V úterý se podle agentury Reuters čadské vojenské jednotky, nyní působící v Nigeru, přesunuly k hranicím Mali, kde by se měly připojit k vojenské intervenci Africké unie (AU) a Hospodářského společenství západoafrických zemí (ECOWAS) na sever Mali. Nigerský prezident Mahamadou Issoufou odsoudil působení islamistických rebelů na severu Mali. Niger již do Mali vyslal technický tým, který působí pod francouzskými důstojníky. Francie se k boji proti rebelům na severu země připojila před 11 dny a vyzývá mezinárodní společenství k utvoření sil, které zabrání další postup islamistických rebelů.
Archiv autora: Klára Zelenková
Začal odvolací soud s exprezidentem Libérie
Exprezident Libérie Charles Taylor, který byl Speciálním soudem pro Sierru Leone v Haagu pod záštitou OSN odsouzen k 50letého odnětí svobody za zločinům proti lidskosti a verbování dětských vojáků, se proti rozsudku odvolal. Bývalý prezident byl shledán vinným v 11 bodech, nicméně i nadále své obvinění odmítá. V úterý se bude soud jeho odvoláním zabývat. Exprezident opakovaně žádá liberijskou sněmovnu o vyplacení doživotní renty ve výši 25 000 USD. Bývalý prezident se stal první hlavou státu, která byla odsouzena mezinárodním soudem.
Nejvyšší soud v Pakistánu vydal příkaz k zatčení premiéra
Na premiéra Pakistánu Pervez Ashrafa vydal Nejvyšší soud soudní příkaz k zatčení z důvodu 15 obvinění z korupce. Braní úplatků se měl premiér dopustit v roce 2010, kdy byl ministr pro vodní hospodářství a energetiku. Soudní příkaz k zatčení přišel v době, kdy klerik Tahirul Qadri v čele tisícové demonstrace požadoval rezignaci vlády. Podle některých analytiků má právě klerik Qadri podporu soudců a armády. Předchozí premiér Yousuf Raza Gilani musel rezignovat na svůj post loňského června poté, co byl odsouzen za pohrdání soudem.
Rebelové na severu Mali obsadili další město navzdory přítomnosti francouzských jednotek
V pátek vstoupila Francie do Mali, kde má po boku malijské armády bojovat proti islamistickým rebelům, kteří po vojenském převratu v březnu minulého roku vyhlásili na severu Mali nezávislý stát Azawad. V neděli se rozhořely boje o město Diabaly, které bylo doposud klíčovou základnou malijské armády. Po deseti hodinách boje převzali rebelové nad městem kontrolu. Situací v Mali se v pondělí má zabývat i Rada bezpečnosti OSN, organizace již v prosinci schválila mandát pro vojenskou intervenci, nicméně rozmístění jednotek se předpokládalo až na podzim letošního roku. Rebelové již pohrozili Francii odplatou za vojenskou účast v konfliktu. „Francie zaútočila na islám a my zaútočíme přímo na srdce Francie,“ řekl mluvčí rebelské skupiny Mujao Abou Dardar. Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius nicméně uvedl, že účast země je pouze „otázkou týdnů“.
Rebelská M23 vyhlásila jednostranné příměří, očekává se mírové jednání s vládou
Skupina M23, která od jara minulého roka bojuje proti vládním jednotkám na východě Demokratické republiky Kongo, vyhlásila jednostranné příměří. Poslední jednání s vládou o ukončení násilí, jež proběhlo minulý měsíc, skončilo nicméně neúspěchem. „I kdyby vláda dokonce odmítla podepsat příměří, my budeme pokračovat v jednáních,“ uvedl mluvčí M23 Francois Rucogoza. Vláda avšak nevěří, že příměří M23 bude mít dlouhého trvání. Důsledkem konfliktu, v němž rebelové požadují zlepšení životních podmínek obyvatelstva na východě země, muselo na 800 000 lidí opustit své domovy.
Jihoafrická republika chce navýšit počet vojáků v Středoafrické republice
V pondělí uvedla Jihoafrická republika, že do země pošle více vojáků, kteří se mají přidat po bok armády Středoafrické republiky v boji proti rebelům v tzv. Selekově koalici. V současnosti je v zemi na 200 jednotek, podle jihoafrického prezidenta Jacoba Zumy by se počet měl zdvojnásobit. Ve Středoafrické republice se nacházejí i vojáci sousedního Gabonu, Konga, Čadu a Kamerunu, kteří jsou součástí Mezinárodních sil střední Afriky (FOMAC). Před měsícem začali rebelové boj proti prezidentovi Francois Bouzize, v současnosti se nacházejí na 80 kilometrů od hlavního města Bangui.
