Současná situace ohledně nadcházejících červnových parlamentních voleb je napjatá, vládní Demokratická strana (DP) premiéra Saliho Berishy a opoziční Socialistická strana (SPA), jejímž předsedou je Edi Rama, se nedokážou shodnout na průběhu voleb. Evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle chce svojí návštěvou docílit navázání dialogu mezi politickými stranami a přijetí dalších reforem. Samotná ústřední volební komise (CEC) je politicky rozdělena, podle některých názorů je otázkou, zda bude moci dohlížet na průběh svobodných a spravedlivých voleb. Poslední parlamentní volby v roce 2009 zapříčinily politickou krizi, která trvá dosud.
Brazílie se potýká s největším obchodním deficitem od roku 1959
Obchodní měsíční deficit za leden byl pro Brazílii 4 miliony USD, což je nejvíce od roku 1959, tedy od chvíle, kdy tato data Centrální banka registruje. Zpomalení světové ekonomiky omezilo poptávku po klíčových surovinách, jako je sója nebo železná ruda. Nejvíce pokles poptávky poškodil drobné vývozce. Prezidentka Dilma Rousseff považuje vývoz za důležitý, a proto chce výrobcům poskytnout dotace v řádech milionů USD. Import oproti lednu 2012 klesl o 1,1 %, naopak dovoz vzrostl o 14,6 %.
Nigerský uranový důl je pod ochranou francouzských jednotek
Francouzské speciální síly chrání v Nigeru uranový důl, který patří mezi jeden z největší uranových dolů na světě. Informaci potvrdila nigerská vláda a prezident Mahamadou Issoufou řekl pro francouzská média, že v dolu Arlit byla zpřísněna bezpečnost po nedávném útoku v Alžírsku. Francouzská společnost Areva hraje významnou roli v těžbě uranu v nigerském dolu Arlit, který je pátým největším producentem uranu na světě. Před třemi lety již došlo k incidentu v dolu Arlit, kdy bylo islamistickou milicí uneseno 5 francouzských pracovníků a 4 z nich jsou stále zadržováni s dalšími 3 francouzskými rukojmími.
Nový americký ministr zahraničí Kerry nabídnul prezidentu Abbásovi setkání
Ministr zahraničních věcí John Kerry, který byl v pátek uveden do úřadu, poprvé telefonicky hovořil s představitelem palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem. Ministr Kerry plánuje se s prezidentem Abbásem v blízké budoucnosti osobně sejít a podílet se na udržení mírového procesu v regionu. Oba politici se v minulosti již několikrát setkali. ČTK informovala o tom, že ministr zahraničí John Kerry hovořil také s izraelským prezidentem Shimonem Peresem a rovněž s premiérem Benjaminem Netanjahuem.
Írán bude pokračovat v jaderných rozhovorech v Kazachstánu
Íránský ministr zahraničí Ali Akbar Salehi oznámil na bezpečnostní konferenci v Německu, že v nepřímých rozhovorech o Teheránském jaderném programu bude Írán pokračovat už 25. února v Kazachstánu. Nepřímé rozhovory s Íránem prostřednictvím 5 stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německa byly zatím neúspěšné a nedostatkem pokroku v jednání je vyvíjen tlak na amerického prezidenta Baracka Obamu, aby přehodnotil diplomatický přístup Spojených států amerických. Minulý měsíc ministerstvo financí USA uvalilo sankce na islámskou republiku, zaměření na firmy a jednotlivce, kteří poskytují materiály a technologie jadernému programu Teherán. Írán tvrdí, že jaderný program je určen pro civilní energetické účely, ale OSN zpochybňuje mírový záměr programu. Americký viceprezident Joe Biden na konferenci řekl, že USA jsou ohledně jaderného programu otevřené k bilaterální dohodě s Íránem.
Barma obnovila mírové rozhovory s Armádou kačjinské nezávislosti
Pondělní setkání barmské vlády s lídry Armády kačjinské nezávislosti (KIA) na mírovém jednání v čínském Ruili naznačuje možný obrat k lepšímu. Barma iniciovala setkání po vlně kritiky své prosincové akce, kdy nasadila letecké síly proti údajné agresi KIA. Etnický konflikt mezi Barmou a Kačjinským státem je nejintenzivnějším v historii země, po 17 letech propuknul znovu v červnu 2011. Od té doby se nedaří najít společnou řeč. Přestože obnovená jednání mohou uklidnit stupňující se napětí v regionu, podle analytiků bude nezbytné, aby přinejmenším jedna strana přistoupila ke kompromisu. V případě dohody bude zahájeno komplexní dlouhodobé mírové jednání.
