Čtrnáct biskupů v neděli zvolilo ze 3 kandidátů Neofita, metropolitu rusenského, za nového patriarchu bulharské pravoslavné církve. Patriarcha Neofit získal v hlasování 90 hlasů a zvítězil nad metropolitou Gavrailem, který obdržel 47 hlasů. V pondělí již patriarcha Neofit vydal 1. liturgii. Poslední patriarcha Maxim vedl pravoslavnou církev v Bulharsku od roku 1971 až do listopadu 2012, kdy zemřel.
Archiv autora: Veronika Řezáčová
Srbové v entitě Republice srbské se měli dopustit diskriminace na Bosňácích a Chorvatech
Na základě bosenského zákona, kdy veřejné symboly musí obsahovat tradice a dědictví všech občanů, Ústavní soud Republiky srbské (RS) rozhodl, že města Banja Luka a Nevesinje porušila tento zákon reprezentací měst srbskými symboly a dopustila se diskriminace na Bosňácích a Chorvatech. Starosta Banja Luky Slobodan Gavranovic uvedl po vynesení rozsudku, že bude sjednána náprava. Bosenský klub delegátů v Lidové radě RS podal žádosti na odstranění samostatných srbských symbolů do dalších 35 měst v RS.
Kosovo a Srbsko se nedohodly v otázce severního Kosova
Páté setkání ve středu mezi kosovským premiérem Hashimem Thacim s jeho srbským protějškem Ivicou Dacicem v rámci normalizačního dialogu pod dohledem EU v Bruselu bylo zacíleno na otázku statutu a financování severní části Kosova. Srbsko trvá na poskytnutí větší autonomie pro sever Kosova, který převážně obývají Srbové, zatímco Kosovo by se chtělo pokusit integrovat sever země. V současné době na severu Kosova existují paralelní bezpečnostní, souní, vzdělávací a zdravotnické instituce. Vysoká představitelka unie pro zahraniční věci Catherine Ashtoon uvedla, že jednání mezi státy bude pokračovat 4. března.
Makedonský premiér s představitelem hlavní opoziční strany se navzájem obviňují za špatný stav v zemi
Komisař EU pro rozšíření Štefan Füle poslal makedonskému premiérovi Nikolovi Gruevskemu a lídrovi opozičních sociálních demokratů Branku Crvenkovskemu dopisy, ve kterých oba státníky vybídl k společnému dialogu a urovnání napjatých politických poměrů v Makedonii. Vláda i opozice reagovaly na dopisy vzájemným obviňováním za politické napětí v zemi. Mluvčí Füleho Peter Stano ve čtvrtek uvedl, že Füle je připraven, pokud se vztahy mezi vládní a opoziční stranou zlepší, přijet do Makedonie a pomoci vyřešit politické poměry, již dříve plánovanou cestu do země tento týden zrušil. Rada EU uvedla, že rozhodnutí o zahájení přístupových jednání Makedonie do EU bude záviset na zprávě Evropské komise na jaře.
Rumunsko se obává zamítnutí žádosti o vstupu do Schengenu kvůli Bulharsku
V březnu by měla Evropská komise rozhodnout, zda se bude moci Rumunsko s Bulharskem připojit k schengenskému prostoru. Rumunský premiér Victor Ponta uvedl, že současná napjatá politická situace v Bulharsku bude mít pravděpodobně negativní vliv na přijetí obou zemí do Schengenu, nicméně vstup dosud blokovaly některé země EU, a to především Nizozemsko, Německo a Belgie a není jisté, zda se nepokusí vstupu Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru především kvůli vysoké kriminalitě a organizovanému zločinu opět zabránit. Rumunsko však trvá, že je připraveno na vstup do Schengenu, i co se týče technického vybavení potřebného ke kontrole na 2000 km dlouhé hranice s Ukrajinou a Moldavskem.
Německý ministr zahraničí požaduje po Albánii nezávislé parlametní volby
Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle vyzval Albánii, aby dodržela mezinárodní standardy při konání parlamentních voleb, které by se měly uskutečnit v červnu. Zároveň minister Westerwelle varoval před nacionalistickou rétorikou některých albánských činitelů, která se stupňuje od 100. výročí vzniku Albánie v listopadu 2012. Prohlášení ministr Westerwelle učinil na společné tiskové konferenci s albánským ministrem zahraničí Edmondem Panaritim.
