Spojené státy americké se na základě informací rozvědky o použití chemických zbraní syrskými vládními jednotkami rozhodly podpořit syrské rebely dodávkami „přímé vojenské pomoci.“ Syrské ministerstvo zahraničí však se závěry americké rozvědky zásadně nesouhlasí a uvedlo, že záležitost s chemickými zbraněmi je „uměle vytvořená informace“, která má pouze ospravedlnit dodávky zbraní rebelům. Podle syrského ministerstva zahraničí se Washington uchýlil k „levné taktice“. Obdobně se vyjádřila i Moskva, která uvedla, že americké důkazy o použití chemických zbraní v Sýrii „nevypadají přesvědčivě“. Proti „další militarizaci konfliktu“ se vyslovil i generální tajemník OSN Ban Ki-moon.
Archiv rubriky: Východní Evropa
Čína a Rusko zahájily desetidenní společné vojenské cvičení
Čína a Rusko v úterý oficiálně zahájily desetidenní obranné cvičení, které se uskutečnilo v Pekingu. Na 46 vojáků z jednotky „Sněžný leopard“, anti-teroristického elitního týmu Čínské lidové armády a 29 příslušníků ruské jednotky zvláštního nasazení se zúčastnili společných cvičných operací, jejichž hlavním cílem je zdokonalení se v úkolech pozemních operací a taktice. Kromě společných cvičných operací ještě probíhají vojenská cvičení ve střelbě, simulaci záchrany rukojmí a přepadávání teroristických základen. Oba státy už společné vojenské cvičení provedly, naposledy v roce 2007.
Ruská dolní komora schválila zákon zakazující „homosexuální propagandu“
Zákon byl dolní komorou parlamentu přijat jednoznačně, ukládá například vysoké pokuty za poskytování informací o homosexualitě osobám mladších 18 let. Pro fyzické osoby má jít o 155 USD, pro státní zaměstnance až 15 500 USD, pro firmy a školy je pokuta ještě vyšší. Zákon dále ukládá odnětí svobody až 3 let pro ty, kdo by hanobili věřící a náboženství. Aktivisté za práva homosexuálu se s příznivci zákona střetli před parlamentem. Zákon je spojován s uvězněním členek punkové kapely Pussy Riot, kdy Naděžda Tolokonnikova a Maria Alyokhina byly odsouzené ke 2 rokům vězení za protest v pravoslavné katedrále. Nyní zákon míří do senátu, v případě schválení dále k podpisu prezidenta. Zákon považující homosexualitu za trestný čin byl v Rusku zrušen v roce 1993.
OSN nemůže přijmout ruskou nabídku pro misi na Golanských výšinách
OSN řekla, že nemůže akceptovat ruskou nabídku, že jeho vojáci nahradí odcházející rakouské v mírové misi na Golanských výšinách, protože dohoda mezi Izraelem a Sýrii brání, aby stálý člen Rady bezpečnosti OSN byl přítomen u jednotek na Golanských výšinách. Mluvčí OSN dodal: „Vážíme si úvahy, že Ruská federace dala nabídku, že poskytne vojáky na Golany.“ Britský velvyslanec u OSN Mark Lyall Grant, který tento měsíc předsedá Radě bezpečnosti řekl, že by jednotka měla zůstat na místě, i když bude mít nižší počet vojáků. Budou hledat vojáky v jiných zemích.
Rusko může nahradit Rakousko v mírových jednotkách na Golanských výšinách
Ruský prezident Vladimir Putin navrhl, že jeho země vyšle vojáky do mírových jednotek OSN na Golanských výšinách, až se stáhnou vojáci Rakouska. „S ohledem na složitou situaci, která se dnes vyvíjí v Golanských výšinách, můžeme nahradit odcházející rakouský kontingent v tomto regionu oddělující izraelské síly od syrské armády,“ citovala ruská agentura prezidenta Putina. Navíc Filipíny zvažují setrvání u jednotek.
