Belgická policie na dálnici v Bruselu zastřelila 30letého Alžířana, který byl již delší dobu sledován pro podezření z členství v teroristické skupině. Muž byl opakovaně vyzýván k zastavení svého vozidla, poté došlo ke střelbě. Kvůli případu se v úterý sešel belgický ministr vnitra Joëll Milquet se svým francouzským protějškem Manuelem Vallsem, který potvrdil pokračování bilaterální spolupráce v podobných případech. Na konci minulého roku obdržela federální policie zprávu od francouzské strany, na základě níž následovala domovní prohlídka v bytě podezřelého a bylo zabaveno několik střelných zbraní, munice a další vojenský materiál.
Archiv štítku: terorismus
Peru a USA podepsaly dohodu o vojensko-politické spolupráci
Peru a Spojené státy americké chtějí posílit spolupráci v boji proti organizovanému zločinu s drogami a terorismu. Obě země také ve hledání společného postoje věnovaly pozornost jaderné bezpečnosti a humanitní pomoci. Státy si budou vyměňovat materiál a odborné znalosti na poli technologie. USA považuje Peru za důvěryhodného partnera, který se snaží zvýšit bezpečnost v regionu Latinské Ameriky. Peru usiluje o lepší ochranu nalezišť uranu. V oblasti VRAE (Valle del Río Apurímac y Ene), která se nachází v peruánském departmentu Ayacucho na jihu země, se rozmáhá mezinárodní i místní terorismus. V protiteroristickém boji Peru využije americkou moderní technologii a nejnovější výcvikové metody pro své vojáky. Naopak USA získá v oblasti Latinské Ameriky spojence, který jim pomůže navázat spolupráci s dalšími zeměmi z tohoto regionu. USA chce také využít zkušenosti Peruánců s demontáží protipěchotních min.
Terorismus v Pákistánu si od 11. září vyžádal téměř 50 tisíc obětí
Pákistánské bezpečnostní agentury ve zprávě pro pákistánský Nejvyšší soud uvádějí, že mezi lety 2001 a 2013 si teroristické útoky na území Pákistánu vyžádaly téměř 50 tisíc obětí. Číslo zahrnuje civilisty, vojáky, členy ostatních bezpečnostních složek a další. Sebevražedné útoky páchané především v regionech, jimž vládnou tradiční pákistánské kmeny, zavinily v posledních 5 letech smrt zhruba 5 tisíců osob. Boje proti militantním a teroristickým skupinám v těchto regionech, které se z větší části nacházejí na severu Pákistánu, byly nejintenzivnější v roce 2009. Celkově za období 2008–2013 došlo k téměř 14 tisícům sebevražedných, bombových a raketových útoků, které měly za následek zranění nebo usmrcení nejméně 10 tisíc civilistů a více než 7 tisíc vojáků. Situace v zemi se nelepší, v souvislosti s nadcházejícími parlamentními volbami, které mají proběhnout podle demokratických zásad, a návratu bývalého prezidenta Musharrafa do země, došlo k řadě dalších incidentů.
Unie arabského Maghrebu a země Sahelu spolupracují v boji proti terorismu
„Maghreb a oblast Sahelu víc než kdy jindy musí spolupracovat na potírání terorismu, ochrana je zapotřebí v rámci celého regionu, netýká se jen jednotlivých zemí. Je nutné vést dialog a vzájemně se informovat o dění,“ řekl na plenárním zasedání Unie arabského Maghrebu (UMA) marocký ministr zahraničí Saad-Eddine El Othmani. Nezapomněl zmínit důležitost při kontrole hranic v souvislosti s konfliktem v Mali. Marocký ministr vnitra Charki Draiss pochválil národní iniciativu v boji s nepřítelem a zmínil, že strategie boje může být účinná pokud má zajištěnu technickou a finanční podporu a opírá se o bilaterální smlouvy. Na třídenní meeting byli pozváni také zástupci Sahelu.
