Přesný důvod návštěvy výkonného předsedy představenstva Googlu zatím není znám. Shmidt však bude cestovat do KLDR v rámci humanitární mise amerického diplomata Billa Richardsona, který v posledních letech působil jako vyjednavač při vydávání amerických zajatců zpět do USA. Podle odborníků však může Schmidtova návštěva KLDR také souviset s nedávným překvapivým novoročním televizním projevem severokorejského vůdce Kim Jong-una, který v něm nastínil své plány na „radikální změny“ v severokorejské ekonomice a zájem investovat do technologického výzkumu a vývoje. Podle některých komentátorů si Schmidt může připravovat půdu pro případné podnikatelské aktivity. V tuto chvíli však Severní Korea stále zůstává zemí s nejpřísněji regulovaným internetem na světě.
Archiv rubriky: Zdroje
Japonsko vyslalo zvláštního vyslance do Jižní Koreje
Nový japonský premiér Shinzo Abe vyslal do Jižní Koreje zvláštního vyslance, aby vyjádřil svůj zájem na urovnání vztahů mezi oběma zeměmi, které byly narušené diplomatickým sporem o ostrovy Dokdo/Takeshima, které si Japonsko i Jižní Korea nárokují. Nově zvolená jihokorejská prezidentka Park Geun-hye dnes zvláštního vyslance přijala. Podle analytiků nově zvolená japonská nacionalistická vláda vůči Jižní Koreji nezaujme tvrdší postoj, jak se očekávalo. Pravděpodobnější je, že ekonomická a bezpečnostní dimenze japonských vztahů s Koreou převáží nad populistickou politikou.
Rozpočet za rok 2012 skončil deficitem o 4 miliardy nižším
Hospodaření se státním rozpočtem za minulý rok podle ministra financí Miroslava Kalouska skončilo lépe, než se očekávalo. Schodek státního rozpočtu za rok 2012 činil 101 miliard korun, a byl tak nižší o 4 miliardy korun. Na čtvrtečním briefingu ministr financí Miroslav Kalousek sdělil, že za splněním finanční strategie stojí především úspory státu na provozních a mzdových výdajích, levné financování dluhů, úspěšné čerpaní z evropských strukturálních fondů a například i sociální reforma, která vedla ke snížení výdajů na sociální dávky o 10 miliard korun. Státní příjmy byly nakonec nižší o 42,6 miliard korun, nicméně na straně výdajů stát ušetřil o 47 miliard korun více.
Palestinská milice útočí na Západním břehu Jordánu
Na izraelskou armádu během čtvrtka zaútočila skupina Palestinského islámského džihádu (PIJ) pomocí kamenů a Molotovových koktejlů. K incidentu došlo ve městě Djanine na Západním břehu Jordánu. Členové PIJ zaútočili již v úterý ve městě Tamoun, podle údajů od zasahujících zdravotníků bylo zraněno na 10 lidí. Palestinský Islámský Džihád je militantní teroristická organizace, jež vznikla v Pásmu Gazy a vymezuje se proti státům, které nedodržují korán a islám. V minulosti stála za atentáty na Jordánsko a Libanon.
Al Jazeera chystá vysílání v USA
Katarská televize Al Jazeera koupila americkou kabelovou televizi Current a její vysílání plánuje nahradit vlastním zpravodajským kanálem pro americké diváky. Stanice Current byla založena v roce 2005 a v USA má na 60 milionů diváků. Al Jazeeru lze v současnosti v USA sledovat jen na internetu. Do povědomí části americké společnosti vešla Al Jazeera svou ochotou publikovat videa teroristů, včetně Usamy bin Ladina. Ze strany americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové i bývalého viceprezidenta a spoluzakladatele stanice Current Ala Gora si však zpravodajství Al Jazeery vysloužilo ocenění a uznání.
Kosovo zavede vízový režim pro 87 zemí
Od července začne v Kosovu platit pro občany z 87 zemí vízová povinnost, místní úřady zatím nezveřejnily, o které státy se konkrétně bude jednat. Podle hlavního kosovského deníku Koha Ditore by se vízum mělo týkat občanů Ruska, Číny, Afghánistánu, Iráku, Jemenu, Libanonu, Libye a Sýrie, nemělo by být zavedeno pro členy EU. Kosovo bývá považováno za tranzitní země pro obchodování s lidmi a nelegální migraci do zemí EU. Kosovští politici očekávají od zavedení vízové povinnosti zlepšení vnitřní bezpečnosti Kosova a země se přiblíží k jednání o přistoupení do EU. Kosovo zůstává jedinou zemí mezi balkánskými státy, jehož občané musí mít vízum, aby mohli vstoupit do schengenského prostoru.
