Podle amerického ministerstva financí byly uvaleny sankce na Ali Ibrahim al-Watfa, Abbase Loutfe Fawaze, Ali Ahmad Chehade a Hicham Nmer Khanafer za vyjednávání se zástupci Hizballáhu, jehož mají USA na seznamu teroristických skupin. Pro Hizballáh měli muži v západní Africe, konkrétně v Sierra Leone, Senegalu, Pobřeží slonoviny a Gambii, rekrutovat nové členy. Podle USA je dlouhodobým spojencem Írán, který negativně ovlivňují finanční sankce kvůli jeho údajnému jadernému programu. Hizballáh také podle USA rozšiřuje svou působnost z Blízkého východu do Afriky, Bulharska nebo Thajska.
Archiv rubriky: TR
Umělci a aktivisté protestovali proti vlivu islamistů na Ministerstvu kultury Egypta
V úterý se umělci a aktivisté shromáždili před Ministerstvem kultury v Káhiře, aby vyjádřili svůj nesouhlas s obsazováním míst na ministerstvu. Režisér a levicový politik Khaled Youssef řekl, že ministr Alaa Abdel-Aziz dosazuje na místa lidi, kteří jsou loajální prezidentovi Mursimu a budou provádět úkoly dle pokynů Muslimského bratrstva, aby zničili egyptskou kulturu. Ministerstvo to popírá. Protestující se následně střetli s islamisty, kteří přišli vyjádřit podporu ministrovi. Obě strany na sebe křičely slogany a házely kameny. Museli zasáhnout policisté. Tři z nich a několik demonstrantů bylo zraněno.
Malijská vláda a Tuaregové dosáhli příměří, volby by se měly uskutečnit v červenci
Obě strany se shodly „v principech“ a uzavřely příměří, které umožní uskutečnit plánované volby v červenci. Jednání začalo v sobotu v hlavním městě sousední Burkiny Faso, sporem mezi Tuaregy a malijskou vládou je oblast na severu země Kidal, která byla navzdory vojenské operace mezinárodního společenství stále pod kontrolou tuarežské MNLA. Tuaregové žádají větší politickou autonomii pro region. Dohoda by měla umožnit vytvoření komise, v níž budou zastoupeny obě strany a která bude monitorovat bezpečnosti oblasti. Volby by se mě uskutečnit 28. července a měl by tak být dokončen přechod od vojenské k civilní vládě.
Pod autem italského velvyslanectví v Libyi byla nalezena bomba
V libyjském hlavním městě Tripolisu zaparkovalo auto s italskými diplomaty, když si řidič všiml zařízení. Byla zavolána policie, která oblast vyklidila, a bomba explodovala. Poškodila auto, ale nikdo nebyl zabit ani zraněn. Podle Itálie bude muset být zvýšena bezpečnost pro italské diplomaty a pokus o bombový útok musí být vyšetřen. V dubnu vybuchla bomba v autě před francouzským velvyslanectvím v Tripolisu. Zranila dva strážné.
Dva kandidáti na prezidenta Íránu odstoupili před volbami
Konzervativní bývalý předseda parlamentu Gholam-Ali Haddad-Adel oznámil, že odstupuje z voleb v pondělí. Reformní bývalý víceprezident Mohammad Reza Aref oznámil stejné rozhodnutí o den později. Haddad-Adel je blízký poradce ajatolláha Chameneí a byl jedním ze tří tzv. Principlist, skupiny konzervativních kandidátů. Haddad-Adel vyzval voliče, ať volí jedno z Priciplist, tedy starostu Teheránu Mohammada Baqer Qalibaf či bývalého ministra zahraničí Ali Akbar Velayat. Bývalý víceprezident Aref řekl, že dostal doporučení od bývalého prezidenta Chatamí, že by jeho setrvání ve volbách nebylo účelné. Řekl, že lidé by se měli zúčastnit voleb, ale nepodpořil žádného kandidáta. Nicméně Aref je spojován s umírněným duchovním Hassan Rohani, který zůstává mezi kandidáty na prezidenta.
