Sobotní výbuchy si vyžádaly 91 lidských životů. Bomby v autech vybuchovaly na trzích, poblíž kaváren a v parcích, které byly plné lidí slavící konec ramadánu. Většina obětí pocházela z Bagdádu. Ministerstvo zahraničí oznámilo, že nejspíše za útoky stojí irácká odnož al-Kaidy. Nabízí 10 milionů USD za informace vedoucí k usmrcení či chycení vůdce irácké al-Kaidy Abu Bakr al-Baghdadi, který dle ministerstva vzal osobní odpovědnost za teroristické útoky v Iráku od roku 2011. USA odsoudily sobotní útoky, řekly, že útoky udělaly nepřátelé Iráku a mezinárodního společenství. V neděli bylo zabito nejméně 7 lidí, mezi nimi byli 3 muži z protiteroristické jednotky. Premiér Nuri al-Maliki prohlásil již dříve: „Nenecháme naše děti těmto vrahům a těm, co stojí za nimi a podporují je jak uvnitř, tak z venku.“ V Iráku narůstá násilí již delší dobu, panují obavy z návratu sektářského násilí. Šíité si stěžují, že jsou vládou marginalizováni. Konflikt v sousední Sýrii též zhoršuje situaci v Iráku.
Archiv rubriky: Náboženství
Ve srílanském hlavním městě Colombu platí částečný zákaz vycházení
Metropole Srí Lanky Colombo zažívá částečný zákaz vycházení, který byl vyhlášen kvůli nepokojům z konce týdne. Ty vypukly kvůli útoku na mešitu v městské části Grandpass. Řada ministrů, kteří se hlásí k islámu, po útoku poslala prezidentovi Mahinda Rajapaksovi otevřený dopis vyzývající k ráznému řešení této situace a potrestaní zodpovědných osob. Náboženské problémy jsou v posledních měsících poměrně častým jevem v mnoha státech regionu jižní i jihovýchodní Asie, Srí Lanku nevyjímaje. Okolí mešity nyní střeží posílené jednotky policie i armády, mají zabránit případným dalším vlnám násilí. O rostoucí závažnosti situace vypovídá i skutečnost, že se k mimořádnému jednání sešlo Ministerstvo pro náboženské záležitosti.
Izrael odsouhlasil stavbu dalších osad
Izraelské úřady předběžně odsouhlasily stavbu dalších 800 domů na Západním břehu Jordánu. Plán avšak nabude platnosti až poté, co ho schválí izraelská vláda. Kvůli budování osad na okupovaném Západním břehu se za posledních 6 měsíců zvýšila tamní izraelská populace o téměř 8 000 obyvatel. Budování osad a osidlování sporných území je avšak kritizováno mezinárodním společenstvím, zejména Evropskou unií. Představuje také komplikace pro obnovení izraelsko-palestinkých mírových rozhovorů, které v roce 2010 právě na otázce izraelských osad ztroskotaly.
Koptská církev v Egyptě se obává možnosti útoků
Papež Tawadros II, který stojí v čele koptské církve, zrušil týdenní veřejné setkání v Katedrále svatého Marka v Káhiře kvůli obavám z útoků na jeho kongregaci. Některé lidsko-právní organizace kritizují egyptské úřady, že nechrání křesťany, kteří jsou terčem nespokojenosti islamistů, z nichž někteří se domnívají, že koptská církev pomohla při sesazení exprezidenta Mursi na začátku července. Biskup Angaelos, který vede církev ve Velké Británii, poznamenal, že některé domy a obchody křesťanů byly zničeny a v televizi je možné slyšet výzvy o vymýcení nemuslimů. Egyptské lidsko-právní organizace řekly, že mediace na ukončení násilí proti křesťanům nefunguje a je třeba vyšetřování, proč nejsou křesťané dostatečně chráněni bezpečnostními silami.
Katar požaduje propuštění egyptských politických vězňů
Egypt musí propustit zadržované členy Muslimského bratrstva, pokud chce zachovat naději na vyřešení politické krize vzniklé po sesazení Mohammeda Mursího. Po návratu z jednání v Káhiře to uvedl katarský ministr zahraničí Khaled al-Attiya. Podle ministra Atiiya je záležitost politických vězňů „klíčová pro vyřešení krize,“ stejně jako „dialog se všemi stranami“ sporu. Ministr Attiya se proto v Káhiře setkal s představitelem Muslimského bratrstva i s viceprezidentem Mohammedem ElBaradeiem, na další plánovanou schůzku s představitelem armády, generálem Sisim, však nedošlo. Katar patří k významným podporovatelům Muslimského bratrstva, za doby vlády exprezidenta Mursího poskytl Egyptu přes 7 miliard USD.
