Soud shledal bývalého ministra financí Egypta Yousef Butrus-Ghali vinným z plýtvání veřejných prostředků. Konkrétně se mělo jednat o 3,6 milionů USD během jeho posledních let v úřadě. Exministr Butrus-Ghali byl odsouzen v nepřítomnosti na 25 let do vězení, předpokládá se, že se nachází v Londýně. Díky nepřítomnosti může požádat o obnovu řízení a všechny verdikty soudu mohou být zrušeny po jeho návratu.
Archiv rubriky: Egypt
Egyptský prezident Mursí se setkal s nejvyššími soudci
Den po rezignaci ministra spravedlnosti Mekky se sešel prezident Mohammed Mursí s Nejvyšší soudní radou a generálním prokurátorem, aby diskutovali připravovaný zákon, který má reformovat soudnictví. Důležitý bod nového zákona je snížení věku soudců při odchodu do důchodu ze 70 na 60, což by znamenalo, že soudnictví opustí asi 3 000 lidí. Lídři opoziční Fronty národní spásy jsou proti tomuto zákonu, vidí v něm snahu, aby Muslimské bratrstvo mělo kontrolu nad soudy a nazývají ho „masakr soudců“. Prezident Mursí řešil se soudci i postavení generálního prokurátora Talaata Ibrahima, protože soudy rozhodly, že jeho jmenování v loňském roce bylo nezákonné. Od roku 2011 soudy opakovaně zasahovaly, aby změnily události, které se staly po pádu režimu prezidenta Mubaraka.
Egyptský ministr spravedlnosti Mekky odstoupil
Ministr Ahmed Mekky chtěl původně rezignovat již na konci loňského roku poté, co prezident Mursí přijal širší pravomoci, k odstoupení avšak přistoupil až nyní. Byl nahlížen jako zastánce nezávislosti soudů během vlády dřívějšího prezidenta Mubaraka. Islamističtí podporovatelé prezidenta Mursího žádali očištění soudnictví od těch, co měli něco společného s bývalým režimem. Rezignace ministra spravedlnosti přichází jen den poté, co prezident Mursí oznámil, že chystá změny v kabinetu. Odstupující ministr Mekky vyjádřil obavu nad pokusy přijmout nový zákon, který mimo jiné předpokládá snížení věku odchodu do důchodu u soudců. Muselo by jich odejít asi 3000. Kritici říkají, že Muslimské bratrstvo by tak získalo větší kontrolu nad soudnictvím.
Egyptská vláda prodělá personální změny
Egyptský prezident Mohammed Mursí oznámil v rozhovoru pro televizi Al-Jazeera rozsáhlé změny ve vládě, jež se mají dotýkat i důležitých postů. Podle prezidenta Mursího mají plánované změny zlepšit důvěru občanů ve vládu a také pomoci řešit problémy, se kterými se Egypt současně potýká. Podle Al-Jazeery je však nepravděpodobné, že změny v kabinetu uspokojí egyptskou opozici, která požaduje především rezignaci předsedy vlády Hishama Qandila. Prezident Mursí vyjádřil premiéru Qandilovi opakovaně svou podporu a prohlásil, že novou vládu byl měl zformovat až nově zvolený parlament.
V Egyptě se střetli příznivci vlády s opozicí
V centru Káhiry se střetli příznivci vlády a její oponenti. Více než 100 lidí bylo zraněno a policie zatkla 39 podezřelých. Boje mezi oběma skupinami se odehrály v blízkosti náměstí Tahrir. Opozice používala stejný slogan jako při svržení bývalého režimu prezidenta Husní Mubaraka: „Lidé požadují svrhnutí režimu“ a příznivci vlády jí odpovídali: „Mursi, Mursi“. Premiér Hisham Qandil řekl, že demonstrace spojené s násilím poškozují bezpečnost a ekonomii v zemi a brání zavádění reforem.
Zvyšující se ceny nafty nutí Egypťany změnit stravovací návyky
S egyptskou ekonomickou krizí souvisí i potravinářské odvětví. Kvůli vysokým cenám pohonných hmot a tím pádem i cen pšenice jsou mnozí nuceni přejít na levnější způsob stravy. Lidé jedí více zeleniny a ovoce, méně pak už výrobků z obilí. Dotování plodin, které bylo pro Egypt typické po několik desetiletí, skončilo a agrárníci museli zvýšit ceny, protože provoz zemědělských kombajnů a ostatních strojů je příliš drahý. Vláda nabízí pro letošní rok finanční výpomoc v podobě 57 USD za zhruba 150 kg pšenice, tedy o 10 USD více než se pohybují mezinárodní ceny, částka ale stále neodpovídá zvyšujícím se nákladům na živobytí. Na poloviční výkon jedou mlýny a celá navazující distribuční síť.
