Bangladéšská policie zadržela a umístila do vazby dalšího z lídrů strany Jamaat-e-Islami (Muslimská liga) Abul Kalam Mohammad Yusufa, důvodem je údajné páchání válečných zločinů během války za nezávislost v roce 1971. Policie jednala na základě soudního příkazu. Čtyřiaosmdesátiletý místopředseda strany svou funkci převzal po dříve zadrženém Ameer Motiur Rahman Nizamim, který čelí stejným obviněním. Mohammad Yusuf se v době války za nezávislost na Pákistánu měl podílet na založení organizace Razakar – podpůrného orgánu pákistánské armády. Dále se mezi 15 obviněními proti Yussufovi nachází rabování, žhářství, deportace a vraždy. Zvláštní soudní tribunál prošetřující tato obvinění byl ustaven v roce 2010 premiérkou Sheikh Hassinovou, opozice tento krok od samého začátku kritizuje a obviňuje Hassinovou z politické vendety. Dříve v tomto roce byli zadrženi i další představitelé Jamaat-e-Islami, nad řadou z nich již byly vyneseny rozsudky, mezi nimi figuruje i trest smrti pro Delawar Hoassain Sayedeeho.
Archiv rubriky: jižní Asie
Obavy pákistánské vlády z extrémní situace během voleb se nepotvrdily
Během volebního dne 11. května 2013 si útoky militantních nebo fundamentalistických skupin vyžádaly nejméně 32 obětí, přes 200 dalších osob ale bylo zraněno. Podle informací pákistánských médií došlo ke zhruba 40 útokům. Nejhůře zasaženou oblastí byla jihopákistánská provincie Sindh s hlavním městem Karáčí a Balúčistán, i přes snahy vlády zajistit co největší bezpečnost byla většina incidentů spáchána v těsné blízkosti volebních místností či přímo v nich. Původní obavy z extrémního ohrožení se přesto nenaplnily a volby tak podle slov předsedy státní volební komise proběhly v relativním klidu. Volební účast byla nečekaně vysoká, kvůli velkému zájmu musela být prodloužena i doba, kdy bylo možno odevzdávat hlasy. Kromě Národního shromáždění Pákistánci volili i provinční parlamenty, mandáty určené ženám a minoritám budou rozděleny později na základě výsledků. Volby do Národního shromáždění neproběhly ve čtyřech obvodech kvůli zabití kandidátů. Na zajištění bezpečnosti se podílelo 75 000 vojáků, k většině útoků se přihlásila pákistánská větev Talibanu.
Egypt zabránil útoku na západní cíle
Tři muži údajně napojení na Al-Kaidu byli zatčeni egyptskou policií. Dle ministra vnitra Mohammeda Ibrahima bojovníci připravovali sebevražedné útoky na západní velvyslanectví, ale neupřesnil, na které konkrétně. Útoky měly provést v Káhiře a Alexandrii. Jeden ze tří mužů měl být napojen na alžírskou odnož Al-Kaidy a byl v Íránu a Pákistánu na školení. Právník tří mužů obvinění popírá a říká, že jsou vyrobená.
OSN upozorňuje na možný významný posun v demokratizaci Malediv
Nadcházející prezidentské volby na Maledivách by mohly přinést významný posun v demokratické tranzici, kterou země prochází, informaci zveřejnil pracovník kanceláře generálního tajemníka pro politické záležitosti OSN. Zároveň vyzval všechny relevantní aktéry, aby se zasadili o dodržení spravedlivosti, svobodnosti, důvěryhodnosti, transparentnosti a všeobecnosti voleb, jejichž termín byl předběžně stanoven na září tohoto roku. Jejich klíčový význam spočívá v tom, že jde o vícestranické soutěživé volby. První podobné volby se konaly po více než 30 letech vlády jedné strany v roce 2008 a nastavily tak nový směr vývoje maledivské demokratizace. Tehdy zvolený prezident Mohamed Nasheed rezignoval na svůj post za sporných okolností na začátku loňského roku, funkci poté dočasně převzal viceprezident Mohammed Waheed Hassan.
