V pákistánském Peshavaru došlo v pondělí k útoku mužů převlečených do policejních uniforem na kancelář vládního úředníka Muttahirzeba Khana. Dva ohlušující výbuchy přišly ve chvíli, kdy probíhalo setkání se zástupci místních kmenů a politických stran. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Měsíc před parlamentními volbami se podobné incidenty v Pákistánu zvyšují. Například v sobotu došlo k bombovému útoku namířenému proti šiítské komunitě v Quettě, při které zemřelo 85 lidí. Vedle Talibanu představuje pro zemi další hrozbu extremistická organizace Laskhar-e-Jhangvi (LeJ), zpravodajskými službami označená za nebezpečnou.
Archiv rubriky: Pakistán
Pákistánsko-iránské vztahy posilují, ministři vnitra jednají v Teheránu
Federální ministr vnitra Pákistánu Rehman Malik v pondělí odjel na oficiální návštěvu Íránu, aby se v hlavním městě Teheránu setkal se svým íránským protějškem Mustafou Mohammad Najjarem. Hlavním programem jejich setkání bude diskuze o zlepšení vzájemných vztahů, bezpečnosti a opatřeních pro kontrolu obchodu s lidmi a pašování zboží, které je velkým problémem íránsko-pákistánských hranic. V zájmu obou zemí je i posílení obchodních vazeb a podpora podnikání. Na své zahraniční cestě Rehman Malik navštíví i íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda.
Pakistánský premiér zamířil do Velké Británie, bude jednat s britským premiérem
Premiér Raja Pervez Ashraf odletěl v sobotu na oficiální návštěvu Velké Británie. Na programu má mimo jiné jednání s britským premiérem Davidem Cameronem. Obě země chtějí rozvíjet bilaterální vztahy a diskutovat o společných zájmech. Premiér Ashraf by se rovněž rád setkal se zástupci pákistánské komunity. Rozvoj britsko-pakistánských vztahů je pro Pákistán důležitý, Velká Británie je jeho druhým největším obchodním partnerem mezi zeměmi EU a zároveň od ní pochází nejrozsáhlejší rozvojová pomoc. Minulý měsíc navštívil Velkou Británii prezident Asif Ali Zardari.
Čínská přítomnost v Gwadaru zvyšuje napětí v oblasti
Strategicky významný pákistánský přístav Gwadar ležící nedaleko Hormuzského průlivu je oblastí, o kterou se dlouhodobě zajímá jak Indie, tak Čína. Jde o významnou dopravní cestu, především pro transport ropy. Přítomnost čínských stavebních společností v přístavu Indie pozitivně nevnímá, obává se rozšíření vlivu Číny. Získáním přístavu Gwadar by Čína měla volný přístup do Arabského moře a výrazně by tak posílila své postavení v regionu. Čína je dále přítomna v Hambantotě na Srí Lance a bangladéšském Chittagongu. V posledních letech dochází v Číně i Indii k intenzivní modernizaci armád, momentálně jde o dva nejsilnější aktéry v oblasti.
Bangladéšský politik dostal doživotí, za zločiny proti lidskosti v boji o nezávislost
Přední bangladéšský politik a lídr hlavní islamistické strany Jamaat-e-Islami Abdul Kader Mullah, který je obviněný ze spáchání zločinů proti lidskosti během války o nezávislost v Pákistánu v roce 1971, byl odsouzen k doživotnímu trestu. Konflikt si měl vyžádat více než 3 miliony mrtvých. Politik Mullah svou vinu popírá. V hlavním městě Dháce došlo k protestům proti rozsudku, na úterý byla dokonce vyhlášena generální stávka. Podle obhájců Mullaha a lidskoprávních organizací je trest pro všechny souzené nepřiměřeně vysoký a proces vyvolává pochybnosti.
V sobotu došlo v Pákistánu ke 2 sebevražedným atentátům
Na vojenském stanovišti na severozápadě pákistánské provincie Khyber-Paštunkhwa došlo v sobotu k atentátu, při kterém zemřel sám atentátník, 13 vojáků a 10 civilistů. Druhý útok se odehrál v okrese Marwat, kdy vojenské a polovojenské pákistánské síly zneškodnily 11 teroristů. Za oběma útoky stojí organizace Taliban. Podle vyjádření Ehsanullaha Ehsana, mluvčího pákistánské odnože Talibanu, je to pomsta za spolupráci místní armády se Spojenými státy americkými.
