Lakhdar Brahimi, společný mediátor OSN a Arabské ligy pro Sýrii, řekl v úterý v Káhiře, že na mezinárodní konferenci, která se má konat v červnu v Ženevě, se připravuje syrská opozice i vláda. „Syrští lidé si vytváří velké naděje do konference,“ řekl. OSN se snaží připravit mírové jednání, nicméně je řada problémů s uspořádáním konference, prvním z nich je složení delegací opozice a vlády. Syrská opozice se má ve čtvrtek setkat v Istanbulu, aby oznámila svůj postoj. Dle diplomata EU prezident al-Assad vyšle na konferenci 5 úředníků ze své administrativy včetně premiéra Wael al-Halqi. Přestože opozice odmítá některá jména, je nepravděpodobné, že by se kvůli nim konference nezúčastnila. Američtí úředníci jsou skeptičtí ohledně ruského příspěvku na vyjednávání řešení kvůli nedávným zbrojním dodávkám režimu.
Archiv rubriky: Blízký východ
Ministr Kerry je na návštěvě Ománu, poté bude pokračovat do Jordánska a Izraele
V úterý odletěl americký ministr zahraničí John Kerry do Ománu, aby podepsal smlouvu na dodávku zbraní v hodnotě 2,1 miliard USD a konzultoval situaci v Sýrii a Írán. Očekává se, že Omán si koupí systém protivzdušné obrany. Nákup je financován s pomocí vlády USA. Zbraně má dodat americká společnost Raytheon, která se nyní ale k obchodu nevyjádřila. Předtím její generální ředitel Bill Swanson řekl, že společnost dělá značný pokrok. Ve středu bude ministr Kerry jednat v Jordánsku s vyššími západními a arabskými úředníky o syrském konfliktu. Poté bude řešit obnovení izraelsko-palestinského mírového procesu v Jeruzalémě a Ramallahu.
V Íránu zůstalo jen 8 kandidátů na prezidenta
Rada dohlížitelů, která sdružuje 12 duchovních a právníků, schválila 8 kandidátů na prezidenta z 686 lidí, kteří se registrovali. Na všech 8 je nahlíženo jako konzervativní a mající úzké vazby na vládnoucí duchovní. Mezi 8 kandidáty na prezidenta jsou hlavní jaderný vyjednávač Saeed Jalili, bývalý vyjednavač Hassan Rohani, bývalý ministr zahraničí Ali Akbar Velayati či starosta Teheránu Mohammad Baqer Qalibaf. Naopak mezi vyřazenými jsou bývalý prezident Akbar Hashemi Rafsanjani a blízký spolupracovník současného prezidenta Ahamedínežáda Esfandiar Rahim Mashaei. Již dříve se mluvčí Rady Abbas Ali Kadkhodai vyjádřil k exprezidentovi Rafsanjani: „Osoba, která se snaží získat vedoucí správní post, ale je jen schopná dělat práci několik hodin během dne, nemůže být schválena ke kandidatuře.“ Mashaei je nahlížen Radou, že se snaží podkopat íránský islámský systém.
Peruánský export do Izraele se zvýšil o 28 % mezi lety 2009 a 2012
Podle Společnosti pro zahraniční obchod Peru (ComexPeru) dosáhl nárůst objemu vývozu z Peru do Izraele mezi lety 2009 a 2012 až 28 %, přičemž v letošním roce export představoval 14 milionů USD. Největší zvýšení bylo zaznamenáno na přelomu let 2009 a 2010, kdy vývoz narostl o 71 % a dosáhl 11,5 milionů USD. Hlavními tradičními produkty, o které je v Izraeli zájem, jsou čistý zinek a káva. Export těchto dvou komodit dohromady představuje necelých 7 milionů USD. Na druhé straně jsou nejpopulárnějšími produkty Izraele vyváženými do Peru hlavně mobilní telefony (13 milionů USD) a telekomunikační zařízení (3 miliony USD).
