Americká automobilka Ford Motor by do října 2016 měla uzavřít všechny výrobní haly v Austrálii, k přerušení produkce tak dojde po 85 letech, kdy byly v Austrálii vozy vyráběny. Na 1 200 zaměstnanců by mělo přijít o práci. Důvodem uzavření je podle automobilky deficit v hodnotě 580 milionů USD v rámci australské pobočky. Náklady v Austrálii jsou podle generálního ředitele Ford Australia Boba Graziano dvakrát tak vyšší než v Evropě a čtyřikrát vyšší než v Asii. Australská vláda přitom v minulém roce oznámila, že podpoří automobilový průmysl v zemi hodnotou 5,4 miliard USD, z čehož 34 milionů USD měla získat do roku 2016 i automobilka Ford.
Archiv rubriky: Ekonomika
Světová banka uvolní 1 miliardu USD na následky bojů v Demokratické republice Kongo
Rozvojová pomoc v hodnotě 1 miliardy USD z fondu Světové banky (SB) by měla být použita na zmírnění dopadů bojů na východě Demokratické republiky Kongo, kde proti sobě u města Goma stojí vládní vojáci a rebelové. Peníze budou určeny pro výstavbu projektů v oblasti vzdělání, zdravotnictví, mezihraničního obchodu a hydroelektrických projektů. Do země OSN vyšle i dalších 3000 jednotek, které mají ukončit nedávno znovu rozpoutaný konflikt. „Rozvojová pomoc má nastartovat ekonomický vývoj, vytvořit pracovní místa a zlepšit život obyvatel,“ řekl ředitel SB Jim Young Kim.
Pokračující studená válka mezi USA a Kubou
Vztahy mezi Kubou a USA se zkomplikovaly především na přelomu 50. a 60. let 20. století. Roku 1959 revolucionáři v čele s Fidelem Castrem svrhli tamní diktátorský režim a chopili se moci. Oba státy se nemohly shodnout v ekonomických otázkách a začala Kuba usilovat o větší nezávislost na USA. Vzájemné vztahy obou zemí se definitivně zhoršily po roce 1961, když se Kuba přihlásila k mocenskému bloku komunistických zemí vedených SSSR. Rozpoutala se mezi studená válka, která částečně trvá dodnes.
I po pádu železné opony sankce pokračují
Raúl Castro s brazilskou prezidentkou Dilma Rousseff.
Nejdiskutovanějším prvkem ve vztazích obou států je hospodářské embargo, které USA vyhlásily vůči Kubě roku 1960 a o dva roky později jej zpřísnily. Kubánští novináři používají místo slova embargo výraz blokáda. Obchodní embargo znamená, že Kuba nesmí vyvážet své zboží do USA a naopak. Další země také nesmějí Kubě prodávat žádný produkt nebo zařízení, které obsahuje více než 10 % součástí pocházejících z USA. Zároveň ostatní země nesmějí prodávat do USA produkty ani zařízení obsahující kubánské suroviny.
Čínský premiér je na návštěvě Pákistánu
Čínský premiér Li Keqiang ve středu zahájil návštěvu Pákistánu. Cílem jeho zahraniční cesty je posílení vzájemných vazeb mezi těmito dvěma sousedními státy. Návštěva Pákistánu je druhou zastávkou v sérii zahraničních cest, které dále pokračují návštěvou Švýcarska a Německa. Čínský viceministr zahraničí Song Tao už dříve prohlásil, že premiérova návštěva Pákistánu by měla dát positivní signál celosvětové veřejnosti, že čínsko-pákistánské vztahy jsou na velmi dobré úrovni.
