Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil pro Řecko uvolnění 2,2 miliardy USD v rámci finanční pomoci pro Řecko, na němž se MMF podílí s eurozónou. K uvolnění peněz pro Řecko mohlo dojít po čtvrté kontrole, kde země prokázala, že dodržuje podmínky záchranného programu. Aby Řecko podmínky splnilo, poslanci minulý týden schválili nový daňový zákon a dokončení přesunu státních úředníků. Peníze Řecko čerpá od třech mezinárodních věřitelů – Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu, přičemž se má celková nacházející finanční pomoc od těchto věřitelů pohybovat ve výši 7,7 miliardy USD.
Archiv autora: Kristina Hrbková
Evropská unie mít svůj vlastní webový zpravodajský portál nebude
Evropská komise zrušila projekt webového zpravodajského portálu Evropské unie, který měl o Evropské unii a činnostech jejích orgánů podávat lepší informace. Cena projektu by se ročně pohybovala kolem 4,2 milionu USD. Proti projektu protestovalo několik novinářských organizací. Portál měl zahrnovat psané, fotografické a audiovizuální zpravodajství a rovněž komentáře odborníků. Evropská komise totiž uvedla, že se média evropským záležitostem dostatečně nevěnují, přestože jejich význam je pro život lidí velmi důležitý. Mezinárodní asociace novinářů (IPA) však uvedla, že by byl takový portál vedený Evropskou komisí konkurencí pro existující média a ohrožoval by svobodu tisku. V současnosti Evropská komise již zaměstnává 122 tiskových mluvčích a zaměstnanců tiskových odborů a ředitelství pro komunikaci má rozpočet 135 milionů USD, v němž je zahrnut i televizi Euronews a vlastní kanál na YouTube.
Na předměstí Paříže zavládly nepokoje kvůli zákazu zahalování se
Ve francouzském městě Élancourt na předměstí Paříže zapálili protestující proti zákazu zahalování se na veřejnosti 20 automobilů a několik popelnic. Útoky se odehrály během sobotní noci a policie kvůli výtržnostem zadržela čtyři lidi. Nepokojů se účastnilo 50 lidí. Proti policii demonstranti použili také Molotovovy koktejly, avšak k žádným zraněním nedošlo. Již v pátek v noci zaútočilo přibližně 250 lidí na policejní stanici v nedalekém městě Trappes. Incident byl reakci na zadržení muslimského muže, který byl zadržen poté, co napadl policistu, který udělil pokutu za zahalení jeho ženě. Zákon zákazu zahalování platí ve Francii od roku 2011 a ten, kdo si v zemi zahalí obličej šátkem nebo kuklou může dostat pokutu až 200 USD a nařízení kurzu občanské nauky. Trest i pokuta jsou dvojnásobné, pokud se jedná o nezletilou dívku. Tato opatření jsou namířena především proti muslimům.
V Itálii podél dálnic nenatankujete, zaměstnanci čerpacích stanic stávkují
V úterý zaměstnanci italských čerpacích stanic vyhlásili třídenní stávku proti vysokým cenám benzinu. Čerpací stanice podél dálnic budou zavřené až do pátečního rána, kdy je stanoven konec stávky. Jejím cílem je přimět vládu, aby vyvinula větší tlak na producenty paliv a donutila je ceny snížit, protože po Nizozemsku je v Itálii nejdražší benzín v Evropě. Vysoké ceny paliv a způsob nastavení spotřební daně snižují čerpacím stanicím výdělky a hrozí jim zavření. O práci by tak mohly přijít tisíce lidí.
Bývalý generální ředitel Mezinárodního měnového fondu usedl v dozorčí radě ruské banky
Bývalý generální ředitel Mezinárodního měnového fondu (MMF) Dominique Strauss-Kahn se stal členem dozorčí rady Ruské regionální rozvojové banky známé pod anglickým překladem Russian Regional Development Bank, kterou vlastní státní ruský ropný gigant Rosněfť. Strauss-Kahn tak obnovuje svou kariéru na mezinárodní finanční scéně po své rezignaci na funkci generálního ředitele MMF v roce 2011, kdy byl obviněn ze sexuálního napadení pokojské v newyorském hotelu.
