Změna se má dotknout desítek tisíc podnikatelů a firem. Ministerstvo financí připravuje zavedení takzvaného centrálního úložiště, do kterého podnikatelé a firmy z vybraných oborů, jako je třeba obchod s lihovinami, realitní kanceláře nebo prodej zboží a služeb přes internet, budou průběžně odesílat některé účetní údaje. Půjde především o informace o nákupu zboží a následných tržbách. Podle náměstka ministra financí Ladislava Minčiče tak bude možné lépe dohledat původ zboží a získat na dálku část podkladů pro daňové kontroly, což by mělo omezit daňové úniky a snížit riziko situací, která vznikla s problematickým metanolem. Obchodníci s návrhem spíše nesouhlasí a tvrdí, že půjde o zbytečné navýšení administrativy.
Archiv rubriky: Evropa
Malá etnika Ruské federace požadují větší ochranu tradic a kultury
O konkrétních doporučeních ruské vládě debatovali zástupci 40 národnostních skupin ze Sibiře, dálného východu a severních oblastí země. Na konferenci zazněly požadavky větší benevolence ze strany úřadů, které udělují kvóty na lov lesních zvířat nebo ryb. Pro mnoho národů jsou tyto činnosti důležité jak ze symbolického, tak z praktického hlediska. Současné limity totiž v mnoha případech omezují rozvoj loveckých komunit a nutí jejich příslušníky ke stěhování do měst. Od roku 2009 bylo státem na podporu ohrožených etnik vyčleněno 7,8 milionů USD.
Na důchod se bude muset na Slovensku pracovat déle
Penzijním věkem je nyní na Slovensku 62 let, k tomu byla potřeba mít odpracováno 15 let. K dosažení důchodu podle nového návrhu bude potřeba mít odpracováno 20 nebo až 30 let. Kdo odpracuje méně, nebude od státu dostávat penzi, jen nižší sociální dávky. Vláda svůj krok zdůvodňuje stárnutím populace. Zatímco před 60 lety bylo zhruba 300 000 penzistů, dnes je jich více než milion a počet bude přibývat. S prodlužováním minimálního počtu odpracovaných let souhlasí analytici i opozice. Podobně minimální počet odpracovaných let pensistům zvyšují i jiné státy. V Maďarsku je hranice 20 let, v Polsku 25 let, v Česku to bude 35 let a v Rakousku 45 let.
Ústavní soud odmítl zrušit sporný druhý článek amnestie
Kromě projednávání návrhu na předběžné pozastavení platnosti smluv o církevních restitucí, se Ústavní soud (ÚS) zabýval také stížností skupiny senátorů týkající se požadavku na zrušení druhé článku novoroční amnestie. Sporný článek zastavil kauzy, které trvaly déle jak 8 let a u nichž hrozí sazba až 10 let. Stížnost tvrdila, že jsou tím porušována práva rovnosti občanů poškozených amnestovanými a že poškozeným uzavírá možnost domoci se svých nároků. Důvody, proč ÚS odmítl stížnost senátorů zatím nejsou známy.
Ministři financí eurozóny projednávají záchrannou půjčku pro Kypr
Ministři financí eurozóny na schůzi v Bruselu projednávali záchrannou půjčku pro Kypr. Předseda schůze nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem ujistil, že v dalším měsíci bude dohoda konkrétně dořešena. Práce na záchranném fondu, který by měl obsahovat finanční podporu 22,8 miliard USD, byly pozastaveny, dokud nebude znám výsledek prezidentských voleb na Kypru. Evropská komisař pro hospodářské záležitosti Olli Rehn řekl, že by dohoda měla vzít v úvahu nezávislý audit ohledně praní špinavých peněz, který schválila nová kyperská vláda. Ministři financí rovněž projednali otázku, zda zmírnit úvěrové podmínky záchranných půjček Irsku a Portugalsku. Komisař Rehn řekl, že prodloužení úvěrových splatností je důkazem důvěry v prováděné ekonomické a finanční reformy.
V Norsku probíhá jednání o humanitární reakci na potencionální výbuch jaderné zbraně
Humanitární zástupci OSN a široká odborná veřejnost se v úterý sešli v Norsku na konferenci, která se snaží nalézt odpovědi na otázku, co může mezinárodní společenství reálně udělat v případě výbuchu jaderné zbraně. „Humanitární následky jaderného útoku či náhodného jaderného výbuchu by byly katastrofické a je potřeba zvážit, do jaké míry můžeme v rámci humanitárního systému účinně reagovat na takovou krizi,“ uvedl ředitel OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí Rhashid Khalikov (OCHA). Dvoudenní konference zahrnuje přednášky a diskuze i s odborníky z oblasti zdravotnictví, životního prostředí, financí, apod. Podle norského ministerstva zahraničních věcí bude konference především zaměřená na identifikace jaderné zbraně, jejich detonaci a studium historických zkušeností jaderných výbuchů a jejich humanitárních dopadů.