Bahrajn zpřisnil tresty za terorismus
Bahrajnský král Hamad bin Issa al-Khalifa nařídil uplatňování tvrdších trestů na pachatele „teroristických činů“. Podle nového zákona mohou být pachatelé teroristického útoku, který si vyžádá oběti, odsouzeni k doživotnímu vězení, či k trestu smrti. Zpřísňují se i tresty za pokus o teroristický čin, nebo za financování teroristických organizací. Zpřísnění trestů je spojeno s očekávanými protesty, které šíitská opozice svolala na polovinu srpna. Sunnitská vládnoucí vrstva již protesty oficiálně zakázala a pohrozila trestem všem, kteří se budou účastnit. Podle vládních úřadů v Bahrajnu narůstá počet střetů mezi občany a policií, zejména na šíitských předměstích hlavního města Manamy. Vláda z těchto činů obviňuje „teroristy“. Podle lidskoprávní organizace Amnesty International opatření přijatá bahrajnskou vládou povedou k „dalšímu porušování mezinárodních závazků ohledně lidských práv“.
V kuvajtských volbách utrpěli porážku šíité
Kuvajtští šíité, kteří tvoří 30 % populace, získali v nových volbách do kuvajtského 50 členného parlamentu pouze 8 křesel oproti 17, které drželi po posledních prosincových volbách. V novém parlamentu naopak získali 3 křesla liberální poslanci a svou pozici z 5 na 7 křesel posílili i zástupci kuvajtských sunnitů. Nejvíce křesel, 24, získali tradičně zástupci lokálních kmenových skupin. Část opozice, složená z liberálů, islamistů i lokálních kmenů, nové parlamentní volby bojkotovala na protest proti volebnímu zákonu, který podle ní umožňuje vládnoucí rodině manipulovat s výsledky. Bojkot však nebyl tak rozsáhlý, jako v případě předešlých voleb v prosinci 2012.
Egyptsky ministr obrany volá po podpoře občanů
Hlavní představitel egyptské armády a ministr obrany generál Abdel Fattah al-Sisi vyzval v televizním projevu všechny Egypťany, aby v pátek vyšli do ulic. „Naléhám na všechny občanu, aby v pátek vyšli do ulic, vyjádřili svou vůli a poskytli mě, armádě a policii mandát postavit se možnému násilí a terorismu,“ prohlásil generáal Sisi. Podle BBC tak generál Sisi ukázal, kdo skutečně v Egyptě drží moc – nikoli přechodný prezident Mansour, ale armáda. Mohamed el-Beltagy, vedoucí člen Muslimského bratrstva, strany, ke které patří armádou svržený prezident Mursí, prohlásil, že generál Sisi „volá po občanské válce, aby tak ochránil svůj vojenský puč.“
Na předměstí Paříže zavládly nepokoje kvůli zákazu zahalování se
Ve francouzském městě Élancourt na předměstí Paříže zapálili protestující proti zákazu zahalování se na veřejnosti 20 automobilů a několik popelnic. Útoky se odehrály během sobotní noci a policie kvůli výtržnostem zadržela čtyři lidi. Nepokojů se účastnilo 50 lidí. Proti policii demonstranti použili také Molotovovy koktejly, avšak k žádným zraněním nedošlo. Již v pátek v noci zaútočilo přibližně 250 lidí na policejní stanici v nedalekém městě Trappes. Incident byl reakci na zadržení muslimského muže, který byl zadržen poté, co napadl policistu, který udělil pokutu za zahalení jeho ženě. Zákon zákazu zahalování platí ve Francii od roku 2011 a ten, kdo si v zemi zahalí obličej šátkem nebo kuklou může dostat pokutu až 200 USD a nařízení kurzu občanské nauky. Trest i pokuta jsou dvojnásobné, pokud se jedná o nezletilou dívku. Tato opatření jsou namířena především proti muslimům.