Jednání o půjčce Egyptu stále nepřináší jasný výsledek
Mezinárodní měnový fond (MMF) se zatím nedohodl s Egyptem na podmínkách půjčky ve výši 4,8 miliardy USD, která má stabilizovat egyptskou ekonomii. Po necelých dvou týdnech jednání v Káhiře je podle šéfa mise MMF Andreas Bauera znát pokrok v úsilí egyptských úřadů. Nyní se rozhovory přesunou do Washingtonu. Podle analytiků je problém ve vyhýbavosti Muslimského bratrstva k nepopulárním reformám před volbami, které se mají konat v říjnu. MMF žádá mimo jiné snížení dotací na palivo a zvýšení daní. Egypt získal v minulém týdnu prozatímní finanční podporu od Kataru a Libye ve výši 5 miliard USD, není v současnosti zcela závislé na půjčce od MMF.
Objevují se další důkazy proti exprezidentovi Mubarakovi
Před káhirským soudem opět stanul bývalý egyptský prezident Husní Mubarak. Soud přišel s novými důkazy, které „hovoří“ proti ex-prezidentovi. Vrchní prokuratura získala 700 stránek materiálu dokládajicího, že bylo použito hrubé síly proti demonstrantům před 2 lety. Nové spisy se týkají i někdejšího ministra vnitra Habiba El-Adlyho a jeho 6 pobočníků. Informace nasbíral vyšetřovací výbor spolu s jeho předsedou a současným prezidentem Mohammadem Mursím. V listopadu minulého roku nechal prezident Mursí schválit změnu v zákoně, v němž je možné znovuotevření případů, ve kterých dojde k obvinění z vraždy, pokusu či těžkému ublížení na zdraví a další zločiny páchané minulým režimem.
Tunisko získalo zpět peníze údajně ukradené bývalým prezidentem Ben Alim
Tunisko dostalo zpět 29 milionů USD, které byly údajně na účtu manželky exprezidenta Zine Abidine Ben Aliho v Libanonu. Peníze byly objeveny týmem OSN pro Objevení ukradených aktiv. Šek na 29 milionů USD byl předán tuniskému prezidentovi Moncefovi Marzoukimu. OSN se snaží nalézt peníze od svržených vůdců během arabských povstání. Tunisko zažívá těžké ekonomické časy, a proto zesiluje tlak veřejnosti na nalezení ukradených peněz, nicméně je problematické politicky i právně získat přístup k účtům, kde by peníze mohly být. Země požádala Mezinárodní měnový fond (MMF) o půjčku 4,8 miliard USD.
Katar nabídl Egyptu injekci 3 miliard USD
Katar nabídl, že nakoupí egyptské dluhopisy ve výši až 3 miliard dolarů. Katar, který již slíbil investovat v Egyptě do roku 2018 na 18 miliard USD, tak dále rozšířil svou nabídku pomoci. Katarský premiér Hamad bin Jassim al-Thani také dodal, že Katar bude zásobovat Egypt zemním plynem, bude-li to třeba. Egypt je v současnosti sužován nedostatkem pohonných hmot, vysokou inflací a tenčícími se devizovými rezervami. Egyptský ministr plánování Ashraf El-Araby proto připustil, že Egypt „velmi pravděpodobně“ požádá Mezinárodní měnový fond (MMF) o další půjčku. Egypt v současnosti jedná s MMF o půjčce 4,8 miliardy USD.
Hamás a Fatah se snaží obnovit jednotu Palestinců
V Káhiře jednali zástupci Hamásu a Fatahu o implementaci předchozích dohod. Jedná se o pokračující snahu obou stran ukončit jejich spor a utvořit palestinskou sjednocenou vládu. Během posledních let došlo k několika dohodám o ukončení jejich boje o moc, ale žádná nebyla realizována. Obě strany se vyjádřily ke Katarské výzvě svolat summit vedoucích arabských států, aby projednaly implementaci usmíření mezi Hamásem a Fatahem. Prvně jmenovaný přivítal iniciativu, druhý má výhrady, že islamistické hnutí nemůže být pozváno jako „legitimní a rovný“ zástupce Palestinců. V následujících dnech by se měl setkat prezident Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás s lídrem Hamásu Khaledem Meshaalem.
Egyptští salafisté se snažili proniknout do domu íránského velvyslance
Kolem 100 členů dvou salafistických skupin se snažilo v pátek proniknout do rezidence íránského velvyslance Mojtaba Amani v Káhiře, ale byli zahnáni egyptskou policií. Salafisté jsou jako většina Egypťanů vyznavači sunnitského islámu a obávají se šíření šíitského islámu do Egypta. Protestovali proti zlepšování vztahů mezi Egyptem a Íránem, jehož dokladem byla únorová návštěva íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda Káhiry, kdy nabídl egyptské straně půjčku. Byla to první návštěva představitele Íránu po 30 letech.