OSN: Izraelské osady porušují palestinská práva
Zpráva Rady OSN pro lidská práva konstatovala, že výstavba a existence izraelských osad ve východním Jeruzalémě a na Západním břehu Jordánu „znamená vážné porušení“ lidských práv. „Motivací pro zastrašování a násilnosti páchané na Palestincích a jejich majetku je snaha vypudit místní populaci z území, aby izraelské osady mohly dále růst,“ stojí dále ve zprávě OSN. Problematika osad podle OSN porušuje čtvrtou Ženevskou konvenci, která zakazuje transfer vlastního obyvatelstva na okupované území. Zástupci Francie, Pákistánu a Botswany, kteří se na vzniku zprávy podíleli, dále vyzvali Izrael, aby zastavil veškeré aktivity jakkoli s problematikou osad spojené. Podle vyjádření izraelského ministerstva zahraničí je zpráva OSN pouze kontraproduktivní a poškozuje mírový proces s Palestinci. Rada OSN pro lidská práva je navíc prý zaujatá a posuzuje věci jednostranně. Izrael před dvěma dny odmítl další spolupráci s Radou.
Země západního Balkánu přitvrdí v přistěhovalecké politice
Ve středu se sešli zástupci 6 zemí západního Balkánu v hlavním městě Bosny Sarajevu, aby projednali otázku migrace, azylu a uprchlictví. Albánie, Bosna a Hercegovina (BaH), Chorvatsko, Makedonie, Černá Hora a Srbsko se obávají znovuzavedení vízové povinnosti, jelikož balkánské země často slouží díky liberální vízové politice s EU jako tranzitní země do západních evropských zemí, jedná se většinou o obyvatele Afghánistánu, Pákistánu a Palestiny. Země se zavázaly přijmout některá opatření jako například zkrácení lhůty při rozhodování žádosti o azyl.
USA mají obavy z postupu Pákistánu, který oznámil propouštění vězněných představitelů Talibanu
Pákistánské ministerstvo zahraničí oznámilo svůj záměr propustit z pákistánských věznic několik vězněných Afghánců, stoupenců Talibanu, na podporu stabilizačního procesu v sousedním Afghánistánu. Propuštění vězni by se měli stát prostředníky při vyjednávání mezi afghánskou vládou a vrcholnými představiteli Talibanu. USA ale vyjádřily své pochybnosti k chystanému kroku. Obávají se, že propuštění Afghánci, mezi které patří i původně druhý nejvyšší představitel Talibanu Abdul Ghání Baradar, se vrátí do čela této organizace.
Nejvyšší soud v Pakistánu vydal příkaz k zatčení premiéra
Na premiéra Pakistánu Pervez Ashrafa vydal Nejvyšší soud soudní příkaz k zatčení z důvodu 15 obvinění z korupce. Braní úplatků se měl premiér dopustit v roce 2010, kdy byl ministr pro vodní hospodářství a energetiku. Soudní příkaz k zatčení přišel v době, kdy klerik Tahirul Qadri v čele tisícové demonstrace požadoval rezignaci vlády. Podle některých analytiků má právě klerik Qadri podporu soudců a armády. Předchozí premiér Yousuf Raza Gilani musel rezignovat na svůj post loňského června poté, co byl odsouzen za pohrdání soudem.
V Pákistánu přišlo o život 14 vojáků
Na 14 zabitých a nejméně 25 zraněných si vyžádala nedělní exploze bomby v Pákistánu. K neštěstí došlo u hranic s Afghánistánem v severním Vazíristánu, nestabilním regionu se silným vlivem organizace Taliban. Výbušnina zasáhla projíždějící konvoj pákistánských vojáků. Útok potvrdila místní policie. Nástrahy na vojáky v podobě výbušnin nejsou v zemi ničím výjimečným, Taliban tak reaguje na nesouhlas se „spolčením“ Pákistánu se Západem.