ČSSD plánuje kvůli vyhlášené amnestii hlasování o nedůvěře vládě
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka ve čtvrtek uvedl, že jeho strana podá návrh na hlasování o nedůvěře vládě. Rozhodl tak poté, co byla prezidentem Václavem Klausem vyhlášena amnestie, kterou podepsal premiér Petr Nečas. Návrh na vyslovení nedůvěry vládě musí podat nejméně 50 poslanců a pro konec vlády premiéra Petra Nečase pak musí hlasovat 101 z 200 poslanců. Strany vládní koalice TOP 09, LIDEM oznámily, že návrh sociálních demokratů na vyslovení nedůvěry nepodpoří. Svůj hlas naopak poskytnou dva zástupci strany NS-LEV 21 v čele s předsedou Jiřím Paroubkem. V úterý se na jednání sněmovního klubu ČSSD rozhodne, zda je strana schopna nasbírat požadovaných 50 podpisů. Za dobu trvání vlády premiéra Nečase půjde o páté hlasování o nedůvěře.
Barma potvrdila vojenské operace ve státě Kachin
Barmská vláda tak reagovala na prohlášení amerického ministerstva zahraničí a generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona, kteří vyjádřili znepokojení nad bezpečností civilního obyvatelstva ve státě Kachin na severu Barmy poté, co barmská vláda nejprve zvýšenou vojenskou aktivitu v oblasti dementovala. Podle vyjádření mluvčího barmského ministerstva informací jsou operace barmské armády zaměřeny na skupiny rebelů, které narušují vojenské zásobovací cesty. Američtí představitelé i generální tajemník Ban Ki-moon však varovali barmskou vládu před rozšiřováním konfliktu v regionu, ve kterém se v roce 2011 rozhořely boje po sedmnáctileté přestávce.
Růst čínského sektoru služeb dosáhl čtyřměsíčního maxima
Vyplývá to z Indexu aktivity sektoru služeb (PMI), který v prosinci minulého roku vykázal růst o 0,5 bodu na celkových 56,1 bodu. Podle analytiků dobré ekonomické výsledky sektoru služeb naznačují, že čínské hospodářství zažívá od sklonku roku 2012 výrazné oživení. Avšak celkový růst čínské ekonomiky stále zpomaluje export, který zůstává nízký kvůli přetrvávající zmenšené poptávce na zahraničních trzích.
Vůdce jedné z hlavních pákistánských povstaleckých organizací Mullah Nazir byl zabit při útoku bezpilotních letounů
Mullah Nazir je jedním z nejvýše postavených povstaleckých vůdců, které se zatím podařilo americké armádě pomocí dronů zneškodnit. Útok byl proveden v blízkosti města Wana v Jižním Wazíristánu, neklidném regionu na severozápadě Pákistánu, ve kterém operuje několik povstaleckých organizací vysílající ozbrojence do bojů s jednotkami ISAF v Afghánistánu. Útoky bezpilotních letadel na území Pákistánu jsou dlouhodobě kritizované pákistánskou vládou, avšak zabití Mullaha Nazira může podle analytiků vyvolat hlubokou krizi mezi Washingtonem a Islámábádem. Pákistánští vojenští velitelé vnímali Nazira jako klíčovou postavu pro udržení vnitřní bezpečnosti, jelikož byl všeobecně znám svými spory s pákistánskou odnoží Talibanu.
Egyptský poradce odjel na zahraniční cestu do Spojených arabských emirátů
Egyptský poradce prezidenta pro zahraniční záležitosti Essam Haddad je na dvoudenní návštěvě v Spojených arabských emirátech (SAE). Oficiální návštěva následuje bezprostředně poté, co SAE oznámily zatčení členů údajné buňky Muslimského bratrstva (MB), která měla vyvíjet protivládní činnost. Podle deníku Ahram se dá předpokládat, že se poradce Haddad bude případem zatčených Egypťanů zabývat. V SAE se chystá královská amnestie, egyptská ambasáda požádala SAE o propuštění co největšího počtu zatčených Egypťanů, jichž má být ve vězení na 1000 osob.
