Pákistánské bezpečnostní agentury ve zprávě pro pákistánský Nejvyšší soud uvádějí, že mezi lety 2001 a 2013 si teroristické útoky na území Pákistánu vyžádaly téměř 50 tisíc obětí. Číslo zahrnuje civilisty, vojáky, členy ostatních bezpečnostních složek a další. Sebevražedné útoky páchané především v regionech, jimž vládnou tradiční pákistánské kmeny, zavinily v posledních 5 letech smrt zhruba 5 tisíců osob. Boje proti militantním a teroristickým skupinám v těchto regionech, které se z větší části nacházejí na severu Pákistánu, byly nejintenzivnější v roce 2009. Celkově za období 2008–2013 došlo k téměř 14 tisícům sebevražedných, bombových a raketových útoků, které měly za následek zranění nebo usmrcení nejméně 10 tisíc civilistů a více než 7 tisíc vojáků. Situace v zemi se nelepší, v souvislosti s nadcházejícími parlamentními volbami, které mají proběhnout podle demokratických zásad, a návratu bývalého prezidenta Musharrafa do země, došlo k řadě dalších incidentů.
Archiv rubriky: Pakistán
Pákistánský exprezident Musharraf se vrátil do země
Bývalý pákistánský generál a prezident Pervez Musharraf se po 4 letech vrátil do své vlasti, aby v čele nově založené Strany všech pákistánských muslimů kandidoval v květnových parlamentních voleb. Exprezident Musharraf se k návratu rozhodl i přesto, že čelí několika obviněním, mezi něž patří i účast na vražedném spiknutí proti někdejší premiérce Benazir Bhuttové. Tato obvinění však byla pákistánskými autoritami koncem týdne pozastavena, exprezidentovi Musharrafovi tedy nyní nehrozí okamžité zatčení. Situace v některých oblastech v zemi se však v souvislosti s jeho návratem komplikuje, v provincii Severní Vazíristán došlo k sebevražednému bombovému útoku, při kterém zemřelo 17 pákistánských vojáků. Útok má na svědomí některá z místních militantních skupin napojených na Al-Kajdu a Taliban. Krátce poté bylo zveřejněno video, v němž je exprezidentovi Musharrafovi vyhrožováno smrtí, pokud se vrátí do Pákistánu.
Pákistán již zná předsedu prozatímní vlády, bude jím bývalý soudce
Prozatímním předsedou pákistánské vlády, která dovede zemi ke květnovým parlamentním volbám, bude bývalý soudce pákistánského nejvyššího soudu Mir Hazar Khan Khoso. Navrhla jej Pákistánská lidová strana, jejíž vládě se jako první podařilo setrvat v úřadu po celé pětileté funkční období a kterou vystřídá prozatímní vláda vedená právě Khan Khosem. Tento krok se nicméně setkal s kritikou ze strany opozice a především Pákistánské muslimské ligy, podle které má bývalý soudce příliš blízké vztahy se současným pákistánským prezidentem Asif Alí Zardárím. I přesto se však parlamentní výbor zastoupený jak Pákistánskou lidovou stranou, tak Pákistánskou muslimskou ligou na předsedovi prozatímní vlády téměř jednomyslně shodl. Jeho jmenování by mohlo napomoci i současné špatné situaci v pákistánské provincii Balúčistán, Khosa totiž velmi respektují a důvěřují mu tamní obyvatelé i politické strany.
Průběh pákistánských voleb budou sledovat mezinárodní pozorovatelé
Pákistánské Ministerstvo zahraničních věcí ohlásilo, že parlamentní volby budou přístupny mezinárodním pozorovatelům. Diplomatické mise sídlící v Islámábádu byly ministerstvem ujištěny, že pákistánská vláda uvítá všechny, kteří chtějí sledovat průběh voleb a podílet se tak na jejich regulérnosti a transparentnosti. Státní volební komise již dříve zaznamenala značný zájem ze strany mezinárodních a místních pozorovatelů. Pozorovatelé obdrží speciální doklady, budou se muset řídit kodexem chování a nebudou smět zasahovat do průběhu voleb. Podle sdělení ministerstva zahraničí se vláda bude snažit vyjít pozorovatelům co nejvíce vstříc a vytvořit příhodné podmínky pro výkon jejich funkce. Všechny diplomatické mise v Islámábádu byly rovněž seznámeny s úmyslem vlády zajistit svobodné, spravedlivé a transparentní volby.
