V kazašském městě Almaty byly obnoveny rozhovory o iránském jaderném programu, přerušené od července 2012. Na jednáních se sejdou státy v tzv. formátu P5 + 1, tedy USA, Velká Británie, Francie, Rusko, Čína a Německo. Před začátkem jednání naznačili podle BBC západní diplomaté, že Iránu budou nabídnuty ústupky s cílem dosažení kompromisu. Mohlo by například jít o zmírnění ekonomických sankcí vůči Iránu výměnou za odstavení zařízení v iránském městě Fordo, sloužící k obohacování uranu. K jednáním se před jejich začátkem vyjádřili i zástupci USA a Ruska, kteří se shodli na tom, že čas pro diplomatická řešení sice stále je, ale krátí se a je proto nutné jednat efektivně a zodpovědně. Krátce před začátkem rozhovorů však Irán oznámil nález nového naleziště uranu a také plány na rozšíření svého jaderného programu.
Archiv rubriky: BBC
Prezident Obama vyzývá k dohodě o rozpočtu
Prezident Barack Obama naléhá na americké guvernéry, aby vybídli Kongres k přijetí dohody o rozpočtu. Pouze dohoda kongresmanů může zabránit celoplošným rozpočtovým škrtů, rozhodovat se bude v pátek. „K těmto škrtům vůbec nemusí dojít. Kongres je může kdykoli odvrátit a to pouze s malým kompromisem,“ uvedl prezident Obama. Republikáni odmítají schválit rozpočet, který obsahuje zvýšení daní. Administrativa současného prezidenta tak vydala přehled, ve kterém jsou uvedeny konkrétní ekonomické dopady celoplošných škrtů na jednotlivé země. Prezidenta Obamu čeká rozprava o dopadu škrtů na sektor obrany.
Spor mezi Chile a Bolívií kvůli zadržení bolívijských vojáků pokračuje
Představitelé Chile a Bolívie nadále pokračují ve vzájemných obviněních ve sporu, který vznikl kvůli zadržení 3 bolívijských vojáků na území Chile. Bolívijský prezident Evo Morales označil zatčení svých vojáků za „zbabělý akt pomsty prezidenta Chile Sebastiána Piñery„. Armádní příslušníci byli zadrženi na území Chile se zbraní v ruce, čím se dopustili podle chilských soudů protiprávného činu. Prezident Bolívie Morales ale jednání Chile považuje za odplatu za bolívijské nároky na území, které by zemi zajistilo přístup k Pacifickému oceánu. Vojáci v době svého zatčení měli vykonávat tajnou akci proti obchodníkům s auty.
Americké speciální jednotky musí opustit afghánskou provincii Wardak
Afghánský prezident Hamid Karzai rozhodl, že se americké speciální síly musí do 2 týdnů stáhnout z provincie Wardak. Důvodem je podezření, že se američtí vojáci podíleli na zmizení a mučení Afghánců. „Jde o závažnou záležitost, kterou musíme prodiskutovat s našimi afghánskými protějšky,“ uvedl mluvčí amerických speciálních jednotek. Podle afghánských představitelů zmizelo 9 lidí během operace amerických speciálních sil, ale USA odmítají, že by ke zmíněné operaci vůbec došlo.
Americký kardinál obdržel petici proti své účasti na konkláve
Římskokatolický kardinál Roger Mahony dostal petici s téměř 10 000 podpisy lidí, kteří nechtějí, aby se zúčastnil konkláve v Římě, tedy volby nového papeže. Kardinál Roger Mahony byl losangeleským arcibiskupem, dokud ale nebyl zbaven funkce kvůli nařčení, že zatajoval kněze obviněné ze sexuálního zneužívání dětí. Minulý měsíc vyšlo u soudu najevo, že v 80. letech poslal kardinál Mahony kněze, který zneužíval děti do Kalifornie, aby se tak vyhnul trestnímu stíhání.