Čínské firmy jsou největšími investory v USA
Čínské firmy patří k největším investorům ve USA, tvrdí americká zpravodajská agentura Reuters. Čínské investice v USA za část letošního roku zatím činí 10,5 miliard USD. Největší objem z této částky činí fůze a akvizice čínských a amerických firem. Čínské firmy ve USA investují především do softwarových firem, do oblasti výroby počítačových komponentů, do strojního průmyslu a v neposlední řadě také do oblasti farmakologie. K podpoře čínských zájmů ve USA přispívá i fakt, že čínští vládní i regionální představitelé hojně navštěvují USA a vyhledávají investiční příležitosti a setkávají se s potenciálními investory.
Francouzský prezident vyzývá k vyřešení sporů mezi EU a Čínou v oblasti obchodu
Francouzský prezident Francois Hollande ve svém sobotním prohlášení řekl, že EU musí bezpodmínečně vyřešit své obchodní neshody s Čínou ohledně zavedení antidumpingových opatření, vztahující se na dovoz solárních panelů z této asijské země. Francouzský prezident své stanovisko zveřejnil několik dní poté, co jeho země kritizovala podobná antidumpingová opatření, která čínská vláda zavedla na importovaná vína, což se citelně dotýká právě vín francouzských. Prezident Hollande svůj projev přednesl v rámci konference s japonskými podnikateli v Tokiu. Francouzský prezident zároveň vyzval k větší spolupráci mezi EU a Čínou.
OSN nemůže přijmout ruskou nabídku pro misi na Golanských výšinách
OSN řekla, že nemůže akceptovat ruskou nabídku, že jeho vojáci nahradí odcházející rakouské v mírové misi na Golanských výšinách, protože dohoda mezi Izraelem a Sýrii brání, aby stálý člen Rady bezpečnosti OSN byl přítomen u jednotek na Golanských výšinách. Mluvčí OSN dodal: „Vážíme si úvahy, že Ruská federace dala nabídku, že poskytne vojáky na Golany.“ Britský velvyslanec u OSN Mark Lyall Grant, který tento měsíc předsedá Radě bezpečnosti řekl, že by jednotka měla zůstat na místě, i když bude mít nižší počet vojáků. Budou hledat vojáky v jiných zemích.
Vztahy mezi Zimbabwe a Mezinárodním měnovým fondem se zlepšují, souhlasil s monitoringem
Od roku 2003 byly vztahy mezi Zimbabwe a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) napjaté, důvodem byly nesplacené půjčky ze strany jihoafrické země. V pátek MMF souhlasil, že bude monitorovat zimbabwské ekonomické programy do konce letošního roku, jde o první z kroků pro snížení dluhů za poplatky za včasné nesplacení splátek ve výši miliard USD. Zahraniční dluh země se pohybuje kolem 10,7 miliard USD, ekonomika Zimbabwe již dekádu stagnuje a obyvatelstvo čelí hyperinflaci. Ekonomika se mírně stabilizovala v roce 2009, kdy byla uzavřena dohoda o společné vládě mezi dvěma hlavními politickými stranami.
Ministr Kerry se vrátí na Blízký východ v příštím týdnu kvůli obnově mírových rozhovorů
Americký ministr zahraničí John Kerry přijede pravděpodobně mezi 11. a 12. červnem do Izraele a Palestiny kvůli snaze obnovit mírové rozhovory, které byly přerušeny v roce 2010 kvůli neshodám ohledně osadníků. Bude se jednat o jeho pátou návštěvu ve funkci. V březnu poznamenal vysoce postavený americký úředník, že USA dávají dva měsíce usilovné práce na obnovu rozhovorů a pak, když to bude bezvýsledné, to opustí. Jak poznamenal ministr Kerry již dříve, čas se krátí. Jak Izrael, tak Palestina jsou pesimističtí. Obě strany se navzájem obviňují ze selhání rozhovorů. Palestinci chtějí zmrazení izraelské výstavby osad. Izraelci říkají, že jednání má být bez předchozích podmínek. Ministr Kerry se snaží prolomit patovou situaci.
