Nový restituční zákon by mělo Rumunsko přijmout do dubna na základě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Na tisíce bývalých vlastníků podalo dosud kvůli navrácení bývalého majetku u ESLP žalobu, i přes jejich vítězství rumunské úřady verdikt často ignorují. Přijetí nového restitučního zákona by mělo usnadnit proces navrácení majetku plnoprávnému majiteli, v případě, že majetek z nějakého důvodu nebude moci být vrácen, stát finančně odškodní majitele. Finanční kompenzaci plánuje rumunská vláda začít od roku 2017, při čemž počítá s částkou 117,8 miliard USD, nicméně majitelé si budou v tomto případě na finanční odškodnění počkat možná až do roku 2023. Podle odhadů bude řešit nový restituční zákon, v případě jeho přijetí, ale jen na 15 % celkových restitučních nároků.
Archiv autora: Veronika Řezáčová
Srbsko udělilo zesnulému venezuelskému prezidentovi Chávezovi nejvyšší státní vyznamenání
Pro zlepšení vztahů mezi Srbskem a Venezuelou udělil srbský prezident Tomislav Nikolic ve středu posmrtně státní srbské vyznamenání venezuelskému prezidentovi Hugo Chávezovi. Řád srbské republiky je považován za nejvyšší vyznamenání, které může být uděleno pouze nejvyšším státníkům, jako jsou prezident, premiér nebo monarcha. Poradce prezidenta Nikolice Oliver Antic se měl jako prezidentův zplnomocněnec zúčastnit pohřbu bývalého prezidenta Cháveze ve čtvrtek.
Šéfka zahraniční politiky EU se setká s představiteli Kosova a Srbska před dalším oficiálním jednáním
Baronka Catherine Ashton by měla jednat během přístího týdne s představiteli Kosova a Srbska před 7. jednáním o normalizaci vztahů mezi zeměmi v Bruselu, které se má uskutečnit 20. března. Na čtvrtek je naplánováno setkání mezi baronkou Ashton a kosovským premiérem Hashimem Thacim a představiteli politických stran. V pátek by mělo následovat setkání v Bruselu se srbským prezidentem Tomislavem Nikolicem, premiérem Ivicou Dacicem a místopředsedou vlády Aleksanderem Vucicem. Tématem jednání bude pravděpodobně otázka severního Kosova.
Bývalý šéf srbské policie byl znovu jmenován do funkce
Do funkce policejního prezidenta jmenovala srbská vláda ve čtvrtek na příštích 5 let bývalého šéfa policie Milorada Veljovice, který vykonával funkci během let 2006 až 2011. Kvůli jmenování nového policejního prezidenta probíhaly ve vládní koalici od listopadu 2012 dohady, situace byla vyřešena až v únoru, kdy unikly informace o napojení srbského premiéra a lídra Socialistické strany (SPS) Ivici Dacice na zločinecký gang Darka Sarice, SPS poté kandidaturu Veljovice podpořila.
EU opět zablokovala vstup Bulharska a Rumunska do Schengenu
Rada pro spravedlnost a vnitřní věci (JHA) odložila ve čtvrtek žádost obou zemí na vstoupení do schengenského prostoru na konec roku, kdy by se měla oběma žádostmi opět zabývat. Na základě vyjádření JHA by se mělo jednat o postupnou integraci Bulharska a Rumunska do Schengenu, pokud přístup obou zemí bude v prosinci schválen. JHA vyhověla četným námitkám ze strany Nizozemska, Německa a Belgie na přistoupení obou zemí. Podle pravidel o přistoupení do schegenu, je třeba jednomyslného schválení všech 26 členských států, z nichž Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko nejsou členy EU
Bulharsku se nedaří ustanovit prozatimní vládu
Prezident Rosen Plevneliev ve středu uvedl, že se dosud neobjevil nikdo, kdo by byl ochotný a schopný sestavit a vést prozatimní vládu do předčasných parlamentních voleb v květnu. Ve spojitosti s bulharskými protestujícími se objevilo jméno ekonoma Dimitara Ivanova, který by mohl být vhodným kandidátem na post prozatimního předsedu vlády pro politiky i demonstranty. Nicméně některým vadí jeho socialistická minulost. Situace v zemi je dosud nejistá, na základě ankety zveřejněné v bulharských novinách je až 45 % Bulharů připraveno vyjít opět do ulic a demonstrovat.
