Na jaře minulého roku propukl na východě Demokratické republiky Kongo ozbrojený konflikt mezi rebelskou skupinou M23 a konžskou vládou, který měl za následek na 800 000 vystěhovaných obyvatel. OSN několikrát zopakovala údajnou roli sousední Rwandy v konfliktu, jehož měli podporovat i vysocí političtí představitelé Rwandy v čele s ministrem obrany Jamesem Kabarebe. Rwanda veškerá obvinění odmítla. Britský expremiér Tony Blair uvedl, že konflikt v Demokratické republice Kongo je komplexní a nemůže být svalován na jedinou zemi – Rwandu. Bývalý premiér rovněž nesouhlasí se zastavením rozvojové pomoci evropských států poté, co byla vznesena obvinění proti Rwandě. Středoafrická země podle něj potřebuje pomoc mezinárodního společenství, aby snížila rozsáhlou chudobu.
Archiv autora: Klára Zelenková
Mír na východě Demokratické republiky Kongo byl podepsán
Regionální afričtí představitelé za přítomnosti generálního tajemníka OSN Ban Ki-Moona podepsali v etiopské Addis Ababě mír, který by měl přinést uklidnění situace ve východní oblasti Demokratické republiky Kongo. Na 800 000 obyvatel bylo vysídleno poté, co rebelská skupina M23 povstala proti centrální vládě na jaře minulého roku. Mírovou dohodu podepsalo na 11 představitelů zemí, současně bude vytvořena zvláštní vyšetřovací komise pod OSN, která má stabilizovat situaci v regionu. Rebelové, v jejichž čele stál stíhaný generál Bosco Ntaganda, požadovali zlepšení životních podmínek obyvatel.
Tuniský prezident jmenoval nového premiéra
Poté, co premiér Hamadi Jebali podal demisi, jmenoval prezident Moncef Marzouki premiérem Ali Larayedha, který doposud působil ve funkci ministra vnitra. Premiér Ali Larayedha, jenž je představitelem vládnoucí strany Ennahda, má 2 týdny na sestavení vlády. Expreminér Jebali odstoupil, když strana Ennahda odmítla schválit jeho návrh na úřednickou vládu. Napětí v tuniské společnosti vzrostlo poté, co byl opoziční politik Chokri Belaid zavražděn.
Začalo soudní jednání v Hague s exprezidentem Pobřeží slonoviny
U Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Hague čelí bývalý prezident Pobřeží slonoviny Laurent Gbagbo obvinění ze zločinů proti lidskosti během povolebního násilí v roce 2010. Tehdy exprezident odmítl uznat volební vítězství současného prezidenta Alassane Ouattary a během nepokojů zemřelo na 3000 lidí. Bývalý prezident vinu i nadále odmítá, jeho právníci u soudu argumentovali, že by měl být exprezident vyšetřován soudními orgány v Pobřeží slonoviny, nikoliv u ICC. Sám exprezident se zdržel jakýchkoliv komentář během soudního jednání. Před budovou soudu se shromáždilo na 300 prezidentových příznivců, kteří požadovali jeho okamžité propuštění. Bývalý prezident obvinil bývalou koloniální mocnost Francii z politického komplotu proti své osobě.
Řecku mohou pomoci velké firmy
„Věříme Řecku a pomůžeme mu opět se postavit na nohy,“ prohlásil ve středu výkonný ředitel jedné z divizí společnosti Johnson & Johnson v Řecku Gerasimos Kosmatos. Do Řecka hodlá investovat peníze i Hewlett Packard (HP) či Unilever, což by pro Řecko mohlo znamenat naději na stabilizaci. Skutečným důvodem zájmu zahraničních investorů je podle analytiků spíše rozsáhlý klientelismus a netransparentní nabízení výhod v řeckém podnikání. Důležitou výhodou je podle analytiků také pokles průměrné mzdy a s ním spojené menší náklady na práci. Naopak Řecko může investorům nabídnout rozvinutou infrastrukturu, stabilitu legislativy v souladu s Evropskou unií. Nezanedbatelné je také strategické geografické umístnění země.
Krize eurozony se prohlubuje
Poslední 3 měsíce roku 2012 byly ve znamení pokračující recese eurozony, jejíž ekonomika se v posledním kvartále 2012 snížila o 0,6 %. Ekonomický růst Německa, Francie a Itálie rovněž navzdory očekávání zpomalil. Jde o největší pokles od začátku roku 2009. Oživení ekonomiky se očekává v letošním roce, nicméně ekonomický růst má být nepatrný. Francouzský ministr financí Pierre Moscovici předvídá ekonomický růst Francie v roce 2013 na 0,8 %. Itálie od nástupu premiéra Mario Monti přistoupila k úsporným opatřením, která mají za cíl snížit státní dluh a uklidnit trhy.
