V pondělí uvedla Jihoafrická republika, že do země pošle více vojáků, kteří se mají přidat po bok armády Středoafrické republiky v boji proti rebelům v tzv. Selekově koalici. V současnosti je v zemi na 200 jednotek, podle jihoafrického prezidenta Jacoba Zumy by se počet měl zdvojnásobit. Ve Středoafrické republice se nacházejí i vojáci sousedního Gabonu, Konga, Čadu a Kamerunu, kteří jsou součástí Mezinárodních sil střední Afriky (FOMAC). Před měsícem začali rebelové boj proti prezidentovi Francois Bouzize, v současnosti se nacházejí na 80 kilometrů od hlavního města Bangui.
Archiv rubriky: Společnost
Prezident Peña Nieto chce vybudovat mírové a prosperující Mexiko
V projevu, který byl v Mexiku odvysílán v pondělí v noci, prezident Enrique Peña Nieto prezentoval svoji vizi budoucnosti krajiny v pěti základních bodech: mír, boj proti chudobě, institucionální reformy, ekonomické zlepšení a větší zapojení na mezinárodním poli. Zároveň vyzval své spoluobčany, aby s ním spolupracovali na budování mírového Mexika, které bude v budoucnosti jenom prosperovat. Ve svém krátkém televizním projevu nicméně neposkytl žádné podrobnosti kroků, které by měly krajině pomoci k dosáhnutí jeho cílů. Prezident Peña Nieto byl jmenován do úřadu prezidenta na začátku prosince v roce 2012. Ve své volební kampani se zaměřoval hlavně na redukci násilí spojeného s obchodem s drogami a vyhlášení války drogovým dealerům.
Prezident Venezuely Chávez by měl být stabilizován, debaty o jeho inauguraci nekončí
Zdravotní stav venezuelského prezidenta Hugo Cháveza je podle informací ministra komunikace a informací Ernesta Villegasa stabilní. Vláda je podle ministra Villegasa neustále v kontaktu se zdravotnickým týmem, který se o prezidenta Cháveze stará na Kubě, i s jeho příbuznými. Ministr Villegas zároveň vyzval obyvatele Venezuely, aby ignorovali zprávy ze zahraničí snažící se rozeštvat venezuelský národ. Opozice ministrovo vystoupení kritizovala, protože vláda dosud neposkytla relevantní zprávu doktorů. Zdravotní stav prezidenta Cháveze v současnosti vzbuzuje velkou pozornost především kvůli slavnostní inauguraci, která by se měla konat 10. ledna a během níž by měl prezident Chávez být opětovně jmenován do své funkce.
Brazílie neplánuje dodávky elektrické energie na příděl navzdory suchu
Brazilská vláda vyvrátila spekulace, o tom, že by v roku 2013 měla být elektrická energie dodávána občanům na příděl. Tyto informace se objevovaly v posledních dnech v místních médiích. Brazílie v současnosti trpí silným obdobím sucha, a proto někteří experti a technici vyjádřili své obavy z podobného kroku vlády. Kvůli suchu klesly úrovně vody v mnohých nádržích a přehradách vodních elektráren na historické minimum. Brazilská vláda se musela k omezení dodávek elektrické energie uchýlit v roce 2001, kdy podobné omezení pomohlo překonat podobnou situaci.
Nepokoje probíhají v chilské oblasti Araucanía, policie má sjednat pořádek
Nejvyšší policejní vedení dostalo od prezidenta Chile Sebastiána Piñeru za úkol stabilizovat situaci v oblasti Araucanía po sérii útoků, které bylo označeny za teroristické. V Araucanía byl navíc vyhlášen výjimečný stav. Nejvážnější incident se odehrál v pátek, když 21 osob podpálilo dům švýcarského podnikatele, během útoku on i jeho manželka zahynuli. V oblasti Araucanía žijí převážně etnické skupiny jihoamerických indiánů Mapučů, kteří tvoří 4 % chilské populace. Region patří mezi jeden z nejchudších a konflikty trvající již několik týdnů vznikají kvůli historickým nárokům Mapučů na vlastnictví půdy.
Během iráckých oslav Arba ’een zemřelo nejméně 20 lidí
Mise OSN v Iráku (UNAMI) odsuzuje vlnu útoků, které se uskutečnily minulý týden a které si vyžádaly životy účastníků šíitského náboženského svátku. OSN vyzývá všechny irácké vůdce, aby se zapojili do konstruktivního a mírového dialogu a nereagovali na proběhlé události násilím. Podle zpráv z médií bomba explodovala na parkovišti v městě Musayyib, jižně od hlavního města Baghdadu a vyžádala si více než 20 životů a desítky zraněných.