Bosna chce zachránit státní aerolinky
Bosenský ministr dopravy Enver Bijedic v úterý uvedl, že ministerstvo již pracuje na řešení ohledně dluhu bosenských aerolinií v celkové hodnotě 4,6 miliónů USD rakouské bance Hypo Alpe Adria Bank. Ministr dopravy Bijedic rovněž uvedl, že nabídl bance dohodu, na které by měla získat kolem 9 miliónů USD navíc. Majoritním vlastníkem aerolinií s 51 % je federace Bosna a Hercegovina (BaH), zbylou část vlastní turecké aerolinie, nicméně se před několika měsíci pokusily od bosenských aerolinií a svých závazků distancovat.
Chorvatsko se Slovinskem podepsalo dohodu o bankovním sporu
Chorvatská ministryně zahraničí Vesna Pucic a slovinský státní tajemník Tone Kajzer podepsali memorandum, které by mělo vyřešit otázku ohledně dvacetiletého sporu Ljubljanske banky (LB), kde na 130 000 Chorvatů ztratilo v 90. letech své úspory v celkové hodnotě 226 miliónů USD. Memorandum by mělo platit až do ratifikace smlouvy o přistoupení Chorvatska do EU Slovinskem. Na základě memoranda se Chorvatsko zavázalo pozastavit veškerá soudní jednání ohledně LB a nezačínat žádná nová, Slovinsko by mělo co nejdříve začít ratifikační proces přístupové smlouvy Chorvatska a zůstává tak dosud jedinou zemí, která ratifikaci dosud před vstupem Chorvatska do EU 1. července neschválila.
Nová vláda v entitě Republice srbské bude možná zahrnovat i stranu Bosňáků
Premiérka Zeljka Cvijanovic nabídne 1 ministerstvo ve vládě bosenské Straně demokratické akce (SDA). Podle médií by se novým bosenským ministrem v entitě mohl stát Dzevad Mahmutovic. Rozhodnutí premiérka oznámila po setkání své strany Aliance nezávislých sociálních demokratů (SNSD) s koaličními partnery Socialistickou stranou (SP) a Demokratické lidové unie (DNS). Premiérka Cvijanovic byla jmenována prezidentem Republiky srbské Miloradem Dodikem 27. února.
Chorvatsko a Srbsko vytvoří společnou komisi na hledání pohřešovaných osob
Vedle zmizelých osob by se měla komise zabývat majetkovými otázkami, společnými žalobami a stíháním válečných zločinců. V pondělí se na spolupráci dohodla chorvatská ministryně zahraničí Vesna Pucic se svým srbským protějškem Ivanem Mrkicem. Dalším bodem jednání mezi státníky byla vzájemná podpora při přistoupení obou zemí do EU. Vztahy mezi Chorvatskem a Srbskem byly ještě v nedávné době napjaté, v současné době se snaží země navázat vzájemný dialog.
V neděli vyšlo do ulic na 100 000 Bulharů
Po celé zemi se uskutečnily protesty proti špatné politické a hospodářské situaci a vysoké nezaměstnanosti, která činí 12,4 %. Největší účast byla zaznamenána v přístavním městě Varna, kde se zúčastnilo protestů na 50 000 až 70 000 obyvatel. Ve Varně se před 2 týdny pokusil upálit Plamen Goranov, přirovnávaný bulharskými médii k Janu Palachovi, který dnes na následky popálení zemřel. Po rezignaci vlády se požadavky demonstrantů rozšířily o změnu volebního práva, zákaz jednostranných změn úrokových sazeb z úvěru a další bankovní opatření. Jednání mezi bulharským prezidentem Rosenem Plevnelievem a zástupci demonstrantů a odborů skončila v pátek neúspěchem.