Evropský parlament chce rychle prověřit vývoj na české politické scéně
Místopředseda Evropského parlamentu (EP) Othmar Karas a šéf zahraničního výboru EP Elmar Brok požadují po Evropské komisi rychlé prověření, zda vznik vlády v České republice neodporuje unijním hodnotám a respektuje principy lisabonské smlouvy. Prezident Miloš Zeman zareagoval s odpovědí, že by se europoslanci a Evropská komise měli nejprve seznámit s českou ústavou. Evropská komise politický vývoj v ČR sleduje, ale nechce záležitost komentovat.
V Řecku vypukla stávka proti plošnému propouštění státních zaměstnanců
V Aténách a dalších řeckých městech se konají demonstrace, jejichž heslem je „Generální stávka – jsme lidé, ne čísla“. Stávka je reakcí na plánované rušení míst ve státních podnicích a společnostech s účastí státu. Do konce roku 2014 má o zaměstnání přijít 15 000 lidí, z nichž by 4 000 měly dostat výpověď ještě v roce 2013. Nezaměstnanost v Řecku se již tak přiblížila k hranici 28 %. O generální stávku se zatím nejedná, protože plně nezasáhla všechna odvětví. Avšak stávka zasáhla celou zemi, ve státních nemocnicích se lidé dočkají pouze bezodkladné péče, řada muzeí a památek zůstává uzavřena, stojí i některé linky autobusové hromadné dopravy. Do stávky se také zapojili na čtyři hodiny novináři a zaměstnanci řízení letového provozu na vnitrostátních linkách. Podle řeckých aerolinií se z toho důvodu neuskutečnilo kolem 30 letů. Hotely, banky, trajekty, taxislužby a aténské tramvaje a metro se do stávky zapojit nechystají, letecký provoz mezi Českou republikou a Řeckem fungoval bez problémů. O mírnějším úsporném opatření chce parlament hlasovat ve středu.
V Irsku vznikly snahy o obnovení Irské republikánské armády
Osm lidí podezřelých ze zakládání nové Irské republikánské armády (IRA) zatkla irská policie. IRA byla extremisticky katolická teroristická organizace, která v minulosti páchala atentáty proti protestantům a britským ozbrojeným složkám. Jejím cílem bylo odtrhnout Severní Irsko od Velké Británie. U protiteroristického soudu byli zatčení obviněni z příslušnosti k frakci zvané Nová aliance IRA. Spolu s nimi bylo také zabaveno množství výbušnin. Většina zatčených jsou patrně členy hnutí Pravá IRA, které se od IRA odštěpilo v roce 1998 na protest proti souhlasu IRA s dohodou o mírovém uspořádání Severního Irska. Pravá IRA poté oznámila pokračování v teroristických akcích – například v roce 2009 zabila dva britské vojáky.
Švýcaři podepsali s Čínou bilaterální smlouvu o volném obchodu
Švýcarsko jako první země kontinentální Evropy v sobotu podepsalo s Čínou dohodu o volném obchodu. Dohoda by podle švýcarského ministra hospodářství Johanna Schneidera-Ammanna mohla začít platit v polovině příštího roku. Čína je po Evropské unii a Spojených státech amerických třetím největším obchodním partnerem Švýcarska, vzájemný obchod mezi těmito státy dosáhl za loňský rok obratu 26,31 miliardy USD, letos ale už za prvních pět měsíců objem dosáhl 22,89 miliardy USD. Jednání zemí o bilaterální smlouvě trvala přes dva roky a podepsali ji čínský ministr obchodu Kao Chu-čcheng a švýcarský ministr hospodářství Johann Schneider-Ammann. Dohoda se věnuje obchodu s průmyslovými a zemědělskými produkty, pravidlům původu zboží, podpoře investic, hospodářské soutěži, transparentnosti státních zakázek a ochraně duševního vlastnictví. Clo na dovoz švýcarských hodinek klesne o 60 %, zásadně se také sníží cla na stroje, farmaceutika a další produkty. Švýcarsko naopak sníží cla na obuv a textilie dovážené z Číny.
Obžalovaní v kauze Mostecké uhelné společnosti žádají zproštění viny
Bývalí manažeři Mostecké uhelné společnosti ve čtvrtek požádali švýcarský soud v Bellizoně o zproštění viny ve všech bodech obžaloby a o uvolnění zablokovaných peněz, jimiž by uhradili soudní výlohy. Zároveň žádají o náhradu za způsobenou osobní újmu. V pondělí prokuratura navrhla pěti obžalovaným, Marku Čmejlovi, Jiřímu Divišovi, Oldřichu Klimeckému, Antonínu Koláčkovi a Petru Krausovi, trest pěti let vězení nepodmíněně, Belgičanovi Jacquesi de Grooteovi dva roky vězení podmíněně.