V USA začíná soud s BP kvůli ropné havárii
V americkém městě New Orleans začal v pondělí soud s britským těžařským gigantem British Petroleum (BP) za ropnou havárii z roku 2010. K té došlo na základně Deepwater Horizon v Mexickém zálivu a byla největší environmentální katastrofou v americké historii. BP hrozí pokuta až 17,6 miliard USD. Proces se zaměří na zjištění příčin havárie a na to, kdo všechno nese na nehodě vinu. Zároveň bude soud zjišťovat, jaké množství ropy ve skutečnosti vyteklo do moře, od čehož se bude odvíjet i výše odškodnění. První den procesu se zaměří na příčiny výbuchu na základně, během kterého zahynulo 11 lidí.
Izrael úspěšně otestoval nový protiraketový systém
Izraelské ministerstvo obrany uvedlo, že úspěšně otestovalo nový protiraketový systém Arrow 3. První test nového systému byl proveden společně s jednotkami americké armády nad Středozemním mořem. Otestován zatím byl pouze start a let raket nového systému, zneškodnění střel bude testováno později. Izraelské ministerstvo obrany však nechtělo termíny dalších testů uveřejnit, stejně jako datum, kdy by měl nový systém být uveden do provozu. Nový systém Arrow 3 má být schopen zneškodnit rakety i v kosmu, což by umožňovalo bezpečně zlikvidovat jak jaderné, tak chemické hlavice. Izraelská obrana disponuje již protiraketovým systémem Iron Dome, který je určen pro ochranu před střelami krátkého doletu, nejčastěji odpalované z Pásma Gazy. Nový systém má být určen především proti potenciálním iránským střelám.
Oběti vlády bývalého filipínského prezidenta Marcose dostanou odškodné
Filipínský prezident Noynoy Aquino podepsal zákon o kompenzacích pro oběti vlády Ferdinanda Marcose. V letech 1965–1985, kdy byl Marcos prezidentem, docházelo k významnému porušování lidských práv, které vyvrcholilo vyhlášením výjimečného stavu. Během něj byli Filipínci neoprávněně zadržováni, mučeni nebo beze stopy mizeli. Filipínská vláda se nyní rozhodla obětem vyplatit odškodné ve výši 224 milionů USD, peníze by měly pocházet z exprezidentova tajného účtu. Podle jedné z obětí, současné ředitelky Filipínské právní komise Loretty Ann Rosales, se jedná o zásadní krok v oblasti nápravy zneužívání moci. Přestože odškodné bude po rozdělení mezi oběti spíše symbolické, fakt, že k němu došlo, má podle ní pro společnost obrovský význam.
Prezident Kuby Raúl Castro plánuje rezignovat k roku 2018
Přestože byl včera současný prezident Kuby Raúl Castro znovuzvolen Národním shromážděním do své funkce na další období 5 let, oznámil, že se rozhodl po jeho skončení rezignovat na post prezidenta Kuby. Prezident Castro taky prohlásil, že si je vědom diskuze, kterou jeho rozhodnutí vyvolá v následujících dnech. Za svého viceprezidenta si vybral Miguela Díaza Canela, který má 52 let. Jmenováním do funkce získal viceprezident Díaz Canel šanci na nástupnictví po prezidentu Castrovi. Stal by se tak prvním kubánským lídrem, který se přímo nezúčastnil revoluce v roku 1959. Bývalý prezident Fidel Castro se na začátku zasedání Shromáždění objevil, nicméně nepronesl žádný projev.
Mír na východě Demokratické republiky Kongo byl podepsán
Regionální afričtí představitelé za přítomnosti generálního tajemníka OSN Ban Ki-Moona podepsali v etiopské Addis Ababě mír, který by měl přinést uklidnění situace ve východní oblasti Demokratické republiky Kongo. Na 800 000 obyvatel bylo vysídleno poté, co rebelská skupina M23 povstala proti centrální vládě na jaře minulého roku. Mírovou dohodu podepsalo na 11 představitelů zemí, současně bude vytvořena zvláštní vyšetřovací komise pod OSN, která má stabilizovat situaci v regionu. Rebelové, v jejichž čele stál stíhaný generál Bosco Ntaganda, požadovali zlepšení životních podmínek obyvatel.