Pákistánský náboženský vůdce ohlásil záměr bojkotovat volby
Tahir-ul-Qadri, pákistánský politik, bývalý profesor práv a súfí, oznámil záměr bojkotovat nadcházející parlamentní volby. Motivací pro tento krok je případný návrat dřívějších politických elit do parlamentu, což by podle Qadriho znamenalo zastavení a zvrácení pozitivních změn v pákistánské politice. Politik Quadri se spolu se svými stoupenci, kteří v lednu podnikli protestní pochod do Islámábádu, zasazoval o změnu volebních pravidel. Po čtyřdenním pochodu, kdy dorazili před pákistánský parlament, vláda přislíbila projednání jejich požadavků. Dále kritizuje především ustavení státní volební komise. Pokud volby proběhnou za stávajících podmínek, budou údajně ilegální a podvodné. Na den jejich konání tak spolu se svými příznivci hodlá zorganizovat demonstrace v Islámábádu a dalších velkých pákistánských městech. Podle analytiků to však na průběh ani výsledky voleb nebude mít vliv.
CIA sleduje extremisty v Sýrii pro případ nutného útoku
Americká vnitřní vyšetřovací služba (CIA) má údajně hlídat pohyb islamistických extremistů v Sýrii. Koná tak pro případ, že by s nimi v budoucnu bojovala, oznámil v pátek deník Los Angeles Times. CIA má podobné zkušenosti s útočníky v Jemenu a Pákistánu, teď by mohla své znalosti dobře využít i v syrském konfliktu. Na sledování se podílí vojenští veteráni, kteří bojovali s teroristickou skupinou Al-Kaida v Iráku. Podle zjištění vojenských specialistů ze Spojených států amerických operuje v Sýrii organizace An-Nusra, ideologicky blízká Al-Kaidě.
Pákistánská vláda slaví historický úspěch
Současná pákistánská vláda je historicky první vládou země, která dokázala setrvat v úřadu po celé funkční období. Nyní bude ustavena vláda prozatímní, která zemi dovede k parlamentním volbám vyhlášeným na květen 2013. Do jmenování jejího šéfa zůstane v úřadu současný premiér Raja Pervez Ashraf. Podle něj je demokracie v Pákistánu stabilní a silná a nikdo ji neohrozí. Úspěch vlády vnímá jako velké vítězství jak pákistánské demokracie, tak i Pákistánské lidové strany, jejímž je členem. Premiér Ashraf stál v čele vlády pouhých 9 měsíců, vystřídal Yousuf Raza Gilaniho, který byl odvolán Nejvyšším soudem. Funkční období vlády nebylo jednoduché, vzrostl počet nábožensky motivovaných útoků a často se objevovala kritika kvůli neschopnosti vlády ochránit šíitskou část populace. Za hlavní úspěch vlády je považována změna v politické mocenské struktuře.
Egyptský prezident Mursi v pondělí navštíví Pákistán
Egyptský prezident Mohammed Mursi v pondělí odjede na jednodenní návštěvu Pákistánu. Zprávu oznámil pákistánský ministr zahraničí Hina Rabbani Khar. V Islamabádu se egyptský prezident setká se svým protějškem Asifem Alím Zardárím. „Tato návštěva je považována za přelomový mezník v tradičně přátelských vztazích mezi oběma zeměmi,“ sdělil prezidentův tiskový mluvčí Yasser Ali. Program obou státníků bude ve znamení stvrzení několika národních i mezinárodních smluv. Posledním egyptským prezidentem, jež navštívil Pákistán kvůli podpisu bilaterálních smluv, byl Gamal Abdel Násir v roce 1960.
Užívání drog v Pákistánu je alarmující, varuje vláda a OSN
Ze zprávy OSN a pákistánské vlády vyplývá, že vzrůstající počet uživatelů drog je v Pákistánu závažným problémem. Téměř 6 % pákistánské populace mezi 15 a 64 lety věku, což odpovídá zhruba 6,4 miliónu obyvatel, užilo v posledních 12 měsících drogu. Nejčastěji je to marihuana, kterou podle zprávy užívají téměř 4 miliony obyvatel, na druhém místě jsou opiáty. Roste ale i spotřeba volně dostupných medikamentů, nejvíce mezi ženami, jde hlavně o opioidní prostředky tišící bolest a sedativa. Počet závislých se v Pákistánu pohybuje okolo 4 miliónů, Úřad OSN pro drogy a kriminalitu a pákistánská vláda zjistily, že na každých 27 obyvatel země připadá jeden závislý. Poskytnout potřebnou léčbu může Pákistán ročně pouze 30 tisícům osob, o jedno místo tak soupeří asi 137 drogově závislých. Pro většinu z nich je však přístup k léčbě nemožný, téměř čtvrtina Pákistánců žije z 1,25 USD na den a nákladnou léčbu si nemůže dovolit.
