Přelomová jednání, která měla pomoci ukončit 12 let trvající konflikt v Afghánistánu, byla odsunuta kvůli diplomatickým sporům o zastoupení Talibanu v Kataru, který má jednání hostit. Způsob otevření zastoupení Talibanu v Kataru a označení jeho zastupitelství vzbudilo nevoli u afghánské vlády, která jej považuje za příliš oficiální a obává se, že ze zastoupení Talibanu by se v budoucnu mohlo stát zastoupením jakési alternativní exilové afghánské vlády. Neuklidněn ujištěními amerického ministra zahraničí Johna Kerryho pozastavil afghánský prezident Hamid Karzai i rozhovory s USA ohledně stažení západních jednotek ze země. Afghánská vláda preferuje omezení role USA ve vyjednávání s Talibanem a záležitosti chce řešit na afghánsko-afghánské úrovni. USA však chtějí jednat s Talibanem i o záležitostech přesahujících jeho konflikt s vládou.
Archiv rubriky: USA
Evropská unie a USA navrhují vytvoření Euroamerické unie
Na summitu členských zemí G8 v Belfastu v Severním Irsku politici udělali první kroky k vytvoření Euroamerické unie, dalším možným názvem jsou Spojené státy euroamerické. Jedná se o projekt, do nějž by bylo zapojeno 800 milionů lidí, kteří tvoří téměř polovinu světové ekonomiky a skoro 40 % obchodní výměny na celém světě. Vzájemný obchod mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými v současnosti činí více jak jeden bilión USD ročně, ovšem na základě nových dohod by mohl výrazně stoupnout. Zahájení rozhovorů o obchodní dohodě se uskuteční 8. července ve Washingtonu. K projektu existuje mnoho výhrad od expertů a od jednotlivých potencionálních členských států, ovšem také zde existuje mnoho důvodů, jako je vytvoření ekonomické protiváhy vůči Číně. Rovněž se strany předběžně na summitu dohodly o řešení problematiky daňových rájů.
Taliban zaútočil na americkou základnu v Afghánistánu navzdory oznámení o jednání
Při útoku, který se odehrál jen pár hodin poté, co USA oznámily přímé jednání s Talibanem, zemřeli 4 američtí vojáci. Mluvčí Talibanu Zabihullah Mujahid potvrdil, že skupina stojí za útokem na leteckou základnu Bagram, která leží nedaleko hlavního města Kabulu. Jednou z podmínek pro jednání, která mají začít ve čtvrtek v Kataru, bylo, že se Taliban musí vzdát jakéhokoliv násilí. Přitom plánované rozhovory označil prezident Barack Obama za „významný krok kupředu“. Jednání se mají uskutečnit v Kataru, kde Taliban otevřel svou první oficiální zahraniční pobočku. V úterý NATO předalo odpovědnost nad bezpečností země afghánským silám, mezinárodní jednotky mají Afghánistán opustit na konci roku 2014. Nicméně víra v domácí politiky a bezpečnostní síly je v Afghánistánu velmi nízká.
Americkou sněmovnou prošel návrh na přísnější limity pro potrat
Sněmovnou, kterou ovládají republikáni, byl schválen návrh zákona na zavedení přísnějších limitů pro interrupci, návrh byl schválen 228 hlasu proti 196. Podle analytiků se nepředpokládá, že by zákon prošel senátem, kde mají většinu demokraté, zároveň Bílý dům již pohrozil možným vetem zákona. Většina amerických států umožňuje potraty do 24. týdne těhotenství, návrh zákona počítá se zkrácením doby na 20 týdnů. Výjimkou i nadále mají být oběti znásilnění nebo incestu, jestliže to nahlásí policii jako trestný čin. Povolení potratu u znásilněných žen vyvolalo mezi republikány divokou debatu, neboť narození dítěte považují „dar“. Na 10 amerických států přijalo podobně přísnější zákony na možnosti potratu, ty ale nyní čelí soudnímu přezkoumání.
Kuba a Spojené státy americké zkusí obnovit přímou poštu
Zástupci úřadů Kuby a Spojených států amerických se shodli na zahájení rozhovorů týkajících se obnovy přímých poštovných služeb mezi oběma zeměmi. Již před 50 lety byla přímá pošta mezi Kubou a Spojenými státy americkými zrušena, nicméně je možné doručit dopis z jedné do druhé země prostřednictvím služeb třetí země. Rozhovory o této otázce budou pokračovat, i když se názory zemí liší ohledně jiných problémů, jako je například situace vězňů v obou zemích.