Hnutí Hizballáh označil izraelský prezident za nebezpečné
Úterního jednání Evropském parlamentu (EP) v Bruselu se zúčastníl izraelský prezident Šimon Perés. Znova žádal o přiřazení libanonského hnutí Hizballáh na seznam teroristických organizací. Není to poprvé, kdy prezident Perés přišel se žádostí, nicméně starý kontinent zatím vyčkává. „Neexistuje žádná neutralita vůči Hizballáhu,“ řekl prezident Izraele s tím, že šiítské hnutí představuje riziko pro celý svět, nejen pro samotný Izrael. O svých obavách z terorismu hovořil minulý týden v Paříži s francouzským prezidentem Francois Hollandem.
Al-Kaida vydala soubor instrukcí pro „teroristy amatéry“
Al-Kaida na Arabském poloostrově (AQAP), která je považována za nejaktivnější odnož celé teroristické sítě, vydala anglický věstník pro „teroristy amatéry“, jak provádět teroristickou činnost. Publikace obsahuje např. návody, jak zapalovat zaparkovaná auta, či působit dopravní nehody. Součástí materiálu je také výzva Francii, aby ukončila své vojenské angažmá v Mali s odvoláním na problémy, kterým USA čelí v Afghánistánu a Iráku. Další částí publikace je i výzva pro islámské bojovníky, aby zaútočili na 11 veřejně známých západních osobností za jejich „zločiny proti islámu“.
Únosci 7 Francouzů v Kamerunu zveřejnili video na YouTube
Nigerijští islamisté ze skupiny Boko Haram na serveru YouTube zveřejnili 3 minutové video s unesenými občany Francie. K únosu došlo na severu Kamerunu. Snímek zachycuje jednoho z ozbrojenců, 3 dospělé osoby a 4 děti. Francouzské ministerstvo zahraničí avšak nepotvrdilo pravost těchto záběrů. Militantní skupina Boko Haram svůj krok vysvětluje jako potrestání francouzského prezidenta Francoise Hollanda za „vyhlášení válce islámu“, jehož se dopustit rozhodnutím poslat vojáky do Mali.
Tři muži v Anglii jsou souzeni za přípravu teroristického útoku
Tři muži byli shledáni vinnými z přípravy teroristického útoku, který měl být ničivější než útok v Londýně 7. července 2005, při kterém bylo zabito 52 lidí a více než 700 zraněno a kterým se nechali inspirovat. Ashik Ali, Ifran Khalid a Ifran Naseer plánovali v přeplněných oblastech Anglie nechat na sobě vybuchnout až osmu batohů s výbušninami. Muži pocházejí z Birminghamu a jsou odsouzeni za 12 různých činů v rámci přípravy teroristického útoku. Teroristé vycestovali na odborné vzdělávání a školení do Pákistánu do tzv. tábora teroru. Důkazy u soudu prokázaly, že muži obdivovali útoky spáchané 11. září v New Yorku a 7. července v Londýně. Policie uvedla, že muži se vydávali za představitele charity v místní komunitě a tím získali peníze na financování svých plánů. Soudce řekl, že všechny nejspíše čeká doživotí.
Francie dál pohřešuje Francouze unesené v Kamerunu
Francouzský prezident Francois Hollande ve čtvrtek oznámil, že země spolupracuje s Kamerunem a Nigérií na případu 7 unesených Francouzů, mezi nimiž jsou i 4 děti. Informace z médií o jejich propuštění popřel. „Bohužel nemůžeme potvrdit informace, že by zadržovaní byli opravdu na svobodě. Rodiny unesených jsme kontaktovali s tím, že zprávy z médií nejsou pravdivé,“ řekl Didier Le Bret z krizového centra zřízeného ministerstvem zahraničí v Paříži. Únos má nejspíš na svědomí islamistická militantní skupina Boko Haram operující převážně v Nigérii. Únos pravděpodobně souvisí i s vojenskou intervencí v Mali. Skupinka byla unesena v úterý na severu Kamerunu.
USA popřely, že se hodlají vyškrtnout Kubu ze seznamu zemí podporujících terorismus
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Victoria Nuland ve čtvrtek označila informaci, že se USA chystá odstranit Kubu ze seznamu zemí podporujících terorismus jako nepravidvou. Kuba je vedena v seznamu od roku 1982 zejména kvůli podpoře baskické separatistické skupiny ETA a bolivijské povstalecké organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Spolu s Kubou je v seznamu pouze Írán, Súdán a Sýrie. Zahrnutí Kuby jako zemi podporující terorismus pro ni znamená zákaz prodeje a vývozu zbraní a ekonomické sankce. Diskuzi spustil článek v deníku Boston Globe, podle kterého se diplomaté z vysokých vládních kruhů shodují, že nejsou důkazy o tom, že by kubánský režim podporoval teroristické organizace.