Nová vláda v entitě Republice srbské bude možná zahrnovat i stranu Bosňáků
Premiérka Zeljka Cvijanovic nabídne 1 ministerstvo ve vládě bosenské Straně demokratické akce (SDA). Podle médií by se novým bosenským ministrem v entitě mohl stát Dzevad Mahmutovic. Rozhodnutí premiérka oznámila po setkání své strany Aliance nezávislých sociálních demokratů (SNSD) s koaličními partnery Socialistickou stranou (SP) a Demokratické lidové unie (DNS). Premiérka Cvijanovic byla jmenována prezidentem Republiky srbské Miloradem Dodikem 27. února.
Americké deníky informují o žalobě na prezidenta Klause
ČTK dnes informovala o reakcích amerických i jiných světových denících na rozhodnutí Senátu České republiky podat žalobu na odcházejícího prezidenta Václava Klause za velezradu. Deník Wall Street Journal uvedl, že žaloba může snížit politický vliv prezidenta Klause. Deník New York Times zase tvrdí, že i kdyby byl prezident Ústavním soudem shledán vinným, rozsudek by měl jen malý praktický efekt. Deník Washington Post označil amnestii za kontroverzní. Britská stanice BBC považuje žalobu prezidenta za politický útok na nejkontroverznějšího politika České republiky.
Na funkci předsedy slovenské NKÚ je pouze jediný kandidát
Na post předsedy Nejvyššího kontrolního úřadu Slovenska znovu kandiduje pouze Vladimír Klimeš, jehož do funkce navrhla strana SaS. Klimeš má také podporu dalších opozičních stran SDKÚ, KDH a Mostu-Híd. Na posty dvou místopředsedů NKÚ dostala Kancelář Národní rady SR pouze jednoho kandidáta, poslanci Mikuláš Huba a Radoslav Procházka navrhli Milana Galandu. Nová volba předsedy NKÚ se bude konat na schůzi Národní rady Slovenska 14. března.
Chorvatsko a Srbsko vytvoří společnou komisi na hledání pohřešovaných osob
Vedle zmizelých osob by se měla komise zabývat majetkovými otázkami, společnými žalobami a stíháním válečných zločinců. V pondělí se na spolupráci dohodla chorvatská ministryně zahraničí Vesna Pucic se svým srbským protějškem Ivanem Mrkicem. Dalším bodem jednání mezi státníky byla vzájemná podpora při přistoupení obou zemí do EU. Vztahy mezi Chorvatskem a Srbskem byly ještě v nedávné době napjaté, v současné době se snaží země navázat vzájemný dialog.
Bulharsko po protestech čelí politické nejistotě
Bulharský odstupující premiér Bojko Borisov kritizuje myšlenku velké koalice, což prohlubuje nejistotu nad tím, kdo bude stát v čele nejchudší ekonomiky EU. Po ukončení masových demonstrací proti vysokým cenám elektřiny a nízké životní úrovni čelí Bulharsko předčasným parlamentním volbám, které se budou konat již v květnu. Socialistický vůdce Sergei Stanišev řekl, že se nehodlá stát prozatímním předsedou vlády. Následně premiér Borisov uveřejnil návrh, že situace nabízí novou formu správy veřejných věcí, ve které straničtí lídři tvoří určitou generální radu. Podle průzkumů není jasné, která strana ve volbách získá většinu, jestli Borisova strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) nebo Staniševova Bulharská socialistická strana (BSP). Potenciálním koaličním partnerem by mohla být etnická strana bulharských Turků Hnutí za práva a svobody (DPS), kterou vede bývalá evropská komisařka Megleva Kunevová.
Cena pohonných hmot klesá
Minulý týden dosáhla cena pohonných hmot v ČR nejvyšší hodnoty od listopadu 2012. Analytik společnosti Colosseum Boris Tomčiak uvádí, že zdražování by mělo přestat příští týden a jeho koncem by mohly ceny o pár haléřů klesnout. To potvrzuje i propad ceny ropy typu Brent, která zlevnila ze 114 na 110 USD za barel. Naopak ale kurz české koruny oslabil o 1,8 %, na což reagovali distributoři tím, že si měli snížit marže na podprůměrné hodnoty.
Lucembursko varuje Skotsko před nezávislostí
Lucemburská vláda varuje Skotsko před vyhlášením nezávislosti. Lucemburský ministr zahraničních věcí Jean Asselborn se vyjádřil, že kvůli současné hospodářské krizi v Evropě, by mezi členskými státy EU měla být spíše solidarita než volba vlastní cesty. Lucembursko a Velká Británie jsou jediné země EU, které se oficiálně a veřejné vyjádřily k možnosti nezávislosti Skotska. Ministr Asselborn sice uznává, že budoucnost Skotska rozhodnou jeho voliči, ale nechce zůstat diplomaticky zdrželivý jako zbytek členských států EU. Skotská vláda usiluje o plné členství v EU, což britská vláda nepodporuje.