Přes rozdílné názory USA a Rusko chtějí mírovou konferenci o Sýrii
Prezident Obama se setkal s prezidentem Putinem samostatně na summitu států G8, který právě probíhá v Severním Irsku. Přestože se názory USA a Ruska ohledně situace v Sýrii liší, chtějí mírovou konferenci v Ženevě a ukončení násilí v Sýrii. Prezident Putin řekl: „Naše pozice se ne zcela kryjí, ale máme společný záměr ukončit násilí, zastavit rostoucí počet obětí v Sýrii, řešit problémy mírovými prostředky, včetně ženevských rozhovorů.“ Oba prezidenti se shodli o nařízení pro své týmy, aby konferenci zorganizovaly. Dohodli se též na dalším svém setkání v září v Moskvě. USA poskytnou dalších 300 milionů USD na pomoc pro syrské uprchlíky. USA i Rusko vyjádřili naději na zlepšení vztahů s Íránem po zvolení prezidentem Hassana Rouhani.
USA nechá rakety Patriot i stíhačky F-16 v Jordánsku navzdory kritice Ruska
Mluvčí Pentagonu George Little potvrdil, že „dlouhotrvající spojenectví s Jordánskem, které zavazuje k obraně, trvá“. V zemi tak USA ponechá rakety Patriot i stíhačky F-16, s čímž nesouhlasí Rusko. Nicméně další personál i vojenské vybavení by podle mluvčího mělo během příštího týdne opustit zemi. Rusko se domnívá, že USA v Jordánsku stíhačky nechávají pro případ vyhlášení bezletové zóny nad Sýrii, to ale Rusko odmítá. USA se rozhodly poskytnout přímou vojenskou pomoc syrským rebelům poté, co mají údajné důkazy o použití chemických zbraní ze strany syrské armády.
V Severní Irsku začal summit G8, jednat se bude o Sýrii
Hlavním tématem předních politiků světa bude na dvoudenním jednání G8 konflikt v Sýrii, podle britského premiéra Camerona je nutné najít „společnou půdu pro přinesení míru v Sýrii“. Rusko naopak kritizuje rozhodnutí USA poskytnout přímou vojenskou pomoc syrským rebelům, zároveň ruský ministr zahraničí uvedl, že Rusko nebude souhlasit s vyhlášením bezletové zóny nad Sýrii. Summitu se zúčastní Velká Británie, USA, Rusko, Kanada, Francie, Německo, Itálie a Japonsko. V rámci summitu by se mělo uskutečnit i jednání mezi ruským prezidentem Putinem a jeho americkým protějškem Obamou, který navštíví zemi vůbec poprvé. Vedle konfliktu v Sýrii bude na pořadu jednání i obnova světové ekonomiky a terorismus.
Spojené státy americké poskytnou syrské opozici přímou vojenskou pomoc
Poté co Bílý dům došel k závěru, že oficiální syrské složky používají chemické zbraně, USA poprvé poskytnou syrské opozici přímou vojenskou pomoc. Podle syrské vlády je americké prohlášení „plné lží„. Ministr zahraničí Sýrie uvedl, že USA použily chemické zbraně jako záminku pro vyzbrojení opozice. Syrská opozice o přímou americkou pomoc usilovala několik měsíců. Rozhodnutí Bílého domu přivítala Velká Británie, Francie i NATO. Naopak generální tajemník OSN Ban Ki-moon uvedl, že je proti jakékoli další militarizaci konfliktu v Sýrii.
Syrská vláda odmítá obvinění z použití chemických zbraní
Spojené státy americké se na základě informací rozvědky o použití chemických zbraní syrskými vládními jednotkami rozhodly podpořit syrské rebely dodávkami „přímé vojenské pomoci.“ Syrské ministerstvo zahraničí však se závěry americké rozvědky zásadně nesouhlasí a uvedlo, že záležitost s chemickými zbraněmi je „uměle vytvořená informace“, která má pouze ospravedlnit dodávky zbraní rebelům. Podle syrského ministerstva zahraničí se Washington uchýlil k „levné taktice“. Obdobně se vyjádřila i Moskva, která uvedla, že americké důkazy o použití chemických zbraní v Sýrii „nevypadají přesvědčivě“. Proti „další militarizaci konfliktu“ se vyslovil i generální tajemník OSN Ban Ki-moon.
USA poskytnou syrským rebelům vojenskou pomoc
Prezident Barack Obama učinil toto rozhodnutí poté, co jeho administrativa došla k závěrům, že syrské vládní jednotky použily opakovaně chemické zbraně. Jeden z poradců prezidenta Obamy pro národní bezpečnost Ben Rhodes neoznámil detaily o zamýšlené pomoci, nicméně prohlásil, že se bude lišit „množstvím i rozsahem od toho, co jsme poskytovali dosud“. Podle Rhodese si je rozvědka svými závěry ohledně chemických zbraní jista a podle jejích údajů bylo těmito látkami v Sýrii již usmrcena 100 – 150 osob. Podle zpráv deníku New York Times by mohly USA syrským rebelům poskytnout ruční a protitankové zbraně a munici. Pomoc by měla směřovat Syrské opoziční koalici a Vrcholné vojenské radě (SMC), což by podle poradce pro národní bezpečnost Rhodese mělo posílit efektivitu a legitimitu těchto subjektů. Předseda ruské dolní komory parlamentu Alexei Pushkov označil závěry ohledně použití chemických zbraní za „uměle vytvořené“ a s odkazem na záminku invaze do Iráku v roce 2003 prohlásil, že „Obama se vydal stejnou cestou, jako George Bush“.