Syrská opozice se nezúčastní jednání
Syrská Národní koalice, hlavní aliance syrských opozičních skupin, se rozhodla nezúčastnit se summitu Přátel Sýrie v Římě, ani schůzek v Moskvě a Washingtonu. Své rozhodnutí zdůvodňuje protestem proti nečinnosti mezinárodního společenství v konfliktu v Sýrii. Národní koalice se vymezuje zejména vůči Rusku. „Hlavně ruské vedení nese morální a politickou odpovědnost za zásobování syrského režimu zbraněmi,“ znělo vyjádření Národní koalice. Rozhodnutí bojkotovat schůzky však torpéduje snahu iniciovanou samotným představitelem Národní koalice Moaz al-Khatibem, který před třemi týdny prohlásil, že je připraven setkat se se zástupci syrské vlády a jednat o konci násilí v zemi. Tato iniciativa byla silně podporována mezinárodním společenstvím, včetně USA a Ruska a Moaz al-Khatib byl proto pozván na schůzky do Washingtonu a Moskvy. Právě tyto schůzky se ale neuskuteční. Podle BBC se opoziční vůdci obávají své diskreditace, pokud začnou jednat se syrským režimem a budou nuceni dělat ústupky oficiální vládě, která navíc nenaznačuje žádnou ochotu odstoupit.
Nový americký ministr zahraničí je na své první zahraniční návštěvě
Nově zvolený člen administrativy prezidenta Obamy ministr zahraničních věcí John Kerry vyrazil na svoji první zahraniční návštěvu. Ministr Kerry nejprve zamíří do Evropy, kde se setká se zástupci a ministry zahraničí 9 zemí, včetně ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Úplně první kroky ministra Kerryho povedou do Velké Británie. Po Evropě bude následovat návštěva Blízkého východu, přičemž jedním z hlavních témat diskuzí bude konflikt v Sýrii.
Bez Paraguaye nevznikne dohoda mezi Mercosurem a Evropskou unií
Podle prohlášení německého velvyslance v Peru Claude Roberta Ellnera uzavření dohody mezi sdružením Mercosur, který vytváří společný trh latinskoamerických zemí, a Evropskou unií nebude možné, jestliže se do jednání nezapojí i Paraguay. „Paraguay i nadále zůstává pro Evropskou unii plnohodnotným členem Mercosuru,“ uvedl diplomat Ellner, který navíc považuje chování Argentiny a Brazílie za překážku jednání. Paraguay byl ze sdružení Mercosur vyloučen poté, co Kongres Paraguaye odvolal prezidenta Fernanda Luga z funkce. Následně byla do Mercosuru přijatá Venezuela.
Egyptský prezident vypsal parlamentní volby
Egyptský prezident Mohammed Mursí stanovil prezidentským dekretem termín konání parlamentních voleb v Egyptě. Volby proběhnou kvůli nedostatku dohlížitelů ve čtyřech etapách, první začne volit 27. dubna Káhira a volby budou zakončeny 27. června v posledních šesti egyptských provinciích. V posledních parlamentních volbách v lednu 2012 zvítězilo se 40 % hlasů Muslimské bratrstvo, mateřská strana současného prezidenta Mursího, tento parlament však byl v červnu 2012 soudem rozpuštěn. Prezident Mursí a jeho Muslimské bratrstvo si podle BBC od nových voleb slibují ukončení politického neklidu a demonstrací v zemi. Egypt je politicky rozdělen mezi příznivce Muslimského bratrstva a liberálně-demokratickou opozici.
