová Sociálně demokratická aliance (SDA) získala pouze 13 % hlasů. Jedná se o dramatický návrat koalice, která je obviňována z hospodářské krize Islandu v roce 2008. Po krizi se k moci dostala SDA a zavedla program nepopulárních úsporných opatření přesně podle požadavků mezinárodních věřitelů. Předseda IP Bjarni Benediktsson se pravděpodobně stane premiéra islandské vlády. Obrovský úspěch zaznamenala PP předsedy Sigmundura Davida Gunnlaugssona, která svoje hlasy oproti minulým volbám téměř zdvojnásobila. Středo-pravá koalice slibuje oddlužení, snížení daní, nové investice, hospodářský růst a vystupuje výrazně euroskepticky, což nejspíš zpomalí islandské úsilí stát se členem EU.
Archiv rubriky: Evropa
Nová italská vláda by měla složit slib v neděli
Italský premiér Enrico Letta v sobotu oznámil italskému prezidentovi Giorgiovi Napolitanovi, že sestavil novou vládu. Tím by mělo být ukončeno politické napětí, které v zemi panuje. Nový kabinet složí přísahu v neděli v 11:30, parlament by měl o udělení důvěry vlády hlasovat v pondělí. Novým italským ministrem vnitra bude Angelino Alfano, viceguvernér centrální banky Fabrizio Saccomanni se stane ministrem hospodářství a ministerstvo zahraničí povede Emma Boninová.
Benátská komise dokončila analýzu maďarských ústavních změn
Prezident Evropské federace národních sdružení pracujících s bezdomovci Freek Spinnewijn dohlížel na nedávnou analýzu ústavních změn v Maďarsku. Analýzu prováděla Benátská komise, což je odborný orgán složený z bývalých ústavních soudců Rady Evropy, kteří monitorují porušování lidských práv v Evropě. Podle prezidenta Spinnewijn Benátská komise došla k závěru, že maďarské ústavní změny kriminalizující bezdomovectví ve veřejném prostoru jsou naprosto v pořádku. Podle Benátské komise změna ústavy si neklade za cíl kriminalizovat bezdomovce a ani neobsahuje žádný obecný zákaz bezdomovectví. Komise dále uvádí, že Maďarsko má právo přijmout omezující regulace v zájmu veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti, veřejného zdraví a kulturních hodnot.
Evropská komise chce lidem usnadnit podmínky pro práci v zahraničí
Evropská komise navrhla opatření, která mají lidem usnadnit práci v zahraničí. Cílem je lepší přístup těchto zaměstnanců ke členství v odborech či k daňovým výhodám. Stěhování za prací by tak mělo podpořit boj s nezaměstnaností. Podle statistik je v zemí Evropské unie bez práce 26 milionů lidí. V EU nyní platí volný pohyb osob a všichni občané mají právo odejít za prací do ciziny. Podle eurokomisaře pro sociální věci László Andora je avšak praxe složitější, protože lidé čelí v cizí zemi diskriminaci a dalším problémům, což lidi od stěhování za prací odrazuje.
Finanční pomoc může Kypr dostat z rozpočtu Evropské unie
Evropská unie poskytne ze svých fondů Kypru finance na podporu ekonomického růstu a zvýšení zaměstnanosti. Evropská komise tak přerozdělí Kypru z evropských regionálních fondů 27,3 milionů USD. Peníze budou k dispozici pro malé a středně velké podniky a pro rozvoj městský a venkovských oblastí. Kypr by se měl díky poskytnutým financím lépe vypořádat s finanční krizí a s hospodářskými problémy. Podpora z rozpočtu EU nesouvisí s programem mezinárodní pomoci pro Kypr, který zajišťuje Mezinárodní měnový fond (MMF). O tuto pomoc požádal kyperský prezident Nikos Anastasiadis.