Dubajští dělníci stávkovali za vyšší platy
Tisíce zaměstnanců společnosti Arabtec, největší stavební firmy ve Spojených arabských emirátech (SAE), stávkovaly za zvýšení svých platů. „Jsou nespokojeni s nízkými mzdami a také s tím, že nedostávají zaplacený přesčas,“ uvedl pro televizi Al-Jazeera jeden ze zaměstnanců firmy Arabtec. Podle něj dostávají stávkující dělníci plat mezi 160 a 190 USD měsíčně. Zaměstnanci stavebních firem v Perském zálivu jsou často imigranti ze zemí jižní Asie a pracují podle západních měřítek za velmi nízké mzdy, navíc často bydlí ve špatných podmínkách na okrajích měst. Stávky jsou mezi nimi přesto vzácné. Ministerstvo práce SAE uvedlo, že zaměstnanci Arabctecu jsou placeni podle platných smluv, jejich ubytování je v souladu předpisy a mají i další bonusy, jako veřejnou dopravu zdarma. Podle agentury Reuters společnost Arabtec stávku trvající od soboty do středy vyřešila, aniž by sdělila, zda požadavky dělníků byly splněny. Arabtec ve svém prohlášení pouze uvedla, že šlo o „bezdůvodnou stávku vyvolanou malou skupinou, která se bude za své činy zodpovídat“.
Japonský premiér chce v nejbližší době navštívit Barmu
Japonský tajemník šéfa kabinetu Yoshihide Suga na středeční tiskové konferenci oznámil, že premiér Shinzo Abe chce mezi 24. a 26. květnem navštívit Barmu. Bude tak prvním japonským státníkem, který asijskou zemi navštíví po dlouhých 36 letech. Premiérova návštěva má posílit vzájemné ekonomické vztahy mezi oběma státy a premiéra na jeho cestě budou doprovázet podnikatelé. Během barmské návštěvy japonského premiéra by Japonsko mělo zmírnit barmský dluh ve výši 4,87 miliard USD a naopak investuje přibližně 487 milionů USD do rozvoje barmské ekonomické zóny.
Mluvčí ministerstva zahraničí představil plán zahraničních cest čínského prezidenta
Čínský prezident Xi Jinping chce na konci května a začátku června, tj. od 31. května do 8. června, navštívit Trinidad Tobago, Kostariko, Mexiko a v rámci série zahraničních návštěv by se měl v USA setkat s prezidentem Obamou. Jednotlivé cíle zahraničních cest čínského prezidenta v úterý oficiálně představil mluvčí ministerstva zahraničí Qin Gang. Podle mluvčího sám prezident Xi Jinping přikládá velkou váhu zahraničním cestám do zemí latinské Ameriky, s nimiž chce jeho země prohloubit bilaterální vztahy.
Peruánský export do Izraele se zvýšil o 28 % mezi lety 2009 a 2012
Podle Společnosti pro zahraniční obchod Peru (ComexPeru) dosáhl nárůst objemu vývozu z Peru do Izraele mezi lety 2009 a 2012 až 28 %, přičemž v letošním roce export představoval 14 milionů USD. Největší zvýšení bylo zaznamenáno na přelomu let 2009 a 2010, kdy vývoz narostl o 71 % a dosáhl 11,5 milionů USD. Hlavními tradičními produkty, o které je v Izraeli zájem, jsou čistý zinek a káva. Export těchto dvou komodit dohromady představuje necelých 7 milionů USD. Na druhé straně jsou nejpopulárnějšími produkty Izraele vyváženými do Peru hlavně mobilní telefony (13 milionů USD) a telekomunikační zařízení (3 miliony USD).
Nikaragujský průplav nejspíš postaví čínská společnost
Nikaragujská vláda schválila loni v červnu zákon, který umožňuje stavbu průplavu. Ten by měl vést od přístavu Monkey Point v Karibském moři přes Jezero Nikaragua, největší jezero Střední Ameriky, a propojit se s Tichým oceánem v přístavu Corinto. V září minulého roku čínská společnost HK se sídlem v Honkongu provedla studii terénu a podle slov nikaragujského prezidenta Daniela Ortegy to zřejmě bude ona, kdo bude stavbou pověřen. Celý projekt je odhadován na 40 miliard USD. Stát plánuje vlastnit 51 % akcií Nikaragujského kanálu.