OSN vyvrací zvěsti o působení rwandské ozbrojené skupiny na východě Demokratické republiky Kongo
Podle tiskové zprávy mise OSN v Demokratické republice Kongo (MONUSCO) byly vyslány kontrolní týmy do oblastí Mpati, Nyange a Bibwe, které se nachází ve východní provincii Severní Kivu. Cílem bylo prošetřit nedávné tvrzení o tom, že se na území nachází až 4 000 bojovníků patřící do ozbrojené skupiny Demokratické fronty pro osvobození Rwandy (FDLR). FLDR se skládá převážně z etnických bojovníků Hutuů, kteří jsou spojováni s genocidou ve Rwandě v roce 1994. Podle MONUSCO působí členi FLDR v regionu, jedná se však jen o pár stovek bojovníků, původní počet 4 000 vyvracejí.
Venezuelská opozice žádá pravdivé informace o zdravotním stavu prezidenta Huga Cháveze
Venezuelský prezident Hugo Chávez se na veřejnosti neukázal již 3 týdny poté, co se na Kubě podrobil operaci kvůli rakovině. Zdravotní stav prezidenta má být stabilní, nicméně opozice tvrdí, že vláda obyvatelstvu poskytuje zavádějící informace o stavu prezidenta Cháveze. Prezident by měl být znovu jmenován do funkce prezidenta po vítězství ve volbách, zatím není jasné, zdali mu jeho zdravotní stav dovolí ceremonie se zúčastnit. Předseda Národního shromáždění Diosdado Cabello uvedl, že by se ceremonie mohla posunout, což opozice rázně odmítla a označila za protiústavní.
Pracovníci mírové mise byli po 4 měsících osvobozeni v Dárfúru
Dva Jordánci působící v mírové misi OSN a Africké unie UNAMID byli propuštěni po 4 měsících, jde o nejdelší únos v historii mírové mise. Pohřešováni byli od srpna, kdy se ztratili na cestě do Kabkabiya, kam měli namířeno pro zásoby. Zdravotní stav obou mužů je dobrý. Dosud není známo, kdo se na únosu podílel. Mírová mise UNAMID má v současnosti v Súdánu na 16 000 jednotek, které mají chránit civilisty. Únosů kvůli výkupnému v západosúdánském regionu Dárfúr neustále přibývá.
Bývalý turecký generál armádního štábu byl zadržen
Podle turecké tiskové agentury Anatolia byl ve čtvrtek zatčen pro svou údajnou účast na vojenském převratu v roce 1997 bývalý generál armády Ismail Hakki Karadayi, očekává se, že generál bude svědčit před soudem v Ankaře. Vyšetřování již bylo zahájeno v roce 2011 a vedlo k zatčení několika vojenských důstojníků. Generál Karadyi byl tehdy šéfem armádního štábu, když měl údajně vyvíjet tlak na odstoupení premiéra Necmettina Erbakana. Turecká armáda se dlouhodobě staví do role „ochranitele tureckého sekularismu“, premiér Erbakana měl mít „proislamistické tendence“.
V Chile vypovídala exprezidentka, důvodem je možné pochybení u varování před tsunami
Státní prokurátorka Solange Huerta, jenž vyšetřuje okolnosti spojené s tsunami z února v roce 2010, vyslýchala exprezidentku Michelle Bachelet. Bývalá prezidentka se mohla dopustit pochybení při varování před tsunami, jimž předcházelo zemětřesení o síle 8,8 stupňů Richterové škály. Exprezidentka Bachelet se na jednání, jež trvalo přibližně 2 hodiny, dostavila dobrovolně. Soudní proces začal z iniciativy pozůstalých, jejichž rodinní příslušníci zemřeli důsledkem zemětřesení nebo tsunami. Přírodní katastrofa připravila o život 525 lidí a ekonomika země utrpěla ztrátu ve výši 15 až 30 miliard USD.
Nespokojenost sunnitů proti iráckému premiérovi neklesá
Irácký premiér šiítského vyznání Nuri Al-Maliki čelí kritice ze strany sunnitské opozice pro svou údajnou sektářskou politiku. Prezident na oplátku pohrozil použitím síly proti účastníkům již 10denních demonstrací, které probíhají ve městech Ramádí na západě Iráku a Samara na východě země, tedy v oblastech se sunnitskou většinou. Na začátku protestu stálo zatčení 10 členů ochrany ministra financí, kteří se hlásili k sunnitskému vyznání. Po odchodu amerických vojsk z Iráku v roce 2011 je moc v zemi neformálně rozdělena mezi několik komunit.