Egypt se obává výstavby hráze v Etiopii
Etiopie staví vodní elektrárnu na jednom z přítoku Nilu, který zásobuje vodou Egypt. Elektrárna má stát 4,7 miliardy USD a má být schopna vytvořit elektřinu jako 6 jaderných elektráren. Celkově chce Etiopie investovat do výstavby elektráren na řekách více než 12 miliard USD a stát se tak hlavním vývozcem elektřiny v Africe. Egypt se obává, že výstavba hrází bude mít velký vliv na jeho zdroj vody. Analytici řekli, že spory o vodu, které jsou mezi zeměmi po celá desetiletí, by mohly přerůst do války. V pondělí byli vysocí představitelé Egypta zachyceni na kameru, aniž by o tom věděli, jak mluví o tom, že Egypt musí donutit Etiopii, aby přestala s výstavbou hráze. Krajním řešením je hráz zničit, řekl předseda salafistické strany al-Nour Younis Makhyoun. Za tyto projevy se dosud nikdo z přítomných neomluvil. Etiopská strana se nevyjádřila.
Qusair je pod kontrolou syrské vlády
Po dvou týdnech těžkých bojů převzala syrská armáda a její spojenci z Hizballahu kontrolu nad pohraničním městem Qusair. Jedná se o těžkou porážku povstalců, kterých v boji o město zemřelo již 500 a dalších 1000 je zraněných. „Kdo ovládá Qusair, ovládá centrum země, kdo ovládá centrum země, ovládá celou Sýrii“, řekl brigádní generál syrské armády Yahya Suleiman. Červený kříž doufá, že získá přístup do Qusairu, kde dle jeho informací čeká na pomoc 1500 zraněných. Nyní se syrská vojska přesunou do severní provincie Aleppo, které je skoro rok z velké části v rukou povstalců.
NATO bude diskutovat o výcviku bezpečnostních složek Libye
Ministři obrany NATO budou kvůli vzrůstající přítomnosti teroristické skupiny al-Kaida na jihu Libye diskutovat o možnosti výcviku libyjských bezpečnostních složek. Požádal o to libyjský premiér Ali Zeidan na setkání s generálním tajemníkem NATO Anders Fogh Rasmussen minulý týden. Ministři obrany budou také mluvit o výcviku bezpečnostních sil Afghánistánu a poprvé o kyberbezpečnosti. V Libyi hrálo NATO důležitou roli při pádu režimu vůdce Muammara Kaddafiho. Ustavilo bezletovou zónu a preventivně letecky zasáhlo. Libye je nyní v bezpečnostním vakuu, které se nedaří vládě zaplnit. Na jih země se přesunula řada islamistů z Mali.
V Egyptě odsoudili 5 cizinců k trestu smrti za pašování drog
Egyptský soud odsoudil k trestu smrti pověšením 5 cizích státních příslušníků. Jedná se o občana Velké Británie, 3 ze Seychel a Pákistánce. Čtyři prvně jmenovaní byli v soudní síni v Hurghadě drženi v kleci. Pátý byl odsouzen v nepřítomnosti, protože se mu podařilo utéct při zatýkání. Odsouzeni byli zatčeni v roce 2011 za držení 3 tun hašiše. Britské ministerstvo zahraničí údajně dělá vše proto, aby k rozsudku nedošlo. Odsouzeným byla zároveň uložena pokuta ve výši více než 13 milionů USD. Proti verdiktu soudu se mohou odvolat. Rozsudky smrti se v Egyptě provádí výjimečně.
Na bývalého prezidenta Středoafrické republiky nová vláda vydala zatykač
Nová vláda, která je složená z rebelů v tzv. Selekově koalici, vydala v pátek mezinárodní zatykač na exprezidenta Francois Bozize, který utekl ze země po březnovém převratu do sousedního Kamerunu. Vláda ho viní „ze zločinů proti lidskosti a podněcování ke genocidě“ během své desetileté vlády. Zástupci Kamerunu prozatím neuvedli, jestli bývalého prezidenta vydají či nikoliv. Exprezident Bozize se do čela země dostal po vojenském převratu, v roce 2005 a 2011 byl následně znovu zvolen hlavou státu. V současnosti je prozatímním prezident Středoafrické republiky vůdce Selekovy koalice Michel Djotodia.