Gruzie možná trénovala protiruské povstalce
Prohlásil to gruzínský premiér Bidzina Ivanišvili během rozhovoru s televizní stanicí Rustavi 2. Tématem bylo vyšetřování přestřelky poblíž obce Lopota, která se nachází nedaleko státních hranic mezi Gruzií a ruským Dagestánem. Během této události zemřeli 3 gruzínští vojáci a 11 příslušníků blíže neurčené paramilitární skupiny, která se údajně připravovala na protiruskou činnost v regionu severního Kavkazu. Případ se odehrál v srpnu 2012 a od té doby se kvůli panujícím nejasnostem vyšetřuje. Premiér Gruzie Ivanišvili se domnívá, že byli povstalci v zemi tajně cvičeni na příkaz jeho hlavního politického oponenta, kterým je současný gruzínský prezident Michail Saakašvili. Ten označil premiérovy výroky za „extrémně nebezpečné“ a doplnil, že připomínají „ruskou propagandu“. Veřejnost poté ujistil, že „se jeho země na výcviku teroristů nikdy nepodílela“.
Na Islandu probíhají parlamentní volby
Na Islandu začaly v sobotu parlamentní volby. Podle průzkumů veřejného mínění dosavadní vládnoucí středolevá koalice Sociálně demokratické aliance (SDA) utrpí porážku. Analytici předpovídají, že by se k moci mohly dostat středopravicové strany Strana Nezávislost (IP) a Pokroková strana (PP), jejichž koaliční vláda se zavázala ke zmírnění nepopulárních úsporných opatření, oddlužení a snížení daní. Jednalo by se o návrat pravého středu, který byl obviňován z ekonomického kolapsu Islandu v roce 2008. Jejich vítězství by zastavilo jednání ostrovního stát o členství v EU, jelikož obě strany jsou považovány za euroskeptické.
Podle MMF EU musí podniknout kroky k posílení ekonomického růstu
Náměstek výkonné ředitelky MMF David Lipton pohrozil EU, že musí podniknout kroky k posílení svého ekonomického růstu, jinak jí hrozí propad do dlouhodobé stagnace. Hlavní ekonom MMF Olivier Blanchard poukázal na to, že Německo jako největší evropská ekonomika navzdory obecnému mínění už svou rozpočtovou politikou růst reálně podporuje. Náměstek Lipton poukázal na to, že poslední odhad MMF, podle něhož eurozóna letos mírně klesne a v roce 2014 oživí o více než 1 %, není jistý. Existuje vysoké riziko, že EU upadne do stagnace. Eurokomisař pro ekonomiku Olli Rehn dnes prohlásil, že země EU mohou snižovat rozpočtové schodky pomaleji a že tak dělají. Vyjádření eurokomisaře Rehna odpovídá nedávné změně postoje k ekonomické politice v EU. Po období snižování deficitů a dluhů se v poslední době stále častěji mluví o odklonu od úspor a o podpoře růstu, což potvrdil i předseda Evropské komise José Barroso.
Země Evropské unie možná sníží svou zadluženost pomaleji
Eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn prohlásil, že v současné době mají země Evropské unie prostor snižovat rozpočtové schodky pomalejším tempem než dosud. Tyto kroky nebyly na vrcholu dluhové krize možné, protože několika zemím eurozóny hrozil bankrot. Dosavadní úsilí zemí EU snížit svou zadluženost zajistilo důvěru trhů. Dalším důležitým faktem je úsilí Evropské centrální banky. Pomalejší snižování schodků by zemím umožnilo zaměřit se na střednědobou perspektivu. Omezování zadluženosti také musí být podle slov eurokomisaře Rehna „vstřícné růstu“ a „sociálně přijatelné“.
Důvěra v Evropskou unii rekordně klesla
Podle průzkumů Eurobarometru, organizace Evropské unie (EU) pro výzkum veřejného mínění, v šesti největších zemích EU, tj. Německu, Francii, Velké Británii, Itálii, Španělsku a Polsku, od roku 2007 vzrostl dramaticky euroskepticismus. Mínění je ovlivněno především tři roky trvající finanční a dluhovou krizí, úspornými opatřeními a obavami o bruselskou a měnovou politiku. V některých zemích se míra euroskeptického smýšlení až ztrojnásobila.