Kolem Karla Schwarzenberga vzniká fórum
Pondělní vydání deníku Právo uvedlo informaci o tom, že se předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg chystá vytvořit satelitní sdružení pod názvem Fórum Karla Schwarzenberga. Sdružení si klade za cíl přilákat lidi zpátky k politické angažovanosti, respektive k zájmu o politiku. Podle politologů je to kladný tah, protože se tak zužitkuje podpora, jíž se ministrovi Schwarzenbergovi dostalo během prezidentských voleb. Zároveň to může být pozitivní krok k tomu, aby byli osloveni lidé, kteří nechtějí být součástí politické strany, nicméně nějakým způsobem zastávají názory ministra Schwarzenberga. Fórum by mělo být se stranou TOP 09 svázáno jen částečně, a to z hlediska spolupráce finanční, organizační a personální, nikoli však v rámci stranických struktur.
Spor o zisk pojišťovny nemusí Slovensko prohrát
Arbitráž mezi rakouskou Euram Bank, která je bývalým akcionářem zdravotní pojišťovny Apollo, a Slovenskem může pro sousední stát dopadnout dobře. Podle ministerstva financí je arbitráž pro zákaz zisku s akcionáři zdravotní pojišťovny Apollo pro Slovensko částečně úspěšná. Arbitrážní soud totiž rozhodl, že ve většině bodů žaloby nemá pravomoc rozhodnout, může rozhodovat jen v částech, které se týká volného pohybu plateb a investic. Společnost Euram požaduje nahrazení škody, jež vznikla poté, co přes slovenskou dceřinou společnost E.I.C. získal v roce 2007 51 % akcií zdravotní pojišťovny Apollo. Firma po Slovensku žádá odškodnění ve výši 170 milionů USD. Ministryně zdravotnictví Zuzana Zvolenská nedávno předložila vládě návrh zákona na vyvlastnění soukromých zdravotních pojišťoven, Slovensko preferuje vznik jedné velké státní zdravotní pojišťovny.
Cestující autobusových linek mají na území EU právo na odškodnění
Od března začalo platit Evropské nařízení o právech cestujících v autobusové dopravě. V případě zpoždění autobusu u pravidelných linek, jejichž vzdálenost cesty je delší než 250 kilometrů a zároveň mají nástup nebo výstupní místo na území členského státu EU, mají cestující nárok na kompenzace. Pokud dojde ke zrušení nebo zpoždění spoje o více než dvě hodiny, musí být cestujícím nabídnuta možnost rozhodnout se mezi pokračováním či přesměrováním do cílového místa, jinak získá náhradu jízdného. Pokud bude spoj zrušen nebo zpožděn o více než 90 minut u autobusů, jejichž cesta trvá více než tři hodiny, musí dopravce bezplatně poskytnout občerstvení. Ubytování musí zajistit v případech, kdy je nezbytný jeden nebo více noclehů. Ubytování má limit 104 USD na jednoho cestujícího nejvýše 2 noci. Byla stanovena také výše odškodnění za ztrátu či poškození zavazadel, která se může vyšplhat až na 1500 USD za zavazadlo.
Ústavní soud odmítl návrh na předběžné opatření vůči církevním restitucím
V úterý odmítl Ústavní soud (ÚS) návrh poslanců ČSSD na pozastavení plnění smluv o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Vláda tak může plnit smlouvy dál. ÚS odmítl návrh pro nepříslušnost ÚS. Poslanci ČSSD podali návrh na předběžné opatření proto, že neschvalovali kroky vlády, která urychlila podpis smluv s jednotlivými církvemi a nevyčkala na rozhodnutí ÚS. Ústavní soudci se ale v úterý zároveň zavázali, že stížnostmi na církevní restituce se bude zabývat přednostně a výsledek by měl být znám během několika měsíců.
Ukrajina chce spolupracovat s celní unií Ruska, Běloruska a Kazachstánu
Řekl to ukrajinský prezident Viktor Janukovyč během pondělního setkání s nejvyšším představitelem Ruské federace Vladimirem Putinem. V nejbližší době by mělo dojít ke kontaktu se zástupci zbylých členů celní unie, s nimiž bude prodiskutována možná role Ukrajiny v rámci uskupení. Země dlouhodobě odmítá plnohodnotné členství v celní unii, jelikož by výrazně ovlivnilo její geopolitické směřování východním směrem a znemožnilo současnou praxi manévrování mezi Ruskem a EU. Nově se však začíná mluvit o jiné formě účasti, například pozorovatelském statutu. Ruský prezident Vladimir Putin na setkání podotkl, že obchodní kontakty obou zemí meziročně klesly o 5 miliard USD, což by případné zintenzivnění kooperace Ukrajiny s celní unií mohlo změnit. Na setkání se dále hovořilo o nesplacených dluzích za ruský zemní plyn ve výši 7 miliard USD a možnosti pronajmutí ukrajinských plynovodů ruskou státní firmou Gazprom.