USA vydaly zprávu o terorismu v roce 2012
USA vydaly zprávu o terorismu v loňském roce, ve které upozorňují na růst podpory terorismu ze strany Íránu, který nebyl viděn od začátku 90. let. Zpráva zmiňuje výbuch v Bulharsku v červenci 2012, který zabil 5 Izraelců a 1 Bulhara a se kterým byl spojován Írán. Jeho velvyslanec u OSN Mohammed Khazaee odmítl íránskou účast na „zavrženíhodném činu“. Podobný nárůst aktivity je viděn i u Hizballahu. Dále se ve zprávě píše o oslabení al-Kaidy v Pákistánu, Jemenu i Somálsku, ale zároveň jejím posilněním v Sýrii. Došlo k 6771 teroristických útoků v 85 zemích světa a z nich více než 50 % se stalo v Pakistánu, Iráku a Afghánistánu. Zemřelo při nich 11 098 lidí a 1280 bylo uneseno či se stalo rukojmími.
Sýrie obdržela první dodávku ruské protivzdušné obrany, potvrdil to prezident al-Assad
V rozhovoru pro libanonskou televizi Manar řekl syrský prezident Bashar al-Assad, že jeho země dostala první dodávku ruské protivzdušné obrany a zbytek raket S-300 obdrží brzy. Prezident al-Assad je připraven podle svých slov bránit svou zem. Pokud Izrael zasáhne v Sýrii, budou reagovat. Již dříve se Izrael vyjádřil, že může udeřit proti ruské dodávce. Rusko řeklo, že dodá tyto zbraně přes západní námitky, aby pomohlo stabilizovat region. V rozhovoru dále prezident al-Assad zmínil, že je rozhodnutý se zúčastnit konference v Ženevě, ale nevěří v její úspěch. V rozhovoru zazněla i otázka Golanských výšin. Prezident al-Assad nebude bránit skupinám, které se rozhodnout bojovat o ně. Hizballah by též podpořil tyto snahy. Televizní stanice Manar je napojena na spojence prezidenta al-Assada Hizballah.
Rosněft chystá převzetí ruské plynárenské firmy Itera
Finanční náklady této transakce se odhadují na 3 miliardy USD. Polostátní Rosněft v současnosti kontroluje 51 % akcií této společnosti. Nadpoloviční podíl získal Rosněft minulý rok poté, co byl ředitelem jmenován Igor Sechin, blízký spolupracovník Vladimira Putina. Itera se specializuje na distribuci zemního plynu. Motivem jejího převzetí je snaha konkurovat dalšímu z ruských státních energetických podniků, Gazpromu. Dlouhodobým cílem Rosněftu je do roku 2020 zvýšit produkci zemního plynu o 150 %.
Rakety zasáhly jih Bejrútu, který je pod kontrolou Hizballahu
V neděli brzo ráno zasáhly dvě rakety jižní Bejrút, oblast, kde žijí většinou šíité a která je pod kontrolou Hizballahu. Pozorovatelé se obávají přelévaní občanské války ze Sýrie do Libanonu. Rakety dopadly den poté, co vůdce Hizballahu Nasrallah řekl, že budou bojovat po boku vojáků prezidenta al-Assada až do vítězství. Jedna raketa zasáhla dvůr prodejce automobilů a druhá byt. Zraněno bylo pět lidí. Syrský bojovník Ammar al-Wawi řekl libanonské LBC Television, že to bylo varování pro libanonské úřady, aby omezily Hizballah, jinak budou dělat více. Bahrajnský ministr zahraničí šejk Khalid bin Ahmed al-Khalifa nazval vůdce Hizballahu Nasrallaha teroristou a řekl, že Libanon má náboženskou a národní povinnost ho odstranit z vlivné pozice. Generální tajemník Ligy arabských států Nabil al-Arabi odsoudil nedělní útok a vyzval Hizballah, aby přestal zasahovat do syrského konfliktu. Sektářské násilí mezi příznivci prezidenta al-Assada a jeho odpůrci si v minulém týdnu v libanonském městě Tripolis vyžádaly nejméně 25 mrtvých.