V americké Louisianě vybuchla chemička
Výbuch a následný požár v chemičce v Louisianě si vyžádal minimálně jednu oběť a dalších 30 zraněných, z čehož jsou 2 v kritickém stavu. V továrně se vyráběly hořlavé plyny využívané v petrochemickém průmyslu. Příčina výbuchu zatím není známá. Obyvatelé nedaleké zástavby byli vyzváni, aby zůstali doma a nevětrali, přestože ve vzduchu nebyl zaznamenán výskyt nebezpečných chemikálií. Podle státní policie bylo v době výbuchu v chemičce 600 zaměstnanců.
Turecká vláda vyzývá demonstranty k odchodu, je za to kritizována
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan ve čtvrtek pohrozil posledním varováním demonstrantům okupující park v centru Istanbulu, o který vedou obě strany spor kvůli developerskému projektu. Turecký ministr vnitra Muammer Güler opětovně vyzývá demonstranty, aby park opustili. Evropský parlament většinově tureckou vládu odsuzuje za vyhrocování situace a vydal dnes nezávaznou rezoluci, v níž vyjádřil obavy nad použitím přehnané síly tureckých bezpečnostních sil proti demonstrantům. Spojené státy americké tureckou vládu upozornily, že by měla dodržovat svobodu slova a shromažďování.
Únosce z Ohia vinu nepřiznal
Ariel Castro, který ve svém domě držel 3 unesené ženy téměř deset let, nepřiznal u soudu vinu za únos ani za znásilnění. Ariel Castro čelí 329 bodům obžaloby, z čehož se 139 týká znásilnění, 177 únosu a 2 vraždy. Pokud bude Ariel Castro uznán vinným, hrozí mu trest smrti. Jedné z žen držených v domě v Clevelandu se podařilo na začátku května utéct a po zavolání policie byly osvobozeny i zbylé dvě. Ariel Castro během středečního výslechu nepromluvil. Minulý týden byl přemístěn z cely s preventivním dohledem, kde byl kvůli riziku spáchání sebevraždy.
USA uvalily sankce na 4 libanonské občany, měli podporovat Hizballáh
Podle amerického ministerstva financí byly uvaleny sankce na Ali Ibrahim al-Watfa, Abbase Loutfe Fawaze, Ali Ahmad Chehade a Hicham Nmer Khanafer za vyjednávání se zástupci Hizballáhu, jehož mají USA na seznamu teroristických skupin. Pro Hizballáh měli muži v západní Africe, konkrétně v Sierra Leone, Senegalu, Pobřeží slonoviny a Gambii, rekrutovat nové členy. Podle USA je dlouhodobým spojencem Írán, který negativně ovlivňují finanční sankce kvůli jeho údajnému jadernému programu. Hizballáh také podle USA rozšiřuje svou působnost z Blízkého východu do Afriky, Bulharska nebo Thajska.
Američanům nevadí, že jsou sledovaní, ukázal průzkum
Poté, co Edward Snowden zveřejnil informace o tajném programu PRISM, v rámci kterého jsou na internetu sledovaní lidé, uskutečnil deník The Washington Post průzkum veřejného mínění. Z něho vyplynulo, že většině Američanů nevadí, když úřady sledují jejich komunikaci na síti. Pro takové sledování však musí existovat opodstatněné důvody, jako je například teroristická hrozba. V průzkumu podpořilo provoz takového programu, který zasahuje do soukromí lidí, na 62 % respondentů. Pro zrušení podobných aktivit bylo 34 % dotazovaných. Americká vláda uvedla, že program ukončit nehodlá.
Informace o tajném programu PRISM zveřejnil bývalý technik CIA
Informace o tom, že americká vláda sleduje lidi prostřednictvím tajného protiteroristického programu PRISM, zveřejnil bývalý technik CIA Edward Snowden. Oznámil to britský The Guardian na žádost Snowdena. Následků svého rozhodnutí zveřejnit informace o tajném programu se 29letý Snowden nebojí. Jeho záměrem bylo „informovat veřejnost o tom, co se jejím jménem proti ní děje.“ Americká vláda chce únik informací řádně vyšetřit. Edward Snowden je v současné době v Hongkongu a zvažuje žádost o azyl například na Islandu.