Lotyššsko požádalo o vstup do eurozóny
Lotyšsko formálně požádalo o přijetí eura, pokud uspěje, mohlo by se v roce 2014 stát 18. členem bloku. Malý baltický stát splňuje všechny požadované podmínky a finanční kritéria, nazývaná konvergenční nebo Maastrichtská kritéria, která jsou nutná pro přijetí eura. Premiér Valdis Dombrovskis zavedl velké veřejné výdajové škrty, které pomohly k oživení ekonomiky a díky tomu je Lotyšsko dnes jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik v EU. Evropská komise i Evropská centrální banka pravděpodobně rozhodnou o žádosti v červnu. Lotyšská měna lat je úspěšně navázaná na euro již od roku 2005. Průzkumy veřejného mínění v zemi avšak naznačují, že téměř dvě třetiny obyvatel jsou proti vstupu do eurozóny a přijetí jednotné měny.
Senát odsouhlasil podání ústavní žaloby na prezidenta Václava Klause
Členové horní komory Parlamentu ČR v pondělí odsouhlasili podání ústavní žalobu na prezidenta Václava Klause pro velezradu. Podání žaloby k Ústavnímu soudu (ÚS) podpořilo 38 senátorů, zbylých 30 bylo proti. Ústava definuje velezradu jako „jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu“. Trestem za velezradu je ztráta prezidentského mandátu a nemožnost ho znovu nabýt. Žalobu předložilo 28 senátorů, kteří prezidenta Václava Klause kritizovali zejména kvůli novoroční amnestii. Nicméně dalšími důvody pro podání žaloby bylo to, že prezident Klaus otálel s podepsáním dodatku Evropské sociální charty nebo dosud nepodepsal dodatek Lisabonské smlouvy o záchranném fondu eurozóny. ÚS projedná žalobu přednostně.
Bývalý řecký ministr obrany byl odsouzen za korupci
Bývalý řecký ministr obrany Akis Tsochatzopoulos byl shledán vinným a odsouzen na 8 let do vězení kvůli zatajení majetku a korupci. Exministr Tsochatzopoulos byl zakládajícím členem kdysi dominantní socialistické strany, ze které byl v roce 2010 vyloučen. Bývalý ministr měl uvádět nepřesné informace o svém majetku, kritizována byla především jeho koupě neoklasicistního zámku v blízkosti Akropole. Bývalý ministr Tsochatzopoulos je ve vazbě od dubna 2012 a čelí i obvinění z praní špinavých peněz, a pokud bude i v tomto případě shledán vinným, může být jeho trest navýšen. Zároveň udělil bývalému ministrovi soud pokutu ve výši 675 000 USD a byl mu zabaven zámek. Vláda premiéra Antonis Samarase se zavázala k důraznému zakročení proti politické korupci.
Zrušené buňky ODS v Praze budou obnoveny
Regionální rada ODS v pondělí rozhodla o tom, že obnoví oblastní sdružení v Praze 4 a v Praze 12. Garanty budou místopředseda pražské ODS Zdeněk Zajíček a senátor Tomáš Gurlich. Cílem je, aby nová sdružená vznikla co nejrychleji. Zároveň je tu snaha o to, aby členové nově vznikajících pražských buněk byli jen lidé, kteří mají v dané části Prahy trvalé bydliště. O zrušení pražských buněk ODS rozhodla ve čtvrtek výkonná rada ODS na jednání v Jihlavě.
V neděli vyšlo do ulic na 100 000 Bulharů
Po celé zemi se uskutečnily protesty proti špatné politické a hospodářské situaci a vysoké nezaměstnanosti, která činí 12,4 %. Největší účast byla zaznamenána v přístavním městě Varna, kde se zúčastnilo protestů na 50 000 až 70 000 obyvatel. Ve Varně se před 2 týdny pokusil upálit Plamen Goranov, přirovnávaný bulharskými médii k Janu Palachovi, který dnes na následky popálení zemřel. Po rezignaci vlády se požadavky demonstrantů rozšířily o změnu volebního práva, zákaz jednostranných změn úrokových sazeb z úvěru a další bankovní opatření. Jednání mezi bulharským prezidentem Rosenem Plevnelievem a zástupci demonstrantů a odborů skončila v pátek neúspěchem.