V pondělí pokračují jednání o Sýrii
Ministři zahraničí zemí EU budou v pondělí diskutovat o návrhu Velké Británie a Francie na zmírnění sankcí na dovoz zbraní do Sýrie. Současný režim sankcí skončí na konci tohoto týdne. Nicméně některé státy jsou proti ukončení embarga. Dle BBC jsou proti Rakousko, Česká republika, Nizozemsko, Finsko a Švédsko. Britský ministr William Hague tvrdí, že kdyby povstalecké skupiny dostaly zbraně, tak by to pomohlo mírovému procesu, protože by byly silnější při jednání s režimem prezidenta al-Assada. Obavy panují z toho, že povstalci nemají centrální velení a zbraně by se mohly dostat do rukou teroristům. V pondělí o Sýrii a připravované konferenci budou mluvit v Paříži americký ministr zahraničí John Kerry s ruským protějškem Sergei Lavrov. Jednání Syrské národní koalice v Istanbulu se protáhlo o dva dny, zatím nebyl jmenován nový předseda.
Ministr Kerry: Bez reforem USA Egyptu nepomohou
V rámci summitu Africké unie (AU) se setkal americký ministr zahraničí John Kerry s egyptským prezidentem Mohammedem Mursi. Jednali spolu především o ekonomické situaci Egypta. Podle zdroje agentury Reuters ministr Kerry řekl, že USA nebudou dál podporovat Egypt, pokud neuvidí ze strany Egypta snahu k provedení nutných reforem. Egypt získává od USA značnou vojenskou podporu od uzavření míru s Izraelem před více než 30 roky, dosud nebyla podpora závislá na reformách. Naopak finanční prostředky od Mezinárodního měnového fondu (MMF), kde USA mají poskytnout 190 milionů USD z celkových 450 milionů USD, se již od reforem odvíjejí.
Ministr Kerry jedná separátně s izraelskými a palestinskými představiteli
Ministr zahraničí USA John Kerry počtvrté v úřadu přijel na Blízký východ, aby oživil mírový proces mezi Izraelem a Palestinou, který byl přerušen v roce 2010 kvůli sporu o židovské osady. Ve čtvrtek ráno se setkal s premiérem Benjaminem Netanyahu, v poledne jednal s prezidentem Mahmudem Abbasem a večer s prezidentem Šimonem Peresem. Rozhovory mají pokračovat v pátek. Ministr Kerry přiznal, že z obou stran je cítit skepticismus ohledně obnovy mírových jednání, a zdůraznil, že je to především na Izraelcích a Palestincích, zda se podaří prosadit mír. Při své cestě na Blízký východ se ministr Kerry též snaží dát dohromady ekonomický balíček pro Palestinu. Britský ministr zahraničí William Hague ve čtvrtek též jednal s premiérem Netanyahu a prezidentem Abbasem.
V Istanbulu jedná syrská opozice
Pod mezinárodním tlakem začala ve čtvrtek jednat syrská opozice, která se sdružuje v Sýrské národní koalici. Mezi hlavní body patří účast na připravované mezinárodní konference v Ženevě v červnu. Mluvčí Koalice Khaled Saleh řekl, že podporují jakoukoliv konferenci, která pomůže zemi se zbavit diktátora, ale nevědí, zda má smysl se účastnit setkání, pokud nebudou žádné známky, že prezident al-Assad je na odchodu. Haitham al-Maleh prohlásil, že syrská opozice nahrává prezidentovi al-Assadovi tím, jak je slabá. Dále zmínil, že prezident al-Assad zintenzivňuje boje kvůli tomu, aby mohl přijít na konferenci a říci, že vzpoura je u konce. Koalice nemá od březnové rezignace Moaz al-Khatib, významného damašského klerika, předsedu. Mezi možnými kandidáty je George Sabra, který vedl prodemokratické demonstrace na začátku povstání. Během jednání odstupující lídr Moaz al-Khatib představil podrobný plán přechodu k demokracii, který počítá s tím, že prezident al-Assad odejde s rodinou do bezpečí. Je pravděpodobné, že návrh prezident al-Assad a Rusko odmítnou.