Bývalá chorvatská premiérka může být vyloučena ze strany za kritiku nového lídra
Minulý týden zveřejnil chorvatský deník Globus rozhovor s bývalou chorvatskou předsedkyní vlády Jadrankou Kosor rozhovor o současném stavu strany Chorvatské demokratické unie (HDZ), jejíž členkou Kosor je. V rozhovoru expremiérka Kosor kritizovala způsob vedení HDZ současného lídra Tomislava Karamarka, za což ji nyní hrozí vyloučení ze strany. Předseda Karamarko nahradil bývalou premiérku Kosor ve vedení HDZ v roce 2011, je vnímán jako pravicovější a méně proevropský než bývalá předsedkyně. Do funkce premiérky nastoupila Kosor v roce 2009 a na postu zůstala do prosince 2011, kdy HDZ prohrála v parlamentních volbách.
Bulhaři pokračují v protestech i přes rezignaci vlády
Na stovky osob z řad provládních i protivládních stoupenců demonstrovalo ve středu před budovou parlamentu v hlavním městě Bulharska Sofii. Podle tvrzení zástupců protivládních demonstrantů rezignace vlády Boika Borisova byla krokem, který problémy v zemi nevyřeší. Další demonstrace je naplánovaná na neděli, na kterou byl pozván i bývalý premiér Boiko Borisov. Předčasné volby by se měly uskutečnit do poloviny května, ty musí nejprve potvrdit prezidentský dekret o rozpuštění parlamentu a jmenování úřednické vlády.
Vládní strana v entitě Republice srbské čelí vnitřní i vnější krizi
Lídr Aliance nezávislých sociálních demokratů (SNSD) a prezident Republiky srbské (RS) v Bosně Milorad Dodik v pondělí uvedl, že jednání SNSD se neslo v diskuzi o změně způsobu politického vedení v zemi a vnitřní reorganizaci SNSD, zároveň uznal potřebu změny ve vedení politiky. Média v RS minulý týden psala o špatné ekonomické situaci v zemi, díky které by mohl rezignovat na post premiéra Aleksandar Dzombic. Partner vládní koalice Lidově demokratická aliance (DNS) v čele s Markem Pavicem reagoval na jednání SNSD tvrzením, že pokud SNSD vytvoří nové členské pozice, počet křesel v Parlamentu tímto z krokem SNSD nenavýší. V současné době má SNSD v Národním shromáždění 37 z 83 křesel, kde se 6 poslanci z DNS a 4 socialisty tvoří většinu.
Odsouzeným Srbům v Haagu by mělo finančně pomáhat Srbsko
Srbská Národní rada pro spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) přislíbila finanční pomoc i těm, kteří byli ICTY odsouzeni za válečné zločiny. Předchozí ustanovení z roku 2003 umožňovala finanční podporu v měsíčním příspěvku 267 USD pouze obžalovaným, od března budou moci totéž uplatnit i odsouzení, pokud se však ICTY sami dobrovolně nevydali. Rodina při své cestě za odsouzeným do nizozemského Haagu bude moci požadovat náhradu za cestovní výdaje, a to až 4krát do roka jako v případě obžalovaných. V roce 2012 Srbsko vynaložilo na 16 obžalovaných Srbů ICTY celkově 192 214 USD.
Rumunská vláda plánuje opět otevřít dosud uzavřené doly
Ministr hospodářství Varujan Vosganian uvedl, že by připravovaný návrh zákona měl umožnit znovuotevření některých dolů, kde se nacházejí naleziště uhlí a uranu, rumunská vláda chce tímto krokem reagovat na poptávku zahraničních investorů. Rumunsko disponuje podle Evropské asociace pro uhlí a lignit (EURACOAL) na 650 miliónů tun zásob černého uhlí, z něhož je 252,5 miliónů tun komerčně využitelných. V současné době je v provozu 12 uhelných dolů, kdy za rok 2011 Rumunsko vytěžilo 35,5 miliónů tun uhlí. Asi 550 dolů bylo v roce 1997 kvůli neziskovosti zavřeno.
Hlavní opoziční strana v Rumunsku je rozdělená vnitřními spory
V březnu by se měly uvnitř Demokratické liberální strany (PDL) uskutečnit volby, v současné době je však nejisté, zda po stranických volbách nedojde k další degradaci strany. PDL dlouhodobě trpí na vnitřní spory především kvůli nejednotě hlavních představitelů strany. Dosavadní lídr PDL Vasile Blaga v pondělí uvedl, že strana musí přijmout další reformy, zároveň odmítl spekulace, že by PDL uvažovala o vstupu do koalice s některou z vládních stran. Prohlášení Blagy následovalo po oznámení kandidatury bývalé ministryně cestovního ruchu Eleny Udrey na šéfa PDL. Rumunský prezident a dřívější lídr PDL Traian Basescu podpořil záměr Udrey kandidovat, podle analytiků tato podpora může straně ještě uškodit další ztrátou voličstva. PDL je bývalou vládní stranou, v parlamentních volbách v prosinci 2012 strana však získala pouze 18 % oproti vítězné Sociální liberální unii (USL), která obdržela 56 % hlasů.
