Pákistánky se chtějí zapojit do politického života v zemi

Badam Zari a Begum Nusrat se zapíší do historie pákistánské politiky jako první ženy, jež kandidují do regionální vlády v oblasti silně konzervativní morálky. První ze jmenovaných zdůvodňuje svoji kandidaturu tím, že má zájem pracovat ve prospěch žen v oblasti Bajur, kterou mimo nízké vzdělanosti trápí špatné zdravotnictví a sociální služby. Bajur je součástí autonomního regionu poblíž Afghánistánu, kde má výrazně vliv Taliban. Pákistán má tradičně nízké zastoupení žen v politice a veřejném životě, ale naopak mnoho z nich uctívá činy a odkaz bývalé političky Benazír Bhutto. Assad Sarwar, vládní úředník z federálního spolku spravující kmenové oblasti (FATA), řekl, že je čeká dlouhá cesta s překážkami, kterými by se neměly nechat odradit. Kandidátka Zari doufá, že se ženy odhodlají přijít k volbám bez obav z možných reakcí kmenových vůdců.

Irán uvalil na diplomata Saúdské Arábie zákaz cestování

Podle iránských úřadů totiž saúdskoarabský diplomat v březnu způsobil v hlavním městě Teheránu dopravní nehodu, při níž zahynul iránský občan. Diplomat byl navíc údajně pod vlivem alkoholu, což je v Iránu zakázáno. Podle BBC však saúdskoarabské ministerstvo zahraničí popřelo, že by jejich diplomat byl opilý, údajně se jednalo pouze o politováníhodnou dopravní nehodu. Zákaz vycestování nicméně zůstane v platnosti, dokud případ nebude uzavřen. Jedná se o další zhoršení v poslední době velmi napjatých vztahů mezi Saúdskou Arábií a Iránem.

Prezident Assad: pád syrské vlády destabilizuje region

„Celý svět ví, že pokud bude Sýrie rozdělena, nebo zde zvítězí teroristé, problémy se rychle rozšíří do okolních zemí,“ uvedl v rozhovoru pro turecká media syrský prezident Assad. „Znamenalo by to nestabilitu regionu na celé roky, možná desítky let,“ dodal. V rozhovoru s tureckou televizí Ulusal a deníkem Aydinlik kritizoval prezident Assad Turecko, zejména premiéra Recep Tayyip Erdogana. „Premiér Erdogan spolupracuje s Izraelem na zničení Sýrie, syrský stát ale nepadl a jeho obyvatelé vytrvali,“ dodal prezident Assad, premiéra Erdogana také obvinil z „přímé podpory zabíjení syrských obyvatel.“ Turecká média však ujistil, že „nenecháme hlupáka a nezkušeného vůdce, aby zničil vztahy mezi Turky a Araby“. Prezident Assad zároveň zdůraznil svou ochotu k dialogu se syrskou opozicí, pokud bude vyhověno jeho „jediné podmínce: nezasahování ze zahraničí.“

V Indonésii došlo k násilnému střetu mezi barmskými uprchlíky

Náboženský konflikt, který propukl v Barmě mezi buddhisty a muslimy, překročil hranice země. V indonéském emigračním centru došlo koncem týdne ke střetu mezi barmskými uprchlíky. Etnické náboženské násilí si zde vyžádalo 8 mrtvých a 15 zraněných. Více než stovka uprchlých Barmánců je v Indonésii umístěna ve vládním zadržovacím středisku v Belawanu v provincii Severní Sumatra, z větší části jde o rohingyjské muslimy a nepříliš početnou skupinu buddhistů, kteří byli obviněni z ilegálního rybaření. Nařčení přerostlo v násilný konflikt, který si vyžádal oběti. Všichni mrtví jsou buddhisté. Dále byli buddhisté Rohinhgyi obviněni i z náboženských nepokojů, které v posledních 2 týdnech sužovaly Barmu. Barmská vláda a prezidentská kancelář požadují po indonéské straně vysvětlení, proč byly skupiny Rohingyů a buddhistů umístěny ve stejném zařízení. Indonéská vláda podnikne nezbytné kroky k urychlenému přesunutí uprchlíků do komunitního bydlení, aby zamezila dalším stykům a případným střetům.