Premiér Petr Nečas vyjádřil podporu plnoprávného členství Turecka v EU
V pondělí přijel do České republiky turecký premiér Recep Tayyip Erdogan. Při své návštěvě se setkal s premiérem Petrem Nečas, se kterým hovořil mimo jiné o obchodu a investicích mezi oběma zeměmi. Český premiér také vyjádřil svou podporu pro plnoprávné členství Turecka v EU. Zároveň bylo také podepsáno prohlášení o česko-turecké spolupráci v kulturní oblasti, přičemž turecký premiér Recep Tyyip Erdogan potvrdil skutečnost, že v Praze začne fungovat turecké kulturní centrum a následné také vyzval ČR, aby i ona měla v Turecku své centrum. Turecký premiér se také setkal s prezidentem Václavem Klausem.
Vězni na ostrovech Islas Marías požadují lepší životní podmínky
Více než 600 vězňů v sobotu protestovalo za zlepšení podmínek ve věznici na ostrovech Islas Marías, které se nacházejí zhruba 100 kilometrů severozápadně od mexického pobřeží. Vězni zapálili matrace a deky, aby demonstrovali potřebu zlepšení životních podmínek. Mezi požadavky odsouzených je také lepší strava. Při střetu bylo zraněno 5 dozorců. „Policisté mají zlomeniny a spáleniny na různých místech těla,“ oznámil guvernér mexického státu Sinaloa Mario López a dodal, že strážníci byli dopraveni do nemocnice v Sinaloe. Na protest dohlížela policie i autority z mexických států Nayarit a Jalisco. Byli zde přítomni i zástupci pro lidská práva, kteří budou zkoumat požadavky trestanců. Ve vězení na Islas Marías se nachází zhruba 8 000 vězňů.
USA a Jižní Korea zahájily společné námořní cvičení
V pondělí začalo třídenní společné námořní cvičení Spojených států amerických a Jižní Korejeu východního břehu Korejského poloostrova. Severní Korea společné cvičení považuje za projev síly a provokaci namířenou právě proti KLDR. Cvičení přichází poté, co Pyongyang oznámil, že se chystá na podzemní nukleární test. Pokud k němu skutečně dojde, Washington a Soul to nehodlají nechat bez následků. Cvičení probíhá u východního pobřeží Korejského poloostrova a přítomna je i americká ponorka USS San Francisco s nukleárním pohonem.
Chorvaté protestují kvůli zrovnoprávnění srbské menšiny v zemi
Na 20 000 chorvatských válečných veteránů protestovalo proti vládnímu rozhodnotí, aby se v městě Vukovar stala úředním jazykem srbština a písmem srbská cyrilice. Rozhodnutí bylo scháleno na základě sčítání lidu v roce 2011, kdy na 34,87 % Srbů bydlelo ve Vukovaru. Během jugoslávské občanské války proběhla ve Vukovaru bitva mezi Chorvaty a Srby, město bylo částečně zničeno, dnes je Vukovar symbolem chorvatského odporu a nezávislosti, kde na 260 Chorvatů bylo zabito Srby během tříměsíčního obléhání města.Chorvatský premiér Zoran Milanovic odmítl možnost, že by rozhodnutí bylo zrušeno. Vukovar byl vrácen Chorvatsku v roce 1998.
Ku-Klux-Klan hlásí návrat
Americké hnutí Ku-Klux-Klan rozjelo velkou náborovou kampaň a v několika státech USA láká nové členy – především prostřednictvím letáků. Aktivita hnutí, které se dnes distancuje od rasismu, je patrná především ve Virginii. Za velký návrat hnutí, jehož symbolem jsou bílé kápě, stojí zvolení prvního černošského prezidenta Baracka Obamy v roce 2008 a současně jeho znovuzvolení v roce 2012. V roce 2008 se počet členů Ku-Klux-Klanu zdvojnásobil, po znovuzvolení prezidenta Obamy ztrojnásobil, uvedl jeden z předních vůdců virginské větvě hnutí.