Čínské firmy jsou největšími investory v USA
Čínské firmy patří k největším investorům ve USA, tvrdí americká zpravodajská agentura Reuters. Čínské investice v USA za část letošního roku zatím činí 10,5 miliard USD. Největší objem z této částky činí fůze a akvizice čínských a amerických firem. Čínské firmy ve USA investují především do softwarových firem, do oblasti výroby počítačových komponentů, do strojního průmyslu a v neposlední řadě také do oblasti farmakologie. K podpoře čínských zájmů ve USA přispívá i fakt, že čínští vládní i regionální představitelé hojně navštěvují USA a vyhledávají investiční příležitosti a setkávají se s potenciálními investory.
Policie zadržela v Portoriku 47 Haiťanů bez dokumentů
Chycení Haiťané se pokoušeli ilegálně vstoupit na ostrovní stát Portoriko, který spadá pod správu USA. Byli dopadeni na severozápadním pobřeží v blízkosti města Playuela de Aguadilla. Portorikánská policie přivolala záchrannou lékařskou službu, protože jeden z uprchlíků měl příznaky podchlazení. Haiťané se připlavili ke karibskému ostrovu v devítimetrovém člunu vlastní výroby.
Čínský a americký prezident oficiálně zahájili summit v Kalifornii
Čínský prezident Xi Jinping a jeho americký protějšek Barack Obama v sobotu společně zahájili dvoudenní summit v Kalifornii. Oba prezidenti hovořili o překonání rozdílů a hledání cest nového partnerství mezi oběma státy. Prezident Obama zmiňoval nedávné napětí na korejském poloostrově, sílící severokorejský jaderný program, problematiku kybernetické špionáže a v neposlední řadě i rivalitu v pacifickém regionu. Neformální schůzka nabídla oběma státníkům příležitost k projednání budoucích bilaterálních vztahů mezi největšími světovými ekonomikami. „Naše setkání jenom potvrzuje význam americko-čínských vztahů,“ řekl americký prezident novinářům. Čínský prezident jeho slova potvrdil a dodal, že sobotní setkání, podle něj má význam pro posílení čínsko-amerických vztahů a k naplánování dalších budoucích kroků.
Na 175 000 nových pracovních míst vzniklo v USA během května
Nezaměstnanost se ve Spojených státech amerických v květnu mírně snížila na 7,6 %, tj. 11,8 milionů lidí, na 175 000 pracovních míst bylo vytvořeno. Z toho na 4,4 milionů občanů je dlouhodobě nezaměstnaných, tedy jsou bez pracovního místa již déle než 27 týdnů. Přesto se investoři obávají, že Federální rezervní úřad (FED) sníží vlivem poklesu akcií nákupní program dluhopisů. Důsledkem výdajových vládních škrtů se očekává nicméně snížení na 14 000 pracovních míst, především ve výrobním sektoru, naopak nová místa by mohla vzniknout v oblasti obchodu, pohostinství, maloobchodu a volného času.
Ministr Kerry se vrátí na Blízký východ v příštím týdnu kvůli obnově mírových rozhovorů
Americký ministr zahraničí John Kerry přijede pravděpodobně mezi 11. a 12. červnem do Izraele a Palestiny kvůli snaze obnovit mírové rozhovory, které byly přerušeny v roce 2010 kvůli neshodám ohledně osadníků. Bude se jednat o jeho pátou návštěvu ve funkci. V březnu poznamenal vysoce postavený americký úředník, že USA dávají dva měsíce usilovné práce na obnovu rozhovorů a pak, když to bude bezvýsledné, to opustí. Jak poznamenal ministr Kerry již dříve, čas se krátí. Jak Izrael, tak Palestina jsou pesimističtí. Obě strany se navzájem obviňují ze selhání rozhovorů. Palestinci chtějí zmrazení izraelské výstavby osad. Izraelci říkají, že jednání má být bez předchozích podmínek. Ministr Kerry se snaží prolomit patovou situaci.
Americká vláda získává data od internetových serverů
Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a Národní agentura pro bezpečnost (NSA) získávají osobní informace přímo od internetových serverů. Jedná se o přísně tajný protiteroristický program PRISM, do kterého spadá 9 velkých internetových společností, jako jsou Facebook, Google, Yahoo!, Microsoft, Apple, Skype nebo YouTube. Ze serverů FBI a NSA získávají fotografie, videoklipy, elektronickou poštu a další dokumenty, které lze využít pro sledování lidí. Americká vláda uvedla, že se program zaměřuje pouze na osoby, které nejsou americkými občany a kteří nežijí na území USA. Ředitel amerických výzvědných služeb James Clapper uvedl, že je program každých 90 dnů prověřován zvláštním soudem, který dohlíží i na to, aby byla data využívána jen v případě, kdy existuje důvodné podezření.