Vyšetřuje obvinění ze špionáže, devastování ekonomiky, podněcování k zabíjení demonstrantů a útokům na kasárna. Prokuratura nesdělila, kdo podal podnět k zahájení vyšetřování, které musí být důkladné, aby ho nemohl nikdo zpochybnit. Mezi podezřelými jsou mimo ex-prezidenta Mohammeda Mursi i další členové Muslimského bratrstva například jeho vůdce Mohamed Badie či zástupce ředitele jeho politického křídla Essam El-Erian. Vůdčí představitelé Bratrstva jsou obviněni mimo jiné za podněcování k násilí před kasárnami minulé pondělí, kdy zemřelo více jak 50 lidí. Muslimské bratrstvo tvrdí, že jeho protest byl poklidný a armáda zahájila palbu. Ta tvrdí opak, že se bránila.
Archiv rubriky: BBC
OSN chce vyslat do Jižního Súdánu více jednotek
Boje mezi jihosúdánskou armádou a ozbrojenými skupinami probíhají ve státě Jonglei, podle OSN střety vyhnaly z domovů na desítky tisíc obyvatel. V dubnu bylo v oblasti zabito 5 příslušníků mírových jednotek OSN a 7 civilních členů skupiny. Ve středu kritizovaly USA jihosúdánskou armádu, která podle nich není schopná zajistit ochranu civilistů, přitom USA patří k největším spojencům východoafrické země. Podle velvyslance Jižního Súdán v OSN Francise Madinga Denga země pracuje na zlepšení situace. V současnosti je v Jižním Súdánu na 6 900 jednotek, nicméně v zemi, která velikostí připomíná Francii, je pouze 320 kilometrů silnic a nyní začalo období dešťů.
Rozhovory mezi Čínou a USA o vzájemných investicích se mohou obnovit
Čína souhlasí s obnovením jednání ohledně bilaterální investiční dohody, která může otevřít nové možnosti pro podnikání v obou zemích. Americké firmy by tak mohly získat větší přístup na čínský trh, kde roste poptávka. „Závazek, který byl dnes udělán, je významným průlomem. Čína poprvé souhlasí s jednáním o dohodě, která zahrnuje veškeré oblasti trhu,“ řekl ministr financí Jacob Lew. Zatímco na americkém trhu čínské společnosti prosperují, v Číně čelí americké firmy mnohým překážkám.
Irský parlament schválil interrupci v ohrožení života matky
Zákonodárci hlasovali pro legalizování potratů za určitých podmínek, jedná se o první schválení interrupce po dlouhých diskuzích. V hlasování se vyjádřilo 127 poslanců pro schválení zákona, kdy těhotenství bude moci být přerušeno, jestliže bude žena v ohrožení život. Kritici tvrdí, že zákon by mohl vést k dalšímu uvolňování zákazu potratů, příznivci naopak požadují rozšíření možnosti interrupce, například v případě znásilnění či incestu, což v katolické zemi povoleno není. Již v roce 1992 Nejvyšší soud rozhodl v tzv. případu X, že potrat může být uskutečněn, pokud ohrožuje zdraví matky. Jakékoliv pokusy o legalizaci interrupce byly politickými stranami dlouho vetovány.
USA kritizují zatýkání členů Muslimského bratrstva v Egyptě
Spojené státy americké žádají zastavení rozsáhlého zatýkání členů egyptského Muslimského bratrstva a tvrdí, že by se přechodná vláda měla vyvarovat „útokům na jednu konkrétní skupinu“. I generální tajemník Ban Ki-moon varoval před vyloučením strany z politického života v Egyptě. V týdnu byly vydány zatykače na 9 vysokých členů Muslimského bratrstva. Mluvčí Bílého domu Jay Carney nicméně odmítl spekulace, že by USA stahovaly pomoc z Egypta. Další protesty jsou naplánované na pátek, prvního pátku muslimského svátku Ramadánu.