Tunisko se potýká s nárůstem kriminality

Tuniská justice ve čtvrtek pustila z vězení Sheika Abou Abdallaha Ettounsiho, vlastním jménem Imed Ben Salah, který byl vyhoštěn z Egypta, kde ho 21. března zatkli za falšování cestovních pasů určených džihádistům. „Státní zástupce osvobodil pana Ben Salaha z důvodu nespáchání trestné činnosti“, řekl agentuře AFP mluvčí ministerstva spravedlnosti Adel Riahi. Stát se potýká s nárůstem kriminality a útoky ozbrojených skupin napojených na Al-Kajdu již od počátku Arabského jara z kraje roku 2011. Tuniský soud se aktuálně zabývá verbováním mladých Tunisanů bojujících v Sýrii po boku islamistických seskupení. Sekulární opozice obviňuje vládnoucí stranu Ennahda v čele s jejím předsedou Alim Larayedhem za laxní přístup v boji s terorismem.

Syrské letouny zaútočily v Libanonu

Podle očitých svědků přeletěla syrské helikoptéra libanonsko-syrskou hranici a vypálila dvě rakety poblíž předměstí Arsalu, města, kde přebývají syrští uprchlíci. Někteří očití svědci podle agentury Reuters viděli i stíhačku, která údajně také odpálila raketu. Podle BBC nebyl nikdo zraněn, přestože střely dopadly do obydlené oblasti. Syrské vládní jednotky již v minulosti vstoupily na libanonské území, kam pronásledovaly rebely, přes hranice již také několikrát směřovaly minometnou palbu. Oblasti, kde leží i město Arsal, jsou obýváni převážně šíitskými muslimy, jejichž největší organizace, Hizballáh, podporuje vládu syrského prezidenta Assada v boji proti sunnitské opozici a rebelům.

Uruguayský Senát schválil manželství gayů a lesbiček

Senát státu Uruguay v úterý posvětil zákon umožňující manželství mezi osobami stejného pohlaví. Senátoři návrh schválili 23 hlasy, 8 se vyjádřilo proti. Nyní pozměněný návrh zákona putuje zpět do Poslanecké sněmovny, pokud jej poslanci schválí, vstoupí v platnost. Možnost legalizace manželství gayů a lesbiček silně kritizuje katolická církev, podle které ohrožuje instituci rodiny. V Latinské Americe mohou nyní uzavírat manželství osoby stejného pohlaví pouze v brazilském státu Alagoas, v hlavním městě Mexika a v mexickém státu Quintana Roo.

Saúdská Arábie dovolí ženám jezdit na kole

Podle nejmenovaného zdroje ze saudskoarabské náboženské policie, který cituje lokální deník al-Yawn, budou mít ženy v Saudské Arábii dovoleno jezdit na kolech a motocyklech v parcích a rekreačních zónách. Jízda přitom nemá sloužit jako způsob přepravy, ale pouze pro relaxaci. Při jízdě je navíc bude muset doprovázet příbuzný mužského pohlaví, a ženy budou muset být standardně zahaleny. Také se budou muset vyhýbat místům, kde se shromažďují mladí muži, aby tak předešly „obtěžování“. Ženy v Saudské Arábii v současnosti nesmí na veřejnosti jezdit na bicyklech, motocyklech, ani řídit automobil.

Bangladéšští islámští vůdci žádají tresty pro údajné rouhače

V souvislosti s nepolevujícím politickým napětím na bangladéšské politické scéně, které se promítá rovněž do života společnosti, požaduje skupina islámských učenců přísné tresty pro údajné rouhače. K tomuto účelu sestavili seznam bangladéšských bloggerů a internetových aktivistů, jichž se obvinění týká, a následně jej předali zvláštnímu výboru. O jeho ustavení rozhodla vláda premiérky Sheikh Hassinové, komise bude prošetřovat všechny osoby podezřelé z nežádoucích projevů proti islámu. Podle šéfa výboru Mainuddin Khandakara jde v této chvíli o zhruba 3 desítky osob, výbor již zablokoval některé webové stránky. Předseda Khandakara dodává, že urážlivé výroky proti islámu a Prorokovi jsou v Bangladéši trestným činem, který může být potrestán i pokutou nebo odnětím svobody. Vládní kroky částečně vysvětluje skutečnost, že v Bangladéši je dominantním náboženstvím islám.