Druhá největší ruská banka VTB se chystá poskytnout vlastní akcie k prodeji
Cílem je získat kapitál, který by následně mohla začít půjčovat domácím podnikům. Zájemcům má být nabídnut podíl v hodnotě 3,3 miliardy USD. Konkrétní datum zveřejnění nabídky aktuálně není známo, v zákulisí se ale hovoří o polovině května. Podle analytika ruské Alfa Bank Jasona Hurwitze by část akcií mohl koupit ruský stát, který jich v současnosti vlastní 75 %. Tento scénář je však spíše nepravděpodobný, jelikož se během aktuálního funkčního období ruského prezidenta Vladimira Putina státní podniky spíše privatizují. Akcie banky VTB ztratily od svého uvedení na burzu v roce 2007 polovinu hodnoty.
Francouzský prezident na návštěvě Číny
Čínu ve čtvrtek navštívil francouzský prezident Francois Hollande. Jeho návštěva by měla podpořit vzájemné čínsko-francouzské vztahy. V rámci své návštěvy, která pokračovala i následující den, se setkal se svým čínským protějškem Xi Jinpingem a v pátek ráno také s Zhang Dejiangem, předsedou celonárodního kongresu (NPC). Francouzský prezident potvrdil zájem jeho země velmi úzce spolupracovat s Čínou a ve své řeči vyzdvihl potřebu snahy o zlepšování vzájemných bilaterálních vztahů a práci na společném ekonomickém růstu obou států. Francouzský prezident přiznal, že vztah s Čínou je pro jeho zemi strategický.
Český prezident jednal s předsedou Evropské rady mimo jiné i o euru
Českého prezidenta Miloše Zemana navštívil předseda Evropské rady Herman Van Rompuy na Pražském hradě. Zhruba před měsícem se nejvyšší představitel ČR setkal s předsedou Evropské komise José Barrosem. Na jeho počest prezident Zeman slavnostně vyvěsil vlajku symbolizující EU. Prezidentova tisková mluvčí Hana Burianová uvedla, že oba politici jednali mimo jiné o daních z finančních transakcí, evropské integraci, společných ozbrojených silách a společné měně. Prezident Zeman prohlásil, že Česká republika by mohla přijmout euro v roce 2018. Předseda Van Rompuy po setkání s českým premiérem Petrem Nečasem uvedl, že ČR nyní nesplňuje všechny podmínky k přijetí eura. Premiér Nečas řekl, že nebude stanovovat žádný termín přijetí společné evropské měny, jelikož je možnost, že se o přistoupení do eurozóny rozhodne v referendu. Průzkum veřejného mínění v loňském roce ukázal, že tři čtvrtiny Čechů jsou proti jednotné měně.
Evropská centrální banka chce snížit úrokové sazby
Představitelé Evropské centrální banky (ECB) jednají přes nepříznivý vývoj ekonomiky eurozóny o snížení úrokových sazeb. Podle agentury Reuters analytici předpokládají, že banka již pravděpodobně příští týden sníží svou základní sazbu z nynějšího minima 0,75 % na 0,5 %. Zlevněním úvěrů by ECB podpořila evropskou ekonomiku.
Diplomatické služby EU požadují vyšší rozpočet
Evropská unie (EU) chce v nadcházejících letech omezit výdaje, přestože baronka Catherine Ashton, která stojí v čele Evropské služby pro vnější činnost (ESVA), žádá pro příští rok navýšení rozpočtu pro diplomatické služby ESVA o 4,1 %. ESVA si uvědomuje vážná ekonomická a finanční opatření, kterým EU čelí, ovšem velmi přísně navržený rozpočet je nutný pro dosažení právních závazků ESVA. Do zvýšených nákladů jsou započteny automaticky rostoucí platy zaměstnanců.
