Ministr obchodu Rasim Ljajic v pondělí uvedl, že 6 maloobchodním prodejců se dohodlo s 9 obchodními řetězci na snížení cen základních potravin až o 10 %. Produkty jako chléb, mouka, cukr, olej, mléko by se měly snížit o 3 %. V říjnu 2012 došlo ke zvýšení cen potravin, služeb a spotřeby energií o 3 až 40 %. V porovnání s cenami je však mzda v Srbsku nízká, měsíčně si lidé v Srbsku vydělají průměrně asi 488 USD.
Archiv rubriky: Balkán
Chorvatsku nic nebrání v cestě, aby v červenci vstoupilo do EU
Slovinsko v úterý ratifikovalo smlouvu o vstupu Chorvatska do EU v hlavním městě Záhřebu. Chorvatsko by se mělo 1. července připojit k EU bez dalších překážek. Ratifikace se měl zúčastnit chorvatský premiér Zoran Milanovic s chorvatskou ministryní zahraničí Vesnou Pucic. Spor o Ljubljanskou banku, který blokoval Slovinský souhlas se vstupem Chorvatska do EU, byl definitivně vyřešen 11. března dohodou mezi státy.
Bělehrad v Srbsku je stále ohrožen povodněmi
V hlavním městě Srbska Bělehradu hrozí povodně, město zůstává v pohotovostním stavu, k rozvodnění řek Dunaje a Sávy by mohlo dojít ještě během dubna, kdy bude tát sníh. V současné době přijal Bělehrad některá opatření, jako je zvýšená kontrola míst v nejnižších polohách ve městě, nabádání občanů k zvýšené pozornosti a uvazování a důkladná kontrola lodí.
Německý europoslanec zdůraznil potřebu uznání Kosova Srbskem
Předseda výboru Evropského parlamentu pro zahraniční věci Elman Brok uvedl, že aby Kosovo se Srbskem mohly se stát členy EU, musí nejdříve oba státy vzájemně deklarovat nezávislost. Srbsko dosud považuje Kosovo za součást svého území přes současná jednání mezi Kosovem a Srbskem o normalizaci vztahů. Další německý europoslanec Doris Pack uvedl, že souhlasí s europoslancem Brokem, dále uvedl, že by Kosovo a Srbsko po vzájemném uznání měly vstoupit do EU současně. Další jednání mezi zeměmi se odehrají 2. dubna.
Mezi Albánií a Kosovem jsou napjaté obchodní vztahy
Poté, co Kosovo zablokovalo z Albánie dovoz mléka, Albánie reagovala zákazem dovozu kosovské mouky do země. Kosovo reagovalo zákazem dovozu albánského mléka na zvýšený obsah škodlivého množství aflatoxinů, Albánie v zákazu dovozu mléka vidí komerční zájmy Kosova. V březnu podepsal albánský ministr zahraničí Edmond Panariti se svým kosovským protějškem Enverem Hoxhajem dohodu o hospodářské spolupráci, která má především řešit obchodní problémy mezi zeměmi. Podle Albánie hospodářská dohoda dosud nezačala řádně fungovat.
Společnost ČEZ podala stížnost u EU na Bulharsko
Český výrobce elektrické energie ČEZ podal u Evropské komise stížnost proti Bulharsku kvůli vládnímu rozhodnutí odebrat společnosti licenci v balkánských zemích. Vysoké ceny za elektřinu společnosti ČEZ zapříčinily v Bulharsku veřejné protesty a nakonec pád vlády premiéra Boiko Borisova. Bulharští energetičtí regulátoři obviňují ČEZ z porušení zákonů o zadávání veřejných zakázek. Společnost ČEZ se obhajuje, že nezjistila žádné podstatné chyby v rámci její činnosti a že obvinění by nemělo vést ke ztrátě licence. Ředitel distribuce a zahraničních aktivit ČEZu Tomáš Pleskač uvedl, že společnost ČEZ požádala Evropskou komisi o nezávislé posouzení situace s cílem zjistit objektivní a spravedlivé zacházení. Společnosti ČEZ byla kvůli konfliktům odebrána licence v Albánii a firma musela odejít ze země a uhradit odpisy v hodnotě 289 miliónů USD.
