Na summitu členských zemí G8 v Belfastu v Severním Irsku politici udělali první kroky k vytvoření Euroamerické unie, dalším možným názvem jsou Spojené státy euroamerické. Jedná se o projekt, do nějž by bylo zapojeno 800 milionů lidí, kteří tvoří téměř polovinu světové ekonomiky a skoro 40 % obchodní výměny na celém světě. Vzájemný obchod mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými v současnosti činí více jak jeden bilión USD ročně, ovšem na základě nových dohod by mohl výrazně stoupnout. Zahájení rozhovorů o obchodní dohodě se uskuteční 8. července ve Washingtonu. K projektu existuje mnoho výhrad od expertů a od jednotlivých potencionálních členských států, ovšem také zde existuje mnoho důvodů, jako je vytvoření ekonomické protiváhy vůči Číně. Rovněž se strany předběžně na summitu dohodly o řešení problematiky daňových rájů.
Archiv autora: Kristina Hrbková
Policie začala protestující v Turecku zatýkat
V úterý zahájila turecká policie další vlnu zatýkání v řadě měst, včetně Ankary a Istanbulu. Zatýkání je reakcí turecké vlády na stále pokračující protivládní protesty. Podle tamních médií byly při raziích v bytech a na dalších místech zadrženy desítky lidí, podle agentury AFP jsou zatýkáni hlavně členové a přívrženci menší levicové Socialistické strany utlačovaných, která je v současnosti v protestech a jejich organizování jedna z nejaktivnějších. Protesty se neuklidnily ani po slibu tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana, že o osudu úprav parku Gezi rozhodne soud. Kabinet rovněž naznačil možnost uspořádat v Istanbulu o stavbě referendum, avšak tomu protestující příliš nevěří.
Italská vláda schválila další reformy ve snaze oživit ekonomiku země
Italská vláda schválila opatření na podporu ekonomiky, která je třetí největší ekonomikou v eurozóně, ovšem potýká se již s dlouhodobou recesí. Italská vláda v čele s premiérem Enricem Lettou chce tak podpořit ekonomický růst, aniž by zvýšila schodek státního rozpočtu. Nová opatření vypracovala podle doporučení a návrhů Evropské komise. V rámci reforem budou uvolněny téměř 4 miliardy USD na projekty v infrastruktuře, které by měly podle odhadů vytvořit až 30 000 pracovních míst. Na projekty pro zlepšení celostátní železniční sítě bude určeno 800 milionů USD, další stovky milionů USD budou použity na opravy školních budov, tunelů a mostů. Přes více jak půl miliardy USD by rovněž měly snížit účty za elektřinu, univerzitám by reformy umožnily zaměstnávat více výzkumníků, také by mělo dojít v určitých oblastech k úpravě daňového systému. Dalšími tématy vládních jednání je zjednodušení byrokracie a nezaměstnanost mládeže, která v současné době přesahuje 40 %. Celková míra nezaměstnanosti v zemi činí rekordních 12 %.
Proti tvrdému zásahu turecké policie vyrazily na protest desetitisíce lidí
Po sobotním zákroku turecké policie vodními děly a slzným plynem proti demonstrantům v istanbulském parku Gezi vyrazily na protest do ulic Istanbulu desetitisíce lidí, kteří stavěli barikády a zakládali ohně. Střety pokračovaly až do nedělního rána, desítky až stovky lidí utrpěly zranění. Demonstranti v Istanbulu si získali podporu tisíců lidí v Ankaře a Izmiru. V Istanbulu se v neděli dopoledne koná mítink vládní strany na podporu tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana.
Turecká policie zasáhla proti demonstrantům slzným plynem a vodními děly
Turecká policie v sobotu večer použila k zásahu proti protestujícím v parku Gezi u Taksimského náměstí v Istanbulu vodní děla a slzný plyn. Protestující táboří ve stanech v parku Gezi již přes dva týdny. Policisté při zásahu zničili transparenty a nastříkali do stanů slzný plyn. Podporu protestujícím projevili obyvatelé okolních čtvrtí boucháním na hrnce a pánve, projíždějící řidiči troubili na klaksony. Krátce před zásahem turecký premiér Recep Tayyip Erdogan varoval protestující a vyzval je k opuštění prostoru. Další podobný zásah uskutečnila turecká policie v sobotu dopoledne v Ankaře, kde vodními děly a slzným plynem rozehnala demonstranty, kteří v hlavním městě u sídla parlamentu vybudovali barikády.
