Zvykové právo neboli Kanun dosud postihuje řadu Albánců po celé zemi, přestože se děje v menší míře, než tomu bylo po pádu komunismu. Statistiky o krevní mstě nejsou dostatečně zdokumentované. Jedním z důvodů je, že se jedná v albánské společnosti o tabuizované téma nebo schopnost dokázat při zločinech, jestli se jednalo o krevní mstu. Podle oficiální statistiky období let 2001 až 2012 se uskutečnilo 98 vražd z krevní msty, ve stejném období mělo být do vykonání krevní msty zapojeno 1 559 rodin. Případy krevní msty se vyskytují po celé Albánii, uplatňování Kanunu je avšak více typické pro sever Albánie, který je kvůli hornatým oblastem více nedostupný a tradičnější. Krevní msta je založená na principu „oko za oko, zub za zub“ a může být vykonána na kterémkoliv mužském rodinném příslušníkovi, nicméně nejsou z krevní msty v současné době vyjímáni i děti a ženy.
V rámci programu výměny bylo v Mexiku odevzdáno na 4 miliony zbraní
Více než 4 miliony zbraní odevzdali do rukou policie občané Mexika po 7 týdnech programu výměny zbraní, který organizuje Kancelář občanské bezpečnosti v spolupráci s Kanceláří národní obrany. Zbraně mohli obyvatelé beztrestně přinést a dokonce vyměnit za elektronické zařízení, jako tablety, notebooky, nebo peníze v hotovosti. Cílem programu je potírat zločin již od začátku a vyhnout se tragickým nehodám zapříčiněným nošením zbraně. Úřady podobně získanou munici budou následně ničit.
Smrt palestinského vězně rozpoutala nepokoje v izraelských věznicích
Zpráva o smrti Maysara Abu Hamdiyeha, 64letého doživotně odsouzeného Palestince, rozpoutala nepokoje mezi palestinskými vězni v izraelských věznicích. Palestinci obviňují izraelskou stranu, že Abu Hamdiyehovi neposkytla adekvátní léčbu po tom, co mu byla diagnostikována rakovina. Mluvčí palestinského prezidenta Nabil Abu Rudeina řekl, že „pokračující zadržování vězňů a zanedbání lékařské pomoci vede k nebezpečným důsledkům“. Izraelská vězeňská služba použila k uklidnění situace ve věznicích slzný plyn.
Nejvyšší soud zamítl stížnosti proti zastavení stíhání
Nejvyšší soud (NS) ve středu rozhodl o zamítnutí stížností proti zastavení stíhání kvůli vyhlášené amnestii. Na stole NS bylo celkem 5 stížností, 4 z nich NS zamítl jako nepřípustné. Pátou stížnost stáhl zpět sám žalobce. Důvodem, proč NS zamítl žádosti, je skutečnost, že státnímu zástupci není dána možnost podat řádný opravný prostředek. Stíhání tak nebudou pokračovat. Teoreticky je zde možnost, že do sporných případů se může vložit ještě Ústavní soud, na který se mohou obrátit osoby, které figurovaly v jednotlivých případech a byli jím poškozeni. Co se týče zastavených stíhání, jde například o kauzu H-Systemu, kde byla obviněna trojice mužů – Jaroslav Vítek, Jaroslav Eliáš a Ladislav Tůma. Případ však není definitivně ukončen, neboť by se NS měl zabývat také dovoláním nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana ohledně trojice obviněných.
V Uruguayi probíhá kampaň očkování proti chřipce, do země putují tisíce vakcín
Nemocnice v Uruguayi tento týden zahajují kampaň proti chřipce poté, co obdržely 266 000 vakcín určených pro děti mladší 5 let a pro lidi starší 65 let. Ředitelka Národního programu pro očkování Teresa Picón uvedla, že očkování se týká také osob s chronickými onemocněními, pracovníků přicházejících do častého styku s veřejností a těhotných žen. Vakcíny mají působit proti 3 nejrozšířenějším virům způsobujících chřipku. Dalších 254 000 vakcín obdrží Uruguay v polovině dubna.
Rumunský premiér nominoval jména osob na šéfa rumunského protikorupčního úřadu
Do čela Národního protikorupčního ředitelství (DNA) navrhl rumunský premiér a prozatimní ministr spravedlnosti Victor Ponta na post hlavního státního žalobce jeho dosavadního zástupce Tiberia Nitu, jako hlavu DNA nominoval premiér Ponta hlavní státní žalobkyni Codrutu Kövesi. V úterý 26. března nahradil premiér Ponta v čele ministerstva spravedlnosti Monu Pivniceru. Po nominaci ministra spravedlnosti postů do čela DNA musí schválit navrhovaná jména prezident Traian Basescu, který dosud všechny navrhované osoby do čela DNA odmítl.