V Pákistánu byl zastřelen úředník Státní volební komise
K incidentu došlo v balúčistánské metropoli Kvétě, mrtvým je místní úředník Státní volební komise. Útočníky se zatím nepodařilo identifikovat, pravděpodobně uprchli z města ještě před jeho policejní uzávěrou. Podle místního policejního důstojníka nešlo o spontánní čin, ale připravenou akci, zranění navíc utrpěla i ochranka úředníka komise. Balúčistánská volební komise během minulého týdne informovala Státní volební komisi o možných hrozbách spojených s nadcházejícími volbami, je tedy možné, že jde o reakci místních extremistů. Právě extremistické skupiny spolu s Talibanem představují v souvislosti s parlamentními volbami největší hrozbu. Pákistánský premiér Raja Pervez Ashraff proto požaduje urychlené vyšetření případu.
Byly zahájeny práce na iránsko-pákistánském plynovodu
Pákistánský prezident Asif Ali Zardari a iránský prezident Mahmúd Ahmadínežád slavnostně otevřeli stavbu plynovodu spojujícího jejich země. Pákistán si od nového plynovodu slibuje zlepšení své špatné energetické situace. Proti projektu se vyjádřily USA, neboť tvrdí, že projekt umožní Iránu exportovat více plynu a tak obcházet embargo, které na zemi uvalilo mezinárodní společenství kvůli jejímu jadernému programu. USA také nabídly Pákistánu jiná řešení energetické krize, například import plynu z Turkmenistánu přes Afghánistán. Podle BBC je však možné, že pákistánský prezident Zardari si chce před nadcházejícími volbami upevnit pozici a nechce proto ustupovat nátlaku USA. K nátlaku USA na Pákistán se vyjádřil i iránský prezident Ahmadínežád: „Existují lidé, kterým se nelíbí rozvoj Iránu, Pákistánu a jiných zemí, proto si vymysleli výmluvu – jadernou otázku – k vyvíjení tlaku na Irán a k zabrzdění jeho rozvoje. Zemní plyn však s jadernou energií nemá nic společného.“
Pákistánský prezident se vyjádřil k náboženskému incidentu v Lahore
Ve svém prohlášení pákistánský prezident Asif Alí Zardárí vyjádřil rozčarování a nesouhlas s incidentem, který se koncem tohoto týdne odehrál v Lahore na východě země a zároveň požaduje jeho prošetření. Mluvčí prezidenta a senátor Farhatullah Babar uvedl, že prezident je znepokojen situací a nařídil příslušným autoritám zajištění bezpečnosti lahorských občanů a ochranu jejich majetku. Ochrana muslimského i nemuslimského obyvatelstva země je jedním z nejdůležitějších úkolů vlády, která musí podle prezidenta zajistit všem občanům Pákistánu jejich práva bez rozdílu, přesně jak si žádá pákistánská ústava. Prezident Zardárí rovněž poznamenal, že podobné incidenty poškozují pověst země a že nikdo není oprávněn brát spravedlnost do svých rukou.
Pákistán hostil mezinárodní námořní cvičení
Během uplynulého týdne se v Pákistánu konalo pětidenní námořní cvičení zaměřené na boj proti terorismu a pirátství. Zúčastnilo se jej na 30 zemí z celého světa, včetně Austrálie, Číny, Velké Británie či USA. Cvičení proběhlo pod názvem Aman 13, zakončení poslední fáze se jako divák zúčastnil i generál Khalid Shameem Wynne, nejvyšší představitel Pákistánských ozbrojených sil. Do cvičení byly včetně lodí zapojeny i vrtulníky, ponorky a zařízení speciálních jednotek. Speciální jednotky následně předvedly protipirátské operace, střídání personálu a doplnění materiálu z lodi na loď, přistání komand nebo protiponorkové manévry. V neposlední řadě byly simulovány i pátrací a záchranné akce, na závěr cvičení pak byla uspořádána letecká přehlídka.