V Iráku narůstá násilí
Počty mrtvých za poslední dny v Iráku vyrázně narůstají, pozorovatelé říkají, že násilí připomíná odvetné útoky mezi sunnity a šíity z let 2006 a 2007. Premiér Nuri al-Maliki vyzval ke společným modlitbám sunnitů a šíitů. Řekl, že někdo se snaží zemi zavléct do sektářských bojů. V pátek bomby v blízkosti sunnitské mešity v Baquba zabily nejméně 41 lidí. Pátek byl nejkrvavějším dnem za posledních několik měsíců, celkově počet zabitých přesáhl 60. O den později sebevražedný atentátník zabil 12 lidí v blízkosti šíitské svatyně v Kirkúku. V posledních dnech bylo zabito či uneseno několik policistů především v oblasti Anbar. V pondělí násilí pokračuje, útoky hlásí Bagdád s 20 mrtvými a Basra s 11 zabitými. V obou městech jsou desítky zraněných.
Ze země neodejdu, prohlásil syrský prezident Assad
Argentinské noviny Clarin vydaly v sobotu rozhovor se syrským prezidentem Basharem al-Assadem. V něm říká, že nemá v plánu rezignovat či uspořádat dřívější prezidentské volby. „Nevím, zda americký ministr Kerry nebo někdo jiný získal sílu syrských lidí mluvit jejich jménem o tom, kdo má jít a kdo má zůstat. To bude určeno syrskými lidmi v prezidentských volbách roku 2014.“ Mírové rozhovory by se měly dle něj omezit na teroristy, i když je skeptický o tom, že by mohly uspět. Během rozhovoru zpochybnil záměry západních zemí, že skutečně chtějí konec konfliktu, a odmítl jejich obvinění z použití chemických zbraní.
USA kritizují Rusko za dodávku raket syrskému režimu
Pouhých 10 dní poté, co se USA a Rusko dohodly na konání mezinárodní konference, která by měla přinést politické řešení syrského konfliktu, se naplno ukazují rozdíly mezi světovými mocnostmi. Rusko dodalo režimu prezidenta Bashara al-Assada Yakhont rakety, které mají dosah 300 kilometrů. Mluvčí prezidenta Putina řekl, že Rusko dodržuje smlouvy o dodávkách zbraní pro Sýrii, které byly podepsány v roce 2007. Nejvyšší americký vojenský úředník generál Martin Dempsey prohlásil, že poslední ruská dodávka je špatně načasována, velmi nešťastná a riskuje prodloužení války. Mezitím se v pátek setkal generální tajemník OSN Ban Ki-moon s ruskými představiteli v Soči a diskutovali o konferenci. Západní diplomat v OSN řekl, že mírová konference by se měla konat mezi 10. a 15. červnem, záleží na připravenosti syrské strany. Na konci týdne o Sýrii dále jednal v USA turecký premiér Erdogan s americkým prezidentem Obamou. Premiér Erdogan si přeje zavedení bezletové zóny nad Sýrii.
V Afghánistánu je projednáván zákon zakazující násilí na ženách
Již v roce 2009 prezident Hamid Karzai dekretem schválil zákon zakazující násilí na ženách, sňatky dětí a nucená manželství, dosud ale neprošel parlamentem. Někteří zákonodárci se zákon snaží protlačit i parlamentem, který je k němu spíše negativně nakloněn, neboť se obávají, že by v budoucnosti mohl být prezidentský dekret zrušen. Poslední projednání jeho schvalování zablokovali fundamentalisté. Někteří poslanci naopak tvrdí, že by se zákon dále neměl v parlamentu schvalovat, aby nedošlo k jeho případnému zrušení. „Neměli bychom si hrát s tímto zákonem, který je už tak úspěšný,“ říká členka afghánské Nezávislé komise pro lidská práva Soraya Sobjang.