Německo po vzoru dalších zemí plánuje vetovat přístup Bulharska a Rumunska do Schengenu
Poté, co německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich uvedl, že Německo má v plánu zablokovat přístup Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru, rumunská vláda v neděli reagovala, že chce od všech zemích, které mají v plánu zamezit vstupu Rumunska do Schengenu, znát všechny argumenty pro možná zablokování. Jednání Rady EU mezi ministry vnitra a spravedlnosti by se mělo odehrát ve čtvrtek v Bruselu.
V Makedonii se rozpoutaly demonstrace
Na stovky demonstranců se v sobotu zúčastnily demonstrací ve Skopji v Makedonii na protest proti davovým útokům ze stran Makedonců na Albánce v pátek, kdy byl jmenován ministrem obrany bývalý partyzánský albánský velitel Talat Xhaferi během války mezi makedonskou vládou a albánskými povstalci z Národní osvobozenecké armády (UCK). Podle makedonské policie bylo na 15 lidí zraněno, a to hlavně z řad policistů. Ještě během sobotního večera bylo napětí mezi makedonskými etniky i nadále vysoké.
Chorvatský prezident vyhlásil datum voleb do Evropského parlamentu
Volby do Evropského parlamentu (EP) by se měly uskutečnit 14. dubna, Chorvatsko může po svém vstupu do EU 1. července poslat 12 poslanců do EP. Poslanci, kteří budou zvoleni v chorvatských volbách do EP, by měli do regulérních voleb EP, které se mají uskutečnit na jaře 2014, setrvat ve svých dosavadních funkcích. Ze strany vrcholných politiků nicméně panují obavy, zda Chorvatsko plánovanými volbami do EP nepoškodí svoji pověst vzhledem k tomu, že není jisté, jak velká účast chorvatských obyvatel může být.
Generál osvobozený v Haagu se vrátil do Srbska
Srbský generál Momcilo Perisic po osvobození Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) se navrátil v pátek do země. Na tiskové konferenci po příletu do Bělehradu Perisic prohlásil, že se dostavil k soudu projednávaném ICTY proto, aby dokázal svoji čest a charakter a ochránil své blízké. Na letišti Perisice očekávali zástupci z ministerstva spravedlnosti a obrany a z Národní rady pro spolupráci s ICTY.
Bývalá chorvatská premiérka byla vyloučena ze strany za kritiku současného lídra
Expremiérka Jadranka Kosor byla vyloučena za poškození dobré pověsti Chorvatské demokratické unie (HDZ) poté, co kritizovala způsob vedení HDZ současného lídra Tomislava Karamarka. Podle vyjádření expremiérky Kosor se dopustila HDZ jejím vyloučením protiprávního jednání. Bývalá premiérka působila jako předsedkyně HDZ do května 2012, kdy byla nahrazena pravicovějším a méně proevropským Karamarkem.
V Bulharsku se pravděpodobně uskuteční nové parlamentní volby
Bulharský prezident Rosen Plevneliev ve čtvrtek oznámil, že parlamentní volby se uskuteční 12. května. Pokud třetí největší bulharská strana Hnutí za práva a svobodu (MRF) etnických Turků odmítne sestavit úřednickou vládu, měla by tak mít podle prezidenta Plevnelieva volební komise dostatek času na přípravu voleb. Pravděpodobně poslední zasedání rezignující vlády expremiéra Boika Borisova proběhne v pátek. Kritici dosavadní vlády poukazovali v minulých dnech na urychlená přijetí rozhodnutí vládou o zamítnutí dostavby jaderné elektrárny v Belene, zakázání staveb v přírodních rezervacích poblíž Černého moře a snížení cen elektřiny v březnu.