Zisky z exportu masa vzrostly v Paraguayi za poslední desetiletí o 1 500 %
V roce 2012 se Paraguay stala třetím největším vývozcem masa v Jižní Americe po Brazílii a Uruguayi a devátým v celém světě. Země nyní těží také ze snížení produkce masa v Argentině a jsou v ní ideální podmínky k rozšíření chovu dobytka. V roce 2012 Paraguay získala z prodeje masa 1078 milionů USD, v roce 2003 pouze necelých 70 milionů USD. „Větší export je důsledkem zvýšení světové poptávky a kupní síly. Paraguay má ohromnou výhodu, že produkuje velmi levně,“ řekl ředitel Rurální paraguayské asociace (ARP) Germán Ruiz. Zhruba 60 % masa z Paraguaye kupovalo do roku 2011 Chile, nyní je největším zájemcem Rusko. Nejdůležitější exportní surovinou v Paraguayi však nadále zůstává sója.
Zákon omezující kouření v Rusku vstoupil v platnost
Na 40 % Rusů se řadí mezi kuřáky, což zemi staví na přední místa žebříčku v počtu kuřáků. V sobotu začal platit v Rusku zákon, který zakazuje kouření na veřejných místech a omezuje tabákovou reklamu. Kouření bude zakázáno na pracovištích, schodištích obytných domů, autobusových zastávkách, vlakových nádražích a letištích. V roce 2014 se zákaz rozšíří i na restaurace, bary, lodě a vlaky. Zákon podepsal v únoru prezident Vladimir Putin. Zvýšit by se měla i cena tabákových výrobků, nyní je možné koupit v Rusku krabičku cigaret za méně než 1 USD.
Ruské noviny odmítají, že by již Rusko dodalo Sýrii část protivzdušné obrany
Rusko nejspíše ještě nedodalo Sýrii část protivzdušné obrany, jak včera informoval prezident al-Assad v rozhovoru pro televizi Manar. Deník Vedomosti citoval zdroj z obranného průmyslu, který tvrdí, že není jisté, že zbraně dodají letos. Zatímco deník Kommersant cituje svůj zdroj, který uvedl, že dodávka je naplánovaná na druhou čtvrtinu roku 2014 a pak bude minimálně 6 měsíců trvat, než se nainstaluje, otestuje a vycvičí se personál. Oba se shodují na tom, že zatím nebyla žádná část protivzdušné obrany do Sýrii dodána.
Sýrie obdržela první dodávku ruské protivzdušné obrany, potvrdil to prezident al-Assad
V rozhovoru pro libanonskou televizi Manar řekl syrský prezident Bashar al-Assad, že jeho země dostala první dodávku ruské protivzdušné obrany a zbytek raket S-300 obdrží brzy. Prezident al-Assad je připraven podle svých slov bránit svou zem. Pokud Izrael zasáhne v Sýrii, budou reagovat. Již dříve se Izrael vyjádřil, že může udeřit proti ruské dodávce. Rusko řeklo, že dodá tyto zbraně přes západní námitky, aby pomohlo stabilizovat region. V rozhovoru dále prezident al-Assad zmínil, že je rozhodnutý se zúčastnit konference v Ženevě, ale nevěří v její úspěch. V rozhovoru zazněla i otázka Golanských výšin. Prezident al-Assad nebude bránit skupinám, které se rozhodnout bojovat o ně. Hizballah by též podpořil tyto snahy. Televizní stanice Manar je napojena na spojence prezidenta al-Assada Hizballah.
Rosněft chystá převzetí ruské plynárenské firmy Itera
Finanční náklady této transakce se odhadují na 3 miliardy USD. Polostátní Rosněft v současnosti kontroluje 51 % akcií této společnosti. Nadpoloviční podíl získal Rosněft minulý rok poté, co byl ředitelem jmenován Igor Sechin, blízký spolupracovník Vladimira Putina. Itera se specializuje na distribuci zemního plynu. Motivem jejího převzetí je snaha konkurovat dalšímu z ruských státních energetických podniků, Gazpromu. Dlouhodobým cílem Rosněftu je do roku 2020 zvýšit produkci zemního plynu o 150 %.
V pondělí pokračují jednání o Sýrii
Ministři zahraničí zemí EU budou v pondělí diskutovat o návrhu Velké Británie a Francie na zmírnění sankcí na dovoz zbraní do Sýrie. Současný režim sankcí skončí na konci tohoto týdne. Nicméně některé státy jsou proti ukončení embarga. Dle BBC jsou proti Rakousko, Česká republika, Nizozemsko, Finsko a Švédsko. Britský ministr William Hague tvrdí, že kdyby povstalecké skupiny dostaly zbraně, tak by to pomohlo mírovému procesu, protože by byly silnější při jednání s režimem prezidenta al-Assada. Obavy panují z toho, že povstalci nemají centrální velení a zbraně by se mohly dostat do rukou teroristům. V pondělí o Sýrii a připravované konferenci budou mluvit v Paříži americký ministr zahraničí John Kerry s ruským protějškem Sergei Lavrov. Jednání Syrské národní koalice v Istanbulu se protáhlo o dva dny, zatím nebyl jmenován nový předseda.