Pákistán hlásí sedm mrtvých po americkém útoku bezpilotním letounem
Během dvou amerických útoků bezpilotním letounem, jejichž cílem byly 2 budovy ve městě v Severním Vazíristánu v Pákistánu, jež mají být útočištěm pákistánských povstaleckých skupin, zahynulo nejméně 7 rebelů. V letošním roce stejným způsobem zahynulo nejméně 24 lidí. Během volebního období prezidenta Baracka Obamy výrazně vzrostl počet útoků bezpilotními letouny, jejichž využívání je předmětem dlouhodobého sporu mezi USA a pákistánskou vládou, která tvrdí, že podobné útoky nejvíce zasahují civilní obyvatelstvo.
Dva indičtí vojáci byli zastřeleni v Kašmíru
V druhém incidentu během posledních několika dní byli v přestřelce v blízkosti tzv. Linie kontroly, která rozděluje Kašmír na dvě administrativní oblasti spravované indickou, respektive pákistánskou vládou, zastřeleni dva vojáci indické armády, jeden byl vážně zraněn. Podle informací indické armády překročila skupina příslušníků pákistánských ozbrojených sil Linii kontroly v oblasti distriktu Mendhar přibližně 220 km severně od indického města Jammu, kde na ně indické pohraniční jednotky zahájily palbu. Podle indických představitelů se jedná o další provokaci ze strany Pákistánu. Pákistánská vláda však jakoukoliv účast na incidentu popřela a obvinění z překročení Linie kontroly označila jako neopodstatněná.
Indické a pákistánské jednotky se střetly v Kašmíru v pohraničním incidentu
K incidentu došlo v blízkosti hlavní silnice mezi městem Muzaffarabad v pákistánské části Kašmíru a městem Srinagar v indickém Kašmíru, blízko tzv. Linie kontroly, která rozděluje Kašmír na dvě administrativní území spravovaná oběma zeměmi. V přeshraniční přestřelce byl jeden pákistánský voják zabit a další byl vážně zraněn, avšak ani jedna jednotka, která se přestřelky zúčastnila, podle mluvčích jednotlivých ministerstev obrany Linii kontroly nepřekročila. V Kašmíru, který si obě země nárokují, je od roku 2003 křehké příměří. Přeshraniční provokace a přestřelky jsou vcelku obvyklé, avšak jen málokdy mají nějaké oběti.
CNN zveřejnila seznam 10 klíčových teroristických vůdců světa
První místo v seznamu obsadil Abu Yahya al-Libi, druhý muž v hierarchii Al-Kaidy, který měl na starost vnější operace proti Západu. USA nabízely za jeho dopadení 1 milión USD, v červnu 2012 byl zabit. Na 2. místo se dostal Fahd Mohammed Ahmed al-Quso, který zabil 17 amerických námořníků, na 3. místě se umístil šéf Al-Kaidy v Pákistánu Badr Mansoor, oba teroristé měli být zabiti v roce 2012. V seznamu také figuruje americký muslim původem z Bosny Adis Medunjanin, který byl odsouzen v roce 2012 na doživotí za to, že plánoval sebevražedný atentát v newyorském metru v roce 2009. Medunjanin byl členem Al-Kaidy, několik dní před uskutečněním plánu jej zadržela policie.
Indie a Pákistán se střetly na hranicích sporného regionu Kašmír
Obě země obviňují druhou zemi ze zahájení střelby, Pákistán uvedl, že indičtí vojáci zaútočili na vojenské stanoviště Haji Pir, naopak Indie tvrdí, že Pákistán „zahájil nevyprovokovanou střelbu“. Ve střetu zemřel jeden voják a další byl zraněn. Region Kašmír patří ke sporné oblasti, na níž si obě země dělají nárok. K příměří došlo v roce 2003, o 5 let později Indie pozastavila mírový proces po útocích pákistánských militantních skupin. K obnově jednání došlo v únoru minulého roku.
Vůdce jedné z hlavních pákistánských povstaleckých organizací Mullah Nazir byl zabit při útoku bezpilotních letounů
Mullah Nazir je jedním z nejvýše postavených povstaleckých vůdců, které se zatím podařilo americké armádě pomocí dronů zneškodnit. Útok byl proveden v blízkosti města Wana v Jižním Wazíristánu, neklidném regionu na severozápadě Pákistánu, ve kterém operuje několik povstaleckých organizací vysílající ozbrojence do bojů s jednotkami ISAF v Afghánistánu. Útoky bezpilotních letadel na území Pákistánu jsou dlouhodobě kritizované pákistánskou vládou, avšak zabití Mullaha Nazira může podle analytiků vyvolat hlubokou krizi mezi Washingtonem a Islámábádem. Pákistánští vojenští velitelé vnímali Nazira jako klíčovou postavu pro udržení vnitřní bezpečnosti, jelikož byl všeobecně znám svými spory s pákistánskou odnoží Talibanu.