Čína uvítala jmenování Brazilce ředitelem WTO
Čína poblahopřála Brazilci Robertu Azavedo, který se stal ředitelem Světové obchodní organizace (WTO), a slíbila svou angažovanost ve WTO. „Čína bude podporovat práci nového ředitele WTO,“ řekla tisková mluvčí čínského ministra zahraničí Hua Chunying. Čína v posledních letech usilovala o posílení pozic rozvojových zemí v mezinárodních hospodářských organizacích. Brazílie je spolu s Čínou, Indií, Jihoafrickou republikou a Ruskem členem hospodářského uskupení BRICS, které sdružuje rychle rozvíjející se ekonomiky zemí s velkou populací a velkým územím. Podle investiční banky Goldman Sachs se tyto země mohou v roce 2050 stát dominantními ekonomikami světa.
Bangladéšské ulice střeží armáda a policie, opozice naplánovala stávku
Více než tisícovku mužů vyslala do ulic bangladéšská armáda, mají zabránit případným nežádoucím incidentům, hlavní opoziční Bangladéšská národní strana expremiérky Khaledy Ziaové totiž vyhlásila dvoudenní stávku na protest proti dřívějšímu vládou podporovanému zásahu proti údajně neozbrojeným protestujícím islamistům. Jednalo se o skupinu Hefajat-e Islam, nepolitické islámské učence, kteří se těší značné podpoře napříč Bangladéšem. Konflikty a násilnosti v zemi propukly v souvislosti s nedávným návrhem nového zákona proti rouhání, islamisté reagují na neochotu vlády přijmout zákon i řadu dalších požadavků. Problémy s bouřícími se islamisty trvají již přes týden, kromě Dháky byly zaznamenány i v jiných částech Bangladéše. Nejčastěji dochází k aktům vandalismu a žhářství, zatím ale nebyly hlášeny žádné oběti. Političtí analytici se nicméně obávají zhoršení situace, expremiérka Ziaová totiž minulý týden dala vládě ultimátum – buď přijme opoziční požadavky na úřednickou vládu, nebo její strana rozšíří podporu islamistům.
USA budou moci působit v maledivských vodách
Maledivy a Spojené státy americké se dohodly na podmínkách přítomnosti amerického námořnictva ve vodách patřících tomu jihoasijskému ostrovnímu státu. K podpisu oficiální dohody zatím nedošlo, z jejího návrhu však vyplývá, že americké lodě budou mít možnost využívat maledivské přístavy a zásobovací systém. USA kromě přítomnosti v maledivských vodách budou moci, by mohly provádět výstavbu či navrhovat zlepšení v maledivských námořních zařízeních. Mluvčí americké ambasády v maledivském hlavním městě Colombu avšak oznámil, že přítomnost USA v Indickém oceánu je pouze dočasnou záležitostí. Status dohody o přítomnosti ozbrojených sil (SOFA) je běžnou součástí operací mimo americké území, Spojené státy americké k ní přistupují, kdykoli úzce spolupracují s ozbrojenými silami cizích států.
Indie je připravena jednat o prodloužení íránsko-pákistánského plynovodu
Ministr zahraničních věcí Indie Salman Khorshid při své návštěvě Íránu oznámil, že jeho země je připravena přistoupit k jednáním o dalším prodloužení íránsko-pákistánského plynovodu. Ještě před oficiálním prohlášením o rozhodnutí Indie Khorshid hovořil s Ali-Akbar Velayatim, který je poradcem nejvyššího vůdce Íránu Ájatolláha Alí Chameneí. K íránskému projektu se již dříve v tomto roce i přes komplikace připojil Pákistán, dokončení plynovodu na jeho území je plánováno v polovině roku 2014. V souvislosti s prodloužením plynovodu Indie prostřednictvím svého ministra zahraničí rovněž projevila ochotu finančně se podílet na rozvoji íránského přístavu Čáhbahár, právě z tohoto místa by totiž měla vést pákistánská větev, která bude později pokračovat do Indie. V dohledné době se rovněž očekává podepsání íránsko-indické dohody o proměně Čáhbaháru v křižovatku pro tranzit indického zboží do Afghánistánu.