Téměř 50 lidí zemřelo při sérii výbuchů v Bagdádu
V sobotu večer v komerčních čtvrtí v hlavním městě Iráku Bagdádu vybuchly bomby v autech a zabily nejméně 46 lidí a dalších 152 zranilo. Exploze byly ve čtvrtích Jididayh, Karrada, Baiyaa, Shurta, Tobchi a Zafaraniyah, kde žijí především šíité. Stalo se to v době, kdy mnoho lidí nakupovalo a relaxovalo v kavárnách. Přestože se k útokům nikdo nepřihlásil, předpokládá se, že za nimi stojí irácká odnož al-Kaidy. Prodavač Karim Sami, který byl poblíž výbuchu v Karradě řekl: „Nevíme, kdo je vinen za tato narušení bezpečnosti, ale jsme si jisti jednou věcí: Naši lidé krvácí každý den.“ Několik hodin před výbuchy byl zabit Bassem Mahmoud, lokální lídr sunnitské militantní opozice k al-Kaidě, a jeho dva bodyguardi. Den předtím sebevražedný atentátník zabil 20 lidí v sunnitské mešitě severně od Bagdádu. Od začátku ramadánu 10. července bylo v Iráku již zabito na 250 lidí.
Turecký premiér Erdogan odmítá komunikovat s novou egyptskou vládou
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan odmítl mluvit s egyptským viceprezidentem Mohamedem ElBaradeim. „Jak bych s Vámi mohl mluvit? Nebyl jste nikým zvolen, pouze dosazen těmi, kdo zosnovali puč,“ prohlásil ve středu na adresu viceprezidenta Baradeiho turecký premiér. Pokračuje tak zhoršování vztahů mezi novou přechodnou egyptskou vládou a Tureckem. Premiér Erdogan, který vede tureckou islamistickou stranu Spravedlnosti a Rozvoje (AKP), označuje bývalého egyptského prezidenta Mursího za jediného legitimního prezidenta Egypta. Za jeden rok Mursího vlády v Egyptě byly egyptsko-turecké vztahy na velmi dobré úrovni.
V Bahrajnu explodovala bomba
V Riffě, jižně od bahrajnského hlavního města Manamy, explodovala bomba v autě před sunnitskou mešitou ve chvíli, kdy se věřící účastnili pozdní modlitby ve středu. Nejsou hlášeni žádní zranění, bylo zničeno několik aut. V oblasti žijí i členové královské rodiny. Ministerstvo vnitra pátrá po vinících. Útok odsoudila hlavní šíitská skupina Wefaq, stejně tak vláda a král Hamad bin Issa al-Khalifa, který žádá tvrdý zásah proti násilí. V roce 2011 propukly nepokoje v Bahrajnu, kde šíitská většina žádala demokratické reformy. Od února letošního roku probíhají rozhovory národního usmíření, ale dosáhly malého pokroku.
Přechodná egyptská vláda složila slib
Nový egyptský přechodný kabinet pod vedením premiéra Hazem al-Beblawiho složil do rukou přechodného egyptského prezidenta Adly Mansoura slib. Jednou z hlavních postav nové vlády je ministr obrany a místopředseda vlády generál Abdel Fattah al-Sisi, který post ministra obrany zastával i za prezidenta Mursího a který stál v čele armády při jeho sesazení na začátku července. Na svém místě zůstal i staronový ministr vnitra Mohammed Ibrahim. Další tři ministerské posty byly svěřeny ženám, které v kabinetu exprezidenta Mursiho žádný post nezastávaly. Na vládě se naopak nepodílí členové Muslimského bratrstva, kteří nabízená křesla odmítli a vládu po složení jejího slibu ihned označili za „nelegitimní“. Nová vláda má v nejbližších dnech zahájit diskuzi o změnách v ústavě a také stanovit harmonogram budoucích parlamentních a prezidentských voleb.
Thajští muslimští rebelové dočasně složí zbraně
Mezi thajskou vládou a muslimskými rebely došlo k dohodě o dočasném příměří, důvodem je začátek postního měsíce Ramadánu, jenž je pro muslimy jedním z pilířů jejich víry. Jako mediátor v dlouhotrvajícím konfliktu mezi thajskými oficiálními autoritami a muslimskými rebely působí sousední Malajsie, k podepsání dokumentu o vzájemné dohodě o dočasném příměří během Ramadánu došlo v malajském hlavním městě Kuala Lumpur. Dohoda bude platit od 10. července do 18. srpna pro několik jihothajských hraničních regionů. Obě strany konfliktu se zavázaly udržet příměří a zabránit tak násilnostem z předchozích let a zároveň tento krok vnímají jako naději do budoucna. Pokud se podaří dodržet dohodnuté podmínky, existuje značná šance na postupné zlepšování vzájemných vztahů a omezení konfliktů. Ty nejhorší si během ledna 2004 vyžádaly přes 5 tisíc obětí, na 9 tisíc lidí bylo zraněno. Během jednoho měsíce tehdy došlo k 11 tisícům útoků, tedy k téměř čtyřem denně.