Severní Korea blokuje zaměstnancům z Jihu přístup ke Keasonské průmyslové zóně
Severní Korea zablokovala přístup ke Keasonské průmyslové zóně. Podle britské stanice BBC země doposud nenaznačila, jak dlouho bude blokáda pokračovat. V průmyslové zóně sídlí přibližně 120 podniků zaměstnávající více než 50 000 severokorejských pracovníků a několik stovek jihokorejských manažerů. V Keasonu bylo v době, kdy Severní Korea oficiálně oznámila blokádu, více než 850 jihokorejských zaměstnanců a jen velmi málo se jich vrátilo zpět na území svého státu. Ti, kteří se vrátili, hovoří o tom, že jejich kolegové byli zadrženi, protože neměli možnost, jak se přepravit zpět. Soul už kontaktoval Pyjonjang a požadoval otevření průchodu ke Keosanskému komplexu. Průmyslový komplex byl považován za symbol vzájemné mezistátní kooperace.
Poslanci zvolili novou viceprezidentku Nejvyššího kontrolního úřadu
Na svém středečním zasedání Sněmovna zvolila jako kandidátku na viceprezidentku Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) poslankyni za ODS Zdeňku Horníkovou. Pro zvolení poslankyně Horníkové hlasovalo 97 poslanců z celkového počtu 172. Druhým adeptem na post viceprezidenta NKÚ byl Radim Bureš, jenž jako kandidáta navrhla strana TOP 09. Ten však získal pouze 39 hlasů. Zdeňka Horníková nahradí bývalého viceprezidenta NKÚ Miroslava Kalu, který byl na konci března zvolen prezidentem úřadu. Nová viceprezidentka NKÚ nyní musí být ještě jmenována do svého úřadu prezidentem Milošem Zemanem.
Ministr zahraničí John Kerry označil rétoriku KLDR za neakceptovatelnou
Americký ministr zahraničních věcí John Kerry v úterý reagoval na ostrá slova vůdce KLDR Kim Jong-una vyjádřením, že USA jsou připravené „udělat co bude třeba,“ aby ochránily sebe a své dlouhodobé spojence – Jižní Koreu a Japonsko. Vůdce Severní Koreje ve svém projevu informoval o záměru KLDR posílit svůj jaderný potenciál opětovným spuštěním reaktoru, který byl důležitou součástí pro jaderný zbrojní program. Podle ministra Kerryho by postup byl velmi vážným krokem. Mezinárodní analytici jsou o rétorice KLDR rozděleni. Jedni považují projevy vůdce Severní Koreje „za vzteklé výkřiky nezkušené hlavy státu„, druzí je berou vážně a připouští možnost ozbrojené konfrontace na Korejském poloostrově.
Ruský exmiliardář Polonsky byl v Kambodži propuštěn na kauci
Kambodžský soudní dvůr ve městě Preah Sihanouk ve středu propustil na kauci bývalého ruského exmiliardáře Sergeie Polonského poté, co byl více než 3 měsíce zadržován za násilné napadení 6 kambodžských námořníků. „Byl propuštěn na kauci ráno, ale stále zůstává pod soudním dohledem,“ uvedl Polonského právník Salux. Podle obvinění Polonsky nožem ohrožoval kapitána a pak společně se svými společníky Konstantinem Baglaiem a Alexanderem Karachinskym ohrožovali ostatní členy posádky, které následně měli svrhnout do moře. Baglaie a Karachinského soud propustil na kauci už 14. března. V roce 2008 patřil ještě Polonsky k nejbohatším ruským mužům, časopis Forbes mu za jmění v hodnotě 4,35 miliard USD přisoudil čtvrté místo v žebříčku nejmovitějších Rusů. Jeho společnost Mirax Group ale zbankrotovala v průběhu globální finanční krize.
Kanada zveřejnila totožnost dvou občanů podílejících se alžírském útoku
Kanadská veřejnoprávní stanice CBC v pondělí uveřejnila identitu 2 kanadských občanů, kteří se podíleli na lednovém útoku na naftařskou základnu v alžírském městě In Amenas na jihovýchodě země. Jedná se 24 letého Xristose Katsiroubase původem z Řecka, jenž měl konvertovat k islámu, a stejně starého Aliho Medleje. Oba aktéry spojoval život v etnicky různorodé vilové čtvrti Ontaria. Podle dostupných informací byli oba muži v hledáčku kanadské policie od roku 2007.