Strana pákistánského exprezidenta bude bojkotovat volby
V souvislosti s doživotním zákazem kandidovat ve volbách na kterékoli úrovni, který byl udělen bývalému pákistánskému prezidentovi a generálovi Pervez Musharrafovi, se jeho strana rozhodla pro bojkot nadcházejících parlamentních voleb. Mluvčí Pákistánské ligy všech muslimů oznámení rozhodnutí doplnil i vysvětlením důvodů, které k tomu stranu vedly. Liga nesouhlasí s rozhodnutím volební komise ani příslušných soudů a jejich autority obviňuje ze zaujatosti vůči bývalému prezidentovi. Tomu byl doživotní zákaz kandidatury udělen mimo jiné i kvůli zneužití moci během jím vyhlášeného výjimečného stavu v roce 2007. Generální tajemník strany později na tiskové konferenci prohlásil, že nelze očekávat spravedlivé a svobodné volby a vedle zákazu kandidatury pro exprezidenta označil toto očekávání za hlavní důvod bojkotu.
Pákistán hlásí nejméně 100 obětí útoků militantních skupin za měsíc duben
Nadcházející pákistánské parlamentní volby provází mnoho problémů. Nejvážnějším z nich jsou zvyšující se útoky militantních skupin. V měsíci dubnu podle oficiálních statistik padlo za oběť útokům těchto skupin nejméně 118 osob včetně několika pákistánských politiků a afghánského diplomata, téměř 400 dalších ale bylo zraněno. Během minulého měsíce bylo v Pákistánu spácháno 29 bombových útoků, k většině z nich se přihlásila pákistánská větev Talibanu. V polovině případů šlo o útoky na politické mítinky nebo úřady politiků a státních úředníků. Docházelo k nim po celém Pákistánu, nejhůře zasaženou oblastí však byla provincie Chajbar Paštúnchwá na severozápadě země. Přestože šlo většinou o útoky na civilní cíle, byl zaznamenán i útok na vojenský konvoj v dlouhodobě problematické provincii Severní Vazíristán, vojáci a další příslušníci pákistánských bezpečnostních složek tvoří pětinu celkového (odhadovaného) počtu obětí. Situace v zemi se výrazně zhoršuje s tím, jak se blíží volby – proběhnou již 11. května.
Další obětí útoků Talibanu je pákistánský politik
S blížícími se parlamentními volbami se v Pákistánu výrazně zhoršuje bezpečnostní situace, jen během uplynulého týdne bylo zaznamenáno nejméně dvě desítky útoků na předvolební mítinky nebo úřady místních politiků. Mezi oběťmi posledního z nich je i nezávislý politik kandidující do provinčního parlamentu Balúčistánu Abul Fateh Magsi. Podle informací zástupce policejního komisaře došlo k útoku během akce v rámci politické kampaně a motivem může být politická rivalita. Vzhledem ke komplikující se bezpečnostní situaci byly volby v oblasti odloženy, státní volební komise zatím nestanovila nový termín. K útoku se nepřihlásila žádná z militantních skupin v oblasti, útočník zůstává neznámý a policie po něm nadále pátrá. Situaci v oblasti nyní kontrolují bezpečnostní jednotky.