Egyptský prezident Mursi poprvé navštívil Súdán
Egyptský prezident Mohammed Mursi v pátek jednal v Chartúmu se súdánským prezidentem Omarem al-Bashirem. Hovořili zejména o společných hospodářských a zemědělských projektech. Súdán se snaží přilákat egyptské podnikatele do své země. Mezi oběma zeměmi má být brzy otevřena první přeshraniční silnice. Státy mají být propojeny i železnicí. Analytici ve spolupráci vidí snahu Egypta zachovat si svůj současný podíl vody z Nilu, o nějž měl začít obávat po odpojení Jižního Súdánu.
Tunisko se potýká s nárůstem kriminality
Tuniská justice ve čtvrtek pustila z vězení Sheika Abou Abdallaha Ettounsiho, vlastním jménem Imed Ben Salah, který byl vyhoštěn z Egypta, kde ho 21. března zatkli za falšování cestovních pasů určených džihádistům. „Státní zástupce osvobodil pana Ben Salaha z důvodu nespáchání trestné činnosti“, řekl agentuře AFP mluvčí ministerstva spravedlnosti Adel Riahi. Stát se potýká s nárůstem kriminality a útoky ozbrojených skupin napojených na Al-Kajdu již od počátku Arabského jara z kraje roku 2011. Tuniský soud se aktuálně zabývá verbováním mladých Tunisanů bojujících v Sýrii po boku islamistických seskupení. Sekulární opozice obviňuje vládnoucí stranu Ennahda v čele s jejím předsedou Alim Larayedhem za laxní přístup v boji s terorismem.
Mezinárodní měnový fond a Egypt znovu jednají o půjčce
Zástupci Mezinárodního měnového fondu (MMF) jednají v Káhiře s egyptskou vládou o možné půjčce Egyptu ve výši 4,8 miliard USD, která má pomoci nastartovat egyptskou ekonomiku po lidové revoluci. Egypt má v těchto dnech přesvědčit MMF, že požadované hospodářské reformy budou provedeny. Analytici očekávají, že egyptská strana bude muset přistoupit na zvýšení daní, aby snížila deficit státního rozpočtu. MMF a Egypt doufají, že se tak podaří přilákat do země více zahraničních investic. Půjčka byla schválena již v loňském roce, ale po konfliktu mezi vládnoucím Muslimským bratrstvem a opozicí byla MMF pozastavena.
Panama jedná o leteckých dohodách se zeměmi Blízkého východu
Stát Panama si vytyčil cíl uzavřít do konce roku 30 mezinárodních leteckých dohod. Země se nyní zaměřila na region Blízkého východu, jedná s Egyptem, Izraelem, Jordánskem, Katarem či Tureckem. Dosažení dohod o leteckém průmyslu s Blízkým východem by pro Panamu představovalo příležitost rozvinout obchod. Letecké společnosti z Blízkého východu letos dosahují nejvyšších čísel přepravených osob, Panama jim může nabídnout zajištění logistiky a přepravy nákladů. Panama dosud uzavřela 26 mezinárodních leteckých dohod, navíc má 6 dohod o otevřeném vzdušném prostoru s Curazao, Chile, Guatemalou, Nikaraguou, Peru a USA.
Íránsko-egyptské vztahy na cestě k lepší budoucnosti
V sobotu došlo v Egyptě po 34 letech k prvnímu komerčnímu letu mezi městy Káhirou a Teheránem. Let Air Memphis, vlastněný egyptských podnikatelem Ramym Lakahem, vezl na palubě několik íránských cestujících včetně 2 diplomatů. Egyptský ministr pro civilní letectví Wael El-Maawadawy oznámil, že se plánují charterové lety mezi turistickými městy Aswanem, Luxorem a Abú Simbelem s íránskou republikou. Egypt a Írán podepsaly memorandum (MoU) o porozumění a spolupráci v oblasti cestovního ruchu. Íránský ministr zahraničí Ali Salehy oznámil, že Egypťané směřující do země v rámci svých podnikatelských aktivit a za turistikou budou osvobozeni od vízové povinnosti. Dojde tak k navázání vztahů, které byly po íránské islámské revoluci v roce 1979 zrušeny.
