Ve francouzském městě Élancourt na předměstí Paříže zapálili protestující proti zákazu zahalování se na veřejnosti 20 automobilů a několik popelnic. Útoky se odehrály během sobotní noci a policie kvůli výtržnostem zadržela čtyři lidi. Nepokojů se účastnilo 50 lidí. Proti policii demonstranti použili také Molotovovy koktejly, avšak k žádným zraněním nedošlo. Již v pátek v noci zaútočilo přibližně 250 lidí na policejní stanici v nedalekém městě Trappes. Incident byl reakci na zadržení muslimského muže, který byl zadržen poté, co napadl policistu, který udělil pokutu za zahalení jeho ženě. Zákon zákazu zahalování platí ve Francii od roku 2011 a ten, kdo si v zemi zahalí obličej šátkem nebo kuklou může dostat pokutu až 200 USD a nařízení kurzu občanské nauky. Trest i pokuta jsou dvojnásobné, pokud se jedná o nezletilou dívku. Tato opatření jsou namířena především proti muslimům.
Archiv štítku: bezpečnost
V Řecku vypukla stávka proti plošnému propouštění státních zaměstnanců
V Aténách a dalších řeckých městech se konají demonstrace, jejichž heslem je „Generální stávka – jsme lidé, ne čísla“. Stávka je reakcí na plánované rušení míst ve státních podnicích a společnostech s účastí státu. Do konce roku 2014 má o zaměstnání přijít 15 000 lidí, z nichž by 4 000 měly dostat výpověď ještě v roce 2013. Nezaměstnanost v Řecku se již tak přiblížila k hranici 28 %. O generální stávku se zatím nejedná, protože plně nezasáhla všechna odvětví. Avšak stávka zasáhla celou zemi, ve státních nemocnicích se lidé dočkají pouze bezodkladné péče, řada muzeí a památek zůstává uzavřena, stojí i některé linky autobusové hromadné dopravy. Do stávky se také zapojili na čtyři hodiny novináři a zaměstnanci řízení letového provozu na vnitrostátních linkách. Podle řeckých aerolinií se z toho důvodu neuskutečnilo kolem 30 letů. Hotely, banky, trajekty, taxislužby a aténské tramvaje a metro se do stávky zapojit nechystají, letecký provoz mezi Českou republikou a Řeckem fungoval bez problémů. O mírnějším úsporném opatření chce parlament hlasovat ve středu.
V Irsku vznikly snahy o obnovení Irské republikánské armády
Osm lidí podezřelých ze zakládání nové Irské republikánské armády (IRA) zatkla irská policie. IRA byla extremisticky katolická teroristická organizace, která v minulosti páchala atentáty proti protestantům a britským ozbrojeným složkám. Jejím cílem bylo odtrhnout Severní Irsko od Velké Británie. U protiteroristického soudu byli zatčení obviněni z příslušnosti k frakci zvané Nová aliance IRA. Spolu s nimi bylo také zabaveno množství výbušnin. Většina zatčených jsou patrně členy hnutí Pravá IRA, které se od IRA odštěpilo v roce 1998 na protest proti souhlasu IRA s dohodou o mírovém uspořádání Severního Irska. Pravá IRA poté oznámila pokračování v teroristických akcích – například v roce 2009 zabila dva britské vojáky.
Ruská nosná raketa se po startu zřítila a explodovala
Ruská nosná raketa Proton-M, která měla vynést modernizované družice Glonass-M ruského navigačního systému Glonass, se v úterý krátce po startu z kazachstánského kosmodromu Bajkonur zřítila a explodovala. Ruská kosmická agentura Roskomos uvedla, že nedošlo k žádným zraněním ani škodám v místě dopadu. Úřady však vyzvaly obyvatele okolních obcí, aby nevycházeli z budov, protože hrozí nebezpečí úniku silně toxického paliva do ovzduší a do okolní půdy. Příčina nehody dosud není známa. Proton-M se vznesl v přesně stanovený čas, ale sedmnáct vteřin po startu však došlo k havarijnímu vypnutí motorů. Raketa se ostře odklonila od stanovené letové dráhy, začala klesat a ještě ve vzduchu se rozpadat. Dopadla 2,5 kilometru od kosmodromu a explodovala.