Entita Republika srbská má novou předsedkyni vlády
Po rezignaci dosavadní vlády ve středu v Republice srbské (RS) v Bosně jmenoval prezident entity Milorad Dodik na místo premiéra Alexandra Dzombice novou předsedkyni vlády Zeljku Cvijanovic, která je považována za jednu z nejbližších spolupracovnic prezidenta Dodika. Nová premiérka uvedla, že novou vládu bude jmenovat co nejdříve, následně ji musí schválit i parlament SR.
Rumunsko řeší problém s přeplněnými věznicemi
Především přeplněnost, špatné stravovací podmínky a nedostatečná lékařská péče jsou v rumunských věznicích problémem, vláda ročně vynakládá na chod věznic kolem 53,7 miliónů USD, což vychází denně na 1 vězně asi 143 USD. V současné době obývá rumunské věznice na 31 800 vězňů, přičemž před 5 lety jich bylo ještě na 27 000. Přestože se do jisté míry situace za posledních 20 zlepšila, vězňové stále žijí často v podmínkách, které podle serveru Balkan Insight nejsou v souladu se západními normami.
Bulharský parlament zamítl rozhodnutí referenda o dostavbě jaderné elektrárny
Poté, co se 61 % voličů, z celkové 20 % volební účasti, vyslovilo v celostátním referendu pro dostavbu jaderné elektrárny v Belene, se návrh vrátil zpět na projednání do parlamentu. Ve středu byl přesto projekt Belene pravicovou Modrou koalicí a vládní stranou GERB odmítnut. GERB již jednou v březnu 2013 odmítla návrh na dostavbu elektrárny, na což reagovala žalobou ruská firma Rosatom k Mezinárodnímu arbitrážnímu soudu v Paříži. Práce na elektrárně začaly již v 80. letech, výstavba 2. elektrárny v Belene byla zastavena kvůli protestům ničení životního prostředí a nedostatku financí. Od roku 2009, kdy potencionální investor, německá firma RWE, měl získat za investici 2,6 miliardy USD 49% podíl v elektrárně a na poslední chvíli od projektu odstoupil, je budoucnost ohledně elektrárny nejistá.
Bosna a Černá Hora podepíší brzy smlouvu o hranicích
V úterý se sešel bosenský předseda vlády Vjekoslav Bevanda se svým protějškem z Černé Hory Milem Djukanovicem, aby projednali sporné území na hranicích mezi zeměmi, nicméně nikdo přesně neví, kde se na 240 kilometrů dlouhé hranici sporné území přesně nachází. Kromě sporného území státníci jednali o zlepšení hospodářské situace v zemích, společné infrastruktury a možnostech prohloubení obou zemí v evropské integraci.
V Bosně byl přijat zákon o posunutí sčítání lidu na říjen
Bosenský parlament přijal v úterý zákon, který posune o 6 měsíců sčítání lidu na říjen. Zákon byl přijat na základě návrhu Rady ministrů důsledkem technických problémů v bosenském statistickém úřadu. Sčítání lidu v Bosně se uskuteční poprvé od války za nezávislost v letech 1992 až 1995, poslední sčítání se uskutečnilo v roce 1991.
V entitě Republice srbské v Bosně rezignuje vláda
Na základě dohody mezi prezidentem entity Republiky srbské (RS) Miloradem Dodikem a dosavadním premiérem Aleksandarem Dzombicem složí současná vláda mandát ve středu, kdy by měl být zároveň ustanoven nový premiér RS, nicméně někteří dosavadní ministři budou moci setrvat na svých postech. V současné době disponuje vládní Aliance nezávislých sociálních demokratů (SNSD) 12 pozicemi ve vládě, koaliční partneři Lidově demokratická aliance (DNS) a socialisté mají každá po 2 postech. Nový kabinet bude muset schválit Parlament RS Národní shromáždění. Rezignace vlády byla zapříčiněna špatnou ekonomickou situací a vysokou nezaměstnaností.