Bangladéšskému parlamentu bude poprvé v historii předsedat žena
Vládnoucí strana v Bangladéši Liga Awami se jednomyslně shodla na novém předsedovi jednokomorového Národního shromáždění – Shirin Sharmin Chowdhury. Bangladéšskému parlamentu tak bude poprvé v historii země předsedat žena. V současné době vykonává funkci státního tajemníka pro záležitosti žen a dětí, proti ní na post předsedy parlamentu nikdo nekandidoval, opoziční Bangladéšská národní strana totiž parlament a činnost v něm bojkotuje. Až dosud vykonával funkci předsedy parlamentu Abdul Hamid, minulý týden se stal prezidentem země. Shirin Sharmin Chowdhury vstoupila do politiky v roce 2009, kdy se Liga Awami stala vládní stranou, poslanecký mandát získala na základě kvóty pro zastoupení žen v politice. Třísetčlenný bangladéšský parlament na jejím základě garantuje 50 mandátů ženám, zvýhodněny jsou i během voleb, kdy musí soupeřit se svými mužskými protějšky. Většinu těchto poslaneckých mandátů obsazuje vládní strana.
Obětí útoků Talibanu v Pákistánu je i afghánský diplomat
Mezi oběťmi sebevražedného útoku, ke kterému došlo v pondělních ranních hodinách v Péšávaru na severozápadě Pákistánu, je podle informací místních médií i afghánský diplomat Qari Hilal, který působil na tamním afghánském konzulátu. Zpráva o jeho úmrtí již byla úřadem oficiálně potvrzena. Policie dodává, že při útoku zemřela ještě další osoba afghánské příslušnosti, která byla v příbuzenském poměru k Hilalovi. Sebevražedný bombový útok si vyžádal osm mrtvých a nejméně 50 zraněných, mezi nimi jsou i příslušníci pákistánské policie. Totožnost ani věk útočníka zatím nejsou známy, k incidentu se již však přihlásilo islámské fundamentalistické politické hnutí Taliban.
Bhútán ohlásil parlamentní volby
Podle informací zpravodajské agentury Indo-Asian News Service byly v Bhútánu vyhlášeny volby do Národního shromáždění, tedy do dolní komory bhútánského parlamentu. Termín jejich konání byl stanoven na 13. července 2013. Příslušné bhútánské autority rovněž ohlásily „první kolo“ voleb a jeho termín. Proběhne 31. května a na základě jeho výsledků bude dvěma nejúspěšnějším politickým stranám umožněno účastnit se červencových parlamentních voleb. Další aktéři se o zastoupení v parlamentu ucházet nesmějí. Volby do horní komory parlamentu – Národní rady – již proběhly 23. dubna.
Indie výrazně snížila deficit obchodní bilance a překvapila tak odborníky
O více než 3 miliardy USD klesl v prvním čtvrtletí roku 2013 obchodní deficit Indie, z loňských 13,5 miliard USD spadl na hodnotu okolo 10,3 miliard USD. Indický úspěch překvapil i finanční analytiky, takto výrazný pokles nečekali, jejich odhad zlepšení činil zhruba půl miliardy USD. Za tímto úspěchem je především růst indického exportu a pokles importu, uvedlo indické ministerstvo obchodu. Přestože roční obchodní deficit vzrostl, celkově klesá a lze očekávat, že tento příznivý vývoj bude pokračovat. Indický vývoz se k 31. březnu, kdy v Indii končí fiskální rok, pohyboval na hodnotě necelých 7 %, zatímco dovoz klesl téměř o 3 %. Ministr obchodu Anand Sharma na zasedání indických vývozců prohlásil, že vláda podnikne potřebné kroky k podpoře příznivého ekonomického trendu, jedním ze stimulů bude například dvouprocentní dotace do textilního průmyslu. Obchodní deficit, který se i přes výrazné zlepšení pohybuje na velmi vysoké hodnotě, ovlivňuje deficit běžného účtu platební bilance, jednou z priorit indické vlády je tak jeho další snížení.
Kanada nesouhlasí s místem setkání zástupců Commonwealthu, vybrána byla Srí Lanka
Kanadský ministr zahraničních věcí uvedl, že Kanada nesouhlasí se zvoleným místem setkání vládních zástupců zemí Commonwealthu, kterým se pro letošní listopad stala Srí Lanka. Ministr John Baird uvedl, že Srí Lanka selhala v základních hodnotách Commonwealthu, kterými jsou „svoboda, demokracie, lidská práva, vláda práva a dobré vládnutí“. Kanada tak odkazuje na 26 let trvající válku proti Tamilům, která po sobě zanechala až 100 000 obětí. Obě strany konfliktu v současné době čelí obvinění z porušování lidských práv. Srí Lanka na svoji obranu uvedla, že na pořádání setkání se dohodly všechny země Commonwealthu.