Dohoda o spolupráci EU a Alžírska pokračuje druhou fází
Alžírsko-evropská spolupráce bude brzy posílena o vzájemný projekt v oblasti plánování a statistiky. Součástí další fáze programu, který má zemi směřovat k bližším kontaktu s Evropskou unií, je takzvaná Dohoda o přidružení Alžírska a EU (P3A). Program koordinuje Státní sekretariát plánování a statistiky (SEPS). První fázi zahrnoval audit, při kterém se zjistilo, že je třeba zlepšit vstupní a výstupní analýzy dat, posílit ekonomické nástroje v oblasti makroekonomie a jiné. Náklady spojené s vytvořením vhodných podmínek mezinárodní spolupráce se pohybují okolo 30 milionů EUR. Finální částku budeme znát až při ralizaci projektu samotného“, řekla ve čtvrtek pro deník APS projektová specialistka Dahbia Rekiz. Z 15 chystaných projektů se některé z nich budou týkat duální spolupráce v odvětví zemědělství, školství a justice. Druhá fáze byla zahájena v březnu 2013 na dobu 6 let.
Nezaměstnanost ve Španělsku dosáhla rekordních hodnot
Španělská nezaměstnanost podle oficiálních údajů národního statistického úřadu dosáhla rekordních 27,2 %, což je hranice 6 milionů lidí v prvním čtvrtletí roku 2013. Údaj o nezaměstnanosti je nejvyšší od roku 1976, kdy po smrti diktátora Francisca Franca Španělsko přešlo na demokracii. Míra nezaměstnanosti v roce 2007 činila 7,9 %. Ačkoliv se tempo zpomaluje, čísla zdůrazňují nutnost vymanit se z hospodářské krize, která ve 4. největší ekonomice eurozóny začala již před 6 lety. Španělský premiér Mariano Rajoy odhalil fiskální a politická opatření zaměřená na odvrácení ekonomické recese. V reakci na nová úsporná opatření lidé plánují velkou demonstraci v hlavním městě Madrid.
USA věří, že v Sýrii byly použity chemické zbraně
Bílý dům oznámil, že americké zpravodajské služby věří „s různou mírou důvěry“, že Sýrie použila chemické zbraně proti rebelům. Jednalo se o nervovou látku sarin v malém měřítku. USA nespecifikovaly, kdy a kde k tomu mělo dojít. Již dříve Bílý dům varoval, že použití chemických zbraní by bylo „červenou linií“ pro případný zásah, ale tato zpráva nepředstavuje důkaz. Republikáni v Kongresu ve čtvrtek volali po silné reakci USA. Fráze „s různou mírou důvěry“ obvykle znamená, že existují rozdílové názory uvnitř zpravodajské služby. Již dříve Velká Británie a Izrael informovaly o použití chemických zbraní v Sýrii. USA chtějí konzultovat situaci se spojenci a vyhledat další důkazy.
Nový italský premiér zahájil jednání o sestavení koaliční vlády
Designovaný italský premiér Enrico Letta (46) zahájil jednání ohledně utvoření nové koaliční vlády a ukončení dvouměsíční politicky patové situace. Premiér Letto je bývalý místopředseda středolevé Demokratické strany (PD), která z celé situace vyšla nejhůře, a proto bylo překvapením, že prezident Giorgio Napolitano zvolil do čela vlády právě jeho. Koaliční vláda bude složena z Demokratické strany (PD) předsedy Maria Montiho a strany Lid svobody (PDL) předsedy Silvia Berlusconiho. Oba zástupci stran prohlásili, že budou novou vlády podporovat. Premiér Letta konzultuje i s malými stranami jako Levicová ekologie a svoboda (SEL). Hnutí 5 hvězd (M5S) předsedy Beppe Grillo uvedlo, že bude sice v opozici, ale bude podporovat konkrétní reformy. Bývalý spojenec předsedy Berlusconiho strana Liga severu (LN) se nepřipojí, ale bude spolupracovat s některými reformami. Ve svém prohlášení řekl, že hospodářská politika EU se zaměřuje příliš na úsporná opatření a nikoliv na růst a že hodlá změnit přístup k EU.