Rusko zvažuje pomoc s ostrahou hranic mezi Tádžikistánem a Afghánistánem
Možnost vyslání ruské pohraniční stráže do klíčových oblastí jižního Tádžikistánu připustil vyslanec Ruska v Afghánistánu Andrej Avetisian. Důvodem jsou obavy z nekontrolovatelného rozvoje afghánských militantních skupin po oficiálním ukončení bojů s extremisty a odchodu spojeneckých vojsk ze země, který je plánován na rok 2014. Důležitou motivací je také možnost podílet se na boji proti pašování drog, které z Afghánistánu do Ruska často proudí skrze jednotlivé středoasijské republiky. Armáda Ruské federace se v minulosti na ostraze tádžických hranic dlouhodobě podílela. V roce 2005 však byla spolupráce přerušena a odpovědnost za bezpečnost převzaly místní ozbrojené složky. „V dobách, kdy zde byli nasazeni příslušníci ruské armády, v oblasti panovaly mnohem bezpečnější podmínky než nyní. Obnovit dřívější spolupráci by tedy bylo v zájmu Ruska i samotného Tádžikistánu,“ myslí si ruský velvyslanec Andrej Avetisian.
Ultra-ortodoxní Židé protestovali v Jeruzalémě proti začlenění do armády
Přibližně 15 000 lidí protestovalo ve čtvrtek v podvečer v Jeruzalémě proti plánu donutit členy ultra-ortodoxní komunity, aby sloužili u armády. Při protestu došlo ke střetům mezi policisty a demonstrujícími. Několik protestujících bylo zatčeno. Rabín David Zycherman řekl: „Vláda chce vykořenit naše tradice a sekularizovat nás, nazývají to tavící kotel, ale lidé nemůžou být roztaveni. Nemůžete změnit náš způsob života.“ Od vzniku Izraele v roce 1948 byli z vojenské povinnosti vyjmuti ultra-ortodoxní, když studují na náboženské škole. Ultra-ortodoxní tvoří přibližně 10 % obyvatelstva. V Izraeli je vojna povinná pro většinu obyvatelstva staršího 18 let, muži chodí na 3 roky a ženy na 2 roky. V loňském roce Nejvyšší soud rozhodl, že výjimka pro ultra-ortodoxní je protiústavní a začala jednání o novém zákoně.
Ministr Schwarzenberg navštíví země Perského zálivu
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg společně s delegací českých podnikatelů navštíví mezi 18. a 23. květnem Saúdskou Arábii, Jemen a Spojené arabské emiráty. V Saudské Arábii je jednání zaměřeno na posílení vztahů mezi zeměmi, hlavně politických a ekonomických. V Jemenu chce ministr Schwarzenberg vyjádřit podporu při politické transformaci a bude otevřen honorární konzulát v Sanaa. Spojené arabské emiráty jsou nejvýznamějším arabským obchodním partnerem České republiky, proto jednání bude především zaměřeno na další rozvoj ekonomických vztahů.
USA si vyhrazuje právo zasáhnout diplomaticky i vojensky v Sýrii, prohlásil prezident Obama
Ve čtvrtek prezident Barack Obama uvedl, že pokud se situace v Sýrii, kde druhým rokem probíhá občanská válka, nezlepší, může země zasáhnout diplomaticky i vojensky. Americká veřejnost je ale proti nové vojenské operaci země. Přesto USA nechtějí být jedinou zemí, která bude syrský konflikt řešit, proto se prezident Obama sedomnívá, že se USA a Rusku podaří uskutečnit mezinárodní mírovou konferenci ohledně Sýrie. Neshody nicméně jsou v roli Íránu, kterého Ruska prosazuje jako nutného účastníka konference, což Západ odmítá. Turecký premiér Tayyip Erdogan uvedl, že konference by se rovněž měla zúčastnit i Čína.
Prezidentských voleb v Íránu se nebudou moci i nadále účastnit ženy
Na 14. června bylo stanoveno datum letošních prezidentských voleb v Íránu, ústavní výbor nyní rozhodl, že do voleb se nebudou moci registrovat ženy. Ve volbách přitom chtělo kandidovat na 30 žen. Ústavní výbor své rozhodnutí ospravedlňuje náboženstvím, které ženám nedovoluje účastnit se vysokých politických funkcí. Dlouhodobě v Íránu probíhá diskuze o nejasnosti ústavy, zdali se ženy prezidentských voleb účastnit mohou, kandidovat do parlamentu přitom povoleno mají. Současnému prezidentu Mahmúd Ahmadinežádovi končí mandát a potřetí již kandidovat nemůže. Do voleb se zaregistrovalo na 686 kandidátů.