Rusko posiluje své kosmické a letové bojové prostředky
Velení ruské armády rozhodlo posílit obranu hlavního města Moskvy a blízkého okolí před raketovým útokem. V okolí metropole byly rozmístěny 4 nové radary, které jsou schopné ubránit Moskvu před útokem ze všech směrů. Tato ochranná opatření by měla být do konce roku zvýšena ještě o novou baterii protiraket S-400 Triumf. Radary mají zachytit nepřátelské rakety s plochou dráhou doletu 600 kilometrů a chránit budou nejvyšší vojenské a politické vedení a také hlavní energetické a průmyslové objekty v metropoli. Podobné vybavení by se mělo brzy dostat i ostatním regionálním útvarům protivzdušné obrany. Pod vedením Kremlu probíhá od počátku roku série leteckých a raketových manévrů, které mají vyvrcholit rozsáhlým vojenským cvičením zvaným „Západ 2013“.
Zaměstnanci britského listu News of the World neuspěli s odvoláním v kauze nelegálních odposlechů
Bývalí šéfredaktoři britského listu News of the World, Rebeka Brooksová a Andy Coulson, rovněž bývalý mluvčí britského premiéra Davida Camerona, a jejich bývalí podřízení James Weatherup, Stuart Kuttner a Ian Edmondson neuspěli s odvoláním u odvolacího soudu. Jednalo se o poslední možný pokus zrušit obvinění a zastavit jejich stíhání v kauze nelegálních odposlechů. Odvolání ale soudce definitivně odmítl a pětice v září stane před soudem. Skandál vypukl v roce 2011, kdy se ukázalo, že New of the World nechal odposlouchávat hlasovou schránkou unesené třináctileté dívky. Situace otřásla britskou mediální i politickou scénou a list News of the World by zrušen.
Francouzský soud potvrdil doživotí pro teroristu Sáncheze
Francouzský odvolací soud potvrdil doživotní vězení pro venezuelského teroristu Ilyicha Ramíreze Sáncheze, který je známý pod přezdívkami Carlos nebo Šakal. Sánchez spáchal ve Francii v roce 1975 trojnásobnou vraždu a v letech 1982 a 1983 čtyři atentáty. V prvním případě se jednalo o zabití dvou policistů a policejního informátora, ve druhém pak o čtyři vražedné útoky s 11 mrtvými a 150 raněnými. Za všechny činy byl odsouzen na doživotí. V roce 1975 se Sánchez stal jedním z nejhledanějších teroristů kvůli zorganizování únosu 60 lidí, včetně 11 ministrů vídeňského kongresu Organizace zemí vyvážející ropu (OPEC). Od té doby se účastnil dalších mnoha teroristických akcí, jako byl únos francouzského letadla do ugandského Entebbe v roce 1976, dále je podezříván z účasti na masakru izraelských sportovců na olympijských hrách v Mnichově v roce 1972. V 70. a 80. letech se ukrýval v několika tehdy komunistických zemí. V roce 1994 byl zadržen v Súdánu a předá francouzským úřadům.
Policie začala protestující v Turecku zatýkat
V úterý zahájila turecká policie další vlnu zatýkání v řadě měst, včetně Ankary a Istanbulu. Zatýkání je reakcí turecké vlády na stále pokračující protivládní protesty. Podle tamních médií byly při raziích v bytech a na dalších místech zadrženy desítky lidí, podle agentury AFP jsou zatýkáni hlavně členové a přívrženci menší levicové Socialistické strany utlačovaných, která je v současnosti v protestech a jejich organizování jedna z nejaktivnějších. Protesty se neuklidnily ani po slibu tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana, že o osudu úprav parku Gezi rozhodne soud. Kabinet rovněž naznačil možnost uspořádat v Istanbulu o stavbě referendum, avšak tomu protestující příliš nevěří.