Velitel Svobodné syrské armády byl zabit svými oponenty
Bojovníci ze skupiny blízké teroristické organizaci al-Kaida zastřelili v Sýrii Kamala Hamamiho, jednoho z velitelů Svobodné syrské armády (FSA), která má podporu západních států i ostatních arabských států regionu. Podle mluvčího FSA Louay Meqdada byl Hamami zabit na kontrolním stanovišti v severní části Sýrie po ostré debatě s místním vůdcem islamistů, který měl příslušníky FSA nazvat „bezvěrci“. Podle dalšího mluvčího FSA Qassema Saadeddineho islamisté zabití velitele FSA telefonicky potvrdili a prohlásili, že zabijí celé velení FSA. Někteří z vůdců umírněných syrských rebelů varují proti vyhrocení konfliktu s radikálními islamisty, kteří Sýrii také působí, jiní naopak považují podobné akty ze strany spojenců al-Kaidy za činy hraničící s aktem války. Nejasná situace mezi umírněnými bojovníky z FSA a radikály napojenými na al-Kaidu brzdí přísun moderních zbraní z USA nebo zemí EU.
Irský parlament schválil interrupci v ohrožení života matky
Zákonodárci hlasovali pro legalizování potratů za určitých podmínek, jedná se o první schválení interrupce po dlouhých diskuzích. V hlasování se vyjádřilo 127 poslanců pro schválení zákona, kdy těhotenství bude moci být přerušeno, jestliže bude žena v ohrožení život. Kritici tvrdí, že zákon by mohl vést k dalšímu uvolňování zákazu potratů, příznivci naopak požadují rozšíření možnosti interrupce, například v případě znásilnění či incestu, což v katolické zemi povoleno není. Již v roce 1992 Nejvyšší soud rozhodl v tzv. případu X, že potrat může být uskutečněn, pokud ohrožuje zdraví matky. Jakékoliv pokusy o legalizaci interrupce byly politickými stranami dlouho vetovány.
Muslimská menšina ve Francii se nedokázala shodnout na datu Ramadánu
Ve francouzské muslimské komunitě se v uplynulých dnech rozhořel spor o začátek nejvýznamnějšího muslimského měsíce – Ramadánu. Jeho přesné datum není nijak dáno a určuje se každý rok za pomoci lunárního kalendáře. Datum určila již na počátku května Francouzská rada pro muslimské vyznání (CFCM), instituce reprezentující zájmy francouzských muslimů, na úterý 9. července. Proti rozhodnutí se však v pondělí postavila většina lokálních mešit, která prosazuje myšlenku, že začátek Ramadánu nelze určit jinak než pouhým pohledem na měsíc. Vzhledem k protestům se CFCM rozhodla ustoupit a stanovila oficiální začátek postního měsíce na středu 10. července. Situace nicméně naznačila nejednotnost muslimské obce ve Francii a slabost CFCM ve své funkci reprezentanta muslimských zájmů.
Finanční pomoc pro novou egyptskou vládu přislíbila Saudská Arábie
Saúdská Arábie schválila v úterý finanční pomoc nové egyptské vládě ve výši 5 miliard USD, oznámil to saudský ministr financí Ibrahim Alassaf. Část prostředků bude Egyptu poskytnuta v hotovosti a část ve formě energetických produktů, zejména ropy, neboť Egypt v současnosti trpí nedostatkem pohonných hmot. Pomoc ve výši 3 miliard USD přislíbily nové vládě i Spojené arabské emiráty (SAE), které patřily a stále patří k silným kritikům Muslimského bratrstva, spojeného se svrženou egyptskou vládou. Dosud největší sponzor Egypta je Katar, který poskytl již 10 miliard USD. Katar však silně podporoval právě Muslimské bratrstvo. Po jeho svržení zůstává další finanční pomoc od Kataru nejistá, ačkoli nový katarský emír Tamim al-Thani vyjádřil nové egyptské vládě podporu.
V Irsku vznikly snahy o obnovení Irské republikánské armády
Osm lidí podezřelých ze zakládání nové Irské republikánské armády (IRA) zatkla irská policie. IRA byla extremisticky katolická teroristická organizace, která v minulosti páchala atentáty proti protestantům a britským ozbrojeným složkám. Jejím cílem bylo odtrhnout Severní Irsko od Velké Británie. U protiteroristického soudu byli zatčení obviněni z příslušnosti k frakci zvané Nová aliance IRA. Spolu s nimi bylo také zabaveno množství výbušnin. Většina zatčených jsou patrně členy hnutí Pravá IRA, které se od IRA odštěpilo v roce 1998 na protest proti souhlasu IRA s dohodou o mírovém uspořádání Severního Irska. Pravá IRA poté oznámila pokračování v teroristických akcích – například v roce 2009 zabila dva britské vojáky.
