Při čtvrtečních nepokojích zemřel 1 člověk a dalších 10 lidí bylo zabito při protestech v hlavním městě Guiney poté, co se demonstranti střetli s policií. Důvodem nepokojů jsou plánované prezidentské volby, které se mají uskutečnit 30. června a které mají dokončit přechod k demokracii po vojenském převratu. Od březnových střetů zemřelo již 19 lidí a na 300 dalších bylo zraněno. Opozice kritizuje nepřipravenost voleb, které například neumožňují volit občanům v zahraničí. Prezident Aplha Conde odmítá kritiku a tvrdí, že opozice naopak chce oddalovat volby na neurčito. Původně měly volby proběhnout v roce 2011, následně byly několikrát odloženy.
Archiv rubriky: TR
Japonsko i nadále pokračuje v jednání se Severní Koreou
Podle japonských médií Japonsko nadále pokračuje v mezivládních rozhovorech se Severní Koreou a to i po překvapivé návštěvě poradce japonského premiéra, která se odehrála minulý týden. Japonský liberální deník Asashi Shimbun měl uvést, že „vláda premiéra Shinzo Abeho začala 21. května s přípravou mezivládních jednání se Severní Koreou.“ Japonsko se údajně touto cestou snaží vyřešit otázku kolem severokorejského jaderného programu. Japonsko bylo také součástí zemí, kterým bylo ze strany severokorejských představitelů v minulosti vyhrožováno, využitím raketového arzenálu, které Severní Korea má k dispozici.
Dva princové Saúdské Arábie čelí soudu ve Velké Británii kvůli praní špinavých peněz
V Londýně pokračuje soud mezi jordánským podnikatelem Faisal Almhairat a princem Mishal bin Abdulaziz al Saud, bratrem současného krále Saúdské Arábie Abdullaha, a jeho synem princem Abdulaziz bin Mishal. Almhairat je viněn z praní špinavých peněz pro Hizballah. Právník obou princů John Wardell řekl, že obvinění je celé vymyšlené. Kompletní právní spor vychází z rozepře mezi Almhairat a princem Abdulaziz bin Mishal kvůli kontrole nad společností Fi Call Limited, kterou si společně zaregistrovali v roce 2009. Soudce Geoffrey Vos řekl, že se může zdát, že obvinění je „přitažené za vlasy“, ale to neznamená, že nemůže být pravdivé.
Na mezinárodní konferenci se připravuje opozice i syrský režim
Lakhdar Brahimi, společný mediátor OSN a Arabské ligy pro Sýrii, řekl v úterý v Káhiře, že na mezinárodní konferenci, která se má konat v červnu v Ženevě, se připravuje syrská opozice i vláda. „Syrští lidé si vytváří velké naděje do konference,“ řekl. OSN se snaží připravit mírové jednání, nicméně je řada problémů s uspořádáním konference, prvním z nich je složení delegací opozice a vlády. Syrská opozice se má ve čtvrtek setkat v Istanbulu, aby oznámila svůj postoj. Dle diplomata EU prezident al-Assad vyšle na konferenci 5 úředníků ze své administrativy včetně premiéra Wael al-Halqi. Přestože opozice odmítá některá jména, je nepravděpodobné, že by se kvůli nim konference nezúčastnila. Američtí úředníci jsou skeptičtí ohledně ruského příspěvku na vyjednávání řešení kvůli nedávným zbrojním dodávkám režimu.
Ministr Kerry je na návštěvě Ománu, poté bude pokračovat do Jordánska a Izraele
V úterý odletěl americký ministr zahraničí John Kerry do Ománu, aby podepsal smlouvu na dodávku zbraní v hodnotě 2,1 miliard USD a konzultoval situaci v Sýrii a Írán. Očekává se, že Omán si koupí systém protivzdušné obrany. Nákup je financován s pomocí vlády USA. Zbraně má dodat americká společnost Raytheon, která se nyní ale k obchodu nevyjádřila. Předtím její generální ředitel Bill Swanson řekl, že společnost dělá značný pokrok. Ve středu bude ministr Kerry jednat v Jordánsku s vyššími západními a arabskými úředníky o syrském konfliktu. Poté bude řešit obnovení izraelsko-palestinského mírového procesu v Jeruzalémě a Ramallahu.