Tunisko: sekulární strany hrozí opuštěním vlády
Umírněná islamistická strana Ennahda, která v říjnu 2011 se svými 42 % vyhrála parlamentní volby v Tunisku, se o svoji moc dělí se sekulární stranou Kongres pro republiku tuniského prezidenta Moncefa Marzoukiho a stranou Ettakatol. Ti však vyhrožují, že z vlády odejdou, pokud v ní zůstanou stávající ministři zahraničí Rafík Abdelsallem a spravedlnosti Nouridine Bhiri. První ze jmenovaných je zeťem Rachida Gannouchiho, šéfa strany Ennahda. Ministr spravedlnosti Bhiri je zase vyzýván k odchodu pro svůj „slabý výkon“ na ministerstvu.
Finanční ústavě chybí prováděcí zákon, varuje ČSSD
V nedělní diskuzi televize Prima Family hovořil předseda ČSSD Přemysl Sobotka mimo jiné o nutnosti předložení prováděcího zákona k normě o zavedení finanční ústavy. Ta by měla začít platit od roku 2014. Opoziční ČSSD tak bude apelovat na vládu, aby prováděcí zákon k finanční ústavě předložila v nejbližším možném termínu. Ministr financí Miroslav Kalousek souhlasil s přítomností možných obav kvůli absenci prováděcího zákona a připustil možnost takových změn v ústavním zákoně, aby se podařilo získat ústavní většinu pro schválení normy. Finanční ústava byla vládou schválena již loni v říjnu. Jejím obsahem je například dluhová brzda, která má zajistit možnost vyslovení nedůvěry vládě v případě, že veřejný dluh stoupne na 50 % a více procent HDP. Dále má stanovit maximální možnou hranici vládního deficitu a dát za vznik Národní rozpočtové radě.
Prezident Assad se vyjádřil k izraelskému útoku v Sýrii
Ve svém prvním vyjádření k izraelskému leteckému útoku v Sýrii minulý týden uvedl syrský prezident Assad, že takto akce „odhalila skutečnou roli Izraele, který spolupracuje se zahraničními mocnostmi a agenty na syrském území s cílem destabilizovat a oslabit Sýrii“. Syrská státní televize odvysílala záběry z údajného místa útoku, spolu s výpověďmi očitých svědků. Podle USA byl cílem vzdušného úderu, provedeného minulý týden, konvoj vozidel, který pravděpodobně převážel do Libanonu rakety SA-17. Úder pravděpodobně provedlo izraelské letectvo, naznačil to i izraelský ministr obrany Ehud Barak.
V Peru byla zadržená skupina snažící se přepašovat děti
Skupina složená z dvou ekvádorských a dvou peruánských žen byla zadržena v Limě při pokusu pašovat 2 ekvádorské děti do Spojených států amerických. Ženy byly v spojení se zaměstnancem na migračním oddělení mezinárodního letiště „Horte Chávez“, kterého úlohou bylo získat falešné pasy pro děti. Obviněné dostaly 20 000 USD za to, že pošlou děti za rodiči, kteří již žijí v New Yorku. Policie ještě pátrá po komplici Juanovi José Canales Durákovi, který pomáhal falšovat dokumenty.
Předseda Googlu považuje Čínu za „IT hrozbu“
Výkonný předseda amerického gigantu Google Eric Schmidt označil Čínu za internetovou a počítačovou hrozbu. To především v souvislosti s počítačovými zločiny se záměrem ekonomických nebo politických zisků a důsledkem nedávných hackerské útoky na americké deníky The New York Times a Wall Street Journal, ze kterých je podezřívána právě Čína, která jakoukoli spojitost s útoky a obvinění odmítá. Schmidt označení převzal z knihy The New Digital Age, která vyjde v dubnu.
Strana LIDEM chce pokračovat ve vládě i bez podpisu koaliční smlouvy
Ačkoliv strana LIDEM také nechce připojení ČR k fiskálnímu paktu EU, neboť v něm vidí jistou ztrátu národní suverenity, hodlá být součástí vládní koalice i bez podpisu revidované koaliční smlouvy. S požadavkem o připojení ČR k fiskálnímu paktu, který má přimět země eurozóny a její budoucí členy k rozpočtové odpovědnosti, přišla strana TOP 09. V případě, že by nebyl takový dodatek zanesen do koaliční smlouvy, strana TOP 09 oznámila, že odmítne podepsat koaliční smlouvu, k čemuž také minulý týden došlo.