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon: projev prezidenta Assada nebyl žádným přínosem v rámci ukončení konfliktu
Syrský prezident Bashaar al-Assad v nedělním projevu označil opozici za loutku západu a za teroristy. Navrhl několik kroků k řešení současné krize, v první řadě žádá ukončení dodávky zbraní rebelům zahraničními státy, za což slibuje ukončení ozbrojených akcí proti opozici. Projev se nesetkal s optimistickým přístupem a uznáním mezinárodního společenství. Podle generálního tajemníka syrský lid v současné době potřebuje skutečné řešení konfliktu, nikoliv planá slova a opět zdůrazňuje potřebu řešit situaci v Sýrii nevojenským přístupem.
Novináři z čínského týdeníku Southern Weekly demonstrovali za svobodu slova
Na 100 redaktorů a několik stovek podporovatelů jednoho z nejvýznamnějších a nejprogresivnějších čínských týdeníků se rozhodlo protestovat proti zásahům cenzorů. Týdeník Southern Weekly, který vychází v nákladu přibližně 1,6 milionu výtisků v provincii Guangdong je považován za jeden z nejprestižnějších a nejrespektovanějších periodik v zemi. Zároveň jeho často ostrá kritika politických skandálů a investigativní novinářské metody v posledních letech neustále testují hranice svobody projevu v Číně. Spor mezi redakcí a stranickými cenzory z úřadu pro propagandu se rozhořel minulý týden poté, co byl v novoročním editorialu zaměněn odstavec vyzývající k reformám a tvrdšímu postupu vůči korupci za odstavec oslavující komunistickou stranu. Podle komentátorů se jedná o první přímé střetnutí mezi novináři a stranickými úředníky v současné Číně.
Nepálský plukovník Kumar Lama byl zatčen ve Velké Británii
Plukovník Kumar Lama byl zatčen britskou policií ve svém domě ve Východním Sussexu a byl obviněn ze zločinů proti lidskosti spáchaných v Nepálu během občanské války v roce 2005. Údajně se měl plukovník dopustit úmyslného týrání v kasárnách Gorusinghe v Kapilvastu. Zatčení vyvolalo rozhořčení nepálské vlády, která ihned žádá jeho propuštění. Plukovník Kumar Lama v současné době pracuje pro OSN v Jižním Súdánu, předtím sloužil jako člen mírových jednotek OSN v Sierra Leone a Libanonu.
Bolívie poskytne důkazy o konspiraci Spojených států amerických
Ministr prezidentské kanceláře Bolívie Juan Ramón Quintana uvedl, že poskytne americkému prezidentovi Barackovi Obamovi důkazy o tom, jak se americká vláda snaží ovlivňovat politickou scénu Bolívie. Hlavním důkazem je podle ministra Quintany případ amerického podnikatele Jacoba Ostreichera, který byl obviněn z praní špinavých peněz a jiných kriminálních aktivit v Bolívii. Americká vláda měla podle bolivijské vlády zmanipulovat fakta tak, aby Bolívii zdiskreditovala a podnikatel Ostreicher vypadal jako nevinný. Vztahy mezi Bolívii a Spojenými státy americkými se neustále zhoršují už od roku 2006, kdy do úřadu nastoupil současný bolivijský prezident Evo Morales, který v roce 2008 vyhostil z krajiny amerického ambasadora kvůli podezření z konspirace. Dodnes se neobnovilo vzájemné diplomatické zastoupení těchto krajin.
Saúdské ženy mohou opět pracovat v obchodech s dámským zbožím
„Saúdské Arabky mají možnost pracovat v obchodech s dámským prádlem a doplňky v rámci pravidel islámského práva šaría,“ potvrdil Abdel-Latif Sheikh, vedoucí saúdského vládního výboru. V prosinci 2011 byla vydána fatwa, náboženský edikt, který ženám zakazoval pracovat v obchodech se spodním prádlem pro jeho „neuctivost“. Nezaměstnanost žen v Saúdské Arábii, která čítá téměř 27 milionů obyvatel, je kolem 21,7 milionů, přičemž je o 30 % větší než u mužů. Velký počet žen hledá marně práci navzdory svému vysokoškolskému vzdělání.