Volby by v Zimbabwe měly proběhnout v červenci
Podle premiéra Morgan Tsvangirai by se všeobecné volby měly uskutečnit v červenci. Příští měsíc proběhne v zemi referendum o nové ústavě, po jejím schválení by měly být vyhlášeny volby. Termín referenda byl předběžně stanoven na 16. března. Novou podobu ústavy schválil minulý týden parlament. Změny ústavy nejsou veřejnosti prozatím známy, předpokládá se, že nová ústava omezení setrvání prezidenta na dvě období. Schválení ústavy předcházely dlouhodobé spory mezi prezidentem Robertem Mugabem, který stojí v čele od roku 1980, a premiérem Morganem Tsvangirai.
OSN by mohla do Mali vyslat mírové jednotky během několika týdnů
Rada bezpečnosti OSN by mohla dosáhnout dohody v rozmezí 2 až 3 týdnů ohledně vyslání peacekeepingových jednotek, tzv. modrých přileb, které by pomohly stabilizovat zemi. Mírové jednotky by měly čítat až 6 000 mužů. V lednu vyslala Francie do země jednotky, které pomohly znovu získat kontrolu nad částí severu, jenž byl od březnového převratu pod vedením islamistických skupin. V Mali by se 31. července měly konat volby, v nichž by měl být dokončen přechod k civilní vládě. Podle velitele mírových jednotek Herve Ladsouse by jednotky OSN v zemi na poklidný průběh voleb měly dohlížet. Malijská vláda přítomnost mírových jednotek nevítá, bojí se rozdělení zemi.
Keňa má za sebou první prezidentskou debatu
Na 8 prezidentských kandidátů se střetlo v první prezidentské debatě, premiér Raila Odinga a jeho zástupce Uhuru Kenyatta jsou považováni za favority prezidentských voleb. Mezi další kandidáty patří Musalia Mudavadi, Peter Kenneth, Muhamed Abduba Dida, James ole Kiyiapi a jediná žena Martha Karua. Současný prezident Mwai Kibaki již znovu kandidovat nemůže, v čele země stál již dvě funkční období. Debatu sledovaly miliony Keňanů. Po posledních volbách propuklo v zemi násilí, které za sebou nechalo na tisíc mrtvých a 300 000 bylo nuceno opustit své domovy. Prezidentský kandidát Kenyatta, který čelí obvinění z válečných zločinů u Mezinárodního trestního soudu (ICC), v debatě uvedl, že soudní proces by mu nebránil ve výkonu funkce. Další kolo debaty se uskuteční 25. února.
Francie se obává guerillové války v Mali, ve městě Gao proběhlo zatýkání islamistů
Ve městě Gao na severu Mali armáda provedla zátah na islamisty, kteří se měli účastnit víkendového útoku, při němž zemřeli nejméně 3 civilisté. Podle malijského ministra obrany Yamoussa Camara byli 3 islamisté zabiti a 11 dalších zajato. Navzdory dobytí severu Mali, který od březnového vojenského převratu ovládaly islamistické skupiny, vzrůstá počet sebevražedných útoků, země se obává guerillové války. Francie přitom prohlásila, že se plánuje ze země stáhnout již během března, její jednotky má nahradit mise Africká unie (AU) a Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) o síle 8 000 mužů.
Generál guinejské armády zemřel při nehodě v Libérii
Generál Souleymane Kelefa Diallo v pondělí zemřel spolu s 10 lidmi na palubě vojenského letadla, které mířilo do Libérie. Letadlo havarovalo u města Charlesville, nedaleko hlavního města Monrovia. Liberijský ministr obrany Brownie Samukai uvedl, že příčiny havárie zatím nejsou známé. Generál Diallo patřil podle agentury Reuters k vojenským představitelům, kteří v roce 2008 provedli vojenský převrat. Generál patřil k blízkým spojencům prezidenta Alpha Conde. V květnu by se měly konat volby, které by měly potvrdit přechod k civilní vládě. Volby jsou nezbytným požadavkem, aby země mohla znovu požádat mezinárodní společenství o rozvojovou pomoc.