Nelegální honduraští přistěhovalci byli z USA deportováni
V pondělí pokračovala deportace Hondurasanů, kteří nelegálně pobývali ve Spojených státech amerických. Letadlo s přistěhovalci, kteří byli zadrženi během Velikonoc, přistálo v honduraském městě San Pedro Sula. V prvních 3 měsících letošního roku se muselo vrátit zhruba 6 600 honduraských uprchlíků. Podle Centra pro návrat přistěhovalců (CAMR) tvoří většinu z nich muži ve věkovém rozmezí 18 a 30 let. Loni bylo z území USA deportováno 32 340 Hondurasanů letecky a 20 710 osob pozemními komunikacemi. Obyvatelé Hondurasu migrují do USA za lepší životní úrovní a pracovními místy. Mnoho z nich také prchá před násilím, které v Hondurasu šíří organizovaný zločin a mládežnické gangy.
Mezinárodní měnový fond a Egypt znovu jednají o půjčce
Zástupci Mezinárodního měnového fondu (MMF) jednají v Káhiře s egyptskou vládou o možné půjčce Egyptu ve výši 4,8 miliard USD, která má pomoci nastartovat egyptskou ekonomiku po lidové revoluci. Egypt má v těchto dnech přesvědčit MMF, že požadované hospodářské reformy budou provedeny. Analytici očekávají, že egyptská strana bude muset přistoupit na zvýšení daní, aby snížila deficit státního rozpočtu. MMF a Egypt doufají, že se tak podaří přilákat do země více zahraničních investic. Půjčka byla schválena již v loňském roce, ale po konfliktu mezi vládnoucím Muslimským bratrstvem a opozicí byla MMF pozastavena.
Kosovo a Srbsko neuzavřely nakonec dohodu o kosovských Srbech
Přes optimistická očekávání o uzavření dohody 2. dubna o vytvoření sdružení srbských obcí v Kosovu, jednání mezi Kosovem a Srbskem v Bruselu selhala. Vysoká představitelka unie pro zahraniční věci Catherine Ashton uvedla, že propast mezi Kosovem a Srbskem je „velmi hluboká„. Hlavní spor mezi Kosovem a Srbskem o vytvoření sdružení srbských obcí se týkal soudních a policejních pravomocí, jaké by mělo sdružení mít.
Česká republika bude žádat od EU 47 miliard korun
Na velké národní projekty nad 50 milionů eur bude ČR žádat o 47 miliard korun z fondů EU. Ministerstvo pro místní rozvoj přesto některé z projektů hodnotí jako rizikové. Zejména z důvodu, že některé z nich nemají stavební povolení nebo jejich realizace se může protáhnout až za horizont roku 2015. V roce 2015 totiž skončí dvouletá lhůta, během níž je možné evropské peníze za sedmileté období čerpat. Již v roce 2007 obdržela ČR z evropských fondů 82 miliard korun směřujících na investice do infrastruktury. Pokud Evropská komise bude s žádostí o dotace souhlasit, vzroste počet odsouhlasených velkých projektů z nynějších 30 na 55.
Zahraniční investice v Kolumbii vzrostly o 16 % v roce 2012
Do Kolumbie v minulém roce směřovalo 15,8 milionů USD ve formě přímých zahraničních investic. Částka představuje 16% nárůst oproti roku 2011, kdy Kolumbie přijala jako přímé investice 13,2 milionů USD. Data byla uveřejněna ve správě Ministerstva obchodu, průmyslu a turismu. Úspěch připisují propagačním programům, zlepšení spravedlivosti v zemi a zvýšenému počtu uzavřených obchodních dohod s jinými státy. Významným faktem je, že investice nesměřovaly jenom do tradičních odvětví, jakými jsou těžební průmysl, ale i do výrobních a finančních sektorů. Kolumbijská ekonomika rostla v roce 2012 o 4 % v porovnaní s rokem 2011.
Japonská vláda plánuje uvolnění maloobchodního trhu s elektřinou
Japonská vláda v úterý rozhodla o možnosti deregulace maloobchodního trhu s elektřinou od roku 2016 jako alternativu ke stávající nabídce na trhu s elektrickou energií. Podle japonské vlády se zákazníkům otevře možnost zvolit si dodavatele, který jim může nabídnout nižší sazbu. „Zákazník chce mít široký výběr nákupu elektřiny od operátora a za termínovaný poplatek a to vede k redukci poplatků za elektřinu,“ uvedl japonský ministr průmyslu a obchodu Toshimitsu Motegi. Reformní proces, který by v konečném důsledku měl vést k otevření japonského maloobchodního trhu s elektrickou energií, by měl být nastartován už v roce 2015.