Kuvajťan byl odsouzen za urážku kuvajtského emíra
Kuvajtský soud odsoudil Rashid Saleh al-Anziho k 2 letům odnětí svobody za urážku hlavy státu, emíra Sabah al-Ahmad al-Jabir Al Sabaha, na Twitteru. Již v červnu 2012 byl jiný Kuvajťan odsouzen na 10 let odnětí svobody za ohrožení národní bezpečnosti tím, že urazil proroka Mohammeda a vládnoucí sunnitské muslimy v Bahrajnu a Saúdské Arábii. Kuvajt uplatňuje tvrdé tresty na politicky citlivé komentáře, které se objevují na internetu. V Kuvajtu jsou běžné menší nepokoje kvůli lokálním tématům, větší nepokoje typu Arabského jara se zemi vyhnuly.
Inaugurace prezidenta Huga Cháveze může být oddálena
Podle ústavy by měl být venezuelský prezident Hugo Chávez do prezidentského úřadu uveden nejpozději 10. ledna, viceprezident Nicoláse Madura avšak zastává názor, že Nejvyšší soud může datum oddálit. To ale odmítá opozice, která nebude-li prezident Chávez inaugurovat v termínu, požaduje vypsání nových voleb. Předsedou venezuelského parlamentu byl včera zvolen prezidentův spojenec Diosdado Cabello, právě předseda parlamentu zastupuje hlavu státu v případě odstoupení či úmrtí. Druhým možným nástupcem prezidenta by mohl být Nicoláse Madura, kterého prezident Chávez před odjezdem pověřil, aby ho v době nepřítomnosti zastupoval. Venezuelský prezident se před měsícem podrobil operaci kvůli rakovině na Kubě.
Poslední skupina liberijských uprchlíků se vrátila zpět do země
Podle komisařky pro lidská práva OSN (UHNCR) Melissy Fleming se během posledního víkendu roku 2012 navrátilo zpět z Guiney 724 liberijských uprchlíků. Repatriační program OSN fungující od roku 2004 pomohl 155 560 uprchlíkům, každý z nich obdržel malý peněžní grant, který mu pomůže začít nový život. Program se snaží o zajištění práce pro uprchlíky, poskytuje stipendia a pomoc při získávání pozemků pro výstavbu nových domů. Liberijská občanská válka trvala 14 let, k ukončení došlo v roce 2003. V některých sousedních zemích, jako například v Pobřeží slonoviny, Ghaně, Guiney, Mali, Nigérii, Sierre Leone či Gambii uprchlíci strávili více než 20 let.
Bulharská policie pokročila v případu autobusového teroristického útoku
Bulharská policie měla identifikovat 1 osobu z 3 pachatelů, kteří zabili při bombovém útoku na výletní autobus 5 Izraelců a bulharského řidiče autobusu, zbylých asi 30 cestujících bylo zraněno, z toho 3 osoby vážně. Útok se odehrál u přístavního města Burgas v červnu 2012. Na místě činu nalezla bulharská policie falešné americké řidičské průkazy, není vyloučeno, že teroristé měli ještě 1 až 2 spolupachatele. Podle policie se jednalo o cizince, nicméně nepotvrdila to, že se mohlo jednat o členy teroristické protiizraelské skupiny Hizballáh, jak tvrdí Izrael.
V Česku by se za 7 let mohly stavět vysokorychlostní tratě
Rozpočet Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) získá ze státní kasy 45 milionů korun. Částka bude určena na vyhlášení tendru, v němž půjde o 3 zakázky na hledání firem, jež by zjistily, zda se výstavba vysokorychlostních tratí vyplatí. Dalším úkolem by bylo zmapování územních plánů, aby se mohlo určit, kudy by tratě mohly vést. Pokud by vše šlo podle plánu, první vysokorychlostní tratě by ministerstvo dopravy dalo stavět v roce 2020. Tomáš Čoček, ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury, však říká, že není jisté, zda bude mít Česká republika v dohledné době na tento projekt finanční prostředky.
V Demokratické republice Kongo se zvyšuje humanitní krize
Mírová mise v Demokratické republice Kongo (MONUSCO) minulý měsíc provedla kontrolní šetření k posouzení bezpečnostní situace na území Masisi v provincii Severní Kivu, kde podle ní došlo k výraznému nárůstu počtu vnitřně vysídlených osob. V uprchlických táborech Kalimani, Kalinga, Lushebere a Bihito žije v současné době 20 700 lidí, dalších 8 000 v táboře v centru Masisi. MONUSCO se zavázala navýšit svou přítomnost na těchto územích a poskytnout potřebnou pomoc.