Mnoho případů zločinů proti lidskosti z let 1973 až 1985 v Uruguayi nebude vyšetřeno
Nejvyšší soud v Uruguayi v pátek rozhodl, že články zákona přijaté v říjnu 2011 jsou protiústavní a zrušil tak jejich platnost. Zmíněný zákon umožňoval vyšetřovat zločiny proti lidskosti, které se odehrály v období vojenské vlády v letech 1973 až 1985. Zrušením zákona vypršela promlčecí lhůta trestných činů v listopadu 2011. Členové Nejvyššího soudu odůvodnili své rozhodnutí tím, že nelze aplikovat trestní právo retroaktivně a trestat podle zákonů, které tehdy neplatily. Postoj Nejvyššího soudu je však v rozporu s mezinárodním právem, Interamerická komise pro lidská práva (IACHR), která je orgánem Organizace amerických států (OAS), v dubnu 2011 prohlásila, že by promlčecí lhůta neměla blokovat vyšetřování porušování lidských práv. V letech 1973 až 1985 zmizelo zhruba 200 lidí a tisíce osob byly uvězněny a mučeny. Rozhodnutí Nejvyššího soudu přichází necelé dva týdny poté, co odvolal z případů zabývajícími se zločiny proti lidskosti soudkyni Marianu Moto.
V Itálii proběhnou v neděli parlamentní volby
V neděli v Itálii začnou všeobecné volby, politické strany tak již ukončily svoji volební kampaň. Středolevá Demokratická strana (PD) vedená Pierem Luigi Bersani se podle průzkumu veřejného mínění ujala vedení. Dalším významným aktérem ve volbách je koalice v čele s odstupující premiérem Mariem Monti a bývalým premiérem Silviem Berlusconi Volby se konají v době ekonomické recese, kdy úsporná opatření vyvolala nevoli veřejnosti. Průzkumy veřejného mínění naznačují, že bude silná účast voličů populárního komika Beppe Grillo a jeho strany Five Star Movement (M5S). Premiér Monti zavedl škrty ve veřejných službách ve snaze snížit státní půjčky a udržet důvěru finančních trhů. Předseda Bersani se zavázal pokračovat v reformách premiér Montiho, ale slibuje maximální podporu růstu a zaměstnanosti. Kvůli kritice úsporných opatření získává důležitá procenta bývalý premiér Berlusconi. Italští analytici mají obavy z nejasného výsledku voleb.
Rusko odpustilo Kubě část dluhu a pronajme jí letadla
Návštěva ruského premiéra Dmitrije Medveděva Kuby posílila vztahy mezi oběma zeměmi. Předseda ruské vlády podepsal ve čtvrtek s kubánským prezidentem Raúlem Castrem 10 dohod o spolupráci v oblastech investic, obchodu, turismu, zdravotnictví, vzdělávání, vědy a kultury. Výsledkem jednání je také prominutí části dluhu, který Kuba dlužila Sovětskému svazu. Dluh je odhadován na 30 milionů USD. Rusko navrhlo Kubě způsob splácení zbylé dlužné částky v následujících 10 letech, finální dohodu by měly země uzavřít v květnu. Dále Kuba a Rusko uzavřely smlouvu, podle které Rusko pronajme Kubě 8 letadel za 650 milionů USD.
Údajný iniciátor útoku na šíity v Kvétě zadržen
V pakistánské provincii Punjab byl zadržen Malik Ishaq, zakladatel a bývalý vůdce militantní skupiny Lashkar-e-Jhangvi. Ta má na svědomí útok na šíitskou komunitu v Kvétě, k němuž došlo minulý týden. Při incidentu zahynulo téměř 90 osob. Malik Ishaq si v letech 2001–2011 odpykával trest odnětí svobody, po propuštění tehdy prohlásil, že jeho skupina bude pokračovat ve své „bohulibé činnosti“. Přestože Ishakovo napojení na akci v Kvétě není jednoznačné, může být držen ve vazbě bez obvinění až 3 měsíce. Jeho zadržení je pozitivně vnímáno společností, vláda je totiž dlouhodobě kritizována pro svou pasivitu vůči skupinám páchajícím náboženské násilí.
Tuniský prezident jmenoval nového premiéra
Poté, co premiér Hamadi Jebali podal demisi, jmenoval prezident Moncef Marzouki premiérem Ali Larayedha, který doposud působil ve funkci ministra vnitra. Premiér Ali Larayedha, jenž je představitelem vládnoucí strany Ennahda, má 2 týdny na sestavení vlády. Expreminér Jebali odstoupil, když strana Ennahda odmítla schválit jeho návrh na úřednickou vládu. Napětí v tuniské společnosti vzrostlo poté, co byl opoziční politik Chokri Belaid zavražděn.