Pákistánští křesťané požadují lepší ochranu
Po nepokojích v Lahore na východě Pákistánu se křesťanská menšina obává o svou bezpečnost a požaduje po vládě lepší ochranu. Příčinou incidentů se stalo údajné křesťanské rouhání proti islámu. Podobná obvinění jsou brána velmi vážně, obzvláště v Pákistánu, kterému dominuje muslimské obyvatelstvo. Muž, který se měl tohoto činu dopustit, byl ve snaze uklidnit muslimské obyvatele města vzat do vazby, stovky křesťanů přesto z Lahore uprchly. Skupina muslimů, kteří považovali zásah policie za nedostatečný, však následující den zničila a zapálila zhruba desítku křesťanských domů. Křesťané, kteří tvoří necelá 2 % pákistánské populace, po uklidnění výtržností zorganizovali v Lahore a Karáčí protesty požadují vyšetření celé záležitosti a odškodnění.
Pákistánský premiér odjel na návštěvu Indie
Premiér Pákistánu Raja Pervez Ashraf odcestoval do Indie, ve státě Radžastán na severu země se setká s indickým ministrem pro vnější záležitosti Salman Khurshidem a poté navštíví svatyni súfího Moinuddin Chishti. Ministr Kurshid se s pákistánským premiérem Ashrafem sejde i přes protesty indických opozičních stran, které tak vyjádřily svůj nesouhlas s popravou dvou indických vojáků působících ve sporné hraniční oblasti Kašmíru. Indie z toho důvodu oficiálně odmítla jakákoli diplomatická jednání během Ashrafovy návštěvy a to i přesto, že jej doprovází diplomatická delegace. Setkání premiéra Ashrafa a indického ministra vnějších záležitostí Khurshida bude neformální, obě země však mají vzhledem k situaci zájem na udržování vzájemných vztahů.
Klidný průběh pákistánských voleb zajistí armáda
Státní volební komise Pákistánu se již nemusí vzhledem k situaci v zemi obávat o klidný průběh parlamentních voleb. Pomoc jí přislíbila armáda, která se zavázala poskytnout kompletní podporu. Předběžný termín voleb je stanoven na květen, kvůli sérii bombových útoku v několika částech Pákistánu se však Státní volební komise obává o jejich průběh. Současný parlament bude rozpuštěn k 16. březnu, kdy poslancům skončí mandát, volby pak musí proběhnout do 2 měsíců. Obavy vyvolávají především radikální nábožensko-politická skupina Taliban a ilegální extremistické skupiny. Poslední incident, ke kterému došlo v největším pákistánském městě Karáčí, si vyžádal nejméně 50 mrtvých a 200 zraněných. Jednání o detailech spolupráce Státní volební komise s Velitelstvím vojenských operací již bylo zahájeno.
Pákistánský prezident Zardárí navštíví Írán
Pokládání základního kamene pákistánské větve íránského plynovodu se v Chahbaharu jako host zúčastní i pákistánský prezident Asif Ali Zardárí. Ten přijal nabídku íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda na připojení Pákistánu k íránskému plynovodu. Pákistán sužují problémy s nedostatkem energie, pro tento krok se tak prezident Zardárí rozhodl i přes varování USA. Mluvčí ministerstva zahraničí Pákistánu prohlásil, že řešení vážné energetické situace země je národním zájmem, názor USA či jiné země je tedy zcela irelevantní. Prezident Zardárí je pak připraven čelit eventuální kritice. Stavba plynovodu a připojení Pákistánu je dlouholetou záležitostí, první jednání byla vedena již před 20 lety. Součástí konstrukce plynovodu na pákistánské straně bude i půjčka 500 milionů USD, kterou Írán poskytne svému sousedovi.
Pákistánský soud odmítl vrátit exprezidentovi Musharrafovi zabavený majetek
Pákistánský protiteroristický soud zamítl v reakci na ohlášení návratu exprezidenta Perveze Musharrafa do země žádost na zrušení dřívějšího nařízení zabavení exprezidentova majetku a zmrazení jeho konta. Bývalý prezident Musharraf totiž v roce 2007 při vyšetřování vraždy někdejší premiérky Benazir Bhuttové neuposlechl výzvy soudu, aby objasnil okolnosti, které ho spojovaly s případem. Tehdejší vláda i prezident Musharraf byli viněni z neschopnosti zajistit političce bezpečnost. Expremiérka Bhuttová vedla výraznou předvolební kampaň, v jejímž rámci ostře kritizovala prezidenta Musharrafa, objevilo se proto podezření, že sebevražedný atentátník, který útok spáchal, byl najat pákistánskou vládou. Když parlament v roce 2008 zvažoval exprezidentovo odvolání, Musharraf abdikoval a uprchl ze země. Tento týden avšak oznámil svůj návrat a zároveň záměr kandidovat v nadcházejících parlamentních volbách.