Ghanská opozice bojkotovala inauguraci prezidenta
Hlavní opoziční Nová vlastenecká strana (NPP) se nezúčastnila slavnostní ceremonie uvedení prezidenta Johna Mahamy do funkce, volby, v nichž byl prezident zvolen minulý měsíc, považuje NPP za zfalšované. Podle oficiálních výsledků získal prezident Mahama 50,7 % hlasů, čímž k jeho zvolení postačilo jen 1. kolo. Ve svém projevu prezident Mahama, který se do čela země postavil již v červenci po náhlé smrti prezidenta Johna Atta Millse, vyzval politické strany ke sjednocení Ghany. NPP podala v prosinci stížnost k Ústavnímu soudu k průběhu voleb, kdy měli hlasovat i neregistrovaní voliči. Vládní strana Národní demokratický kongres (NDC) nicméně volby označila za „nejtransparentnější v historii země“. Podle mezinárodních pozorovatelů byly volby svobodné a spravedlivé
Nová diskuze na stránkách PressEXPRESS.eu
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
připravili jsme pro Vás novou rubriku Diskuze, kde můžete vyjadřovat své názory k jednotlivým článkům či k celkovému pojetí zpravodajského portálu PressEXPRESS.eu. Rádi budeme znát Váš názor, abychom se mohli i do budoucna stále zlepšovat.
Příjemnou zábavu při diskutování přeje za celou redakci,
Zelenková Klára, šéfredaktorka PressEXPRESS.eu.
Indie a Pákistán se střetly na hranicích sporného regionu Kašmír
Obě země obviňují druhou zemi ze zahájení střelby, Pákistán uvedl, že indičtí vojáci zaútočili na vojenské stanoviště Haji Pir, naopak Indie tvrdí, že Pákistán „zahájil nevyprovokovanou střelbu“. Ve střetu zemřel jeden voják a další byl zraněn. Region Kašmír patří ke sporné oblasti, na níž si obě země dělají nárok. K příměří došlo v roce 2003, o 5 let později Indie pozastavila mírový proces po útocích pákistánských militantních skupin. K obnově jednání došlo v únoru minulého roku.
Mimořádná pomoc na následky bouře Sandy prošla americkým kongresem
V pátek americký kongres schválil mimořádnou pomoc ve výši 9,7 miliard USD na následky říjnové bouře Sandy, pomoc má zabránit tomu, aby pojišťovnám během příštího týdne došly finanční prostředky. O druhé části peněz budou senátoři 15. ledna teprve hlasovat, dohromady by měla země poskytnout 60 miliard USD. A život tehdy přišlo na 120 lidí. Politici ze států New York a New Jersey, které byly nejvíce zasaženy, kritizují pomalost pomoci, po hurikánu Katrina trvalo senátorům schválit pomoc během 10 dnů, u bouře Sandy pomoc přichází po 2 měsících.
Nejstarší švýcarská banka může skončit, měla napomáhat daňovým únikům
Švýcarská banka Wegelin, která byla založena v roce 1741, byla obviněna z napomáhání daňovým únikům ve Spojených státech amerických. Wegelin souhlasila již s tím, že zaplatí americkým úřadům pokutu ve výši 57,8 milionů USD a přiznala, že více než 100 Američanů k ní vložilo 1,2 miliardy USD. Jde o první zahraniční banku, která svou vinu na daňových únicích v USA přiznala. Před 4 roky se do podezření dostala větší švýcarská banka UBS, jež souhlasila se zaplacením pokuty ve výši 780 milionů USD, americký soud nikdy obvinění rozsudkem nepotvrdil, banka se dohodla na zaplacení pokuty za stažení žaloby.
Představitelé Súdánu a Jižního Súdánu se sejdou k dalšímu jednání
Súdánský prezident Omar Hassan al-Bashir a jeho jihosúdánský protějšek Salva Kiir přijali nabídku k pátečnímu jednání v hlavní městě Addis Ababa, mezi oběma státy jsou dlouhodobé spory ohledně území a ropy. Naposledy se oba prezidenti sešli v září minulého roku. Žádná ze zemí doposud nestáhla své vojáky z 10 kilometrové vzdálenosti od hranic, která má sloužit jako tzv. nárazníková zóna, vytvoření zóny je podmínkou pro znovu obnovení transferu ropy.