V Jihoafrické republice byli obviněni konžští rebelové ze snahy o převrat
Na 19 rebelů ze Svazu nacionalistů pro obnovu (UNR) bylo jihoafrickým soudem shledáno vinnými ze snahy „provést převrat v Demokratické republice Kongo a svrhnout prezidenta Josepha Kabila“. Muži byli zatčeni na začátku týdne v jihoafrické provincii Limpopo na severu země. Prezident Kabila stojí v čele Demokratické republiky Kongo od roku 2001 poté, co byl jeho otec Laurent Kabila zavražděn. Podle agentury AP byl jeden z rebelů americkým občanem. Konžská vláda na východě země bojuje s desítkami rebelských skupin, právě ve východní oblasti se nachází významná část nerostného bohatství země.
Gambijský prezident zrušil pětidenní pracovní týden, pátek bude dnem modliteb
Prezident Gambie Yahya Jammeh zkrátil pracovní týden, namísto 5 dnů budou ve veřejném sektoru vyžadovány 4 pracovní dny. Svým krokem vyhověl většinové muslimské populaci, která pátek věnuje tradičním pátečním modlitbám. Rozhodnutí začalo platit od 1. února. Státní školy zůstanou v pátek zavřené, nicméně pro dobrovolníky budou otevřeny v sobotu, aby si mohli vykompenzovat páteční den. Podle analytiků může zkrácení pracovního týdne vést ke zhoršení již nepříliš prospěšné ekonomické situace v západoafrické zemi. Základem ekonomiky Gambie je zemědělství, především export arašídů, v poslední době vzrůstá obliba země jako turistického cíle pro její pláže. Vláda argumentuje, že pracovní týden zůstane na 40 hodinách, neboť sobota bude dnem, kterým si lidé budou moct vykompenzovat páteční volno.
Francouzský parlament schválil odstavec umožňující stejnopohlavní manželství
Poslanci svými 249 hlasy proti 97 schválili odstavec zákona, který legalizuje stejnopohlavní manželství. V zákoně nebude manželství definováno jako spojení muže a ženy, ale spojení dvou lidí. Návrh na změnu zákona doprovázely několika měsíční protesty. Průzkumy veřejného mínění odhadují, že na 55 až 60 % Francouzů schvaluje manželství stejnopohlavních párů, pro adopci dětí lesbickým a homosexuálních partnerům je kolem 50 % Francouzů. Změna zákona představuje jednu z největších sociálních reforem v zemi od zrušení trestu smrti v roce 1981. Změnu prosazovala vládní socialistická strana prezidenta Hollanda, proti se postavila opoziční UMP.
Nigerijský poslanec byl obviněn z braní úplatků a korupce
Poslanec Farouk Lawan, který stál v čele komise, která měla prošetřit podvody s dotacemi na paliva, byl obviněn z přijetí úplatku ve výši 3 miliony USD. Úplatek měl zastavit prošetřování v ropné společnosti Zenon. Soud se má konat 8. února, do té doby bude poslanec ve vazbě. Nigérie patří mezi přední producenty ropy v Africe, většinu ropy ale země dováží, proto svých obyvatelům poskytuje na paliva dotace. Před rokem chtěla vláda prezidenta Jonathana dotace zrušit, v zemi se zvedla vlna protestů.
OSN je znepokojena obviněním malijské z etnického zabíjení na severu země
Podle OSN vzrůstá počet případů přepadání, etnického zabíjení a zneužívání pravomocí malijské armády na severu země, kde vojáci spolu s mezinárodními silami bojují proti islamistickým skupinám. OSN upozorňuje, že zvyšující se počet případů může odstartovat „vlnu násilí“. Mezinárodní trestní soud (ICC) již oznámil, že obvinění prošetří. Francouzský prezident Francois Hollande, který do země poslal stovky vojáků, aby pomohly malijské armádě ve znovuzískání severu země, by se měl v hlavním městě Mali Bamaku setkat s prozatímním prezidentem Dioncounda Traore. Prezident Holland pravděpodobně navštíví i město Timbukt, které nedávno dobyly francouzské a malijské jednotky.
Egyptská opozice odmítla prezidentův požadavek na národní dialog
Prezident Mohammed Mursi vyzval představitele opozice k jednání, aby projednala čtyřdenní násilí v zemi. Desítky lidí zemřelo poté, co soud odsoudil 21 lidí za smrt během nepokojů po fotbalovém zápase v roce 2011. Stav nouze byl v posledních dnech vyhlášen ve městech Port Said, Suez a Ismailia. V pondělí vláda schválila zákon, který umožňuje armádě zatýkat a účastnit se policejních akcí. Opozice obviňuje prezidenta Mursiho z autokracie a z omezování svobody a vyznání důsledkem nové ústavy.