Prezident Tádžikistánu oficiálně navštívil Čínu
Prezident Emomalii Rahmon na své cestě kromě jiného hovořil se zástupci místních soukromých organizací o možnostech spolupráce v oblasti strojírenství a těžby drahých kovů. Organizace China global new technology oznámila, že je připravena investovat 250 milionů USD do výstavby nové železárny v severním Tádžikistánu. Její spuštění by mohlo vytvořit až 3000 pracovních míst. O zvýšení aktivity na tádžickém trhu má zájem také jedna z největších čínských těžebních společností Zijin mining group. Té by měla Čínská rozvojová banka prodloužit půjčku 140 milionů USD, díky čemuž by mohla být rozšířena produkce ve zlatém dolu poblíž města Zarafshon v severozápadním Tádžikistánu. Představitelé Zijin mining group, kteří během posledních let investovali do místních dolů přes 210 milionů USD, prohlásili, že by rádi v průběhu následujících 3 let zvýšili roční produkci zlata ze současných 1650 kg na 5000 kg. Zaměstnat kvůli tomu plánují přibližně 1000 nových horníků.
Goldman Sachs chce v Japonsku investovat do tzv. zelené energie
Americká investiční banka Goldman Sachs v pondělí oznámila svůj záměr, zahájit investice do japonských energetických projektů, týkajících se získávání energie z obnovitelných zdrojů. Americký investiční gigant by v následujících měsících chtěl investovat do několika japonských energetických projektů v hodnotě 2,9 miliard USD a počítá přitom s pětiletou návratností své investice. Tato investiční nabídka přichází v době, kdy se japonská vláda rozhodla pozvolna podporovat obchod se tzv zelenou energií. Analytici předpokládají, že by se investice do tohoto sektoru, v následujícím roce 2014 mohly pohybovat kolem 2,9 miliard USD.
HDP Mexika se v prvním trimestru zvýšilo o 0,8 %
Hrubý domácí produkt (HDP) Mexika vzrostl za první trimestr roku 2013 o 0,8 %. Nicméně se jedná o nižší růst v porovnání s odhadem Ministerstva financí, které očekávalo nárůst minimálně o 1 %. Primární sektor zahrnující zemědělství, těžbu či rybářství zaznamenal zvýšení o 2,8 % díky zvýšené produkci kukuřice, cukrové řepy a obilí. Podle statistiky terciární sektor narostl o 1,9 % během prvního sektoru, přičemž informatické služby zaznamenaly nárůst až o 6,3 %. Na druhé straně ekonomický propad byl vidět ve stavebnictví, výrobních odvětvích a odběru vody, elektřiny a plynu.
Nejbohatším člověkem na světě je opět Bill Gates
Od roku 2007 byl nejbohatším člověkem mexický magnát Carlos Slim. Hodnota majetku Billa Gatese vzrostla počátkem letošního roku o 16 % a nyní dosahuje 72,7 miliardy USD. Billovi Gatesovi pomohl vzestup akcií Microsoftu, hodnota firmy se zvýšila o 28 %. Naopak akcie společnosti América Móvil, letos oslabily o 14 %. Podniku Carlose Slima se také nepříznivě dotkla nedávno mexickou vládou schválená reforma o telekomunikacích. Bohatství Carlose Slima je odhadováno na 72,1 miliard USD, rozdíl na prvních 2 místech je tedy velmi těsný. Třetím nejbohatším mužem světa je Američan Warren Buffett s majetkem 59,7 miliardy USD.
Čínský premiér je na návštěvě Indie
Čínský premiér Li Keqiang je od začátku víkendu na návštěvě Indie. Při této příležitosti se setkal se svým indickým protějškem Manmohanem Singhem, s nímž diskutoval o problematice hraničních sporů mezi oběma státy a o možnosti navázání obchodních styků. Obě země patří k nejlidnatějším státům světa a čínský premiér doufá, že svou návštěvou přispěje k budování lepších vztahů, jak k návštěvě uvedla čínská zpravodajská agentura Xinhua. Čínský premiér by po této zahraniční cestě měl navštívit Pákistán, Švýcarsko a Německo.