Muž přezdívaný „Monstrum z Grbavice“ byl odsouzen na 45 let za válečné zločiny
Černohorec Veselin Blahovic alias Batko, který sloužil v polovojenské bosensko-srbské jednotce, byl odsouzen bosenským soudem k maximálnímu trestu 45 let za vraždy, mučení a znásilňování v osadách Grbavica, Kovacici a Vraca v Sarajevu, kterých se měl dopouštět na Bosňácích a Chorvatech během občanské války. Blahovic byl uznán za vraždu 35 osob, znásilnění 11 žen a držení a okrádání osob. Zločinů se měl Blahovic dopustit zvlášť brutálním způsobem, oběti si často vybíral náhodně. Za nejhorší čin, jehož se podle soudu dopustil, bylo znásilnění ženy, která byla v 7. měsíci těhotenství. Blahovic byl zatčen v roce 2010 ve Španělsku.
Prezident Srbska uvedl, že si Srbsko nemusí vybírat mezi vstupem do EU a uznáním Kosova
V pondělí vystoupil srbský prezident Tomislav Nikolic ve vysílání srbské stanice B92, kde uvedl, že Srbsko si nebude moci zvolit mezi vstupem do EU a uznáním Kosova jako nezávislého státu, jestliže Kosovo dosud považuje za součást Srbska. Dalším problémem podle prezidenta Nikolice, kde není možné, aby Srbsko přijalo konsenzus, je otázka srbských obcí v Kosovu a vytvoření samosprávy, na kterou mají kosovští Srbové podle Srbska nárok. Srbsko usiluje o kandidátský status od EU, který by mohlo získat do června 2013, pokud se avšak budou zlepšovat vztahy Srbska s Kosovem. Dohoda o kosovských Srbech by měla být podepsána mezi Kosovem a Srbskem 2. dubna při jednání v Bruselu.
Evropská komise vyzvala Chorvatsko k boji proti korupci a obchodování s lidmi
Evropská komise vyzvala Chorvatsko, aby více bojovalo proti korupci a obchodování s lidmi před vstupem do EU. Ve zprávě, která byla zveřejněna v Bruselu, Evropské komise uvedla, že Chorvatsko bude připraveno na členství k 1. červenci 2013. Evropská komise má v současné době asi 50 zaměstnanců v Záhřebu, kteří sledují pokroky země. Ve zprávě dále chválí balkánské země ohledně spolupráce s tribunálem pro válečné zločiny v Haagu, omezení nevyřešených soudních procesů, ochrany menšin, přístupu k informacím, hraničních kontrol, překladu zákonů EU do všech rodných jazyků menšin. Dále Evropská komise uvádí, že by Chorvatsko mělo zavést opatření k ochraně veřejných zakázek, zabránění zneužívaní státem vlastněných firem, ochraně informátorů, aby se nedošlo ke střetu zájmů ve veřejné správě a ujistit se, že úředníci jsou podporováni na základě zásluh.
NATO podpořilo reformy v Černé Hoře, do roku 2014 by se země mohla stát členem
Na jednání v úterý v Bruselu podpořilo NATO Černou Horu v reformách a dalším úsilí, aby se Černá Hora mohla stát členem severoatlantické aliance, po setkání generálního tajemníka Anderse F. Rasmussena se černohorským premiérem Milem Djukanovicem. Černá Hora chce být připravena na vstup NATO do jejího příštího summitu v roce 2014, který se má týkat otázky rozšíření členské základny. Černá Hora se zaměřuje při plnění reforem na posílení právního státu a bezpečnost. Podle veřejných průzkumů se nicméně více než 50 % Černohorců v pondělí vyslovilo proti vstupu do NATO.
EU tlačí na Albánii, aby dodržela demokratické normy při parlamentních volbách
Evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle poukázal v pondělí při projevu na konferenci v Tiraně na potřebu dodržení demokratických norem při nastávajících parlametních volbách, aby mohla Albánie pokročit v jednáních s EU o získání kadidátského statusu, který Rada EU odmítla Albánii udělit za velké nedostatky v prosinci 2012. Albánie je dlouhodobě kritizována za nesplnění mezinárodních standardů při volbách, poslední parlamentní volby v roce 2009 vyvolaly politickou krizi, která nebyla dosud zcela vyřešena. Albánská Ústřední volební komise (CEC) čelí kritice za to, že nebude díky vnitřní politické roztříštěnosti dohlížet na demokratický průběh voleb.
Podle statistik vede v předvolebním klání na post hlavy státu v Černé Hoře současný prezident
Prezidentské volby v Černé Hoře jsou naplánovány na 7. dubna, podle veřejného mínění, které bylo prováděno od 16. do 22. března, vede v předvolebním boji současný prezident Filip Vujanovic s 54,7 % hlasů. Vůdce opoziční Demokratické fronty Miodrag Lekic získal 45,3 % hlasů. Demokratická fronta označila výsledek předvolebních průzkumů jako pokus odradit potencionální voliče Lekice, aby jej volili.