Česká republika přijde o jeden mandát v Evropském parlamentu
Evropský parlament (EP) ve čtvrtek rozhodl o novém přerozdělení poslaneckých mandátů, které bude při volbách v roce 2014 ovlivněno vstupem Chorvatska do Evropské unie a lisabonskou smlouvou, která omezuje počet členů EP na 751. Česká republika bude mít v dalším volebním období v EP místo současných 22 zástupců pouze 21. O jednoho poslance v EP přijde dalších 11 zemí, Chorvatsko dostane 11 mandátů.
Turecká vláda vyzývá demonstranty k odchodu, je za to kritizována
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan ve čtvrtek pohrozil posledním varováním demonstrantům okupující park v centru Istanbulu, o který vedou obě strany spor kvůli developerskému projektu. Turecký ministr vnitra Muammer Güler opětovně vyzývá demonstranty, aby park opustili. Evropský parlament většinově tureckou vládu odsuzuje za vyhrocování situace a vydal dnes nezávaznou rezoluci, v níž vyjádřil obavy nad použitím přehnané síly tureckých bezpečnostních sil proti demonstrantům. Spojené státy americké tureckou vládu upozornily, že by měla dodržovat svobodu slova a shromažďování.
Evropský parlament podpořil přísnější kontroly v Schengenu
Evropský parlament v úterý podpořil dočasné obnovení hraničních kontrol mezi státy, které jsou členy tzv. schengenského prostoru volného pohybu. Po změně budou možné v zemích namátkové kontroly, návrh je rovněž na střežení vnější hranice země, pokud to sousední stát dostatečně nedělá na vnější hranici schengenského prostoru. Tento návrh vznikl jako reakce na aktuální problémy, konkrétně na spor Itálie s Francií kvůli přílivu uprchlíků ze severní Afriky během tzv. arabského jara. Dalším problémem je příliv Turků, kteří do Evropy pronikají přes Řecko. Návrh byl schválen unijními ministry vnitra.
Řecká vláda zastavila provoz veřejnoprávní televize a rozhlasu
V rámci úsporných opatření jsou řecká veřejnoprávní televize ERT a rozhlas ERA od úterní noci mimo provoz. Tento krok byl učiněn na základě ministerského dekretu, proti němuž se nemohl řecký parlament postavit. Lídři politických stran proto začínají požadovat nové projednání rozhodnutí. Vláda chce vysílání časem obnovit, ovšem s nižším počtem zaměstnanců a po odstranění korupce v organizaci, kde podle jejích slov pracovalo sedmkrát více zaměstnanců, než je v obdobných institucí průměr, a mizely v ní vysoké částky peněz. Někteří zaměstnanci televize odmítli prostory i po skončení vysílání opustit a pokračují v činnosti přes internet. Evropská komise se od rozhodnutí řecké vlády distancuje. Rozhodnutí pozastavit vysílání šokovalo veřejnost. Tisíce lidí proti krokům řecké vlády protestují. Ve čtvrtek postihne zemi celostátní stávka.
Evropská unie zavede od roku 2014 cla na dovoz leteckých pohonných hmot
Dnes evropské komisařství pro zahraniční obchod oznámilo, že od počátku roku 2014 Evropská unie uvalí clo 4,7 % na dovoz leteckých pohonných hmot z Blízkého východu. Cla budou mít výrazný dopad na ceny leteckých pohonných hmot v Evropě a budou představovat komplikaci i pro rafinérie z Blízkého východu, které doposud měly třetinový podíl na evropské denní poptávce 1,2 milionů barelů. Plánované clo může vést k nedostatku leteckých paliv, protože evropské rafinerie nemají kapacitu pro uspokojení evropské poptávky. Rozdíl nebudou údajně schopny vyrovnat ani indické rafinerie.
Kauza Mostecké uhelné společnosti pokračuje, soud předvolal další trojici obžalovaných
V pondělí předvolal švýcarský soud ve městě Belizzona zbývající trojici manažerů Mostecké uhelné společnosti (MUS) Anotnína Koláčka, Jacquese de Grootea a Oldřicha Klimeckého, kteří se nedostavili na první květnové přelíčení. Trojice mužů je podezřelá z praní špinavých peněz a korupce při privatizaci české Mostecké uhelné společnosti. Oldřich Klimecký na pondělní přelíčení opět nedorazil. Obžalovaní vinu popírají, v květnové části procesu první trojice manažerů MUS, Marek Čmejla, Jiří Diviš a Petr Kraus, využila právo nevypovídat. Soud by měl květnovou a červnovou část procesu propojit 24. června. Závěr líčení je plánován na 12. července.