Tuniská policie se střetla s islamisty
V minulém týdnu tuniská vláda zakázala pořádání kongresu radikální salfistické strany Ansar al-Sharia v Kairouanu. Strana uvedla na sociálních sítích že kongres přesouvá na předměstí Tunisu do Ettadhamen. O víkendu následovaly protesty islamistů v Kairouanu, které se přenesly i do hlavního města Tunisu. Demonstrující házeli na policii kameny, ta reagovala slzným plynem. Jeden protestující byl zabit, nejsou známy příčiny. Mnoho dalších bylo zraněno a někteří byli zatčeni. Mezi zadrženými je i mluvčí Ansar al-Sharia Seifeddine Rais. Salafisté požadují zavedení přísnějších islámských zákonů v zemi
Nigérie nabízí milost pro členy militantních skupin, boje nicméně pokračují
V neděli nabídla Nigérie členům militantní islamistické skupiny Boko Haram amnestii, pokud složí zbraně a vzdají se. Již šestým dnem pokračují vojenské operace nigerijské armády proti islamistickým rebelům na severu západoafrické země. Jde o největší vojenskou akci od roku 2009, která probíhá u hranic Nigérie s Kamerunem, Čadem a Nigerem. Analytici se domnívají, že současné boje mají jen pramalou šanci na ukončení dlouholetého násilí a rozdělení země, jejíž sever je převážně islámský a jih křesťanský, což způsobuje napětí ve společnosti. Nabídka milosti pomohla k přerušení bojů v roce 2009, nicméně amnestii, jíž vláda nabízela již minulý měsíc, představitel Boko Haram Abubakar Shekau odmítl. Na čtvrtečním jednání ministrů Evropské unie a Nigérie žádala šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová, aby armáda dbala při vojenské operaci na lidská práva.
Ze země neodejdu, prohlásil syrský prezident Assad
Argentinské noviny Clarin vydaly v sobotu rozhovor se syrským prezidentem Basharem al-Assadem. V něm říká, že nemá v plánu rezignovat či uspořádat dřívější prezidentské volby. „Nevím, zda americký ministr Kerry nebo někdo jiný získal sílu syrských lidí mluvit jejich jménem o tom, kdo má jít a kdo má zůstat. To bude určeno syrskými lidmi v prezidentských volbách roku 2014.“ Mírové rozhovory by se měly dle něj omezit na teroristy, i když je skeptický o tom, že by mohly uspět. Během rozhovoru zpochybnil záměry západních zemí, že skutečně chtějí konec konfliktu, a odmítl jejich obvinění z použití chemických zbraní.
USA kritizují Rusko za dodávku raket syrskému režimu
Pouhých 10 dní poté, co se USA a Rusko dohodly na konání mezinárodní konference, která by měla přinést politické řešení syrského konfliktu, se naplno ukazují rozdíly mezi světovými mocnostmi. Rusko dodalo režimu prezidenta Bashara al-Assada Yakhont rakety, které mají dosah 300 kilometrů. Mluvčí prezidenta Putina řekl, že Rusko dodržuje smlouvy o dodávkách zbraní pro Sýrii, které byly podepsány v roce 2007. Nejvyšší americký vojenský úředník generál Martin Dempsey prohlásil, že poslední ruská dodávka je špatně načasována, velmi nešťastná a riskuje prodloužení války. Mezitím se v pátek setkal generální tajemník OSN Ban Ki-moon s ruskými představiteli v Soči a diskutovali o konferenci. Západní diplomat v OSN řekl, že mírová konference by se měla konat mezi 10. a 15. červnem, záleží na připravenosti syrské strany. Na konci týdne o Sýrii dále jednal v USA turecký premiér Erdogan s americkým prezidentem Obamou. Premiér Erdogan si přeje zavedení bezletové zóny nad Sýrii.
Rusko zvažuje pomoc s ostrahou hranic mezi Tádžikistánem a Afghánistánem
Možnost vyslání ruské pohraniční stráže do klíčových oblastí jižního Tádžikistánu připustil vyslanec Ruska v Afghánistánu Andrej Avetisian. Důvodem jsou obavy z nekontrolovatelného rozvoje afghánských militantních skupin po oficiálním ukončení bojů s extremisty a odchodu spojeneckých vojsk ze země, který je plánován na rok 2014. Důležitou motivací je také možnost podílet se na boji proti pašování drog, které z Afghánistánu do Ruska často proudí skrze jednotlivé středoasijské republiky. Armáda Ruské federace se v minulosti na ostraze tádžických hranic dlouhodobě podílela. V roce 2005 však byla spolupráce přerušena a odpovědnost za bezpečnost převzaly místní ozbrojené složky. „V dobách, kdy zde byli nasazeni příslušníci ruské armády, v oblasti panovaly mnohem bezpečnější podmínky než nyní. Obnovit dřívější spolupráci by tedy bylo v zájmu Ruska i samotného Tádžikistánu,“ myslí si ruský velvyslanec Andrej Avetisian.