Portugalský rozpočet na rok 2013 přezkoumá ústavní soud
Portugalský prezident Anibal Cavaco Silva uvedl, že hodlá poslat kontroverzní rozpočet na rok 2013 k přezkoumání k ústavnímu soudu, zabývat se má jeho spravedlivostí. Vláda rozpočet obhajuje a tvrdí, že zvýšení daní bylo nutné, jestliže má země splnit podmínky pro pomoc od eurozony. Pro většinu Portugalců se s 1. lednem navýšily daně. Jde o druhý případ, kdy prezident poslal schválený rozpočet k ústavnímu soudu. V minulém roce zamítl ústavní soud snížení platů úředníků a vláda tak musela hledat část peněz do státního rozpočtu jinde.
Prezident Středoafrické republiky žádá rebely o dokončení svého funkčního období
V posledních týdnech rebelové v tzv. Selekově koalici postupují směrem k hlavnímu městu Bangui, v současnosti se nachází necelých 75 kilometrů. Prezident Francois Bozize poté, co rebelové odmítli jeho nabídku na vytvoření společné vládní koalice, vyzval v úterý rebely, aby ho nechali dokončit funkční období v prezidentském křesle, které končí v roce 2016. Zároveň prezident Bozize ve svém novoročním projevu zkritizoval armádu, jež obsazení měst dopustila. Středoafrická republiky patří mezi světově nejchudší státy navzdory nerostnému bohatství v podobě uranu, zlata a diamantů.
Při novoročních oslavách v Pobřeží slonoviny zemřelo v tlačenici na 60 lidí
Důsledkem tlačenice při oslavách nového roku v hlavním městě Pobřeží slonoviny Abidjan zemřelo nejméně 60 lidí a přes 200 zraněných, mezi oběti jsou především děti ve věku od 8 do 15 let. Detaily události zatím nejsou známé, vláda nařídila rychlé vyšetření tragédie, která se stala v ranních hodinách poté, co se lidé vraceli z oslav ze stadionu Felix Houphouet Boginy v městské části Plateau. Očekává se, že počet obětí se ještě zvýší.
Američtí senátoři našli shodu, „fiskální útes“ byl prozatím odvrácen
Kongres v pondělí po dlouhých jednáních nalezl dohodu, daně pro bohaté se zvýší, nicméně škrty ve výdajích budou senátoři znovu projednávat během dvou měsíců, aby se mohlo dojít k širší dohodě. Daňové úlevy, které zavedl exprezident George W. Bush, se pro rodiny s příjmy pod 450 000 USD ročně prodloužily. Dohodou senátoři odvrátili tzv. fiskální útes, který by zemi podle analytiků vrátil do recese a který by pro většinu Američanů znamenal zvýšení daní. Dohoda senátorů o 5 let prodlužuje daňové dobropisy určené pro rodiny z nižší a střední třídy a o 1 rok prodlužuje pobírání sociálních dávek v nezaměstnanosti.
OSN uvalila sankce na rebelskou M23 v Demokratické republice Kongo
Od jara probíhá na východě Demokratické republiky Kongo ozbrojený boj mezi rebelskou skupinou M23 pod vedením generála Bosco Ntagandy a vládními jednotkami. Rada bezpečnosti OSN v úterý uvalila sankce v podobě zmrazení majetku a zákazu cestování na skupinu M23 a na rwandskou FDLR. Sankce přišly pouhý den předtím, než se Rwanda stane na další 2 roky nečlenským státem v Radě bezpečnosti OSN, země je dlouhodobě obviňována z podpory rebelských M23, Rwanda to nicméně odmítá.
Rebelové ve Středoafrické republice odmítli prezidentovu nabídku
Prezident Francois Bozize na sklonku minulého týdne uvedl, že je připraven jednat s rebely v tzv. Selekově koalici o nové jednotné vládě s rebely. Ti v pondělí spolupráci s prezidentem odmítli. „Nevěříme jeho slibům,“ řekl mluvčí rebelů Eric Massi. Africká unie (AU) pohrozila, že na rebely uvalí sankce, pokud budou chtít ohrozit vládu ve Středoafrické republice. Do země v sobotu přijely jednotky Středoafrických multi-národních sil (Fomac).