Stávka odborů propukla ve čtvrtek v Brazílii, napětí v zemi pokračuje
Desítky tisíc zaměstnanců se připojily k celonárodní stávce odborů. Klíčové přístavy a několik dálnic bylo zablokováno, mnoho škol a bank zůstalo zavřených a pochody demonstrantů prošly Rio de Janeirem a Sao Paulem. Důvodem stávky podle odborů byla snaha zlepšit pracovní prostředky a lepší veřejné služby. Odbory zároveň žádají pozemkovou a penzijní reformu a kratší pracovní týden. Demonstrace byla nicméně menší než červnové protesty, během níž vyšlo do ulic na jeden milion lidí.
Desítky Syřanů v Aleppu protestovaly proti povstalecké blokádě
Povstalci zablokovali přístupové cesty do západní části Aleppa ve snaze znesnadnit zásobovací cesty pro jednotky prezidenta Bashara al-Assada. Demonstrující tvrdí, že to mělo za následek nedostatek léků a potravin, což vyhnalo ceny potravin v některých částech města nahoru. Video na kanálu youtube ukazuje skandující demonstranty: „Lidé chtějí konec blokády.“ Jeden protestující byl zastřelen, ale není jasné kým. Humanitární organizace jsou znepokojeni zhoršující se situací v Aleppu. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala Syřany, ať chrání konvoj přepravující lékařské zásoby do města. Světový potravinový program (WFP) říká, že zásobuje potravinami na 250 000 lidí v Sýrii, ale potýká se s blokádami obou stran konfliktu. Zástupci OSN diskutovali s představiteli syrského ministerstva zahraničí, která slíbilo humanitární pomoc do Aleppa. Podobná situace je i v Homsu, kde vládní síly uzavírají poslední državy povstalců.
Čína poskytne Nigérii půjčku ve výši 1,1 miliardy USD
Dohoda o nízkoúrokové půjčce byla sjednána v Pekingu ve středu mezi nigerijským prezidentem Goodluckem Jonathanem a čínským prezidentem Xi Jinpingem. Peníze mají směřovat na výstavbu silnic, letištních termínů ve čtyřech městech a železniční linku v hlavním městě Nigérie. Čínské společnosti již nyní staví potřebnou infrastrukturu v západoafrické zemi v hodnotě 1,7 miliard USD. Čína patří mezi nejvýznamnější investory v Africe, důvodem mají být zásoby nerostného bohatství na africkém kontinentu. Nigérie je největší africký producent ropy, problémem zůstává nedostatečná infrastruktura, většina obyvatelstva navíc žije v chudobě.
Marocká strana Istiqlal vystoupila z vládní koalice
Sekulárně středo-pravicová strana Istiqlal již dále nechce pokračovat ve vládní koalici, důvodem jsou spory ohledně 20% škrtů v dotacích a celková ekonomická politika vlády. Jejích 5 ze 6 ministrů odstoupilo, v současnosti není jasné, jestli se ministerského křesla vzdá i ministr školství Mohammed el-Ouafa. Istiqlal je druhou největší stranou v parlamentu po Straně spravedlivosti a rozvoje (PJD), která vyhrála volby v roce 2011. Úkolem PJD je nyní najít nového koaličního partnera, anebo vyhlásit předčasné volby. V roce 2011 Maroko zasáhla vlna protestů, důvodem byla nezaměstnanost a vysoké náklady na bydlení.
Hazem el-Beblawi je novým premiérem Egypta
Prozatímní prezident Egypta Adly Mansour jmenoval dočasným premiérem Hazem el-Beblawi, liberálního ekonoma a bývalého ministra financí. Mohammed el-Baradei, nositel Nobelovy ceny za mír, byl jmenován viceprezidentem pro zahraniční záležitosti. Jméno el-Baradei se v minulých dnech skloňovalo i v souvislosti s funkcí premiéra, ale odmítla ho salafistická strana Nour. Prezident Mansour představil harmonogram nových voleb. Ústava by měla být pozměněna do 15-ti dnů, dána ke schválení referendem do 4 měsíců a parlamentní volby by mohly být začátkem roku 2014. Muslimské bratrstvo nadále odmítá uznat prozatímního prezidenta Mansour a jeho rozhodnutí, vyzývá k dalším protestům.