V pákistánském Karáčí došlo k bombovému útoku
Během politického mítinku v Karáčí byl spáchán bombový útok, při němž podle oficiálních policejních informací přišlo o život nejméně 11 Pákistánců a přes čtyři desítky dalších bylo zraněno. Předvolební mítink pořádala Národní strana Awami, která je jednou z těch, proti nimž vystupuje pákistánská odnož islámského militantního hnutí Taliban. Ten v uplynulých dnech několikrát varoval veřejnost, aby se neúčastnila podobných akcí. Varování a výhrůžky se týkají ještě několika dalších sekulárních politických stran. Podle šéfa policie v Karáčí Ch Asada byl útok s největší pravděpodobností veden proti lídrovi Národní strany Awami, známé též jako Národní lidová strana, Bašír Janovi. Předseda prozatímní vlády Mir Hazar Khan Khoso nařídil okamžité posílení bezpečnosti všech kandidátů a politických lídrů, k záležitosti se vyjádřil i prezident země Asif Alí Zardárí. Parlamentní volby proběhnou v Pákistánu již 11. května.
Indie a Srí Lanka diskutovaly otázky spojené s námořní hraniční linií
Podle informací zveřejněných srílanským námořnictvem spolu Srí Lanka a Indie vedly intenzivní rozhovory ohledně námořní hraniční linie. V druhé polovině dubna se konala dvaadvacátá Schůze o mezinárodní námořní hraniční linii, indická a srílanská delegace se sešly na palubě lodi Gharial patřící indickému námořnictvu. Za indickou stranu se jej zúčastnili důstojníci indického námořnictva a pobřežní stráže. Zasedání se konají dvakrát ročně střídavě na lodích indického a srílanského námořnictva a jejich účelem je posilování vzájemných námořních vztahů. Hlavními tématy byl boj proti pašování narkotik a rybářské aktivity v Mannarském zálivu. S oběma jsou totiž spojeny komplikace, v hraničních vodách byli v nedávné době zadrženi indičtí a srílanští pašeráci marihuany a rovněž se velmi často objevují nařčení ze strany indických rybářů proti srílanskému námořnictvu. Podle rybářů vůči nim srílanské námořnictvo údajně podniká neoprávněné a přehnané kroky.
Bangladéšský oděvní průmysl čeká stávka textilek
Poté, co se tento týden v bangladéšské metropoli Dháce zřítila tovární budova, v jejíchž troskách nalezlo smrt více než 300 osob, ohlásila Asociace bangladéšských výrobců a vývozců oděvů záměr zorganizovat celonárodní generální stávku. O víkendu tak zůstanou zavřené textilky v celém Bangladéši. Rozhodnutí Asociace je mimo jiné i reakcí na páteční blokádu dopravy, kterou mají na svědomí desítky tisíc dělníků oděvního průmyslu. Ti požadují trest smrti pro majitele zřícené budovy a okamžité zatčení majitelů pěti dalších společností, které v budově měly své provozovny. Výtržnosti, ke kterým dochází nejen v Dháce, mají zatím za následek zničení zhruba stovky vozidel a požáry v několika továrnách. Záchranné operace budou probíhat do soboty, ačkoli šance na nalezení živých osob je již jen minimální. Zřícenou budovu, která byla postavena bez potřebných povolení příslušných autorit, vlastní vládnoucí Bangladéšská liga Awami premiérky Sheikh Hassinové. Kromě oděvních dílen se v budově nacházela i bankovní pobočka a řada obchodů.