Bahrajnský policista byl odsouzen za zabití demonstranta
Bahrajnský policejní důstojník byl odsouzen k 7 letům vězení za zabití protivládního demonstranta. K incidentu došlo 14. února 2011 během začátku protestů, které v Bahrajnu vyvolal průběh Arabského jara v okolních zemích. Podle rodiny oběti použil policista střelnou zbraň bez předchozí provokace, podle verze policie pálil v sebeobraně. Bahrajnem zmítají politické nepokoje právě od února 2011, řada lidí již při střetech přišla o život, další protivládní aktivisté jsou zadržováni, nebo byli odsouzeni k mnohaletým trestům za snahu svrhnout vládu.
Povstalecká organizace FARC propustí dva policisty a jednoho vojáka
Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) oznámila, že se chystá propustit na svobodu 2 zadržené policisty a jednoho vojáka, kteří byli uneseni již minulý týden. V prohlášení představitelé FARC uvedli, že rukojmí se nacházejí v dobrém zdravotním stavu a bylo s nimi zacházeno na úrovni. Také prohlásili, že budou nadále pokračovat v podobných krocích na znak své dobré vůle jako doplněk oficiálních mírových rokování s vládou Kolumbie. Policisté Christian Yate a Victor González byli uneseni 25. ledna při průzkumech, které podle slov zástupců FARC mohli poskytnout informace potřebné pro útok na organizaci. O únosu vojáka 29. ledna vláda oficiálně neinformovala.
Írán vyzývá USA ke „skutečnému“ jednání o nukleárním programu
Viceprezident Joe Biden uvedl, že Washington je připraven nastartovat bileterální jednání s Íránem o jeho nukleárním programu. Nabídku USA Írán zváží, přičemž íránský ministr zahraničí Ali Akhbar Salehi uvedl, že Spojené státy americké by se měly vyvarovat „výhružné rétoriky“ a vyzývá USA, aby projevily své skutečné odhodlání a záměr situaci vyřešit. Na Írán je uvalena celá řada sankcí ze strany OSN, která blízkovýchodní zemi podezřívá z vývoje nukleárních zbraní. Teherán to odmítá a tvrdí, že jeho nukleární program je zaměřen na výrobu energie.
Při nehodě helikoptéry zemřel paraguayský prezidentský kandidát Lino Oviedo
Devětašedesátiletý generál ve výslužbě zahynul v sobotu v noci při pádu helikoptéry. Lino Oviedo mířil z města Concepción, v němž se zúčastnil politického setkání, směrem k městu Asunción. Jednou z možných příčin nehody je nepříznivé počasí. „Lino Oviedo byl jedním z těch, kterým Paraguay vděčí za demokracii,“ řekl současný paraguayský prezident Federico Franco, který vyjádřil soustrast pozůstalým. Lino Oviedo se účastnil vojenského převratu 3. 2. 1989, který vedl ke svržení prezidenta Alfreda Stroessnera. Prezidentské volby se v Paraguayi konají letos ve druhé polovině dubna, Lino Asunción byl kandidátem za stranu Národní svaz etnických občanů (UNACE).
Senegalští rebelové útočili v Casamance
Nejméně 5 lidí zemřelo při pátečním útoku rebelů v Casamance na jihu země. Povstalci z Hnutí demokratických sil Casamance (MFDC) měli namířeno na banku Crédit Mutuel a obchody. Rozsah útoku je největší od zvolení Mackyho Salla senegalským prezidentem v březnu 2012, kdy vyvstaly naděje na mírové řešení nezávislosti Casamance. Dříve portugalský region se stal v roce 1960 součástí Senegalu s dovětkem o možném odtržení se po 20 letech. Samostatnost nenastala a od začátku 80. let je oblast sužována konflikty.
Na Kubě probíhají parlamentní a lokální volby
Více než 8, 6 milionů Kubánců bude v neděli volit 612 poslanců do Národního shromáždění lidové moci a 1 269 členů do patnácti Provinčních shromáždění. Voleb se mohou zúčastnit všichni občané starší 16 let. Po volbách bude ustanoven parlament, z něhož vznikne Státní rada (Consejo del Estado) čítající 31 členů. Státní rada zvolí svého předsedu, který je zároveň hlavou státu. Je pravděpodobné, že opět podpoří Raúla Castra, pro kterého by to bylo jeho druhé prezidentské období. Disident Manuel Cuesta Morúa kritizuje absenci více politických stran, na Kubě existuje pouze Komunistická strana Kuby (PCC). Další odpůrce režimu a mluvčí Kubánské komise pro lidská práva a národního usmíření (CCDRHN) Elizardo Sánchez kritizuje Parlament jako orgán, který má mít pouze funkci pouze reprezentativní.