Čtyři členové militantní Boko Haram byli odsouzeni na doživotí
V Nigérii byli odsouzeni k odnětí svobody do konce života čtyři údajní členové islamistické militantní skupiny Boko Haram, která působí na severu země. Podle rozsudku se měli podílet na loňských bombových útocích na kostel a kancelář volební komise, které zabily na 19 lidí. Jde o nejtvrdší tresty udělené pro údajné členy Boko Haram, jež je zodpovědná za řadu útoků v severní a střední Nigérii. Od roku 2009 se skupina zaměřila na útoky proti civilistům, dlouhodobě Boko Haram prosazuje vytvoření islámského státu, kde „bude západní vzdělání zapovězeno“. Prezident Goodluck Jonathan vyhlásil 14. května letošního roku stav nouze v severovýchodních státech Adamawa, Borno a Yobe po sérii útoků.
Transparency International: Korupce se stává závažným problémem
Podle výzkumu organizace Transparenci International (TI) se 1 ze 2 lidí domnívá, že se korupce v posledních dvou letech zhoršila. Na 27 % dotázaných uvedlo, že poskytlo úplatek veřejné instituci během minulého roku. Výzkum proběhl ve více než 100 zemí světa a zúčastnilo se ho na 114 000 respondentů. Z výsledků vyplývá, že v celých 51 státech napříč světem jsou politické strany považovány za nejvíce zkorumpované instituce v zemi. Přitom 2 ze 3 dotázaných věří, že osobní vztahy pomohou při jednání s veřejným sektorem. Výjimkou se ukázaly země jako Ázerbájdžán, Kambodža, Gruzie, Súdán a Jižní Súdán, kde obyvatelé uvedli, že se korupce dle jejich mínění za poslední dva roky snížila.
Brazilská prezidentka chce dostat na 10 000 doktorů do chudinských čtvrtí
Součástí rozsáhlých reforem po vlně protestů napříč Brazílií by mělo být zlepšení lékařské péče a její dostupnost i pro chudé. Brazilská prezidentka Dilma Rousseff představila plán na zaměstnání 10 000 doktorů, kteří by pracovali v chudinských čtvrtích. Plán zahrnuje přijetí i zahraničních lékařů, pokud nebude možné naplnit pracovní pozice místními lékaři. Reformou má projít i vzdělávací systém lékařů, kdy ti, kteří budou promovat po roce 2015, by měly povinně odpracovat 2 roky ve veřejném zdravotnictví s platem kolem 4 500 USD měsíčně. Během 4 let by podle brazilské prezidentky mělo vzniknout na 11 500 nových pracovních míst ve zdravotnictví.
Velká Británie chce skupiny Ansar Deen a Boko Haram zařadit na seznam teroristických skupin
Podpora dvou militantních skupin Ansar Deen a Boko Haram by se mohla stát trestným činem ve Velké Británii. Ministryně vnitra Theresa May vznesla žádost na zařazení obou milicí na seznam teroristických skupin. Pokud Parlament žádost schválí, obě skupiny budou mít zakázanou činnost na území Velké Británie. Zatímco Ansar Deen, někdy známá i jako Ansar al-Sharia Velké Británie, působí na britské půdě, Boko Haram v čele s jedním z nehledanějších mužů Abubakarem Shekau operuje především na severu Nigérie. Jestliže budou obě skupiny zakázané, bude jakákoliv jejich podpora nebo členství nelegálním činem, za něhož by hrozilo až 10 let vězení a pokuta 7 400 USD.