V neděli se v Makedonii uskutečnily komunální volby
Podle předběžných výsledků zvítězila vládní strana VMRO-DMNE premiéra Nikoly Gruevského v 54 volebních okrscích, včetně hlavního města Skopje, po sečtení 97 % hlasů. Sociálnědemokratický svaz Makedonie (SDSM) měl vyhrát v 7 okrscích, albánská vládní Demokratická unie pro integraci (DUI) ve 12 okrscích a a Demokratická strana Albánců (DPA) v 1 okrsku. Makedonci volili celkově v 80 okrscích nové starosty a členy městských rad. Podle státní volební komise mohla mít účast ve volbách až 68 %. Pozorovatelé z nevládních organizací již konstatovali, že volby provázely nesrovnalosti, jako například nedostatek hlasovacích lístků, porušování anonymity voličů a neplatná volební razítka.
Hlavní opoziční strana v Rumunsku si zvolila nového lídra
Staronovým lídrem Demokratické liberální strany (PDL) se stal dosavadní předseda Vasil Blaga, který v sobotu obdržel 51 % hlasů od delegátů na sjezdu PDL v hlavním rumunském městě Bukurešti. Po svém zvolení předseda Blaga vyzval v projevu stranu k jednotnosti a soudržnosti. Největší konkurentka předsedy Blagy Elena Udrea označila volby za zfalšované. Ke zvolení Blagy za lídra PDL se vyjádřil čestný předseda a současný rumunský prezident Traian Basescu tvrzením, že nechce být dále spojován s PDL a že bude respektovat jiný směr PDL, prezident Basescu podporoval ve volbách na lídra PDL Elenu Udreu.
Evropský parlament doporučil vytvořit společnou komisi pro balkánské státy
Na vznik komise RECOM apeloval Evropský parlament (EP) po jednání mezi zástupci EP a delegáty srbského parlamentu v Bruselu tento týden. Komise RECOM by měla balkánským státům především pomoci vyřešit válečné zločiny a vyšetřit porušování lidských práv, ke kterým mělo docházet v letech 1991 až 2001. Dosud není znám přesný počet nezvěstných a zabitých osob během válel v bývalé Jugoslávii, komise RECOM by měla, po případném ustavení, seznamy zmizelých a mrtvých osob vytvořit. Přes vytvoření komise RECOM by měly balkánské státy nadále spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY).
Hlavní opoziční straně v Rumunsku hrozí rozpad
Uvnitř bývalé vládní Demokratická liberální strana (PDL) jsou naplánovány volby na 23. března, ve kterých by měl být zvolen nový lídr strany. Především boj mezi 3 kandidáty, současným předsedou PDL Vasilem Blagou, bývalou ministryní cestovního ruchu Elenou Udreou a bývalou ministryní spravedlnosti Monicou Macovei, na post lídra PDL stranu degraduje zvenčí i zevnitř. Pokud PDL nepřijme vnitřní reformy může se, podle analytiků, rozpadnout. Středopravicová PDL získala v parlamentních volbách v prosinci 2012 jen 18 % hlasů. Dřívější lídr PDL a současný prezident Traian Basescu se částečně distancoval od PDL, která během své vlády přijala velké ekonomické škrty, které měly odstartovat krizi ve straně, podle analytiků ekonomické škrty pomohly dostat Rumunsko z krize.
Podle Demokratické strany v Srbsku by měla hrát kultura hlavní roli v rozvoji země
V novém 17bodovém plánu pro hospodářský rozvoj Srbska, který přijala opoziční Demokratická strana (DS) 17. března, je uvedena kultura a vzdělávání jako hlavní priority ekonomického rozvoje. Čestný předseda DS a bývalý srbský prezident Boris Tadic považuje rozvoj kultury, vzdělání a vědy za zásadní pro zlepšení ekonomické situace v Srbsku. Podle plánu by se měly příspěvky do oblasti kultury zvýšit z 0,62 na 1,5 % z celkového státního rozpočtu. Dále má být kladen v plánu důraz na modernizaci a restrukturalizaci kulturních institucí a řízení, přiblížení kultury srbské mládeži a rozvoj kultury národnostních menšin v Srbsku.