Mezinárodní agentura pro atomovou energi: Jednání s Íránem selhala
Ve středu Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) uvedla, že 10. kolo jednání s Íránem selhala. Vrchní inspektor IAEA Herman Nackaerts prohlásil, že již rok a půl nemohou získat strukturovaný přístup k dokumentům, které jsou předmětem jednání. Nicméně nadále se IAEA bude snažit tento proces dokončit a stanovit nový termín jednání. IAEA tlačí na Teherán, aby jí umožnil přístup k místům, dokumentům a vědcům, kteří jsou zapojeni do údajného vývoje jaderné zbraně. IAEA tvrdí, že existují důkazy o snaze Íránu vyrobit jadernou zbraň a naopak Írán říká, že IAEA má mylné informace od tajných služeb USA CIA a Izraele Mossadu. Ve středu večer v Istanbulu odděleně jednala šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton s íránským hlavním vyjednavačem ohledně jaderného programu Saeed Jalili, který sdělil, že Írán je připraven jednat se světovými mocnostmi. Jalili zopakoval, že Írán se nevzdá svého práva obohacovat uran.
Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci ohledně Sýrie
Rezoluce OSN, která odsuzuje syrskou vládu z porušování lidských práv a vyzývá k sestavení prozatímní vlády, byla schválena v poměru 107 ku 12 hlasů a 59 států se zdrželo hlasování. V loňském roce u podobné rezoluce bylo pro 133 států. Dle OSN diplomatů je pokles podpory kvůli rostoucí obavě ohledně povstaleckých skupin. V rezoluci jsou i zmíněné chemické zbraně a výzva, aby do země mohli vstoupit vyšetřovatelé OSN. Počet obětí syrského konfliktu může být až 80 000, což zvyšuje počet mrtvých o 20 000 od začátku letošního roku.
Volné místo Sýrie v Arabské lize nezaplní opozice
Generální tajemník Arabské ligy Nabil al-Arabi řekl, že volné místo Sýrie v Lize arabských států nebylo přiděleno opozici, přestože na minulém summitu v březnu v Doha byl vůdce opozice přizván. „Názor byl, že pokud opozice vytvoří vládu, kterou dodnes neudělala, pak se může stát reprezentací.“ Na následující summit již syrská opozice nebyla pozvána.
Izrael zahájí stavbu 300 nových domů na okupovaných územích, snesla se kritika na premiéra Netanyahu
Izraelská civilní správa dala svolení k výstavbě 296 bytových jednotek v oblasti Beit El na Západním břehu Jordánu nedaleko Ramallahu. Jedná se o první fázi procesu, výstavba zatím zahájena nebyla. Toto oznámení přišlo pouhé 2 dny poté, co izraelský premiér Netanyahu nařídil zmražení vypisování tendrů na výstavbu nových osad, aby dal šanci snahám USA oživit mírové rozhovory mezi Palestinci a Izraelci. Novou zprávu o výstavbě dalších osad odsoudil palestinský vyjednavač Saeb Erakat a označil jí za „důkaz, že izraelská vláda chce sabotovat snahy USA o oživení mírového procesu“. Izraelská aktivistka bojující proti výstavbě osad Hagit Ofranová označila zprávu za důkaz, že „Netanyahu klame svět“. „Na jedné straně se tváří, že proces výstavby osad brzdí, a na straně druhé dá zelenou velkému stavebnímu projektu,“ tvrdí aktivistka Ofranová. Izraelské osady, které jsou podle mezinárodního práva nelegální, považují Palestinci za hlavní překážku pokroku mírového procesu s Izraelem.