USA si vyhrazuje právo zasáhnout diplomaticky i vojensky v Sýrii, prohlásil prezident Obama
Ve čtvrtek prezident Barack Obama uvedl, že pokud se situace v Sýrii, kde druhým rokem probíhá občanská válka, nezlepší, může země zasáhnout diplomaticky i vojensky. Americká veřejnost je ale proti nové vojenské operaci země. Přesto USA nechtějí být jedinou zemí, která bude syrský konflikt řešit, proto se prezident Obama sedomnívá, že se USA a Rusku podaří uskutečnit mezinárodní mírovou konferenci ohledně Sýrie. Neshody nicméně jsou v roli Íránu, kterého Ruska prosazuje jako nutného účastníka konference, což Západ odmítá. Turecký premiér Tayyip Erdogan uvedl, že konference by se rovněž měla zúčastnit i Čína.
Súdánský ministr zahraničí navštíví sousední Jižní Súdán
Páteční návštěva súdánského ministra zahraničí Ali Ahmed Karti bude první oficiální politickou návštěvu od nařčení Súdánu před 3 týdny, že Jižní Súdán podporuje rebely útočící na jeho území, ti stojí za útoky ve městě Um Rawaba. K útoku se přihlásili rebelové ze 3 povstaleckých skupiny z Darfúru, kde více než desetiletí panují boje mezi nearabskými kmeny a Súdánským lidově osvobozeneckým hnutím severu (SPLM-N). Obě východoafrické země se dohodly v březnu na obnovení ropné produkce po více než roce sporů.
Ředitel ruské banky Rosbank čelí obvinění z korupce
Vladimira Golubkova zachytila kamera během policejního zásahu v jeho kanceláři, jak sedí spolu s dalšími zaměstnanci u svazků bankovek v hodnotě 160 000 USD. Řediteli Rosbank, dceřiné společnosti francouzské obchodní banky Societe Generale, nyní hrozí až sedmiletý trest odnětí svobody. Kromě něho byla obviněna i viceprezidentka společnosti Tamara Poljanicina. Podle obžaloby požadoval Vladimir Golubkov od nejmenovaného podnikatele úplatek ve výši 1 milionu USD výměnou za prodloužení splatnosti a snížení úrokové sazby u jedné z jeho půjček. Sám obviněný ale vinu rezolutně popírá a považuje celou akci za provokaci s cílem očernit jeho jméno. Na post ředitele Rosbank byl dočasně jmenován její první náměstek Igor Antonov.
Bílý dům chce větší legální ochranu pro novináře
Novináři by podle amerického prezidenta Baracka Obamu měli mít i zákonnou ochranu, jestliže budou chránit svůj zdroj informací. Bílý dům tak znovu prosazuje zákon, který v roce 2009 neúspěšně představil demokratický senátor za stát New York Charles Schumer. Oznámení přichází pár dnů poté, co byly zabaveny telefonní hovory zpravodajské agentury Associated Press. Americká společnost začala následně žádat větší ochranu svobody slova a informací.
Mezinárodní agentura pro atomovou energi: Jednání s Íránem selhala
Ve středu Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) uvedla, že 10. kolo jednání s Íránem selhala. Vrchní inspektor IAEA Herman Nackaerts prohlásil, že již rok a půl nemohou získat strukturovaný přístup k dokumentům, které jsou předmětem jednání. Nicméně nadále se IAEA bude snažit tento proces dokončit a stanovit nový termín jednání. IAEA tlačí na Teherán, aby jí umožnil přístup k místům, dokumentům a vědcům, kteří jsou zapojeni do údajného vývoje jaderné zbraně. IAEA tvrdí, že existují důkazy o snaze Íránu vyrobit jadernou zbraň a naopak Írán říká, že IAEA má mylné informace od tajných služeb USA CIA a Izraele Mossadu. Ve středu večer v Istanbulu odděleně jednala šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton s íránským hlavním vyjednavačem ohledně jaderného programu Saeed Jalili, který sdělil, že Írán je připraven jednat se světovými mocnostmi. Jalili zopakoval, že Írán se nevzdá svého práva obohacovat uran.
OSN žádá sankce pro rebeli ve Středoafrické republice
Podle OSN se rebelové ve Středoafrické republice dopouštějí mnoha násilností, včetně znásilňování, rekrutování dětských vojáků a nuceným manželstvím. V zemi se v březnu dostali k moci rebelové z tzv. Selekovy koalice, jejich vůdce Michel Djotodia byl jmenován prozatímním prezidentem. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon doporučil zvýšit počet jednotek OSN ve Středoafrické republice. Podle OSN je navíc v zemi na 800 000 lidí, kteří jsou v ohrožení nedostatku potravin, na 656 000 dětí nemá přístup ke vzdělání
Poradce japonského premiéra překvapivě návštívil KLDR
Poradce japonského premiéra Isao Iidžima v úterý navštívil KLDR. Podle jihokorejské státní televize, která zprávu přinesla, poradce neplánovaně navštívil severokorejské hlavní město. Vztahy mezi Japonskem a KLDR jsou přitom dlouhodobě napjaté. Japonsko má především strach, aby severokorejský jaderný program neohrozil jeho obyvatele. Japonský premiér Shinzo Abe je také známý svým tvrdým a neústupným postojem vůči Severní Koreji, i proto je přítomnost jeho poradce Iidžima pro jihokorejská média velkým překvapením.