Islamisté ve Spojených arabských emirátech odsouzeni z pokusu o převrat
Celkem 68 osob bylo ve Spojených arabských emirátech (SAE) odsouzeno z údajného pokusu o svržení vlády. Obvinění dostali tresty mezi 7 – 10 lety vězení, bez možnosti odvolání. Rozsudky tak ukončily proces trvající od března, ve kterém bylo souzeno celkem 94 osob, údajných členů islamistické organizace al-Islah napojené na Muslimské bratrstvo. Průběh procesu i výsledné rozsudky silně kritizují lidsko-právní organizace. Podle kritiky soud neprověřil údajně „věrohodné“ zprávy o mučení zadržených. Lidsko-právní organizace Human Rights Watch prohlásila, že „tento verdikt stvrdil pověst SAE jako státu, kde jsou vážně porušována lidská práva“. Podle prokuratury SAE však bylo se zadrženými „nakládáno podle zákona“. Procesu se nesměla účastnit zahraniční média ani pozorovatelé.
Do pokračujících egyptských nepokojů se vložila armáda
Vrchní velitel ozbrojených sil a ministr obrany generál Abdel Fattah al-Sisi oznámil v pondělí v televizním projevu, že pokud vláda nevyslyší požadavky lidu, převezme zodpovědnost armáda. Generál Sisi dal politikům lhůtu 48 hodin na nalezení společného řešení, v dalším vystoupení nicméně generál Sisi upřesnil, že armáda „neaspiruje na vládnutí a nebude se vymykat ze své předepsané role.“ Egyptská opozice začala po projevu generála Sisiho oslavovat domnělý pád režimu prezidenta Mursího, ten však v úterý prohlásil, že stanovisko armády pouze činí situaci složitější, a že jeho vláda bude pokračovat ve vlastním plánu národního sjednocení. Vláda prezidenta Mursího se však pod tlakem protestů již začala rozpadat, když v pondělí oznámilo svou rezignaci 5 jeho ministrů, ke kterým se v úterý údajně přidal i egyptský ministr zahraničí Mohamed Kamel Amr.
Mírové rozhovory Izraele s Palestinou jsou nadosah
Řekl to americký ministr zahraničí John Kerry, který od nástupu do úřadu na obnově rozhovorů usilovně pracuje. V sobotu ukončil v pořadí již pátou návštěvu regionu, kterou strávil jednáním s hlavními představiteli Izraele a Palestinské autonomie. Před odjezdem sdělil ministr Kerry, že je potěšen, neboť při této návštěvě dosáhl „skutečného pokroku“. „Věřím, že s trochou další práce může být začátek mírových jednání na dosah,“ uvedl dále ministr zahraničí Kerry. Podle palestinského vyjednavače Saeba Erekata byla jednání „pozitivní a důkladná,“ zásadní přelom však nepřinesla. „Mezi pozicemi Izraele a Palestiny existují stále určité rozdíly,“ uvedl konkrétně palestinský vyjednavač Erekat.
Indové putují k hindské svatyni v Kašmíru
Každoroční pouť k hinduistické svatyni Amarnath v Indií administrované části Kašmíru začala koncem tohoto týdne, provázejí ji silné obavy související s nedávnou katastrofou ve státu Uttrakhand na severu země. Ten zasáhly intenzivní záplavy způsobené monzuny. Pro lepší monitoring situace celou pouť kontrolují místní úřady – zřizují základní tábory nebo kontrolní stanoviště a vydávají povolení k cestě ke svatyni, která leží v Himálaji ve výšce přes 3 000 m n. m. Pouti se, alespoň prozatím, zúčastní na 12 ooo hinduistů, z bezpečnostních důvodů poputují několika různými cestami. Vzhledem k obavám jsou v pohotovosti připraveny mimo jiné posádky vrtulníků, které v případě nutnosti vyrazí do hor na pomoc ohroženým věřícím. V Uttrakhandu byly povodněmi zasaženy dvě posvátné jeskyně, úředníci státu Džammú a Kašmír tak tak oprávněně podnikají preventivní kroky, jimiž chtějí zabránit případnému neštěstí.