Proti tvrdému zásahu turecké policie vyrazily na protest desetitisíce lidí
Po sobotním zákroku turecké policie vodními děly a slzným plynem proti demonstrantům v istanbulském parku Gezi vyrazily na protest do ulic Istanbulu desetitisíce lidí, kteří stavěli barikády a zakládali ohně. Střety pokračovaly až do nedělního rána, desítky až stovky lidí utrpěly zranění. Demonstranti v Istanbulu si získali podporu tisíců lidí v Ankaře a Izmiru. V Istanbulu se v neděli dopoledne koná mítink vládní strany na podporu tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana.
Turecká policie zasáhla proti demonstrantům slzným plynem a vodními děly
Turecká policie v sobotu večer použila k zásahu proti protestujícím v parku Gezi u Taksimského náměstí v Istanbulu vodní děla a slzný plyn. Protestující táboří ve stanech v parku Gezi již přes dva týdny. Policisté při zásahu zničili transparenty a nastříkali do stanů slzný plyn. Podporu protestujícím projevili obyvatelé okolních čtvrtí boucháním na hrnce a pánve, projíždějící řidiči troubili na klaksony. Krátce před zásahem turecký premiér Recep Tayyip Erdogan varoval protestující a vyzval je k opuštění prostoru. Další podobný zásah uskutečnila turecká policie v sobotu dopoledne v Ankaře, kde vodními děly a slzným plynem rozehnala demonstranty, kteří v hlavním městě u sídla parlamentu vybudovali barikády.
Turecká vláda vyzývá demonstranty k odchodu, je za to kritizována
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan ve čtvrtek pohrozil posledním varováním demonstrantům okupující park v centru Istanbulu, o který vedou obě strany spor kvůli developerskému projektu. Turecký ministr vnitra Muammer Güler opětovně vyzývá demonstranty, aby park opustili. Evropský parlament většinově tureckou vládu odsuzuje za vyhrocování situace a vydal dnes nezávaznou rezoluci, v níž vyjádřil obavy nad použitím přehnané síly tureckých bezpečnostních sil proti demonstrantům. Spojené státy americké tureckou vládu upozornily, že by měla dodržovat svobodu slova a shromažďování.
Evropský parlament podpořil přísnější kontroly v Schengenu
Evropský parlament v úterý podpořil dočasné obnovení hraničních kontrol mezi státy, které jsou členy tzv. schengenského prostoru volného pohybu. Po změně budou možné v zemích namátkové kontroly, návrh je rovněž na střežení vnější hranice země, pokud to sousední stát dostatečně nedělá na vnější hranici schengenského prostoru. Tento návrh vznikl jako reakce na aktuální problémy, konkrétně na spor Itálie s Francií kvůli přílivu uprchlíků ze severní Afriky během tzv. arabského jara. Dalším problémem je příliv Turků, kteří do Evropy pronikají přes Řecko. Návrh byl schválen unijními ministry vnitra.
Čína a Rusko zahájily desetidenní společné vojenské cvičení
Čína a Rusko v úterý oficiálně zahájily desetidenní obranné cvičení, které se uskutečnilo v Pekingu. Na 46 vojáků z jednotky „Sněžný leopard“, anti-teroristického elitního týmu Čínské lidové armády a 29 příslušníků ruské jednotky zvláštního nasazení se zúčastnili společných cvičných operací, jejichž hlavním cílem je zdokonalení se v úkolech pozemních operací a taktice. Kromě společných cvičných operací ještě probíhají vojenská cvičení ve střelbě, simulaci záchrany rukojmí a přepadávání teroristických základen. Oba státy už společné vojenské cvičení provedly, naposledy v roce 2007.