Bosna a Chorvatsko budou řešit mezistátní sporné otázky
Minulý týden se setkala chorvatská ministryně zahraničí Vesna Pucic se svým bosenským protějškem Zlatkem Lagumdzijou za dohledu eurokomisaře pro rozšíření Štefana Füleho v Bruselu, aby projednali sporné body mezi zeměmi. Jedná se především o využívání chorvatského přístavu Ploce, na který si činí nárok i Bosna. Na základě ujednání bude moci Bosna i po vstupu Chorvatska do EU 1. července využívat přístav Ploce, pokud jeho zemědělské produkty budou odpovídat standardům EU. Dalším bodem jednání bylo vytvoření asi 50 zahraničních přechodů mezi zeměmi, po vstupu Chorvatska do EU budou moci bosenští obyvatelé příhraničních měst uplatnit speciální karty, které by měly sloužit k přechodu přes hranice bez pasů.
Rusko odmítlo poskytnout důkazy Kosovu v kauze obchodování s orgány
Jedná se o důkazy o ruských občanech, kteří měli prodat své ledviny na klinice Medicus v hlavním městě Kosova Prištině. Rusko odmítlo předat důkazy z politických důvodů, je nejdůležitějším zahraničním partnerem Srbska, které rovněž neuznává nezávislost Kosova. Na 7 Albánců je nyní za obchodování s orgány stíháno misí EU v Kosovu EULEX, a to včetně majitele kliniky Luftiho Dervishi. Srbský státní prokurátor k případu uvedl, že obchodování s orgány na klinice může být spojeno s údajným obchodováním orgánů členů Kosovské osvobozenecké armády (KLA) za občanské války v Kosovu. V prosinci 2010 zpráva Rady Evropy uvedla, že někteří členové KLA včetně současného premiéra Hashima Thaciho se dopustila obchodu s orgány vězňů . Také Rusko nedávno kritizovalo neochotu Kosova vyšetřit obchodování s orgány KLA za občanské války v zemi.
Do Srbska přichází 2 švédské společnosti
Švédská firma s nábytkem IKEA a oděvní společnost H&M otevřou v Srbsku své pobočky v průběhu roku 2013 až 2014. IKEA projevila zájem expandovat do Srbska již před lety, nicméně dosud se nemohla se srbskou vládou dohodnout na ceně a lokaci v hlavním městě Srbska Bělehradu. Rovněž v Bělehradu bude umístěna i 1. prodejna oděvní značky H&M. Obě společnosti jsou známé především pro svoje nízké ceny.
Protest s kandidaturou Vujanovice na prezidenta Černé Hory skončil u Ústavního soudu
Partner černohorské vládní koalice Sociálně demokratická strana (SDP) ve čtvrtek podal odvolání k Ústavnímu soudu kvůli kandidatuře současného prezidenta Filipa Vujanovice na další volební období. Státní volební komise (DIK) již ve středu potvrdila kandidaturu Vujanovice na prezidenta na základě souladu se zákonem o volbách prezidenta Černé Hory, jak následně DIK uvedla. Zbylí 2 možní kandidáti vůdce opoziční Demokratické fronty Miodrag Lekic a předseda politického klubu Spravedlivá Černá Hora Rade Bojovic musí nejprve získat nad 7 500 podpisů, Vujanovic jich předložil na 13 000.
Srbská opozice vyloučila současného předsedu Valného shromáždění OSN ze strany
Vuk Jeremic, který v době vlády dnes opoziční Demokratické strany (DSS) vykonával funkci ministra zahraničí, byl zbaven ve čtvrtek členství ve straně, protože odmítl podle vyjádření DSS složit mandát poslance. Bývalý ministr zemědělství Dusan Petrovic byl rovněž zbaven členství ve straně ze stejného důvodu již minulý týden. Poté, co se stal v listopadu 2012 předsedou DSS starosta Bělehradu Dragan Djilas, strana prochází novou reorganizací. DSS se potýká od prohry v květnu 2012 s vnitřní krizí, v současné době se také řeší korupce politiků uvnitř DSS.