V Gaze se konalo shromáždění příznivců hnutí Fatah
Stovky tisíc příznivců hnutí Fatah se shromáždily v Gaze, aby oslavily 48. výročí založení své organizace. Hnutí Hamas, které Gazu ovládá, povolilo Fatahu podobnou akci poprvé po 5 letech. Podobné shromáždění se konalo i minulý měsíc, kdy se naopak na Západním břehu Jordánu, ovládaném Fatahem, uskutečnilo shromáždění Hamasu. Obě hnutí jsou znesvářená od roku 2007, kdy mezi nimi došlo k rozkolu. Poslední události však naznačují, že jejich vůdci si přejí opětovné sjednocení obou palestinských hnutí a snaží se zmírnit panující napětí. Vůdce Fatahu a zároveň prezident Palestinské samosprávy Mahmoud Abbas podepsal s vůdcem Hamasu Khaledem Meshaalem roku 2011 v Káhiře dohodu o znovusjednocení obou organizací. Fatah s Hamasem se neshodnou na postojích vůči Izraeli a řešení palestinské otázky.
Výroba českých letounů L-159 pro Irák stále ještě nezačala
Na nákupu 20 českých bitevníků L-159 se Česká republika dohodla s Irákem již loni v říjnu. Zakázka v hodnotě téměř 20 miliard korun však zatím nikam nepokročila, a to z důvodu, že výroba letounů zatím ještě ani nezačala. Dotáhnout smlouvu s Irákem do konce, tedy učinit podepsanou smlouvu platnou, bude mít za úkol nový velvyslanec v Bagdádu Alexandr Langer, který obsadil tuto funkci v sobotu. Výrobu letounů bude mít na starosti společnost Aero Vodochody, kde se již staví nová výrobní linka a kde jsou přijímáni noví pracovníci. Vyrobeno má být 20 letounu L-159 a další čtyři stroje má poskytnout česká armáda.
NATO rozmisťuje rakety Patriot v Turecku
NATO uvedlo, že první vybavení a jednotky již dorazily do jižního Turecka, další mají dorazit v nadcházejících dnech. Koncem ledna má být v jižním Turecku připraveno k nasazení šest baterií raket Patriot, které Německo a Nizozemsko odešlou do regionu na začátku příštího týdne. Rakety země-vzduch mají sloužit k ochraně tureckého území před možnou hrozbou chemických zbraní ze Sýrie. Rakety poskytnuté Německem a Nizozemskem budou v Turecku obsluhovat američtí vojáci.
Indie a Pákistán se střetly na hranicích sporného regionu Kašmír
Obě země obviňují druhou zemi ze zahájení střelby, Pákistán uvedl, že indičtí vojáci zaútočili na vojenské stanoviště Haji Pir, naopak Indie tvrdí, že Pákistán „zahájil nevyprovokovanou střelbu“. Ve střetu zemřel jeden voják a další byl zraněn. Region Kašmír patří ke sporné oblasti, na níž si obě země dělají nárok. K příměří došlo v roce 2003, o 5 let později Indie pozastavila mírový proces po útocích pákistánských militantních skupin. K obnově jednání došlo v únoru minulého roku.
Republika srbská neuzná Kosovskou republiku
Prezident entity Republiky srbské (RS) v Bosně Milorad Dodik ve čtvrtek prohlásil, že nepodpoří nezávislost Kosova a nadále bude podporovat stanovisko, že Kosovo je součástí Srbska. Podle prezidenta Dodika došlo k porušení mezinárodního práva poté, co se Kosovo odtrhlo od Srbska, nicméně sama RS je kritizována, že se separovala od Bosny. Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008, dosud jej uznalo 98 ze 193 členů OSN včetně USA a 22 z 27 členských států EU.
Exprezident Jemenu a jeho rodina by rádi získali azyl ve Francii
Nejstarší syn bývalého jemenského prezidenta Ahmed Saleh chce zajistit zdravotnickou péči svému otci ve Francii a azyl pro rodinu. Paříž tento návrh odmítá. „Nechtěli jsme vydat vízum pro bývalého prezidenta,“ řekl francouzský diplomat v Saná. Exprezident Ali Abdallah Saleh je obviněn z násilného potlačení demonstrací během Arabského jara v roce 2011. Revolta Jemenců však vedla k pádu 33 let vládnoucího prezidenta.