Bulharsko vyhlásí referendum o dostavbě jaderné elektrárny
Referendum vzešlo z iniciativy opoziční Socialistické strany (SP), která by ráda zvrátila vládní rozhodnutí a dostavěla jadernou elektrárnu v oblasti Belene. Referendum, první v postkomunistickém Bulharsku, by se mělo konat před parlamentními volbami v letošním roce. Platné avšak bude tehdy, jestliže bude volební účast vyšší než 60 %. Vláda uvedla, že podporuje jadernou energii, nicméně pro modernizaci a rozšíření stávající jaderné elektrárny v Kozloduji chybí ve státním rozpočtu na 13,4 miliard USD. V roce 2007 musela země zavřít 4 staré reaktory v Kozloduji, aby získala členství v EU. Naopak opozice tvrdí, že dostavba elektrárny vyjde na 5,3 až 8 miliard USD, avšak spotřebitelé by za cenu energie platili méně. Podle analytiků je Socialistická strana s projektem Belene úzce spojena, byla to ona, která udělala zakázce stavební povolení.
Intervence v Mali slaví první úspěchy, armáda obsadila klíčové město Gao
V sobotu malijské jednotky za pomoci Francie znovuzískaly klíčové město na severu země Gao, které bylo od převratu v držení islamistických skupin. Zabezpečit město pomáhaly i nigerské a čadské jednotky. Úspěch vojenské operace přichází v době, kdy představitelé Africké unie (AU) jednají v etiopské Addis Ababě o vyslání více jednotek do země, v současnosti je v Mali na 5 700 mezinárodních jednotek. V sobotu francouzský premiér Jean-Marc Ayrault řekl, že „dobytí Timbuktu se očekává v brzké době“.
Mali vyšetřuje obvinění vojáků ze zabíjení na severu země
Mezinárodní federace pro lidská práva (FIDH) obvinila malijskou armádu, že vojáci a severu země bez soudu a na základě etnicity zabíjeli Araby a Tuaregy. Malijská armáda zprvu zcela odmítla jakékoliv obvinění z vraždění svých vojáků, nyní oznámila, že zahájila vyšetřování. Na severu země islamistické skupiny vyhlásily po převratu z jara minulého roku nezávislý stát Azawad. Podle agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR) od počátku mezinárodní operace pod vedením Francie od 10. ledna proti islamistickým skupinám uteklo před boji do sousedních zemí na 7100 občanů.
Ukrajina a společnost Shell se dohodly na dodávce plynu
Dohodou s Royal Dutch Shell by Ukrajina ráda snížila závislost na ruském plynu. Smlouva v údajné hodnotě 10 miliard USD byla podepsána na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu. Dohodu mezi státní společností Nadra Yuzivska a Shell podepsali ředitel společnosti Peter Voser a ukrajinský ministr pro energetiku Eduardo Stavytsky. Odpůrci dohody varují před vysokým rizikem možného znečištění země. V roce 2006 a 2009 Rusko odstavilo důsledkem platební neschopnosti v zimě Ukrajině plyn, dohoda se společností Shell má podle Ukrajiny podobným případům předejít.
V Maroku se zvažuje změna části zákona o znásilnění nezletilých
Muž, který znásilní dívku, se na základě jednoho článku trestního zákoníku může v Maroku vyhnout soudu a vyšetřování, jestliže si dívku následně vezme za ženu. Nyní marocká vláda zvažuje vypustit z trestního zákonu kontroverzní článek, aktivisté to vítají. Ministerstvo spravedlnosti v pondělí uvedlo, že zvažuje přijetí přísnějších trestů, jakákoliv změna trestního zákoníku musí být schválena oběma komorami parlamentu. Podnětem pro možnou změnu zákona byla smrt 16leté Aminy Filali, která byla donucena vdát se za muže, jenž ji měl znásilnit, po 10 měsících manželství si sama vzala život. V konzervativních, především venkovských, částech Maroka je ztráta panenství u neprovdané dívky, byť důsledkem znásilnění, považována za hanbu celé rodině.
Islamisté na severu Mali se rozdělují, někteří žádají dialog
Již druhým týdnem probíhá mezinárodní intervence pod vedením Francie proti islamistům, kteří vyhlásili na severu Mali nezávislý stát Azawad. Nyní se Islamiské hnutí za Azawad (IMA) odtrhlo od islámské Ansar Dine, která bývá spojováno s teroristickou skupinou al-Kaida, a žádá mírové jednání. IMA pod vedením Alghabass Ag Intalla „odmítá všechny formy extremismu a terorismu“, Ag Intalla byl vyjednávačem za Ansar Dine, která prosazuje striktní výklad islámského práva šaría, během jednání v minulém roce v sousední Burkině Faso.