Před prezidentskými volbami má neplatné občanské průkazy na 30 000 Černohorců
Pokud nezažádají Černohorci s prošlým občanským průkazem o vydání nového průkazu, nebudou se moci zúčastnit nadcházejících prezidentských voleb 7. dubna podle černohorského ministerstva vnitra. Oprávnění volit v prezidentských volbách má přes 500 000 z asi 1 milionu celkového obyvatelstva Černé Hory. O křeslo prezidenta se utkají pouze 2 kandidáti současný prezident Filip Vujanovic a vůdce opoziční Demokratické fronty Miodrag Lekic. Předseda politického klubu Spravedlivá Černá Hora Rade Bojovic nezískal pro kandidaturu potřebný počet 7 500 podpisů. Poslanec Demokratické fronty obvinil po komunálních volbách v Černé Hoře místní úřady, že se dopustily manipulace voleb pomocí neplatnosti občanských průkazů, kdy voličům opozice mělo být zabráněno vyměnit si staré občanské průkazy za nové.
Kosovo se Srbskem uzavřely dohodu ohledně severu Kosova
Deníku Balkan Insight měl nejmenovaný úředník EU uvést, že Kosovo se Srbskem podepíší dohodu o srbských obcích na severu Kosova 2. dubna, kde by měl kosovský premiér Hashim Thaci se svým srbských protějškem Ivicou Dacicem dořešit případné nejasnosti po jednání, které se odehrálo ve středu. Celkem 10 srbských obcí na severu Kosova by se mělo sdružit v autonomním uspořádání. Přestože zvláštní zmocněnec EU v Kosovu Samuel Zbogar ve čtvrtek naznačil, že jednání 2. dubna přinese výraznou a pozitivní změnu v jednáních mezi Kosovem a Srbskem, srbský místopředseda vlády Aleksander Vuksic uvedl, že Srbsku bylo nabídnuto nepřijatelné řešení problematické situace severního Kosova.
V neděli se v Makedonii uskuteční komunální volby
V komunálních volbách bude především o posty starostů a členů městských rad v 80 makedonských obcích a hlavním městě Skopje bojovat vládní strana VMRO-DPMNE v čele s premiérem Nikolou Gruevskim s opozičním Sociálnědemokratickým svazem Makedonie (SDSM). Za etnické Albánce budou mezi sebou soupeřit vládní Demokratická unie pro integraci (DUI) a Demokratická strana Albánců (DPA). V západní části Makedonie se rozdělují striktně dle etnicity obyvatelé na Albánce a Makedonce, podle odhadů bude zvýšeno etnické napětí především v městech Struga a Kicevo. Oprávněných voličů se nachází v Makedonii na 1,74 miliónů, na volby bude dohlížet 8 400 makedonských a 410 zahraničních pozorovatelů.
Albánci žádají po obvinění muže z pedofilie a usmrcení chlapce zavedení trestu smrti
V neděli zatkla policie muže, který byl následně obviněn z pedofilie a usmrcení 11letého chlapce. Během zatýkání nalezla policie v bytě zadrženého muže dalšího 10letého chlapce, který měl být unesen a násilím zadržován. Albánci nyní žádají opětovné zavedení trestu smrti, který byl zrušen v roce 1992. Premiér Sali Berisha vystoupil s prohlášením, že Albánie jako člen Rady Evropy zavést trest smrti, podle stanov organizace, nemůže. Premiér Berisha také uvedl, že vláda začala pracovat na posílení sankcí za zločiny, spáchanými na dětech a ženách. Podle socialisty Eglantina Gjermeniho celý případ poukázal především na neschopnost řešit vysokou kriminalitu v zemi a selhání soudního systému.
V Chorvatsku začal předvolební boj o křesla do Evropského parlamentu
Oficiální kampaň byla započata ve čtvrtek, 3 týdny před volbami, které se mají uskutečnit 14. dubna. Mezi chorvatskými analytiky se nicméně objevují odhady, že volební účast Chorvatů by mohla dosáhnout jen 30 %. Ve volbách do Evropského parlamentu (EP) Chorvaté zvolí 12 europoslanců, jejichž počet bude po celoevropských volbách do EP v květnu 2013 redukován na 11 europoslanců podle nových stanov Lisabonské smlouvy.
Chorvaté vydělávají asi jednu čtvrtinu evropského průměru
Podle chorvatského statistického úřadu Chorvaté vydělají za 1 hodinu asi jednu čtvrtinu průměrného výdělku občanů EU. V porovnání s nejvyspělejšími zeměmi EU, jako je Německo a Rakousko, Chorvaté vydělávají čtyřikrát méně, jen 7,77 USD na hodinu. Vyšší mzdy v Chorvatsku se pohybují kolem 1 424 USD měsíčně, nižší platy v průměru 1 036 USD. Platy od října do prosince 2012 se v EU zvýšily o 1,3 % až na Slovinsko a Španělsko, kde došlo k poklesu mezd.