Ústavní soud v Egyptě přezkoumá legitimnost horní komory parlamentu
Již v červnu egyptský Ústavní soud rozpustil dolní komoru poté, co uznal, že volební zákon, který platil pro obě komory parlamentu, byl nespravedlivý. V neděli zasedal soud poprvé od listopadu, kdy prezident Mursi rozšířil prezidentskými dekrety své pravomoci. Na dalším jednání 15. ledna bude soud projednávat legitimitu ústavodárného sboru, jenž vypracoval návrh ústavy, kterou Egypťané schválili v referendu. Pravomoci horní komory parlamentu byly novou ústavou rozšířeny, pokud by soud tedy rozhodl, že senátoři byli zvoleni nelegálně, musela by být horní komora rozpuštěna. Nové volby by se pravděpodobně konaly spolu s parlamentními, které se musí konat do dvou měsíců od schválení ústavy. Nová ústava rovněž snížila počet soudců Ústavního soudu z 18 na 11, soud podle agentury Reuters opustili největší odpůrci prezidenta Mursího.
Filipínský prezident podepsal zákon umožňující bezplatný přístup k antikoncepci
Po 14 letech byl na Filipínách schválen zákon umožňující bezplatný přístup k antikoncepci, který má snížit mateřskou úmrtnost. Proti zákonu, jehož v sobotu podepsal prezident Benigno Aquino, dlouhodobě protestovala katolická církev. Zákon by měl začít platit v polovině ledna, několik biskupů nicméně pohrozilo, že podá stížnost k Ústavnímu soudu. Filipíny mají nejvyšší míru porodnosti v regionu, na 80 % obyvatelstva se hlásí ke katolické víře.
Americký kongres má den na odvrácení „fiskálního útesu“
Nedělní jednání republikánských a demokratických senátorů skončilo bez dohody, jádrem sporu jsou daňové úlevy, které zavedl exprezident Bush mladší, pozemkové daně a škrty v rozpočtu na rok 2013. Pokud se senátoři během pondělí nedohodnou, předpokládá se, že budou hlasovat o nouzovém plánu, který již dříve navrhl prezident Obama a který by měl rozšířit podporu v nezaměstnanosti a zvýší daně pro bohaté s příjmy nad 250 000 USD ročně. Jestliže nebude dosaženo dohody, mohly by se daně zvýšit pro většinu Američanů, neboť právě letos končí daňové úlevy, což by zemi mohlo stáhnout zpátky do recese. Počátek sporů pochází z konce roku 2011, kdy se senátoři nedohodli na snížení státního rozpočtu a ponechali důležitá rozhodnutí o výši výdajů do konce roku 2012.
OSN ukončila svou mírovou misi ve Východním Timoru
V pondělí OSN oznámila, že oficiálně ukončila svou mírovou misi ve Východním Timoru, odkud se začala stahovat již v říjnu, když policie a bezpečnostní složky převzaly zodpovědnost nad bezpečností země. Východní Timor vyhlásil v roce 1999 nezávislost, čímž ukončil 24letou indonéskou okupaci. Od roku 2002, kdy se země oficiálně stala státem, OSN pomáhala se správou země. Jednotky OSN se do země vrátily v roce 2006 poté, co ve Východním Timoru proběhl neúspěšný vojenský převrat. Minulý měsíc byla ukončena i mise Mezinárodních stabilizačních sil (ISF), která začala v roce 2006 a která se zaměřila na tisíce obyvatel, jež důsledkem konfliktu přišly o své domovy.
Kancléřka Merkel: Dluhová krize je jen stěží za námi
Ve svém projevu ke konci roku 2012 německá kancléřka Angela Merkel uvedla, že ekonomiku země čekají „ještě složitější časy“, Evropa se podle ní stále nachází v dluhové krizi, čímž negovala prohlášení ministra financí Wolfganga Schaeuble, který v minulém týdnu řekl, že země má nejhorší krizi za sebou. Německo je největší ekonomika eurozony, v říjnu vláda snížila odhad hospodářského růstu na rok 2013 ze 1,6 % na 1 %. Naopak nezaměstnanost byla v letošním roce nejnižší od znovusjednocení v roce 1990.