Velká Británie navýší pomoc syrské opozici
Na společné tiskové konferenci, která následovala po jednání britského premiéra Camerova a amerického prezidenta Obamy o situaci v Sýrii a o změnách v postoji Ruska k této otázce, oznámil americký prezident Obama, že USA budou dále spolupracovat s Velkou Británií na posílení syrské opozice. Prezident Obama avšak varoval, že i se změnou postoje Ruska bude řešení krize v Sýrii obtížné a nadcházející konference nemusí přinést řešení. Britský premiér Cameron dodal, že Velká Británie zatím nevyloučila žádnou možnost, jak zesílit tlak na syrského prezidenta Assada, ale že britská vláda se zatím nerozhodla ozbrojit syrské rebely. Oznámil nicméně, že Velká Británie zdvojnásobí dodávky vybavení syrské opozici, poskytne jí i technickou pomoc a vyčlení dalších 45 milionů USD na humanitární pomoc uprchlíkům.
Iránský prezident Ahmadínežád zřejmě porušil volební zákon
Prezident Ahmadínežád doprovodil svého spolupracovníka a kandidáta na post iránského prezidenta Esfandiara Rahima Mashaeiho k registraci do prezidentských voleb, které proběhnou 11. června. Prezident Ahmadínežád ho prosazuje jako svého nástupce ve funkci prezidenta Iránu, což kritizuje Iránská rada dohlížitelů – orgán podřízené iránskému duchovnímu vůdci ajatolláhovi Khameneimu, který vede s končícím prezidentem Ahmadínežádem dlouholeté spory. Iránská rada dohlížitelů může veřejnou podporu prezidenta Ahmadínežáda jednomu z kandidátů klasifikovat jako porušení volebního zákona. Podle deníku The Telegraph je ale pravděpodobnější příčinou Mashaeiho obvinění spor mezi ajatolláhem Khameneim a prezidentem Ahmadínežádem. Prezidentský kandidát Mashaei se navíc znelíbil iránským konzervativním kruhům prohlášením, že „Iránci jsou přáteli všech lidí na světě, dokonce i Izraelců“.
Sýrie se vyjádřila k připravované mezinárodní konferenci
Syrský ministr informací Omran al-Zoabi řekl státní tiskové agentuře SANA, že země vítá rusko-americký návrh mezinárodní konference, která by měla přinést ukončení konfliktu v Sýrii, ale chce znát podrobnosti, než se rozhodnou, zda se jí bude účastnit či ne. „Sýrie nebude součástí na žádném setkání, které poškozuje přímo či nepřímo národní suverenitu.“ Ministr Zoabi prohlásil, že chtějí politické řešení, ale mezinárodní společenství se musí vypořádat s teroristy, jimiž tak syrský režim označuje povstalecké bojovníky.
Po setkání s britským premiérem a americkým ministrem zahraničí Rusko jedná o Sýrii s Izraelem
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu je na návštěvě Ruska, kde se setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a budou jednat o situaci v Sýrii. Izrael je znepokojen ruskými dodávkami zbraní Damašku a Rusko se vyjádřilo proti izraelským náletům na území Sýrie. V posledních dnech je Rusko v centru dění diplomatického snažení o ukončení konfliktu v Sýrii. Na konci minulého týdne jednal prezident Putin s britským premiérem Davidem Cameronem a předtím s americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym. Vrcholní světoví politici nyní jednají o uspořádání mezinárodní konference, která by přinesla politické řešení pro ukončení konfliktu.
Britský premiér Cameron jedná s prezidentem Obamou o Sýrii
Britský premiér David Cameron je ve Washingtonu na setkání s americkým prezidentem Barackem Obamou. Hlavním tématem jednání je syrský konflikt. Premiér Cameron se domnívá, že mezinárodní mírová konference o Sýrii by mohla být na konci měsíce. Nicméně není jasné, kdo se jí bude účastnit. Premiér Cameron věří, že pokrok je možný po setkání z minulého týdne s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Premiér Cameron a prezident Obama spolu budou dále řešit Írán, obchod mezi EU a USA a nadcházející summit G8 v Severním Irsku.
Čtyři unesení Filipínci byli propuštěni
Filipínský ministr zahraničí Albert del Rosario v neděli řekl, že čtyři občané Filipín působící v mírové jednotce OSN, kteří byli uneseni při hlídce v demilitarizovaném území mezi Golanskými výšinami a Sýrií, byli propuštěni. Rebel ze skupiny Mučedníci Yarmouku řekl, že je drželi pro jejich vlastní bezpečí při nepokojích v oblasti.