V Gaze budou žáci segregováni podle pohlaví

Hnutí Hamas, které spravuje Pásmo Gazy, vydalo skrz své ministerstvo školství nařízení, že dívky starší 9 let nesmí být vyučovány muži nebo navštěvovat školy společně s chlapci. Podobné nařízení už platí ve většině škol v Gaze, od příštího školního roku se avšak bude vztahovat úplně na všechny, včetně křesťanských, soukromých nebo těch provozovaných OSN. Poradce ministerstva školství Waleed Mezher krok vlády vysvětlil snahou o ochranu konzervativních muslimských hodnot. Na věc má jiný náhled ředitelka Centra žen v Gaze Hala Qishawi: „Jsou to fundamentalisté, kteří věří, že žena má zůstat doma a nevycházet bez zahalení. Jsou to fundamentalisté, kteří chtějí kontrolovat každou část společnosti, včetně občanské společnosti, mladých a žen.“ Podle deníku The Telegraph jde už o několikáté nařízení chránící „cudnost žen“, které Hamas vydal od uchopení moci v roce 2006.

V Barmě byl ustaven výbor pro řešení muslimsko-buddhistického konfliktu

Barmský prezident Thein Sein nechal ustavit desetičlenný Ústřední řídící výbor pro nouzové období, který bude řešit náboženské nepokoje a především pak jejich následky. Členové výboru jsou současnými nebo bývalými ministry, do čela byl jmenován ministr vnitřních záležitostí generálporučík Ko Ko. Výbor má zajistit efektivní kooperaci mezi bezpečnostními složkami a regionálními vládami, aby bylo možno rychle a pružně reagovat na vývoj v oblastech zasažených náboženskými bouřemi a předejít jejich dalšímu šíření. Hlavním preventivním krokem barmské policie a armády je zatýkání podezřelých, ke dnešnímu dni jde o 68 osob z regionů Mandalay a Pegu. Nepokoje, které propukly celkem v 15 okresech, si vyžádaly 43 mrtvých a 86 zraněných, téměř 11 tisíc Barmánců přišlo o své domovy a majetek.

Na Srí Lance došlo k násilnému střetu muslimů a buddhistů

Konflikt mezi dvěma náboženskými komunitami ve srílanské metropoli Colombu vyvolala buddhistická kampaň zaměřená proti muslimskému stylu života. Několik buddhistických mnichů na jejím základě zorganizovalo útok na obchodní centrum, jehož vlastníky jsou muslimové. Při incidentu bylo několik lidí lehce zraněno, na místě zasahovala policie, které se po pár hodinách podařilo dav několika set buddhistů uklidnit a rozpustit. Ministr spravedlnosti Rauff Hakeem v reakci na situaci žádal urgentní jednání vlády, na kterém by byla řešena ochrana muslimů, sám rovněž vyznává islám. Kromě antimuslimské kampaně a útoku na obchodní centrum se objevily i propagační texty vyzývající srílančany k bojkotu muslimských obchodů. Muslimská menšina země se nyní obává pokračování a sílení útoků ze strany buddhistické většiny.

Bahrajnské soudy zprostily obžaloby 21 mediků

Na 21 medikům, kteří byli zadrženi v dubnu 2011 během demonstrací v Bahrajnu, zrušil odvolací soud jejich tresty. Medici byli spolu s 28 svými kolegy obviněni z ošetřování protivládních demonstrantů po zásahu policie v dubnu 2011, kdy v zemi platil výjimečný stav. Ve vězení byli zadržení podle svých výpovědí mučeni a nuceni k falešným výpovědím, které proti nim byly následně použity před vojenským tribunálem. Někteří ze zadržených již byli civilními soudy zproštěni obžaloby, nicméně ztratili své zaměstnání, jiní byli naopak odsouzeni k několika letům vězení. Lidsko-právní organizace a mezinárodní pozorovatelé zproštění obžaloby přivítali. Fatima Haji, jedna ze zadržených, která byla již dříve zproštěna obvinění, však prohlásila, že osoby zodpovědné za zatýkání, včetně členů vlády, se za své činy ještě nezodpovídali.

V Belgii byl zastřelen muž podezřelý ze členství v teroristické skupině

Belgická policie na dálnici v Bruselu zastřelila 30letého Alžířana, který byl již delší dobu sledován pro podezření z členství v teroristické skupině. Muž byl opakovaně vyzýván k zastavení svého vozidla, poté došlo ke střelbě. Kvůli případu se v úterý sešel belgický ministr vnitra Joëll Milquet se svým francouzským protějškem Manuelem Vallsem, který potvrdil pokračování bilaterální spolupráce v podobných případech. Na konci minulého roku obdržela federální policie zprávu od francouzské strany, na základě níž následovala domovní prohlídka v bytě podezřelého a bylo zabaveno několik střelných zbraní, munice a další vojenský materiál.