Kancléřka Angela Merkelová přislíbila další pomoc postiženým povodněmi
V Německu Labe překonalo povodňové rekordy, v Sasku-Anhaltsku protrhlo na několika místech hráze. V Drážďanech se již situaci uklidňuje, město Lauenburg ve Šlesvicko-Holštýnsku zahájilo evakuaci. V současné době je nejvíce postiženo Braniborsko, které v pondělí navštívila německá kancléřka Angela Merkelová a přislíbila další finanční pomoc. Povodně komplikují železniční dopravu, dochází k výrazným zpožděním vlaků kvůli objízdným trasám, mimo provoz je trať mezi Berlínem a Hannoverem i Frankfurtem.
Švýcarsko zpřísní azylovou politiku
Ve Švýcarsku voliči podpořili drtivou většinou 80 % kontroverzní krok ke zpřísnění azylových restrikcí. Podle nových pravidel není vojenská dezerce důvodem pro udělení azylu a lidé nyní nemohou žádat o azyl prostřednictvím švýcarských ambasád v zahraničí. V současnosti žádá o azyl ve Švýcarsku 48 000 lidí. Dosud Švýcarsko udělovalo azyl dvakrát více, než je evropský průměr, což vyvolalo výrazný růst imigrace, který začal švýcarskou veřejnost znepokojovat.
Britská vláda shromažďuje internetová data o svých občanech
Britská vláda přiznala, že její odposlouchávací centrála Government Communications Headquaters (GCHQ) shromažďuje internetová data o občanech Velké Británie. Ovšem podle britského ministra zahraničí Williama Haguea se vše odehrává v mezích zákona a systém zajišťuje rovnováhu mezi svobodami a ochranou soukromí osobo a mezi bezpečností země. Palčivou a stále nezodpovězenou otázkou je přístup GCHQ k americkému špionážnímu programu Prism, který britské zpravodajské službě umožňuje získávat soubory a emaily firem sídlících mimo území Velké Británie například z Googlu, Skypu nebo Facebooku. V pondělí bude celá záležitost na programu dolní sněmovny britského parlamentu.
Španělsko úspěšně revitalizuje bankovní sektor
V roce 2008 poznamenala finanční krize španělský bankovní sektor, který dokonce v loňském roce potřeboval velkou kapitálovou injekci. Nyní je podle Evropské centrální banky (ECB) a Evropské komise proces restrukturalizace bank v plném proudu. Zlepšila se již platební schopnost i likvidita španělských bank. Přesto sektor stále ohrožují významné ekonomické problémy. Rovněž je stále nutné sledovat plnění ekonomických závazků Španělska, které se stále potýká s recesí. Hrubý domácí produkt (HDP) Španělska se v prvním čtvrtletí snížil o 0,5 % a práci nemůže najít zhruba čtvrtina obyvatel v produktivním věku. K obdobným závěrům jako instituce EU došel také Mezinárodní měnový fond (MMF).
Evropská unie se chce bránit před ovládnutím solárního trhu Čínou
Evropská komise (EK) uvalila předběžná cla na dovoz levných solárních panelů z Číny, která budou činit 11,8 %. Čína je největší výrobcem solárních panelů na světě, Evropa je největším solárním trhem na světě, z něhož Čína ovládla již 80 %. EU viní Čínu z prodeje pod výrobní cenoou za účelem vytlačení konkurence z trhu. Cena čínských solárních panelů prodávaných do Evropy by ve skutečnosti měla být o 88 % vyšší, než je v současnosti. Uvalení cla je doposud největším zásahem EU proti dovozu a většina členských zemí s opatřeními EK podle agentury Reuters nesouhlasí. Pokud se Brusel s Pekingem nedohodne na řešení sporu do dvou měsíců, clo se v srpnu zvýší až na 47,6 %, ovšem obchodní válku s největším producentem rozpoutat nehodlá.
Slovinský expremiér byl odsouzen ke dvěma letům vězení za korupci
Slovinský expremiér z let 2004 až 2008 Janez Janša byl odsouzen z korupce kvůli úplatkům při nákupu obrněných transportérů od firmy Patra ke dvěma letům vězení a pokutou 48 000 USD. Expremiér Janša pomohl finské zbrojovce Patria získat zakázky na nákup 135 obrněných vozidel za 364 milionů USD. Kontrakt nakonec uskutečněn nebyl právě kvůli podezření z korupce. Expremiér byl obžalován v roce 2010 na základě investigativní reportáže finské veřejnoprávní televizní a rozhlasové stanice, která se zabývala machinacemi kolem plánovaného nákupu. Expremiér Janša se rozsudku na místě odvolal.