Kyrgyzstán odsouhlasil prodej státní energetické firmy ruskému Gazpromu
Kyrgyzskou státní energetickou firmu Kyrgyzgas v současnosti tíží dluhy přesahující 38 milionů USD. Ruské polostátní společnosti Gazprom proto bude odprodána za symbolický 1 dolar. Tento krok Gazpromu otevře cestu k nalezištím zemního plynu Mailuu-Suu-IV a Kugart, které se nacházejí v jižním Kyrgyzstánu. Ty v současnosti nejsou využívány, jelikož chyběly finance na rozvoj potřebné infrastruktury. Středoasijská republika tak musela veškerou svou spotřebu pokrývat z importovaných zdrojů, které pocházely hlavně z Kazachstánu a Uzbekistánu. Součástí dohody s Gazpromem je slib, že tato společnost investuje do rozvoje kyrgyzské energetické infrastruktury 640 milionů USD během následujících 5 let.
Syrský prezident Assad souhlasí s účastí na konferenci o Sýrii
Syrský prezident Bashar Assad „v principu“ souhlasí s účastí zástupců syrského režimu na mírové konferenci o konfliktu v Sýrii. Po jednání zástupce syrského ministerstva zahraničí Faisala al-Mokdada v Moskvě to uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Rusko se snaží zabránit USA a západním státům, aby z odchodu prezidenta Assada udělaly podmínku dalšího řešení syrské krize. USA i Velká Británie už opustily od zdůrazňování své dřívější podmínky v podobě odchodu prezidenta Assada, nicméně syrská opozice zřejmě bude na prezidentově odchodu dále trvat, protože v minulosti se zástupci syrského režimu odmítala vůbec jednat.
Na Ukrajině se konal první pochod homosexuálů, v Rusku se naopak zatýkalo
Přestože soud pochod homosexuálů hlavním městem Ukrajiny Kijevem zakázal, na 100 aktivistů uskutečnilo první pochod v zemi. Policie zatkla 13 lidí, kteří se snažili pochod přerušit. Homofóbie je totiž na Ukrajině rozšířená a všeobecně přijímaná. Aktivisté plánovali svůj první pochod již minulý rok, ten byl na poslední chvíli odvolán důsledkem výhrůžek ze strany pravicových radikálů. V sousedním Rusko bylo naopak na 20 homosexuálních aktivistů zatčeno, když se pokoušeli o pochod k parlamentu, který nedávno schválil zákon zakazující „homosexuální propagandu“, důvodem je podle ruských poslanců ochrana dětí.
V celní unii Ruska, Běloruska a Kazachstánu nenazrál čas pro jednotnou měnu
Prohlásil to guvernér kazachstánské národní banky Grigory Marčenko. Připustil však, že by projekt společné měny mohl být v horizontu 8 až 10 let realizovatelný. Tento scénář je však podmíněn cílevědomým postupem, který podle Marčenka v současnosti chybí. Jedním z potřebných kroků by mělo být stanovení konkrétních makroekonomických parametrů, které by členové měnové unie měli splňovat. „Například podle Maastrichtské dohody by míra roční inflace členských států Eurozóny neměla překročit 2 %. Bělorusko mělo v roce 2012 inflaci přes 100 %. V nejbližších letech proto zavedení společné měny nepřichází v úvahu,“ poznamenal guvernér kazachstánské centrální banky. Celní unie Ruska, Běloruska a Kazachstánu byla vytvořena v roce 2010. Kromě ekonomické integrace její představitelé uvažují také o spolupráci v dalších oblastech a přijetí dalších členských států z postsovětského prostoru. Cílem těchto snah by mohlo být vytvoření Eurasijské unie, jejíž ustanovení je předběžně plánováno na rok 2015.