Řecko koupí od Číny 142 nových lodí
Řecký ministr pro námořní dopravu Kostis Moussouroulis v neděli oznámil, že jeho země podepsala kontrakt na nákup 142 lodí z čínských rejdařských firem. Nákup nových plavidel byl také součástí bilaterální dohody, kterou už v dubnu a květnu podepsali představitelé obou zemí. Dopravní průmysl, stavbu lodí nevyjímaje, je v současné době hlavním odvětvím obchodu mezi Čínou a Řeckem. Podle vyjádření řeckého ministra by se Čína i v dalším desetiletí chtěla stát významným exportérem i importérem. „Nákup nových plavidel je pro Řecko investicí do budoucnosti,“ dodal ministr Moussouroulis.
Nekončící kyperská krize znejistila celou eurozónu
Kyperská vláda se rozhodla již v červnu roku 2012 požádat EU o finanční pomoc z jejích stabilizačních fondů EFSF a ESM. Důvodem byla ochrana finančního sektoru, a tím i ekonomiky země před dopady hluboké dluhové krize v sousedním Řecku. Kypr se tak stal pátou zemí eurozóny, která zažádala o pomoc, jež by měla přispět k záchraně bank a odvrácení platební neschopnosti. Největší problém ostrova je bankovní sektor.
Kypr vstoupil do eurozóny 1. ledna 2008 a přijal euro jako svou oficiální měnu výměnou za kyperskou libru. Tehdy se kyperské ekonomice dařilo a Mezinárodní měnový fond (MMF) popisoval stav země jako „dlouhé období růstu nízké nezaměstnanosti a zdravých veřejných financí“. V roce 2009 sice země prošla recesí, ale ve srovnání s Evropou byla jen mírná. (…) Pokračovat ve čtení ->
Indická ekonomika budí obavy
Ratingová agentura Standard and Poor’s (S&P) pokračuje v negativním hodnocení Indie a tvrdí, že je možné očekávat v následujících 12 měsících výrazný pokles indické ekonomiky. V takovém případě bude agentura nucena snížit hodnocení Indie. To hrozí, pokud vládní reformy nebudou probíhat podle plánu a indická ekonomika se nedostane zpět na hodnotu, kterou analytici predikovali dříve v této dekádě. Po snížení ratingu by se Indie ocitla v jedné z nejspodnějších kategoriích. Přestože očekávání Standard and Poor’s jsou nyní velmi malá, agentura nepopírá, že se Indii v poslední době relativně daří vylepšovat její pozici. Hlavním důvodem pro nízké hodnocení ale i nadále zůstávají vysoké fiskální deficity a vládní dluhy.
Japonské akcie stoupají, jako reakce na chystané vládní reformy
Tokijské akcie v pátek stouply o 0,67 % a pomalu se zotavují s předchozích ztrát. Za pohybem akcií směrem vzhůru podle analytiků mohou chystané kroky vlády, které by měly směřovat k zotavení japonské ekonomiky. Před uzavřením tokijské burzy dosahoval její index hodnoty 100,88 bodů podle měřítka Nikkei. Pozvolné stoupání japonských akcií se datuje už od prosince minulého roku, kdy byly japonskou vládou a centrální bankou oznámeny masivní monetární kroky. Páteční pohyb japonských akcií na burze byl podle analytiků signálem pro nadcházející reformy premiéra Shinzo Abeho a jeho vlády, týkající se nové monetární politiky Japonska.