Chorvatské aerolinie čekají velké škrty
V roce 2012 zaznamenaly Chorvatské aerolinie ztrátu v celkové hodnotě 65,1 miliónů USD, z toho byly 12,3 miliónů provozní ztráty a 52,8 miliónů činilo přecenění majetku společnosti. Aerolinie budou muset nyní snížit počet letadel, kterých vlastní v současné době 13. Podle chorvatského deníku Vecernji list pravděpodobně přijde i na zkrácení leteckých tras a snížení počtu zaměstnanců. Je možné, že by Aerolinie nemusely být dále schopné konkurovat trhu a mohly by zbankrotovat.
Srbské bezpečnostní služby odhalily plán na zabití předsedy vlády
Premiér Ivica Dacic měl být podle plánů srbské mafie zabit při letu vládním letadlem. Bezpečnostní informační agentura (BIA) uvedla, že útoku měli napomáhat lidé, kteří mají přístup do letadel, určených k cestám prezidenta a vlády. Premiér Dacic se vyjádřil ke zjištění o chystaném útoku na jeho osobu po svém návratu ze zahraniční cesty z Irska ve čtvrtek, že žádná zločinecká skupina nemůže ovlivnit dosavadní práci vlády, nicméně neuvedl, kdo přesně by mohl za chystaným útokem stát. Na začátku února premiér Dacic čelil kritice, protože se opakovaně setkal se členem drogového gangu Darka Sarice Rodoljubem Radulovicem, oba jsou dosud neúspěšně stíhání srbskou prokuraturou.
Bosna bude jednat o zákonu na podporu obětem válečných vězeňských táborů
Na návrh zástupců obětí vězeňských táborů z doby občanské války v Bosně v letech 1992 až 1995 by se mohl v letošním roce Parlament zabývat zákonem, který by vytvořil první legislativní úpravu na pomoc obětem táborů. Zákon by především umožnil, že by se oběti mohly domáhat práva na odškodnění kdekoliv v Bosně a určit druh a míru odškodnění. Oběti mučení jsou často zneužívány v Bosně jako politický cíl, navíc přesný počet táborových vězňů a pracovních táborů není zcela znám. Velký problém představují vězněné ženy, které byly v táborech znásilňovány, v současné době jsou stále odsunuty státem i vlastními rodinami na okraj společnosti.
Bulharský premiér uvedl, že vztahy s Makedonií dosáhly pokroku
Nová jednání mezi Bulharskem a Makedonií byla zahájena v lednu. Podle bulharského premiéra Bojka Borisova by mělo dojít k dalšímu setkání s jeho makedonským protějškem Nikolou Gruevskim ohledně jednání o smlouvě o přátelství a ekonomických tématech, jako je výstavba dálnice mezi hlavními městy Bulharska, Makedonie a Albánie. V prosinci 2012 Bulharsko zablokovalo po Řecku přístupová jednání Makedonie do EU, a to na základě ne příliš dobrých vztahů Makedonie s Bulharskem, kdy Bulharsko kritizovalo Makedonii za špatné zacházení s makedonskými Bulharci. Rada EU rozhodne o přístupových jednání Makedonie na jaře, zaměří se na vztahy Makedonie s Bulharskem a Řeckem a provedení vnitřních reforem země.
Kosovo se Srbskem si vymění styčné důstojníky
Výměna styčných důstojníků mezi Kosovem a Srbskem, která by měla proběhnout příští týden, je dalším krokem v normalizaci vztahů mezi zeměmi. Srbský důstojník Dejan Pavicevic a jeho kosovský protějšek Lulzim Peci budou dohlížet na provádění klíčových dohod mezi oběma zeměmi pod dohledem EU. Jmenování styčných důstojníků bylo dohodnuto v prosinci 2012 při setkání srbského premiéra Ivici Dacice a kosovského ministerského předsedy Hashima Thaciho. Kosovo na místo termínu styčný důstojník chtělo použít v dohodě slovo velvyslanec, což Srbsko odmítlo, protože neuznává Kosovo jako nezávislý stát.
Srbsko možná nebude muset vyplácet válečné veterány
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Strasbourgu v pondělí rozhodl, že bude možná revidovat svoje rozhodnutí v roce 2009, že válečným veteránům musí být vyplaceno jako náhrada za ušlé mzdy celkem na 22,9 miliónů USD. Skupina válečných veteránu z jižního Srbska žalovala zemi u ESLP za porušení práv a diskriminaci, Srbsko nyní uvedlo, že předložilo ESLP nové důkazy, které by měly právě zajistit revizi dřívějšího rozhodnutí. Přesný počet válečných veteránů v Srbsku není známý, uvádí se počet 500 000 až 700 000 osob.