Uruguayská soudkyně vyšetřující zločiny vojenské vlády byla z trestního práva odvolána
Nejvyšší soud v Uruguayi 13. února rozhodl ukončit působení soudkyně Mariany Moto v trestní oblasti práva a rozhodl, že nyní ji čeká občanskoprávní sektor. Soudní rozhodnutí vzbudilo vlnu protestů, protože Mariana Mota byla hlavní soudkyně, která zkoumala zločiny proti lidskosti, kterých se měla dopustit vojenská vláda, jež v zemi trvala v letech 1973 až 1985. Vojenská vláda je obviněna z mučení tisíců osob a stovek vražd. Nejznámější rozsudek Mariany Moto bylo odsouzení bývalého uruguayského prezidenta Juana Maríu Bordaberry vládnoucího v letech 1971-1976 ke 30 rokům vězení. Oběti vojenského režimu se obávají, že se kvůli odvolání soudkyně Moto vyšetřování případů zastaví. Kvůli vlně kritiky i na mezinárodní úrovni a protestům se uruguayský parlament rozhodl pozvat zástupce nejvyššího soudu, aby vysvětlili své motivy přemístění soudkyně Moto. Ti však ve čtvrtek odmítli, na což mají podle ústavy zaručující nezávislost soudní moci právo.
Japonský premiér Abe je na návštěvě USA a bude jednat s prezidentem Obamou
Japonský premiér Shinzo Abe ve čtvrtek přiletěl na zahraniční návštěvu do USA. V pátek se sejde s americkým prezidentem Barackem Obamou. Zásadním cílem japonské návštěvy je upevnění vzájemných především bezpečnostních vazeb. Hlavní agendu jednání bude zcela pravděpodobně představovat nedávný nukleární test KLDR, ekonomické vazby USA a Japonska a teritoriální spory Tokia s Pekingem. Premiér Abe uvedl, že americká podpora Japonska ve sporech o ostrovy v Jihočínském moři, který si nárokuje Japonsko, Čína i Taiwan, je zásadní.
OSN odmítla vyplatit Haiti kompenzaci za rozšíření cholery
Organizace spojených národů nevyhověla žádosti skupiny 5 000 postižených Haiťanů o vyplacení odškodnění za následky cholery. Pro pozůstalé v petici požadovali 100 000 USD a pro nakažené 50 000 USD. Na nemoc zemřelo od října 2010 zhruba 8 000 obyvatel Haiti, půl milionu je nakaženo. Podle Bostonského Institutu pro spravedlnost a demokracii na Haiti (IJDH) cholera pochází od nepálských dobrovolníků mezinárodních mírových sil OSN. K rozšíření cholery přispělo také zemětřesení v lednu 2010, které zničilo infrastruktury v zemi a narušilo hygienické podmínky. OSN odpovědnost za nemoc popírá a odvolává se na Úmluvu o výsadách a imunitách OSN z roku 1947. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon ve čtvrtek oznámil rozhodnutí organizace haitskému prezidentovi Michellu Martelly.
Indická vláda má před sebou těžký úkol, chce prosadit ekonomické reformy
Parlament Indie má před sebou klíčové jednání o státním rozpočtu, na němž se vláda pokusí prosadit své návrhy zákonů na ekonomickou reformu. Kontroverzní jsou především návrhy z oblasti pojištění, důchodů a bankovního sektoru. Jejich prosazení je ale více než žádoucí, ekonomická situace Indie byla v poslední době složitá, země se potýkala s vysokou inflací. Vláda již představila plán fiskální konsolidace a přijala opatření, která by v příštím desetiletí měla do Indie přivést investory a výrazně zvýšit počet pracovních míst. Ministr financí Palaniappan Chidambaram musí předložit návrh rozpočtu nejpozději příští týden, dosavadní jednání byla neúspěšná kvůli postoji opozice.