Zakázky ruského ministerstva obrany budou překontrolovány
V centru pozornosti budou především ty, které byly zadány během funkčního období ruského ministra obrany Anatolije Serdjukova. Prohlásil to místopředseda vlády Dmitrij Rogozin. „Je třeba tato výběrová řízení prověřit. Většina z nich, jak zajisté víte, negativně ovlivnila chod obranného rezortu,“ doplnil. Bývalý ministr obrany Serdjukov vykonával svůj mandát od roku 2007. V roce 2012 byl odvolán kvůli údajnému podílu na několika korupčních skandálech. Výrok zazněl ve stejný den, kdy bylo oznámeno, že ruským státním loděnicím chybí finance na dostavbu nukleární ponorky Nerpa, kterou si u nich objednalo indické námořnictvo. Kvůli těmto komplikací hrozí zpoždění celého projektu.
V Istanbulu jedná syrská opozice
Pod mezinárodním tlakem začala ve čtvrtek jednat syrská opozice, která se sdružuje v Sýrské národní koalici. Mezi hlavní body patří účast na připravované mezinárodní konference v Ženevě v červnu. Mluvčí Koalice Khaled Saleh řekl, že podporují jakoukoliv konferenci, která pomůže zemi se zbavit diktátora, ale nevědí, zda má smysl se účastnit setkání, pokud nebudou žádné známky, že prezident al-Assad je na odchodu. Haitham al-Maleh prohlásil, že syrská opozice nahrává prezidentovi al-Assadovi tím, jak je slabá. Dále zmínil, že prezident al-Assad zintenzivňuje boje kvůli tomu, aby mohl přijít na konferenci a říci, že vzpoura je u konce. Koalice nemá od březnové rezignace Moaz al-Khatib, významného damašského klerika, předsedu. Mezi možnými kandidáty je George Sabra, který vedl prodemokratické demonstrace na začátku povstání. Během jednání odstupující lídr Moaz al-Khatib představil podrobný plán přechodu k demokracii, který počítá s tím, že prezident al-Assad odejde s rodinou do bezpečí. Je pravděpodobné, že návrh prezident al-Assad a Rusko odmítnou.
Krymští Tataři v Simferopolu demonstrovali proti ruskému vyslanci
Požadovali, aby byl zbaven svého diplomatického statutu a vyhoštěn z Ukrajiny. Důvodem bylo jeho prohlášení o novém historickém filmu „Hajtarma“, který mapuje odsun krymských Tatarů do střední Asie v roce 1944. Během něho bylo na Stalinův rozkaz deportováno přibližně 190 000 osob jako trest za údajnou kolaboraci s nacistickým Německem. Podle ruského vyslance Vladimira Andrejeva je tento snímek neobjektivní a vrhá špatné světlo na Rudou armádu a její zásluhy během druhé světové války. Prohlášení kromě představitelů tatarské komunity komentovali i příslušníci ukrajinského ministerstva zahraničí, kteří Andrejevova slova označili za „nevhodná a znepokojující.“
V Gruzii prošla prvním čtením úprava zákona o televizním vysílání
Jejím cílem je v první řadě zvýšit finanční transparentnosti televizních stanic. Organizace s platnou vysílací licencí by napříště měly zveřejňovat podrobnosti o svém rozpočtu, zdrojích příjmů a vlastněném majetku. Dostupné by měly být i výdělky z reklam. Tyto údaje by měly společnosti poskytovat na svých internetových stránkách jednou ročně a jejich správnost by kontrolovaly státní orgány. Druhým aspektem pozměňovacího návrhu je reforma způsobu, jakým jsou voleni členové dozorčí rady veřejnoprávní Gruzínské televize. V ní by mělo zasedat pouze 9 osob namísto aktuálních 15. Na rozdíl od současnosti by ani jednoho člena dozorčí rady nevybíral prezident, volba by ležela výhradně na zákonodárném sboru Gruzie. Novela zákona také hovoří o úpravě vztahu mezi Gruzínskou veřejnoprávní televizí a vysílací stanicí v autonomní oblasti Adžárie, která se nachází na pobřeží Černého moře. Adžária-TV je aktuálně pod kontrolou lokální vlády, což by se mělo změnit přidružením této televizní stanice ke Gruzínské televizi. Ta by měla být kromě jejího řízení zodpovědná i za financování.