Akcie Toyoty stoupají, japonská automobilka je nyní nejúspěšnější asijskou firmou
Japonská automobilka Toyota na čtvrtečním trhu cen zaznamenala prudký nárůst a předstihla tak jihokorejského výrobce elektroniky Samsung nebo americký Apple. Zároveň se stala největší asijskou firmou na trhu cen. Ve čtvrtek ráno se hodnota Toyoty na kapitálových trzích pohybovala kolem 214 miliard USD. Japonská automobilka je světově největším výrobcem automobilů, jehož akcie stále stoupají. V letošním roce si dobře vedou i nové vozy, které automobilka prezentuje na světových autosalonech. Přitom zisky firmy se v letošním roce až ztrojnásobily.
Japonský ministr financí zveřejnil zprávu o investicích japonských firem, mají prosperovat
Japonský ministr financí Taro Aso v pátek na oficiální tiskové konferenci zveřejnil údaje týkající se stoupajících investic japonských firem. Nejvíce investic japonských firem bylo do oblasti mechanizace, která se podle ministra v dubnu zvýšila o 14,2 %. „Tato data jsou důležitým ukazatelem úspěšných kroků vlády, jejíž stimulační plány pomáhají domácí ekonomie,“ uvedl japonský ministr. Ten také připomněl, že firmy, které byly na jedné straně zatěžovány plovoucím kurzem domácí měny, se soustředily na investování do vybavení. Ministr Aso avšak nabádá k opatrnosti, situace se podle něj může kdykoliv obrátit, pokud zahraniční odbyt zeslábne, anebo bude-li na finančních trzích převládat strach z rizik.
Čína připravuje nové směrnice k podpoře zahraničních investic
Čínské vládní úřady přehodnotily politiku směrnic k povzbuzení zahraničních investic do průmyslových vylepšení především ve střední a západní části země. Nové směrnice, které by měly platit už od 10. června letošního roku, zahrnují detailní strategii motivace ke zvýšení efektivity těžkého průmyslu a sektoru služeb, jak ve své zprávě zveřejněné v pátek uvádí Národní komise pro rozvoj a reformy. Nová politika se orientuje na maximální využití ekonomických výhod, unikátních přírodních zdrojů a výhod životního prostředí v jednotlivých regionech. Směrnice také počítají s omezením znečištění průmyslovou výrobou v regionech střední a západní Číny. Tato nová série opatření nahrazuje starší směrnice, jejichž platnost skončila už v roce 2008.
Čínský premiér navštívil Řecko
Čínský premiér Li Keqiag ve čtvrtek navštívil Řecko a při této příležitosti zde se svým řeckým protějškem Antonisem Samarasem podepsal sérii dohod upravující bilaterální spolupráci v oblastech investování, dopravy a zemědělství. Podle obou státníků by se objem obchodů mezi oběma státy měl zdvojnásobit už od roku 2015. Dosavadní oficiální údaje o objemu obchodu mezi Čínou a Řeckem dosahovaly za minulý rok 2012 hodnoty 3,38 miliard USD. Řecký premiér Samaras čínské investory a čínskou pomoc vítá. Čína a Řecko podle něj nejsou jenom krátkodobými partnery, kteří v tomto partnerství vidí pouze ekonomické výhody.
Argentina upozornila na obchodné omezení v Evropské unii, spor se bude řešit ve WTO
Argentina podala oznámení v Ženevě ve Švýcarsku, kde sídlí hlavní orgán Světové obchodní organizace (WTO) pro řešení sporů, přičemž v něm upozorňuje na obchodní omezení dovozu argentinské bionafty do Evropské unie. Podle vysvětlení argentinské vlády chce tímto krokem dosáhnout mezinárodního respektu pro argentinské biopaliva a jeho rovné postavení při vstupu na evropský trh. Argentina považuje podmínky dovozu svého produktu do Evropy za znevýhodněné v porovnání s produkcí samotné Evropy, která je navíc podporovaná vládními financemi. Základní rozhovory mezi oběma stranami sporu můžou trvat až 60 dní. Jestli se do té doby nedohodnou, o jejich sporu bude rozhodovat panel expertů určených mezinárodní organizací.