Prezident Miloš Zeman na Pražském hradě slavnostně vztyčil vlajku EU
Nový český prezident Miloš Zeman dnes poprvé vztyčil vlaku EU v sídle českého prezidenta na Pražském hradě. Tímto znamením dal najevo významný posun v postoji k EU od svého euroskeptického předchůdce bývalého prezidenta Václava Klause. Česká republika se připojila k EU v roce 2004, ale bývalý prezident Klaus odmítl vztyčit vlajku EU na české památce Pražském hradě. Nový prezident Zeman, který se sám nazývá euro-federalista, vlajku s velkou slávou vztyčil na jednou ze svých prvních veřejných vystoupení. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso doprovázel prezidenta Zemana při slavnostní vyvěšování EU vlajky, které bylo doprovázeno hymnou českou a EU. Dalším symbolickým aktem bylo podepsání dodatku smlouvy o EU, který formálně umožňuje zemím eurozóny zahájit záchranný fond. Česká republika nadále odmítá přijetí eura a veřejnost je během dluhové krize stále více skeptická k eurozóně.
Uruguayský Senát schválil manželství gayů a lesbiček
Senát státu Uruguay v úterý posvětil zákon umožňující manželství mezi osobami stejného pohlaví. Senátoři návrh schválili 23 hlasy, 8 se vyjádřilo proti. Nyní pozměněný návrh zákona putuje zpět do Poslanecké sněmovny, pokud jej poslanci schválí, vstoupí v platnost. Možnost legalizace manželství gayů a lesbiček silně kritizuje katolická církev, podle které ohrožuje instituci rodiny. V Latinské Americe mohou nyní uzavírat manželství osoby stejného pohlaví pouze v brazilském státu Alagoas, v hlavním městě Mexika a v mexickém státu Quintana Roo.
O zajatých alžírských diplomatech nejsou žádné informace, uvedl alžírský ministr
Alžírský ministr zahraničních věcí Mourad Medelci v rozhovoru pro veřejnoprávní rozhlas Radio national řekl, že vláda dosud neobdržela zprávu, zda šestice alžírských diplomatů, které drží maliští povstalci, zůstala naživu. K zásahu došlo loni 5. dubna ve městě Gao na jihovýchodě země. „Naši lidé byli do Mali vysláni v rámci své diplomatické mise,“ řekl ministr Medelci s tím, že není schopen zaručit jejich přežití. Nezapomněl podotknout, že alžírská administrativa učinila opatření pro přijetí malijských uprchlíků, kteří putují na jih Alžírska. „Vojenský zásah v Mali nemusí být jediným řešením, jak se vypořádat se současným stavem. Jsme schopni se zapojit pomocí mírových kroků v souladu s OSN,“ uzavřel ministr Medelci.
Nový čínský velvyslanec převzal svůj úřad v USA
Nový čínský velvyslanec Cui Tainkai převzal v USA svůj úřad a zároveň navštívil hlavní město Washington DC, kde jej oficiálně přivítali američtí vládní představitelé a diplomatičtí pracovníci z čínské ambasády. Velvyslanec Cui je desátým čínským velvyslancem v USA. Velvyslanec Cui působil jako náměstek ministra zahraničí v letech 2010 až do začátku letošního roku. Jeho předchůdce velvyslanec Zhang Yesui se do Číny vrátil už 24. února.
Podle nové vyhlášky musí mít každá rodina ve městě Nelson zbraň
Rada města Nelson v americkém státě Georgia schválila vyhlášku, podle které bude mít každá rodina povinně doma zbraň. Zastupitelé se domnívají, že se novou vyhláškou zvýší bezpečnost místních obyvatel, kterých ve městě žije 1300. Postih za nedodržení však nehrozí žádný a podle jednoho člena rady má nové opatření jen symbolický význam – vyslovení podpory právu na držení střelných zbraní. Administrativa prezidenta Obamy se v současnosti snaží o opačný posun a zpřísnit zákony o zbraních a omezovat jejich počet ve společnosti. Intenzivní diskuze o kontrole střelných zbraní začala po prosincové střelbě na základní škole v Newtownu, kde zemřelo 26 lidí.
Kyperský ministr financí podal demisi
Kyperský ministr financí Michalis Sarris odstoupil z funkce po dokončení jednání ohledně kontroverzní záchranné dohody pro Kypr. Podle zpráv v místních mediích by novým ministrem financí měl být současný ministr práce Haris Georgiades. Kyperská vláda uvedla, že prezident Nicos Anastasiades přijal rezignaci ministra Sarrise, který byl kritizován za postup při jednání o záchranné dohodě. Ministr Sarris uvedl, že k demisi ho nevede dohoda ohledně záchrany, ale spíš celá situace, která přivedla Kypr na pokraj bankrotu. Ministr Sarris byl ve funkci od února letošního roku, předtím byl v čele druhé největší kyperské banky Laiki.