Katarský emír navrhuje fond pro Palestince v Jeruzalémě

Katarský emír Sheikh Hamad Al Thani řekl na summitu Ligy arabských států v Doha , že Jeruzalém je ve „vážném nebezpečí“, a proto je třeba začít konat. „Palestinská, arabská a muslimská práva v Jeruzalémě nemohou být upozaďována, to si Izrael musí uvědomit,“ prohlásil emír Al Thani. „Navrhuji proto, aby tento summit, ve snaze zachránit arabský charakter města, ustanovil fond o velikosti 1 miliardy USD, do kterého Katar přispěje 250 milióny USD a na zbytek se složí ostatní členské státy,“ navrhl emír Al Thani. Nicméně nepřiblížil, jak by prostředky z fondu měly být využity. Palestinská autonomie se k návrhu zatím nevyjádřila, nicméně sama se nachází ve finanční krizi a soustavně žádá o pomoc zahraniční dárce. Emír Al Thani dále navrhl, aby se v Egyptě konal menší summit arabských států, který by podpořil sjednocování dvou palestinských organizací Hamasu a Fatahu.

Špióni zadržení v Saudské Arábii údajně náleží k Iránu

Podle saúdskoarabského ministerstva vnitra má několik údajných agentů, zadržených v Saudské Arábii v březnu, přímý kontakt na iránské tajné služby. Podle ministerstva vnitra platila iránská rozvědka agenty „výměnou za informace a dokumenty o důležitých lokalitách“. Podle ministerstva je spojení mezi agenty a Iránem podloženo předběžným vyšetřováním, konkrétními důkazy i výpověďmi zadržených osob. Irán jakékoli spojení s osobami zadrženými v Saúdské Arábii odmítl. K 16 zadrženým, kteří jsou občany Saudské Arábie, se naopak přihlásila tamní šíitská menšina, která prohlašuje, že zadržení pocházejí z jejích řad, a zároveň zpochybňuje jejich obvinění ze špionáže. Ve svém prohlášení 37 duchovních vůdců saudských šíitů obviňuje vládu ze zneužití nařknutí ze špionáže, aby tak rozdmýchávala sektářské napětí a odpoutávala pozornost od jiných témat.

V některých částech Barmy byl vyhlášen zákaz vycházení

Na 3 okresy v regionu Pegu se od úterý vztahuje zákaz vycházení. K tomuto kroku se místní autority rozhodly kvůli pokračujícím nepokojům, které propukly minulý týden v centrálním regionu Mandalay ve městě Meiktila mezi tamními muslimy a buddhisty, od té doby zasáhly několik okresů a rozšířily se i za hranice regionu. Zákaz vycházení se rovněž vztahuje na shromažďování, projevy a pořádání průvodů a demonstrací. Zatímco se situace v Meiktile díky vyhlášení stavu nouze a zásahům armády a policie pomalu vrací do normálu, nábožensky motivované násilí a výtržnosti se objevují na dalších místech. Většinou jde o zakládání požárů v obytných, veřejných a náboženských budovách, nebo rabování opuštěných objektů, policii se však obvykle podaří incidenty ukončit. Po uklidnění situace chce vláda zorganizovat workshopy a jiné akce, které by měly napomoci obnovit důvěru mezi znesvářenými komunitami.

Alawité požadují odstoupení syrského prezidenta Al-Assada

V Egyptě se v sobotu konal pochod asi stovky členů syrské menšiny Alawitů za odstoupení prezidenta Bashara Al-Assada od moci. Jeho dřívější spojenci, kteří dnes stojí na opačné straně, vydali komuniké, v němž chtějí vidět „Sýrii jako svobodnou a jednotnou zemi“ a tak se nebrání spolupráci s povstalci. Podle Fouada Homeyra, syrského režiséra z Damašku, mají mnozí mylnou představu o tom, že Alawité jsou chráněnci Assadova režimu. „Chceme se ale jako menšina zapojit do budování nové země demokratickými prostředky“, dodal. Pochod měl především ukázat, kolik režim ztratil „přiznivců“.