Lotyšsko se stane v roce 2014 členem eurozóny
Podle Evropské komise Lotyšsko splňuje podmínky pro přijetí eura v roce 2014, když pobaltská země dosáhla vysokého stupně dlouhodobé ekonomické konvergence s eurozónou. Formální rozhodnutí o zavedení eura v Lotyšsku, které o vstup do eurozóny usiluje, by mělo padnout na zasedání ministrů financí EU 9. července. Lotyšsko by mělo euro zavést 1. ledna 2014 a tímto krokem by se stalo 18. členem eurozóny. Zájem Lotyška o vstup do eurozóny v době krize je podle slov komisaře pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehna důkazem důvěry se společnou měnu, která odporuje skeptickým názorům o jejím rozpadu.
Bulharskou vládu nakonec budou sestavovat socialisté
Bojko Borisov, bývalý bulharský premiér a šéf vítězné strany v předčasných parlamentních volbách Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB), odmítl mandát k sestavení vlády od bulharského prezidenta Rosena Plevnelieva. Prezident Plevneliev tak pověřil sestavením kabinetu Bulharskou socialistickou stranu. Předseda politické strany GERB Borisov chce tímto krokem umožnit sestavení technokratické vlády v čele s bývalým ministrem financí Plamenem Orešarským, kterého navrhli socialisté. Dalším důvodem byl podle předsedy strany Borisova slib strany voličům, že nebude vstupovat do „bezcharakterních koalic“.
Bulharsko míří k povolebnímu patu, expremiér prosazuje vládu odborníků
Bojko Borisov, vůdce nejsilnější bulharské strany Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) a bývalý bulharský premiér, byl pověřen jako předseda vítězné strany v parlamentních volbách úkolem sestavit bulharskou vládu. Jeho šance jsou avšak malé, protože žádná se tří zvolených parlamentních stran nechce s GERB uzavřít koaliční smlouvu a ani se zavázat k podpoře menšinové vlády. Předseda BERB Borisov vyjádřil v pátek při jednání s bulharským prezidentem Rosenem Plevnelievem své obavy nad povolením koalice Bulharské socialistické strany se stranou turecké menšiny Hnutí za práva a svobody a s nacionalistickou stranou Akta. Podle slov předsedy Bulharské socialistické strany je potřebná technokratická vláda odborníků s jasnými prioritami, protože současnou situaci nelze řešit na základě stranických zájmů.
Britští konzervativci předložili návrh zákona o referendu pro setrvání v Evropské unii
Návrh zákona uspořádat do konce roku 2017 referendum o dalším členství země v Evropské unii v úterý zveřejnilo vedení Konzervativní strany ve Velké Británii. Podle médií chce tak britský premiér David Cameron ukončit dlouhé spory mezi konzervativci a evropskou integrací. Podle předloženého návrhu zákony by referendum bylo závazné. Analytici odhadují, že šance na schválení návrhu zákona nejsou v britském parlamentu příliš velké. Na základě předběžných průzkumů chce z EU vystoupit 46 % Britů, naproti tomu pro setrvání v EU bylo 22 % Britů. Třetina Britů by chtěla uspořádat referendum již nyní.
Evropská komise provedla razii v podezřelých ropných společnostech
V Nizozemí, ve Velké Británii a v Norsku v úterý Evropská komise podnikla razii v několika firmách obchodujících s ropou, ropnými produkty a biopalivy. Konkrétně se jedná o firmy Royal Dutch Shell, British Petrol, Statoil a o agenturu pro tvorbu cen Platts. Brusel společnosti podezřívá, že manipulovaly s cenami a uzavíraly nelegální cenové dohody. Odbor Evropské komise pro hospodářskou soutěž může neohlášené inspekce v kancelářích podezřených společností provést jako předběžný krok pro vyšetřování.
Italská prokuratura žádá pro expremiéra Berlusconiho 6 let vězení
Kvůli aféře Robygate v pondělí italská prokuratura u soudu v Miláně zažádala o 6 let vězení pro expremiéra Silvia Berlusconiho. Za zneužití funkcí veřejného činitele by měl podle italské prokuratury expremiér Berlusconi strávit za mřížemi 5 let a další rok za pohlavní styk s nezletilou prostitutkou. Jeho obhájce má podle agentury ANSA promluvit 6. června a verdikt by měl padnout 24. června. Minulý týden italskému expremiérovi Berlusconimu odvolací soud potvrdil čtyřletý trest vězení za daňové úniky ve společnosti Mediaset, kterou Berlusconi vlastní. Avšak případem se bude ještě zabývat další odvolací soud.