Ruská nosná raketa se po startu zřítila a explodovala
Ruská nosná raketa Proton-M, která měla vynést modernizované družice Glonass-M ruského navigačního systému Glonass, se v úterý krátce po startu z kazachstánského kosmodromu Bajkonur zřítila a explodovala. Ruská kosmická agentura Roskomos uvedla, že nedošlo k žádným zraněním ani škodám v místě dopadu. Úřady však vyzvaly obyvatele okolních obcí, aby nevycházeli z budov, protože hrozí nebezpečí úniku silně toxického paliva do ovzduší a do okolní půdy. Příčina nehody dosud není známa. Proton-M se vznesl v přesně stanovený čas, ale sedmnáct vteřin po startu však došlo k havarijnímu vypnutí motorů. Raketa se ostře odklonila od stanovené letové dráhy, začala klesat a ještě ve vzduchu se rozpadat. Dopadla 2,5 kilometru od kosmodromu a explodovala.
Evropská unie má 28. člena
Chorvatsko v pondělí vstoupilo do Evropské unie a stalo se tak jejím 28. členem. Po Slovinsku, které přistoupilo do EU v roce 2004, se tak jedná o druhou bývalou jugoslávskou zemi ve společenství. V zemi vstup slavily tisíce lidí, v Záhřebu se oslav zúčastnilo na 30 hlav států. Chorvatsko podalo přihlášku do EU v roce 2003 a v roce 2004 se stalo kandidátskou zemí. O rok později s ním EU zahájila vstupní rozhovory, avšak v prosinci 2008 jednání zablokovalo na rok Slovinsko kvůli sporu s Chorvatskem o vytyčení společní hranice a přístupu k moři. V roce 2011 dvě třetiny hlasujících Chorvatů v referendu odsouhlasily vstup země do EU. Účast na referendu činila 47 %. Poslední překážkou pro vstup Chorvatska do EU byl dlouholetý spor se Slovinskem v souvislosti s bankou Ljublajnska, ten byl ale vyřešen v březnu tohoto roku.
Rusko posiluje své kosmické a letové bojové prostředky
Velení ruské armády rozhodlo posílit obranu hlavního města Moskvy a blízkého okolí před raketovým útokem. V okolí metropole byly rozmístěny 4 nové radary, které jsou schopné ubránit Moskvu před útokem ze všech směrů. Tato ochranná opatření by měla být do konce roku zvýšena ještě o novou baterii protiraket S-400 Triumf. Radary mají zachytit nepřátelské rakety s plochou dráhou doletu 600 kilometrů a chránit budou nejvyšší vojenské a politické vedení a také hlavní energetické a průmyslové objekty v metropoli. Podobné vybavení by se mělo brzy dostat i ostatním regionálním útvarům protivzdušné obrany. Pod vedením Kremlu probíhá od počátku roku série leteckých a raketových manévrů, které mají vyvrcholit rozsáhlým vojenským cvičením zvaným „Západ 2013“.
Zaměstnanci britského listu News of the World neuspěli s odvoláním v kauze nelegálních odposlechů
Bývalí šéfredaktoři britského listu News of the World, Rebeka Brooksová a Andy Coulson, rovněž bývalý mluvčí britského premiéra Davida Camerona, a jejich bývalí podřízení James Weatherup, Stuart Kuttner a Ian Edmondson neuspěli s odvoláním u odvolacího soudu. Jednalo se o poslední možný pokus zrušit obvinění a zastavit jejich stíhání v kauze nelegálních odposlechů. Odvolání ale soudce definitivně odmítl a pětice v září stane před soudem. Skandál vypukl v roce 2011, kdy se ukázalo, že New of the World nechal odposlouchávat hlasovou schránkou unesené třináctileté dívky. Situace otřásla britskou mediální i politickou scénou a list News of the World by zrušen.