Boje mezi nigerijskou armádou a islamistickou skupinou si vyžádaly dalších 14 životů
Při přestřelce v nejlidnatější africké zemi ve městě Maiduguri byl zabit 1 voják nigerijské armády a 13 členů islamistické skupiny Boko Haram, která prosazuje na severu Nigérie islámské právo šaría. Boko Haram stále zintenzivňuje boj s nigerijskou vládou, od roku 2009 provedla řadu pumových atentátů a ozbrojených útoků, které si již vyžádaly přes 1000 životů.
Argentinská prezidentka vyzvala v otevřeném dopise britského premiéra k navrácení Falkland
V dopise uveřejněném v denících Guardian a Independent žádá argentinská prezidentka Velkou Británii o respektování rezoluce OSN z roku 1965, která vyzývá obě strany k jednání a nalezení řešení. Podle prezidentky Cristine Fernandez de Kirchner byly Falklandy Argentině násilně odebrány v roce 1833. Velká Británie velmi razantně odmítla žádost o navrácení ostrovů, podle britského premiéra Davida Camerona je nezbytné respektovat rozhodnutí obyvatel Falkland, kteří touží zůstat Brity. Referendum o politickém statusu ostrovů se bude konat letos v březnu, britský premiér vyzval naopak Argentinu, aby následně respektovala a dodržela výsledky blížícího se referenda. Argentina britskou nadvládu nad ostrovy nikdy neuznala a začátkem dubna 1982 dokonce ostrovy obsadila, následná válka však skončila kapitulací Argentiny.
Část izraelské strany navrhuje anexi Západního břehu Jordánu
Někteří členové izraelské vládní strany Likud navrhují připojení části Západního břehu Jordánu k Izraeli. Podle některých členů pravicového Likudu by Izrael měl co nejvíce posílit svou suverenitu nad Západním břehem, zejména nad jeho částí, ve které sídlí izraelští osadníci. Jeden z členů Likudu Moshe Feiglin dokonce navrhl, že Izrael by mohl všem palestinským rodinám vyplatit za opuštění Západního břehu až 500 000 USD. V Izraeli probíhá před nadcházejícími volbami souboj o pravicové hlasy. Aliance strany Likud se stranou Beiteinu pod vedením současného premiéra Benjamina Netanjahua čelí tlaku ještě pravicovější strany Jewish Home (Židovský domov), proto se podle deníku The Guardian někteří členové Likudu uchylují k radikálnější rétorice.
Egypt zasahuje proti satiře a médiím, společnost se obává ztráty svobody slova
Egyptský satirista Bassem Youssef bude vyšetřován v souvislosti s obviněním ze zesměšňování současného prezidenta Mohammeda Mursího během televizního vysílání. Podle analytiků může Youssefův případ prohloubit obavy z omezování svobody slova na veřejnosti, nová ústava navíc obsahuje body týkající se urážky. „Tento případ představuje ohrožení svobody slova a projevu,“ prohlásila Heba Morayef, ředitelka egyptské pobočky nevládní organizace Human Rights Watch (HRW).
OSN upozorňuje na nárůst teroristických útoků v Pákistánu
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon odsoudil stupňující násilí namířené proti náboženským skupinám v Pákistánu a žádá, aby byli viníci postaveni před soud. V neděli byl proveden útok na 3 autobusy přepravující poutníky z poutního místa Shia do Íránu, 20 osob bylo zabito a 25 zraněno, další útok byl spáchán minulý týden na členy vlády, který si vyžádal 21 životů.
Srbsko hrozí odstraněním albánského památníku na jihu země
„Pokud neodstraní místní úřady na jihu Srbska památník věnovaný albánským veteránům z Osvobozenecké armády měst Preseva, Medvedje a Bujanovace (UCPMB) samy, bude památník odstraněn srbskými silami,“ uvedl srbský premiér Ivica Dacic. V jižním Srbsku žije na 50 000 Albánců, albánští partyzáni zde bojovali v roce 2000 se srbskými jednotkami, protože se chtěli připojit k převážně albánskému Kosovu. Památník, který byl odhalen v listopadu, považuje srbský premiér „za otevřenou provokaci“, jež má připomínat, že Srbsko nemá nad jihem země faktickou kontrolu.