Kancléřka Angela Merkelová přislíbila další pomoc postiženým povodněmi
V Německu Labe překonalo povodňové rekordy, v Sasku-Anhaltsku protrhlo na několika místech hráze. V Drážďanech se již situaci uklidňuje, město Lauenburg ve Šlesvicko-Holštýnsku zahájilo evakuaci. V současné době je nejvíce postiženo Braniborsko, které v pondělí navštívila německá kancléřka Angela Merkelová a přislíbila další finanční pomoc. Povodně komplikují železniční dopravu, dochází k výrazným zpožděním vlaků kvůli objízdným trasám, mimo provoz je trať mezi Berlínem a Hannoverem i Frankfurtem.
Švýcarsko zpřísní azylovou politiku
Ve Švýcarsku voliči podpořili drtivou většinou 80 % kontroverzní krok ke zpřísnění azylových restrikcí. Podle nových pravidel není vojenská dezerce důvodem pro udělení azylu a lidé nyní nemohou žádat o azyl prostřednictvím švýcarských ambasád v zahraničí. V současnosti žádá o azyl ve Švýcarsku 48 000 lidí. Dosud Švýcarsko udělovalo azyl dvakrát více, než je evropský průměr, což vyvolalo výrazný růst imigrace, který začal švýcarskou veřejnost znepokojovat.
Britská vláda shromažďuje internetová data o svých občanech
Britská vláda přiznala, že její odposlouchávací centrála Government Communications Headquaters (GCHQ) shromažďuje internetová data o občanech Velké Británie. Ovšem podle britského ministra zahraničí Williama Haguea se vše odehrává v mezích zákona a systém zajišťuje rovnováhu mezi svobodami a ochranou soukromí osobo a mezi bezpečností země. Palčivou a stále nezodpovězenou otázkou je přístup GCHQ k americkému špionážnímu programu Prism, který britské zpravodajské službě umožňuje získávat soubory a emaily firem sídlících mimo území Velké Británie například z Googlu, Skypu nebo Facebooku. V pondělí bude celá záležitost na programu dolní sněmovny britského parlamentu.
Občané Venezuely se cítí v zemi nejméně bezpečně ze 134 států světa
Studie společnosti Gallup odhalila, že občané Venezuely se z obyvatelů 134 zemí světa ve své vlasti cítí nejméně bezpečně. Na druhém místě se umístila Jihoafrická republika. Na otázku, jestli se lidi cítí bezpečně, když v noci kráčejí po ulicích, odpovědělo až 74 % z dotázaných venezuelských respondentů negativně. Další latinskoamerická země na seznamu je Dominikánská republika, která se celkově nachází na 7. místě s 60 % záporných odpovědí na výše položenou otázku. Ze španělsky mluvících zemí se nejbezpečněji cítí obyvatelé Španělska, kde kladně odpovědělo až 78 % respondentů.
Peru podepsalo dohody o bezpečnostní spolupráci s Francií
Vlády Peru a Francie v neděli podepsaly 2 dohody o spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany. Za Peru dokumenty podepsal ministr obrany Pedro Cateriano a za Francii ministr Kader Arif. Ministr Cateriano se v souvislosti s dohodami vyjádřil, že jejich uzavření dokazuje nadstandardní stupeň vztahů mezi Peru a Francií, které si dobře rozumějí v oblasti obrany. Ministr Arif během svého pobytu v Peru navštívil několik státních a vzdělávacích institucí a taky byl přijat prezidentem Ollantem Humalem.
Spojené státy americké a Kolumbie diskutovaly o spolupráci a bezpečnosti
Ministr obrany Spojených států amerických Chuck Hagel se setkal s ministrem obrany Kolumbie Juanem Carlosem Pinzónem v Pentagonu ve Washingtonu, aby společně prodiskutovali otázky bezpečnosti a spolupráce mezi oběma zeměmi. Ministr Hagel ocenil pokroky, které Kolumbie dělá ve vyjednáváních s povstaleckou organizací Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Navíc ministři Hagel a Pinzón probrali možnosti budoucí spolupráce mezi armádou Spojených států amerických a Kolumbie v projektech regionální obrany. Toto setkání se uskutečnilo před bilaterálním jednáním představitelů obou států, které je naplánované v blízké budoucnosti.