Násilí v Egyptě pokračuje
V pondělí nad ránem začala střelba před kasárnami v Káhiře, kde se shromažďují příznivci svrženého prezidenta Mohammeda Mursi, protože věří, že právě tam je ex-prezident Mursi držen. Bylo zabito nejméně 15 lidí. Tajemník Muslimského bratrstva El-Beltagy řekl, že bylo zabito dokonce 35 lidí a asi 500 bylo zraněno. Armáda obvinila ze střelby ozbrojené teroristické skupiny, které se snažily dostat do kasáren. Demonstrant Alaa el-Hadidi řekl, že byli zaskočeni tím, že armáda použila ostrou munici. Příznivci Muslimského bratrstva tvrdí, že jejich protest byl poklidný. Gehad Haddad, mluvčí Muslimského bratrstva, řekl: „Každá policie na světě ví, jak rozehnat sit-in protest. Toto je jen kriminální činnost zaměřená na demonstranty.“ Nejnovější násilí zhoršuje politickou situaci v Egyptě, po něm salafistická strana Nour označující ho za masakr odstoupila z rozhovorů o zvolení prozatímního premiéra. Nour podporovala svrhnutí ex-prezidenta Mursi.
Mali zrušilo výjimečný stav
Od ledna platil v západoafrické zemi po zahájení intervence ze strany Francie výjimečný stav, ten nyní představitelé Mali zrušili. Rozhodnutí přichází poté, co armáda ovládla město Kidal, které bylo dlouhou dobu v držení Tuaregů. Ti souhlasili se vstupem vojsk do města v rámci mírové dohody, jež má umožnit konání prezidentských voleb. Tuaregové bojují za autonomii na severu Mali již od vyhlášení nezávislosti země v roce 1960, kritizují vládu z marginalizování jejich problémů. Prezidentské volby se mají konat 28. července. Do voleb kandiduje 28 představitelů, mezi nimi 4 bývalí premiéři a jedna žena. Předseda volební komise Mamadou Diamoutani pochybuje, že volby budou spravedlivé a svobodné.
El-Baradei bude zřejmě jmenován premiérem Egypta
Příznivci předního egyptského liberálního politika Mohammeda El-Baradei říkají, že bude jmenován novým premiérem Egypta. V sobotu se setkal s prozatímním prezidentem Adly Mahmud Mansour. Na setkání byli i jiní straničtí lídři. El-Baradei vede Frontu národní spásy, což je aliance levicových a liberálních stran. Dříve působil u OSN jako šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Údajně by měl být jmenován v sobotu večer. Krok armády, která sesadila prezidenta Mursi, označil jako pochopitelný. „Je to bolestivé opatření, nikdo to nechtěl, ale pan Mursi bohužel podkopal svou legitimitu tím, že prohlásil sebe před několika měsíci jako faraona a pak jsme se dostali do pěstního souboje a ne demokratického procesu.“ Příznivci Muslimského bratrstva trvají na tom, že se má ex-prezident Mursi navrátit do úřadu. Dle zpravodaje BBC je vidět rozdělenost egyptské společnosti. Násilí v noci si vyžádalo další mrtvé. Po internetu kolují videa ukazující zabíjení a provokace.
Soud v Zimbabwe odmítl odložení červencových voleb
Dlouhodobí rivalové prezident Robert Mugabe a premiér Morgan Tsvangirai společně navrhli odložení voleb, které jsou naplánované na 31. července. Důvodem je údajně nízká připravenost na spravedlivé a svobodné volby, proto požádali ústavní soud o odklad. Ten jejich žádost nicméně zamítl, podle soudců nejsou splněny žádné zákonné důvody pro vyhlášení odkladu voleb. Po volbách v roce 2008 ustanovili po dlouhých sporech prezident Mugabe a premiér Tsvangirai z opozičního Hnutí pro demokratickou změnu (MDC) křehkou koalici.