Visegrádská čtyřka odmítá další podmínky pro zahájení vstupních rozhovorů EU se Srbskem
Česká republika a další země visegrádské čtyřky, tedy Slovensko, Maďarsko a Polsko, usilují o to, aby Evropská unie nekladla další podmínky pro zahájení vstupních rozhovorů se Srbskem. První rozhovory s Bělehradem by se měly konat v lednu 2014. Na návrh Německa se bude v prosinci ještě konat vrcholná schůzka pro přijetí rámce jednání se Srbskem a mohlo by tak dojít k posunu zahájení rozhovorů. Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko chtějí, aby byl právě tento rámec zamítnut a zahájení rozhovorů se Srbskem bylo potvrzeno. Srbsko usilovalo o zahájení do konce roku 2013, kdy budou zahájena jednání o asociační dohodě s Kosovem a byly by tak oba kroky provedeny najednou.
Francouzský soud potvrdil doživotí pro teroristu Sáncheze
Francouzský odvolací soud potvrdil doživotní vězení pro venezuelského teroristu Ilyicha Ramíreze Sáncheze, který je známý pod přezdívkami Carlos nebo Šakal. Sánchez spáchal ve Francii v roce 1975 trojnásobnou vraždu a v letech 1982 a 1983 čtyři atentáty. V prvním případě se jednalo o zabití dvou policistů a policejního informátora, ve druhém pak o čtyři vražedné útoky s 11 mrtvými a 150 raněnými. Za všechny činy byl odsouzen na doživotí. V roce 1975 se Sánchez stal jedním z nejhledanějších teroristů kvůli zorganizování únosu 60 lidí, včetně 11 ministrů vídeňského kongresu Organizace zemí vyvážející ropu (OPEC). Od té doby se účastnil dalších mnoha teroristických akcí, jako byl únos francouzského letadla do ugandského Entebbe v roce 1976, dále je podezříván z účasti na masakru izraelských sportovců na olympijských hrách v Mnichově v roce 1972. V 70. a 80. letech se ukrýval v několika tehdy komunistických zemí. V roce 1994 byl zadržen v Súdánu a předá francouzským úřadům.
V Moskvě začal proces s demonstranty, kteří protestovali proti nástupu ruského prezidenta Putina k moci
Dvanáct lidí, kteří jsou obžalování z vyvolávání nepokojů po znovuzvolení ruského prezidenta Vladimira Putina, stanulo před moskevským soudem. Hrozí jim až osmiletý trest ve vězení za rvačky s policisty v předvečer prezidentovy inaugurace. Obžalovaní odmítli přiznat vinu a prohlašují, že právě oni byli oběti policejního zákroku. Povolený opoziční „Pochod milionů“ proti návratu Vladimira Putina do čela Ruska se uskutečnil 6. května 2012 v Moskvě, ovšem zvrhl se v tvrdé potyčky mezi demonstranty a těžkooděnci. Zranění utrpěly desítky lidí a policie zatkla přes 400 demonstrantů. Opozice označuje proces za snahu úřadů zastrašit lidi před dalšími demonstracemi proti režimu současného prezidenta Vladimira Putina.
Miliardář Andrej Babiš koupil mediální skupinu Mafra
Skupina Agrofert miliardáře Andreje Babiše koupila od německého vydavatelství Rheinisch-Bergische Verlagsgesellschaft společnost Mafra, která vydává deníky Mladou frontu DNES, Lidové noviny, bezplatný deník Metro, provozuje server iDNES.cz a hudební kanál Óčko. Transakci avšak ještě musí schválit antimonopolní úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Z ekonomického hlediska by měl tento krok společnosti Mafra pomoci, avšak panují obavy, že by mohla být pod vlivem politických zájmů nového majitele, Andreje Babiše, protože německé vlastnictví umožňovalo společnosti být nezávislejší. Babiš však taková tvrzení odmítá. Podle slov společnosti Agrofert k žádným výrazným změnám v Mafře nedojde a zaměstnanci se o svá místa bát nemusí. Babiš již vlastní vydavatelství AGF Media, které vydává týdeník 5+2 dny.