Japonský premiér se chystá oficiálně návštívit Moskvu
V rámci pobytu, který se uskuteční v průběhu příštího týdne, bude předseda japonské vlády Šinzó Abe s ruským prezidentem Vladimirem Putinem projednávat detaily spolupráce v širokém spektru oblastí. Mezi ně patří například otázka zapojení japonských firem do výstavby plynového potrubí z východní Sibiře do přístavního města Vladivostok. Diskutovat se také bude o založení společného investičního fondu s rozpočtem 1 miliardy USD, jehož práce by měla spočívat v podpoře expanze japonských podniků do východních oblastí Ruska. Japonský premiér Šinzó Abe také vyjádřil ochotu jednat o teritoriálním statutu Kurilských ostrovů, které Sovětský svaz anektoval v roce 1945. Japonsko v reakci na tento krok odmítlo se Sovětským svazem uzavřít příměří.
Radikální klerik Qatada bude deportován z Velké Británie
Vláda Velké Británie podepsala smlouvu s Jordánskem o vzájemné pomoci na zajištění deportace radikálního klerika Abu Qatada. Smlouva má zajistit spravedlivý proces. Velká Británie podepsala s Jordánskem původně v roce 2005 „memorandum o porozumění“ ve snaze o vyhoštění Abu Qatada. Již v něm bylo zakotveno, že proces s klerikem má být spravedlivý, ale nebylo definováno, co je spravedlivé a kritici říkali, že se tím Velká Británie snaží obejít svůj závazek být proti mučení. V nové smlouvě jasně stojí, že důkazy, které by byly získány mučením, nemohou být použity u soudu proti někomu, kdo byl deportován. Abu Qatada má stále šanci na odvolání, což by deportaci oddálilo. Velká Británie se ho snaží vyhostit již dlouhou dobu. Nyní je vězení Belmarsh za údajné porušení kauce. Tvrdí, že byl v Jordánsku politicky pronásledován, proto odešel nejprve do Pákistánu a pak do Velké Británie, kde je považován za vedoucí postavu Al-Kaidy v Evropě.
Benešovy dekrety nepředstavují problém pro rakouské investice, ujišťoval prezident Zeman
Podle tiskového prohlášení rakouské Národní rady odsoudil prezident ČR Miloš Zeman při setkání s předsedkyní dolní komory rakouského parlamentu Barbarou Prammerovou Benešovy dekrety a odsun Němců z oblasti československých Sudet po druhé světové válce označil za neadekvátní. Prezident Zeman odmítl názor, že by Benešovy dekrety mohly jakkoliv ohrozit rakouské investice v České republice, ovšem uvedl, že tyto dekrety jsou součástí platného ústavního pořádku ČR a musí být respektovány.
Švýcarsko má v úmyslu omezit imigraci v EU
Švýcarská Spolková rada uvedla, že plánuje zavést limit na počet pracovních povolení vydaných v průběhu 12 měsíců od května tohoto roku. Švýcarsko sice není členem EU, ale od roku 1999 uzavřelo dohodu o volném pohybu osob, a tudíž může navrhnout novou doložku. Uvedená doložka by podle vlády měla pomoci, aby se imigrace byla přijatelná pro společnost a slučitelná s jejími potřebami. Spolková rada uvedla, že kvóty se budou vztahovat na 8 zemí střední a východní Evropy, včetně Maďarska, Polska a Slovenska. V červnu by mělo proběhnout další rozšíření o 17 zemí západní a jižní Evropy. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová kroky kritizuje, protože opatření přehlíží velké výhody volného pohybu osob, které přináší občanům EU ale i Švýcarsku a hlavně opatření je v rozporu s dohodou o volném pohybu osob. Švýcarská vláda je pod tlakem pravicové Lidové strany (SVP) a Strany zelených (GP), podle kterých imigrace dosáhla neudržitelné úrovně.