Letáky Talibanu vyzývají Pákistánce k bojkotu voleb
Součástí předvolební kampaně Talibanu je i šíření letáků vyzývajících Pákistánce, aby bojkotovali blížící se parlamentní volby. K jejich distribuci přistoupilo hnutí krátce poté, co náboženští učenci apelovali na obyvatele, aby splnili svou občanskou povinnost a šli volit. Ilegální Tehreek-e-Taliban šíří své letáky s varováním a výzvou k bojkotu především ve velkých městech, jakými jsou třeba Karáčí nebo Péšávar, ale i jinde. Kromě varování před účastí ve volbách vzkazy Talibanu obsahují i výhrůžky. Opakuje se i varování před účastí na akcích sekulárních politických stran. Mluvčí Talibanu Ehsanullah Ehsan uvedl, že demokracie je proti-islámská a jako taková musí být zavržena. Taliban bude pokračovat ve svém boji proti sekulárním silám, prozatím došlo k útokům na lídry a aktivisty tří politických sekulárních stran – Pákistánskou lidovou stranu, Národní stranu Awami a Hnutí Mutahida Qaumi – kvůli jejich podpoře zásahů proti Talibanu.
Bývalý mluvčí Tamilských tygrů kandiduje do srílanské provinční rady
Kandidaturou do Rady Severní provincie chce vstoupit na politickou scénu bývalý mluvčí Tamilských tygrů Velayutham Dayanithi, někdy též označovaný jako Mistr Daya. Volby do Rady proběhnou na Srí Lance v září. Velayutham Dayanithi v současnosti působí jako ředitel zpravodajského oddělení televize Dan. Kandidovat bude za vládnoucí Sjednocenou lidovou alianci svobody (UPFA). S vládní podporou již dříve kandidovali i někteří další bývalí členové militantní nacionální organizace Tamilských tygrů. Dayanithiho kandidatura není ohrožena, na rozdíl od řady jiných příslušníků proti němu nebyla vznešena obvinění z teroristických aktivit a v roce 2010 byl propuštěn z vojenské vazby. I během občanské války, která na Srí Lance probíhala v letech 1979–2009, se pohyboval v oblasti médií.
Prozatímní pákistánská vláda neobviní exprezidenta z velezrady
Současná pákistánská vláda, která je v úřadu pouze dočasně, zamítla možnost vznést proti bývalému prezidentovi Pervez Musharrafovi obvinění z velezrady. Jedná se záležitost z období před vznikem jejího mandátu, a proto bude rozhodnutí o obvinění ponecháno následující vládě, která by měla vzejít z květnových voleb. O stanovisku prozatímní vlády premiéra Mir Hazar Khan Khosa byl již informován i Nejvyšší soud, vláda navíc uvedla, že obvinění exprezidenta není urgentní záležitostí. Někteří z exprezidentových odpůrců a někdejších protivníků žádají pro bývalého generála a prezidenta trest smrti. Jedním z nich je i kandidující Nawaz Sharif, bývalý premiér odvolaný exprezidentem Musharrafem. Šance Nawaze Sharifa nejsou malé, údajně totiž patří mezi favority květnových voleb. Jeho vítězství by tak pro bývalého prezident mohlo znamenat rozsudek smrti.
Indický parlament pozastavil svou činnost
Příčinou dočasného zastavení fungování indického parlamentu je vypjatá situace na jeho půdě, kterou způsobily výrazně odlišné postoje jednotlivých stran k nedávnému incidentu hromadného znásilnění pětileté dívky, ke kterému došlo v Novém Dillí. Opoziční Indická lidová strana (BJP) vznesla poměrně radikální požadavek na rezignaci ministra vnitra Sushi Kumar Shindeho, spolu s ostatními opozičními stranami pak vyvolala v parlamentu značný povyk, kvůli kterému byla pozastavena veškerá činnost. K tomu došlo v okamžiku, kdy se již po několikáté jednalo o kontroverzním státním rozpočtu. K požadavku na rezignaci ministra vnitra vedly Indickou lidovou stranu údajné pokusy policie uplatit rodinu oběti, aby o celém případu mlčela.