V Iráku se konaly provinční volby
Téměř 14 milionů Iráčanů mohlo v sobotu volit ve volbách do provinčních rad. Dle BBC více než 8 000 kandidátů soutěžilo o 378 křesel. Ve dvou provinciích byly volby odloženy, protože zde nemohla být zajištěna bezpečnost. Výsledky voleb ukážou i podporu stran před parlamentními volbami, které budou v roce 2014. Volební účast by měla být kolem 50 % a výsledky voleb budou známy až za několik dní. Poprvé od odchodu amerických vojáků ze země nad bezpečností dozorovaly irácké síly. Volby byly doprovázeny zvýšeným násilí, ale jen několik útoků se stalo přímo ve volební den. Voliči byli před vstupem do volebních místností prohledáváni dvakrát. Podle analytiků jsou volby testem, zda je v Iráku politická stabilita po 10ti letech od svrhnutí režimu prezidenta Saddáma Husajna v roce 2003.
Saúdská Arábie buduje plot na hranici s Jemenem
Plot o délce 1 800 kilometrů má stát po celé délce společné hranice: od pobřeží Rudého moře k hranicím s Ománem. První část plotu na pobřeží Rudého moře je již hotova. Podle příslušníka saúdskoarabské pohraniční stráže plukovníka Hamed al-Ahmariho se bezpečnostní situace na vzájemné hranici dramaticky zhoršila po odstoupení dlouholetého jemenského prezidenta Ali Abdullaha Saleha. Podle plukovníka Ahmariho se z chudého Jemenu do Saúdské Arábie pokouší přejít tisíce imigrantů, drogových pašeráků a obchodníků se zbraněmi. Střety saúdskoarabské pohraniční stráže s těmito ozbrojenými pašeráky si v poslední době vyžádal životy 5 saúdskoarabských pohraničníků. Saúdská Arábie se v současné době snaží snížit podíl cizinců v ekonomice, což silně dopadá právě také na Jemence.
Náboženské konflikty v Barmě může ukončit vláda práva
Opoziční vůdkyně Aung San Suu Kyi prolomila více než dvoutýdenní mlčení o nedávném náboženském násilí a promluvila k vůdčím osobnostem muslimské menšiny. Na jednání s představiteli islámských organizací v sídle Národní ligy pro demokracii prohlásila, že „klíčem k řešení problému je nastolení vlády práva a garance bezpečnosti lidu“. Chce zajistit, aby barmská justice přistupovala ke všem stejně a především spravedlivě. Podle muslimských vůdců, kteří se zúčastnili jednání, přislíbila Suu Kyi snahu o posílení právního státu v Barmě, jedině tak lze totiž zajistit potřebnou vládní ochranu menšinám, v tomto případě muslimským komunitám. Aung San Suu Kyi v dolní komoře barmského parlamentu zastává funkci předsedkyně Výboru pro právní stát. I přes ujištění daná muslimským vůdcům se však Suu Kyi nevyhnula kritice, je jí vyčítána údajná neochota angažovat se ve věci náboženských konfliktů a ochrany lidských práv i pro menšiny, kritici tím míří především na situaci Rohingyjských muslimů, kterým vláda dlouhodobě upírá barmské občanství.
Objevují se další důkazy proti exprezidentovi Mubarakovi
Před káhirským soudem opět stanul bývalý egyptský prezident Husní Mubarak. Soud přišel s novými důkazy, které „hovoří“ proti ex-prezidentovi. Vrchní prokuratura získala 700 stránek materiálu dokládajicího, že bylo použito hrubé síly proti demonstrantům před 2 lety. Nové spisy se týkají i někdejšího ministra vnitra Habiba El-Adlyho a jeho 6 pobočníků. Informace nasbíral vyšetřovací výbor spolu s jeho předsedou a současným prezidentem Mohammadem Mursím. V listopadu minulého roku nechal prezident Mursí schválit změnu v zákoně, v němž je možné znovuotevření případů, ve kterých dojde k obvinění z vraždy, pokusu či těžkému ublížení na zdraví a další zločiny páchané minulým režimem.