Sýrie se vyjádřila k připravované mezinárodní konferenci
Syrský ministr informací Omran al-Zoabi řekl státní tiskové agentuře SANA, že země vítá rusko-americký návrh mezinárodní konference, která by měla přinést ukončení konfliktu v Sýrii, ale chce znát podrobnosti, než se rozhodnou, zda se jí bude účastnit či ne. „Sýrie nebude součástí na žádném setkání, které poškozuje přímo či nepřímo národní suverenitu.“ Ministr Zoabi prohlásil, že chtějí politické řešení, ale mezinárodní společenství se musí vypořádat s teroristy, jimiž tak syrský režim označuje povstalecké bojovníky.
Ruská státní energetická firma Rosatom nabízí spolupráci rozvojovým zemím
Francouzskému listu Le Figaro to sdělil zástupce výkonného ředitele Rosatomu Nikolaj Spasskij. Kooperace by měla spočívat v poskytování komplexního balíčku služeb, jehož součástí by byla finančně zvýhodněná výstavba jaderné elektrárny, její následný provoz, údržba a také zásobování jaderným palivem. „Kromě toho jsme plně zodpovědní za její bezpečnost,“ zdůraznil během rozhovoru Nikolaj Spasskij. Takto vybudované zařízení by poté zůstalo ve vlastnictví Rosatomu maximálně po dobu 60 let. Podle uvedeného modelu bude provozována například elektrárna, která se nyní buduje v Turecku. Provoz by měla zahájit v roce 2019. Rosatom mimo teritorium Ruské federace aktuálně staví, popřípadě chystá výstavbu dalších 18 jaderných elektráren.
Čínský premiér navštíví Indii a Pákistán
Čínský premiér Li Keqiang chce navštívit Indii a Pákistán, což by byla jeho první zahraniční cesta od jmenování do úřadu. Zprávu uvedlo čínské ministerstvo zahraničních věcí, které zároveň dodalo, že dalšími zeměmi, které chce premiér v nejbližších dnech navštívit, by měly být Švýcarsko a Německo. Podle ministerstva sám premiér Keqiang klade hlavní důraz na návštěvu Indie, která je stejně tak jako Čína součástí uskupení BRICS. Premiér chce zde jednat kromě ekonomické spolupráce i o problematických hranicích mezi oběma státy. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Hong Lei řekl, že „dohody mezi oběma státy, které byly v nedávné době uzavřeny, ukazují, že obě země jsou otevřené přátelskému jednání k vyřešení všech svých problémů“.
Skupina G7 ostře kritizuje japonskou monetární politiku
Skupina G7 na svém sobotním zasedání oficiálně podpořila japonskou ekonomickou reformu, nicméně kritizovala její monetární politiku. Kritika se týkala příliš velkého tlaku, který japonská centrální banka údajně vyvíjí na domácí měnu. Britský ministr financí George Osborne při této příležitosti připomněl, že Japonsko je mezi zeměmi, které se zaručily za to, že jejich fiskální a monetární politika bude především podporovat domácí podniky a nikoli měnovou manipulaci. Japonský ministr financí Taro Aso se vůči kritice, která zazněla na setkání G7, ostře ohradil a zároveň představil masivní stimulační plán, který japonská centrální banka chystá. Ostatní členové G7 se shodli na tom, že budou situaci kolem japonské měny i nadále sledovat.
Omán zasáhlo zemětřesení
V sobotu dle Amerického geologického průzkumu bylo naměřeno zemětřesní o síle 6,3 stupňů Richterovy stupnice 186 km od města Al Khasab v severním Ománu. Epicentrum bylo v hloubce 33 km.
Keňa žádá zastavení soudního procesu proti prezidentovi Kenyattu, OSN to odmítá
Mezinárodní trestní soud (ICC) prošetřuje roli současného prezidenta Uhuru Kenyatta v povolebním násilí po prezidentských volbách v roce 2007. Keňská vláda nyní žádá Radu bezpečnosti OSN, aby proces pozastavila. V dopise vyzývá, aby mezinárodní společenství k respektování suverenity země. Rada bezpečnosti může pozastavit případ až na 12 měsíců, odložení případů může být prodlužováno, nicméně Rada bezpečnosti nemá pravomoci k definitivnímu zrušení procesu. Rada následně ve čtvrtek žádost Keni odmítla a označila za „bizardní“. Soudní proces prezidentem Kenyattou by měl začít v červenci, čelit má především obvinění ze zločinů proti lidskosti. Při volbách v roce 2007 zemřelo na 1 200 lidí a dalších 600 000 lidí přišlo o své domovy.