Barmská vláda se obává ohrožení reformního procesu

Přes veškeré snahy se nepokoje a násilí v Barmě nedaří zastavit a propukly v dalším regionu – správní oblasti Pegu jižně od města Meiktila. Barmská vláda se nyní obává, že pokračující výtržnosti a násilnosti negativně ovlivní reformní vývoj. Pro snahy o demokratizaci Barmy jsou podle prezidenta země Thein Seina další akty násilí a náboženského extremismu obrovským rizikem. Vyhrocená situace vrhá špatné světlo na celou zemi a především pak na její vládu, která počátkem týdne ve snaze uklidnit rostoucí domácí i mezinárodní znepokojení prohlásila, že podnikne veškerá opatření nutná k znovunastolení pořádku v postižených oblastech. Zároveň prý nehodlá dopustit, aby došlo k narušení či dokonce zastavení vytváření reformní agendy.

Afghánský prezident Karzai bude jednat s Talibanem

Afghánský prezident Hamid Karzai v nejbližších dnech odcestuje do Kataru na předběžná jednání s hnutím Taliban. „Prezident Karzai bude jednat o mírovém procesu a otevření kanceláře Talibanu pro účel dalších jednání mezi ním a Afghánistánem,“ uvedl mluvčí afghánského ministerstva zahraničí Janan Mosazai. USA potvrdily, že také podporují vytvoření „zastupitelství“ Talibanu v Kataru, aby mohly být vedeny přímé rozhovory mezi organizací a Afghánistánem. „Prezident Obama a ostatní světoví vůdci nadále naléhají na ozbrojenou afghánskou opozici, aby se zapojila do politické procesu,“ uvedla mluvčí Národní bezpečnostní rady USA Caitlin Hayden.

Nepokoje v Barmě se rozšířily do další oblasti

Poté, co se i díky vyhlášení stavu nouze podařilo dostat situaci v několika částech města Meihtila v barmském regionu Mandalay pod kontrolu, přesunuly se nepokoje asi 50 km na sever do okresu Yamethin. Stejně jako v Meiktile byly i zde zakládány požáry v obytných domech i veřejných a náboženských budovách, zničeno jich bylo několik desítek. Podle místních zdrojů se však podařilo incident velmi rychle ukončit, po zásahu policie se bouřící Barmánci téměř okamžitě uklidnili a rozešli. Přesto však byla podniknuta preventivní opatření, 17 osob podezřelých z organizace a podněcování spoluobčanů bylo zadrženo a vzato do vazby. Kvůli násilí v Meiktile bylo v regionu zřízeno 6 táborů na pomoc evakuovaným obyvatelům. Bez střechy nad hlavou se ocitlo přibližně 10 000 osob z půlmilionové Meiktily. Zde bylo zatčeno 18 podezřelých a po 10 dalších se pátrá.

Střety v Egyptě: kancelář Muslimského bratrstva vzplála

Několik tisíc egyptských opozičních aktivistů se v pátek v Káhiře střetlo se členy a podporovateli Muslimského bratrstva. Policie musela použit slzný plyn, aby od sebe obě strany oddělila. Kromě kamenů, které létaly vzduchem, byly zapáleny i dva autobusy patřící Muslimskému bratrstvu. „Přišli jsme k baště bratrstva, už nebudeme protestovat před prezidentským palácem, ti, co vládnou Egyptu, sídlí zde,“ uvedl demonstrant Hamat Awat. Útoky proti sídlům Muslimského bratrstva se udály i jinde v Káhiře a také v dalších částech země. Ve městě Mahalla poblíž Alexandrie bylo sídlo bratrstva dokonce zapáleno. Sekulární opozice protestuje proti údajné snaze islamistů v čele s egyptským prezidentem Mursím o schraňování moci, ti takové obvinění odmítají.

Iránský duchovní vůdce neodporuje rozhovorům s USA

Ajatolláh Ali Chameneí v úterý prohlásil, že nebrání přímým rozhovorům mezi USA a Iránem ohledně iránského jaderného programu, nevěří však v přínos jednání. Podle Ajatolláha Chameního by přímé rozhovory měly naději na úspěch pouze tehdy, pokud by USA upustily od uvalovaní sankcí na Irán. Iránský duchovní vůdce také požadoval uznání iránského práva na obohacování uranu pro jadernou energetiku. Západní státy obviňují Irán ze snahy o výrobu jaderné zbraně a z blokování přístupu zástupců OSN k jeho jaderným zařízením, Irán jakákoli obvinění odmítá. Izrael vyhrožoval vojenským úderem proti Iránu, pokud svůj jaderný program neopustí, vojenskou akci nevylučují ani USA, i když podle prezidenta Obamy upřednostňují diplomatické řešení situace. V reakci na izraelskou hrozbu vojenského útoku prohlásil ajatolláh Chamaneí, že Irán by odvetně zničil izraelská města Tel Aviv a Haifu.