Jižní Korea nabízí KLDR obnovení rozhovorů o keasonské zóně
Jižní Korea ve čtvrtek oficiálně nabídla svému severnímu sousedovi pokračování rozhovorů o znovuotevření keasonské pracovní zóny. Podle britské BBC Soul učinil tuto nabídku den poté, co Pjongjang potvrdil Jihokorejcům vstup do keasonského komplexu z důvodů inspekce a opravy zařízení. Pracovní komplex, který byl po dlouhá léta symbolem možné obchodní spolupráce mezi oběma korejskými státy, byl uzavřen v dubnu a stal se tak jednou z příčin eskalace napětí na korejském poloostrově, které bylo ukončeno příměřím, ustanoveném v Panmundžonu.
Změny v Egyptě pokračují, v čele země stanul soudce Mansour
Ve středu byl armádou svržen prezident Mohammed Mursí a dát do domácí vězení, o den později byl jmenován prozatímním představitelem Egypta přední soudce Adly Mahmud Mansour. Armáda odmítá, že by se jednalo o vojenský převrat, pouze „plnila přání lidu“. K odstavení prezidenta Mursího od moci se stalo po dnech masových protestech proti prezidentovi, demonstranti obviňovali prezidenta z nedostatečného řešení ekonomických problémů země a vnucování islamismu. Armáda zadržela i několik vysokých představitelé Muslimského bratrstva a podle listu Al-Ahrám byly vydány zatykače až na 300 členů hnutí.
Nový prezident Íránu Rouhani vyzývá k větší svobodě
Nově zvolený prezident Íránu Hassan Rouhani, který se ujme úřadu příští měsíc, vyzval vládu, aby méně zasahovala do soukromí lidí. „Silná vláda neznamená vládu, která se vměšuje a zasahuje do všech věcí. To není vláda, která omezuje životy lidí. To není silná vláda.“ Vláda má informovat veřejnost nejen o svých úspěších, ale i neúspěších. Internet a média mají mít svobodu v informování. Mnoho lidí vkládá do nově zvoleného prezidenta Rouhani velké naděje, ale on upozorňuje, že země čelí řadě problémů a jejich vyřešení nebude během dnů či měsíců.
Egyptská armáda sesadila prezidenta Mursího
Vrchní velitel egyptských ozbrojených sil generál Abdul Fattah al-Sisi oznámil ve středu večer v televizním projevu, že Mohammed Mursí již nezastává post prezidenta Egypta. Armáda rovněž pozastavila platnost ústavy a prezidentské pravomoci svěřila předsedovi egyptského ústavního soudu Adli Mansourovi. Kroky armády podpořili vůdce egyptských koptských křesťanů i vůdce hlavní opoziční frakce Muhammed ElBaradei. Plánem egyptské armády je podle projevu generála Sisiho ustanovení přechodné vlády, která dovede zemi k předčasným prezidentským i parlamentním volbám. Odpůrci Mohammeda Mursího krok vlády oslavují, jeho podporovatelé naopak události považují za vojenský puč. Stejným způsobem, tedy za „vojenský puč“, označil situaci i příspěvek na facebookové stránce nyní již bývalého prezidenta Mursího.
Belgický král Albert II. abdikuje, na trůn nastoupí jeho syn Philippe
Prostřednictvím národní televize oznámil belgický král Albert II. svou abdikaci, pomyslné žezlo předá 21. července, tedy v den belgické nezávislosti, svému synovi korunnímu princi Philippe. Za hlavní důvody uvedl své zdraví, které mu již brání plně se věnovat svým povinnostem. V čele Belgie stál skoro 20 let, na trůn nastoupil v roce 1993. Jedná se o prvního belgického krále ze šesti jmenovaných králů, který se sám rozhodl abdikovat. Belgie je konstituční monarchií, proto role krále je především reprezentativní. Ke stejnému kroku se již v dubnu rozhodla po 33 letech i královna sousedního Nizozemska Beatrix.