Spolupráce Pákistánu s Tureckem se neustále rozvíjí
Strategické partnerství Pákistánu s Tureckem nabízí možnost rozvoje průmyslu v oblasti bezpečnosti, shodli se pákistánský federální ministr obrany Syed Naveed Qamar a turecký prezident Abdullah Gul, kteří se setkali během návštěvy pákistánské delegace. Země dlouhodobě spolupracují v oblasti výroby obranných zařízení, rozvoje technologií či společné ekonomické aktivity. Pákistánský ministr obrany Qamar se na zahraniční cestě setkal i se svým tureckým protějškem Ismet Yilmazem. Hovořili spolu především o vylepšení úrovně jednání nejvyšších představitelů ozbrojených sil. Pákistánský ministr obrany pak vyzdvihl jako skvělý příklad fungující spolupráce tureckou účast na výstavbě cisternových lodí pro pákistánské válečné námořnictvo.
V březnu začnou práce na iránsko-pákistánském plynovodu
Podle pákistánských úřadů začnou 11. března 2013 práce na plynovodu, který má dodávat iránský plyn Pákistánu. Ke konečné dohodě došlo na návštěvě pákistánského prezidenta Asif Alí Zardárího v Iránu. Na iránské straně byl podle pákistánských úřadů plynovod již dokončen a v květnu má začít stavba na pákistánském území. Dlouho odkládaná stavba by měla pomoci Pákistánu, který trpí nedostatkem energie. Již loni proto pákistánský ministr zahraničí Hina Rabbani Khar prohlásil stavbu plynovodu za „pákistánský národní zájem, který bude realizován bez ohledu na vnější faktory“. Ke stavbě plynovodu se totiž zdrženlivě staví USA, které se obávají, že jeho stavba by mohla porušit sankce uvalené na Irán.
Pákistánský prezident Zardárí navštívil Írán
Na dvoudenní návštěvě Íránu se prezident Pákistánu Asif Alí Zardárí sešel s íránským prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem, aby jednali o společných zájmech svých zemí. Kromě situace v regionu prezidenti hovořili o mezinárodních otázkách. Toto setkání je jedním z mnoha v sérii bilaterálních jednání na nejvyšší politické úrovni, Pakistán s Íránem vzájemně konzultují situaci svých zemí, jejich mezinárodní postavení, bezpečnostní i ekonomické záležitosti regionu, a dále chtějí podporovat rozvoj. Země spolupracují na několika projektech, rovněž se objevily zprávy o údajné íránské nabídce k napojení se Pákistánu na íránský ropovod. V takovém případě by Írán poskytl Pákistánu několikasetmilionovou půjčku, proti tomu avšak veřejně vystoupily USA a Pákistánu doporučily nabídku nepřijmout.
Afghánistán zažil další sebevražedné útoky
V neděli ráno došlo v Afghánistánu ke 2 výbuchům. V diplomatické enklávě v Kábulu se podařilo bezpečnostním složkám zneškodnit 3 útočníky a další zranit. Taliban, jež má atentáty na svědomí, uvedl, že svoji pozornost zaměřuje na takzvané „zelené zóny“. Druhý útok se odehrál v Jalalabádu na východě země u hranic s Pákistánem, kde se terčem stal komplex afghánské tajné služby. Teroristé se cíleně zaměřují na vojenské útvary. Podle mluvčího organizace Taliban Zabiullaha Mujahida tak bojují proti afghánské vládě a jejím spojencům NATO. OSN v úterý konstatovala nižší počet atentátů oproti předchozím rokům.
Údajný iniciátor útoku na šíity v Kvétě zadržen
V pakistánské provincii Punjab byl zadržen Malik Ishaq, zakladatel a bývalý vůdce militantní skupiny Lashkar-e-Jhangvi. Ta má na svědomí útok na šíitskou komunitu v Kvétě, k němuž došlo minulý týden. Při incidentu zahynulo téměř 90 osob. Malik Ishaq si v letech 2001–2011 odpykával trest odnětí svobody, po propuštění tehdy prohlásil, že jeho skupina bude pokračovat ve své „bohulibé činnosti“. Přestože Ishakovo napojení na akci v Kvétě není jednoznačné, může být držen ve vazbě bez obvinění až 3 měsíce. Jeho zadržení je pozitivně vnímáno společností, vláda je totiž dlouhodobě kritizována pro svou pasivitu vůči skupinám páchajícím náboženské násilí.