OSN upozorňuje na nárůst teroristických útoků v Pákistánu
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon odsoudil stupňující násilí namířené proti náboženským skupinám v Pákistánu a žádá, aby byli viníci postaveni před soud. V neděli byl proveden útok na 3 autobusy přepravující poutníky z poutního místa Shia do Íránu, 20 osob bylo zabito a 25 zraněno, další útok byl spáchán minulý týden na členy vlády, který si vyžádal 21 životů.
V Pákistánu bylo zabito 7 humanitárních pracovníků
Neznámí ozbrojenci zastřelili 6 žen a 1 muže pracujících pro dětské středisko. Útok byl proveden na automobil, ve kterém se humanitární skupina vracela z komunitního střediska pro děti provozovaného pákistánskou charitou Ujala, uvedl místní policejní důstojník Abdur Rašíd Khan. Řidič vozidla je těžce zraněn. Podobný útok se v Pákistánu stal již v prosinci, kdy ve městech Karachi a Peshawar bylo zabito 6 dobrovolníků OSN, kteří pracovali na kampani na očkování proti dětské obrně.
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon odsoudil útok na politické shromáždění v Pákistánu
Sebevražedný bombový útok v severozápadním Pákistánu si v sobotu vyžádal 10 mrtvých a 17 vážně zraněných osob. Došlo k němu na politickém shromáždění v Peshawar, hlavním městě provincie Khyber Pakhtunkhwa. Mezi zabitými je i Bashir Ahmad Bilour, ministr tamní vlády a odpůrce hnutí Taliban. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon apeluje na zástupce OSN a pákistánskou vládu, aby ještě zvýšili své úsilí v boji proti terorismu.
OSN odsuzuje smrtící útoky na pracovníky OSN působící v Pákistánu
Dětský fond OSN (UNICEF) a Světová zdravotní organizace (WHO) prozatím pozastavují veškeré aktivity v rámci kampaně na pomoc proti dětské obrně v celém Pákistánu. Nedávné útoky na pracovníky OSN si vyžádaly 8 lidských životů během 2 dnů. Žádná skupina se doposud nepřihlásila k útoku, ale o Talibanu je známo, že se dlouhou dobu kriticky vyjadřuje proti zmíněné kampani. Pákistán, Afganistán a Nigérie jsou jediné země, kde je choroba endemická, tedy přenositelnost viru nebyla nikdy zastavena.
Dobrovolníci OSN byli zastřeleni v Pákistánu
Ve městech Karachi a Peshawar zabili v úterý útočníci 6 pákistánských zdravotnic, které pracovaly na kampani na očkování proti dětské obrně. Útoky má zřejmě podle stanice Al-Jazeera na svědomí teroristická organizace Taliban, která očkování a obdobné činnosti považuje za „spiknutí západu“. Ministr zdravotnictví provincie Karachi Sagheer Ahmed uvedl, že vláda stáhla 24 000 humanitárních pracovníků z bezpečnostních důvodů. Podle analytiků jsou zdravotníci a humanitární pracovníci snadným terčem rebelských skupin.
V USA byla odsouzena čínská společnost za ilegální vývoz materiálu do pákistánské jaderné elektrárny
Čínská společnost Huaxing Construction, jejíž vrcholný management je spojován s pekingskými vládními kruhy, byla v USA odsouzena k zaplacení pokuty v hodnotě 3 milionů USD. Americký soud společnost uznal vinnou za to, že ilegálně expedovala vysoce odolné povlaky do pákistánské jaderné elektrárny Chashma II, která se nachází v blízkosti města Chasma v provincii Punjab na severu země. V USA je jakýkoliv s jádrem spojený export do Pákistánu od roku 1998, kdy Pákistán opálil první zkušební jadernou nálož, zakázán.