Česká republika dostala za pozdní převedení směrnice pokutu od Evropské unie
Soud Evropské unie udělil České republice pokutu ve výši téměř 6,5 milionů korun za pozdní převedení směrnice EU o penzijním pojištění zaměstnanců do českého právního řádu. Jde o vůbec první peněžní sankci, kterou EU za porušení unijního práva České republice uvalila. Směrnice nazývaná IORP sjednocuje v EU pravidla pro instituce, které spravují důchodové pojištění zaměstnanců. Česká republika měla směrnici zavést do svého právního řádu do září 2005. V roce 2010 unijní soud v Lucemburku vynesl na základě žaloby Evropské komise rozsudek, podle něhož ČR porušila unijní právo, avšak nedošlo k dalšímu pokroku. Proto Evropská komise ČR opět žalovala a žádala po státu pokutu. ČR se nejprve hájila, že nemá příslušné ani podobné instituce, jichž se směrnice týká, a proto nevidí důvod směrnici zavádět, nakonec ji ale přijala novelou zákona ze srpna 2011.
Expremiér Berlusconi byl odsouzen k sedmi letům vězení
Italský expremiér Silvio Berlusconi byl odsouzen k sedmi letům vězení a k doživotnímu zákazu výkonu veřejné funkce. V aféře zvané Rubygate byl obžalován za pohlavní styk za peníze s nezletilou prostitutkou, marockou tanečnicí Karimou Maghúrovou, známou jako Ruby. V Itálii je tento čin trestný. Podle soudu také expremiér Berlusconi zneužil svou pravomoc intervencí u policie při pokusu zabránit zatčení Mahrúgové podezřelé z krádeže. Obhájci expremiéra Berlusconiho se proti rozsudku soudu prvního stupně odvolali, případ se zřejmě protáhne na několik let.
Další regulace tabákových výrobků v Evropské unii je na cestě ke schválení
Na přísnější regulaci tabákových výrobků se i přes nesouhlas několika zemí, včetně České republiky, většinově dohodly členské státy Evropské unie. Cílem zamýšlené regulace je omezit počet kuřáků, podle Evropské komise totiž na následky kouření umírá v EU každoročně až 700 000 lidí. Návrh na regulaci ale ještě musí schválit Evropský parlament. Dohoda je postavena na základě kompromisu, který původní návrh Evropské komise na regulaci oslabuje. Nynější navrhovaná forma regulace požaduje, aby varování před následky kouření tvořilo 65 % obalu krabičky. Pro prodej cigaret s příchutí bude platit tříleté přechodné období, po uplynulém čase bude prodej těchto cigaret povolen jen v zemích, kde tvoří alespoň 3 % celkové výroby cigaret. Česká republika s návrhem nesouhlasila, protože se obává negativních ekonomických dopadů navrhované regulace, která by mohla vést ke ztrátě pracovních míst. Po kompromisních ústupcích s návrhem nakonec souhlasilo Německo a Španělsko, proti návrhu byly Česká republika, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko. Konečná podoba tabákové regulace je ovšem stále otevřená.
Návrh na rozpočtový plán EU pro období 2014 – 2020 je schválen
Ve středu oznámil v Bruselu irský vicepremiér Eamon Gilmore, jehož země v současnosti předsedá EU, že se zástupci Evropského parlamentu a členských zemí Evropské unie (EU) shodli po několika měsících jednání na hlavních bodech rozpočtového plánu pro období
2014-2020, který počítá s výdaji přesahující jeden bilion USD. Dohoda bude předložena k definitivnímu potvrzení ministrům zahraničí členských zemí EU příští týden v úterý na plénu Evropského parlamentu na začátku července. Sporný byl především bod o přesouvání nevyužitých peněz do jiných rozpočtových kapitol. Poslanci Evropského parlamentu také požadují, aby v roce 2016 byl rozpočet zrevidován podle ekonomického vývoje. Schválení rozpočtového plánu je rovněž podmíněno doplněním letošního rozpočtu o téměř 15 miliard USD, aby EU neskončila v deficitu. Posíleny budou také podpora zaměstnanosti mladých lidí a Fond solidarity.
Evropská unie zvažuje zrušení přístupových jednání s Tureckem
Evropská unie (EU) zvažuje odvolání zahájení dalšího kola přístupových rozhovorů s Tureckem, které by mělo začít příští středu, kvůli tamní politické krizi. Jednání s Tureckem odmítá především Německo a Nizozemí, protože se v současné vyhrocené politické situaci v zemi odehrávají násilnosti při protivládních demonstracích. Plánovaná přístupová konference měla oživit vztahy a rozhovory mezi EU a Ankarou, které poslední dva roky stagnovaly. Hlavním tématem konference měla být regionální politika.