Peru má zájem o nákup ruské vojenské techniky
Představitelé peruánské armády by rádi získali přibližně 700 nákladních vozů Kamaz a několik helikoptér typu Mi-8/17, jejichž původní verze se začala v Sovětském svazu vyrábět v roce 1961 a nyní její modernizované varianty využívá přes 50 různých armád. Z ruské strany jsou kromě výše uvedených strojů nabízeny také špičkové tanky T-90S. Jeden z nich byl Peruáncům představen na výstavě vojenského vybavení, která se aktuálně odehrává poblíž jejich hlavního města Lima. „Tank můžeme ozbrojeným složkám Peru zanechat k testování i po skončení výstavy,“ prohlásil bývalý ruský armádní generál Alexej Maslov v roli zástupce továrny Uralvagonzavod, kde se tanky T-90S vyrábějí. Peru by jich údajně mohlo v dohledné době nakoupit až 170. Rusko v posledních 12 letech vydělalo na prodeji zbraní do Jižní Ameriky v přepočtu 14,5 miliardy USD. V příštích 10 letech by měl podle vyjádření představitelů ruského zbrojního průmyslu objem prodaného zboží do tohoto regionu přesáhnout hodnotu 50 miliard USD.
USA kritizují Rusko za dodávku raket syrskému režimu
Pouhých 10 dní poté, co se USA a Rusko dohodly na konání mezinárodní konference, která by měla přinést politické řešení syrského konfliktu, se naplno ukazují rozdíly mezi světovými mocnostmi. Rusko dodalo režimu prezidenta Bashara al-Assada Yakhont rakety, které mají dosah 300 kilometrů. Mluvčí prezidenta Putina řekl, že Rusko dodržuje smlouvy o dodávkách zbraní pro Sýrii, které byly podepsány v roce 2007. Nejvyšší americký vojenský úředník generál Martin Dempsey prohlásil, že poslední ruská dodávka je špatně načasována, velmi nešťastná a riskuje prodloužení války. Mezitím se v pátek setkal generální tajemník OSN Ban Ki-moon s ruskými představiteli v Soči a diskutovali o konferenci. Západní diplomat v OSN řekl, že mírová konference by se měla konat mezi 10. a 15. červnem, záleží na připravenosti syrské strany. Na konci týdne o Sýrii dále jednal v USA turecký premiér Erdogan s americkým prezidentem Obamou. Premiér Erdogan si přeje zavedení bezletové zóny nad Sýrii.
Rusko zvažuje pomoc s ostrahou hranic mezi Tádžikistánem a Afghánistánem
Možnost vyslání ruské pohraniční stráže do klíčových oblastí jižního Tádžikistánu připustil vyslanec Ruska v Afghánistánu Andrej Avetisian. Důvodem jsou obavy z nekontrolovatelného rozvoje afghánských militantních skupin po oficiálním ukončení bojů s extremisty a odchodu spojeneckých vojsk ze země, který je plánován na rok 2014. Důležitou motivací je také možnost podílet se na boji proti pašování drog, které z Afghánistánu do Ruska často proudí skrze jednotlivé středoasijské republiky. Armáda Ruské federace se v minulosti na ostraze tádžických hranic dlouhodobě podílela. V roce 2005 však byla spolupráce přerušena a odpovědnost za bezpečnost převzaly místní ozbrojené složky. „V dobách, kdy zde byli nasazeni příslušníci ruské armády, v oblasti panovaly mnohem bezpečnější podmínky než nyní. Obnovit dřívější spolupráci by tedy bylo v zájmu Ruska i samotného Tádžikistánu,“ myslí si ruský velvyslanec Andrej Avetisian.
USA si vyhrazuje právo zasáhnout diplomaticky i vojensky v Sýrii, prohlásil prezident Obama
Ve čtvrtek prezident Barack Obama uvedl, že pokud se situace v Sýrii, kde druhým rokem probíhá občanská válka, nezlepší, může země zasáhnout diplomaticky i vojensky. Americká veřejnost je ale proti nové vojenské operaci země. Přesto USA nechtějí být jedinou zemí, která bude syrský konflikt řešit, proto se prezident Obama sedomnívá, že se USA a Rusku podaří uskutečnit mezinárodní mírovou konferenci ohledně Sýrie. Neshody nicméně jsou v roli Íránu, kterého Ruska prosazuje jako nutného účastníka konference, což Západ odmítá. Turecký premiér Tayyip Erdogan uvedl, že konference by se rovněž měla zúčastnit i Čína.