Katarský emír navrhuje fond pro Palestince v Jeruzalémě
Katarský emír Sheikh Hamad Al Thani řekl na summitu Ligy arabských států v Doha , že Jeruzalém je ve „vážném nebezpečí“, a proto je třeba začít konat. „Palestinská, arabská a muslimská práva v Jeruzalémě nemohou být upozaďována, to si Izrael musí uvědomit,“ prohlásil emír Al Thani. „Navrhuji proto, aby tento summit, ve snaze zachránit arabský charakter města, ustanovil fond o velikosti 1 miliardy USD, do kterého Katar přispěje 250 milióny USD a na zbytek se složí ostatní členské státy,“ navrhl emír Al Thani. Nicméně nepřiblížil, jak by prostředky z fondu měly být využity. Palestinská autonomie se k návrhu zatím nevyjádřila, nicméně sama se nachází ve finanční krizi a soustavně žádá o pomoc zahraniční dárce. Emír Al Thani dále navrhl, aby se v Egyptě konal menší summit arabských států, který by podpořil sjednocování dvou palestinských organizací Hamasu a Fatahu.
Egyptské volby by se měly konat v říjnu
Na summitu Ligy arabských států v Kataru se tak vyjádřil egyptský prezident Mohammed Mursí. Parlamentní volby by se konaly o půl roku později, než bylo plánované. Původní termín voleb zrušil na začátku března egyptský soud, který nařídil přezkoumání konformity volebního zákona s egyptskou ústavou. Původní parlamentní volby byla připravena bojkotovat část egyptské opozice, konkrétně blok s názvem Fronta národní spásy.
Na Sinaji došlo k únosu 2 cizinců
V pátek došlo na Sinajském poloostrově k únosu 2 občanů Norska a Izraele. Přepadení se stalo mezi rezorty Taba a Dahab, kde cizince v autě zastavili únosci. Ti patří k místním Beduínům, kteří si často vydělávají zadržováním rukojmích a pašeráctvím. Norské ministerstvo zahraničí únos potvrdilo, odmítlo avšak upřesnit, zda se jedná o muže či ženu. Podle egyptské policie má jít o 31letou ženu. Zásahy směřující vůči cizincům se zvýšily po odstoupení exprezidenta Husního Mubaraka. Většinou ale bývají cizinci propuštěni do 48 hodin. Mnoho ambasád proto vyzývá své občany, aby cestovali do Egypta jen v nezbytnosti, případně se zdržovali u hotelových rezortů.
Alawité požadují odstoupení syrského prezidenta Al-Assada
V Egyptě se v sobotu konal pochod asi stovky členů syrské menšiny Alawitů za odstoupení prezidenta Bashara Al-Assada od moci. Jeho dřívější spojenci, kteří dnes stojí na opačné straně, vydali komuniké, v němž chtějí vidět „Sýrii jako svobodnou a jednotnou zemi“ a tak se nebrání spolupráci s povstalci. Podle Fouada Homeyra, syrského režiséra z Damašku, mají mnozí mylnou představu o tom, že Alawité jsou chráněnci Assadova režimu. „Chceme se ale jako menšina zapojit do budování nové země demokratickými prostředky“, dodal. Pochod měl především ukázat, kolik režim ztratil „přiznivců“.
Libyjská vláda popírá peněžní transakci do egyptské centrální banky
Turecká tiskové agentura Anadolu uveřejnila zprávu, podle které měla Libye zaslat zálohu 2 miliard USD Egyptské centrální bance (CBE) v Káhiře jako podporu národní ekonomiky. Informaci ji měl sdělit Mohammed Fayez Jebril, budoucí libyjský velvyslanec v Egyptě. Libyjský Nejvyšší Národní Kongres (GNC) však celou akci rezolutně odmítá. „Pan Jebril zatím nebyl do funkce jmenován, jeho výroky tudíž nejsou oficiální“, citoval pro deník Al-Ahram vedoucí zahraničního úseku GNC Mohammed Douma. Po této zprávě došlo k zatčení 3 bývalých libyjských úředníků spjatých s vládou bývalého vůdce Muammara Kaddafiho. Tato transakce není jediná, kterou CBE obdržela. V roce 2011 si připsala 4 miliardy USD z blízkovýchodního Kataru.
Střety v Egyptě: kancelář Muslimského bratrstva vzplála
Několik tisíc egyptských opozičních aktivistů se v pátek v Káhiře střetlo se členy a podporovateli Muslimského bratrstva. Policie musela použit slzný plyn, aby od sebe obě strany oddělila. Kromě kamenů, které létaly vzduchem, byly zapáleny i dva autobusy patřící Muslimskému bratrstvu. „Přišli jsme k baště bratrstva, už nebudeme protestovat před prezidentským palácem, ti, co vládnou Egyptu, sídlí zde,“ uvedl demonstrant Hamat Awat. Útoky proti sídlům Muslimského bratrstva se udály i jinde v Káhiře a také v dalších částech země. Ve městě Mahalla poblíž Alexandrie bylo sídlo bratrstva dokonce zapáleno. Sekulární opozice protestuje proti údajné snaze islamistů v čele s egyptským prezidentem Mursím o schraňování moci, ti takové obvinění odmítají.