Pákistán: 4 mrtví při přestřelce v kanceláři vládního úředníka
V pákistánském Peshavaru došlo v pondělí k útoku mužů převlečených do policejních uniforem na kancelář vládního úředníka Muttahirzeba Khana. Dva ohlušující výbuchy přišly ve chvíli, kdy probíhalo setkání se zástupci místních kmenů a politických stran. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Měsíc před parlamentními volbami se podobné incidenty v Pákistánu zvyšují. Například v sobotu došlo k bombovému útoku namířenému proti šiítské komunitě v Quettě, při které zemřelo 85 lidí. Vedle Talibanu představuje pro zemi další hrozbu extremistická organizace Laskhar-e-Jhangvi (LeJ), zpravodajskými službami označená za nebezpečnou.
Delegace Hamásu neohlášeně navštívila Bulharsko
Mluvčí ministerstva zahraničí Vesela Chernova zpočátku popřela, že by představitelé Hamásu navštívili Bulharsko, ale poté, co se palestinská organizace objevila v Sofii, ministr zahraničí Nikolay Mladenov byl nucen potvrdit jejich přítomnost. Ministr Mladenov uvedl, že návštěva 3 Palestinců není oficiální a nebudou přijati žádnými státními úředníky. Delegace byla následně deportována bulharskou vládou na letiště, kde její členové prohlásili, že to není konec celé záležitosti a že budou realizovat další návštěvy v zemích EU. Návštěva se uskutečnila v době, kdy Bulharsko vede spor ohledně útoku na izraelské turisty loni v červenci. Vyšetřování bulharských, amerických a izraelských úředníků dospělo k závěru, že Hizballáh, klíčový spojenec Hamásu, je odpovědný za útok, což vedlo EU k zapsání skupiny na seznam teroristických skupin. Delegace Hamásu uvedla, že se návštěvami snaží dosáhnout dialogu s EU a zlepšit jejich společné vztahy.
Libyjský premiér žádá Západ o poskytnutí pomoci
Libyjský premiér Ali Zeidan na mezinárodním setkání o bezpečnosti Libye, které se uskutečnilo v úterý v Paříži, požádal západní velmoci o pomoc v boji s terorismem s tím, že potřebuje vrátit stabilitu země. Zahraniční pomoc by měla spočívat v ochránění 4 tisíc kilometrů libyjských hranic jako zábrana proti islamistům prchajících z Mali. Ve snaze zastavit hrozbu ze Sahelu usnesly se Spojené státy americké (USA), Evropská unie (EU), OSN, Liga arabských států (LAS) a Africká unie (AU) na „plánu rozvoje národní bezpečnosti“ a „plánu rozvoje justice v právním státě“, uvádí se v prohlášení z Orsay. Libyjské orgány popírají, že by samy byly laxní v přístupu k ochránění hranic.
Ve Španělsku byl zatčen podezřelý islámský terorista
Španělské ministerstvo vnitra oznámilo, že v pátek byl podezřelý islámský terorista s marockou příslušností Mohamed Echaabi zatčen policií ve Valencii. Echaabi měl plánovat teroristické akce a cílené zabíjení příslušných osobností a další útoky ve Španělsku i jinde v Evropě, a to v souladu s doktrínou globálního džihádu. Ministerstvo vnitra v prohlášení uvedlo, že Echaabi byl pod dohledem policie již delší dobu. Echaabi měl být rekrutován teroristickými sítěmi a vzděláván přes internet, kde se také snažil získat zbraně a výbušniny. V roce 2011 měl vycestovat do Gazy s cílem provést sebevražednou akci proti izraelským zájmům.
Francouzský soud vyšetřuje muže podezřelé z terorismu
Francouzský soudce zahájil trestní řízení proti 4 mužům podezřelých z vazeb na islamistickou militantní síť v západní Africe. Jedná se o 3 Francouze a 1 muž je z Mali. Muži byli zatčeni v Nigeru, když se snažili napojit na džihádistickou skupinu v sousedním Mali minulý rok. Francouzská vláda varovala před možnými útoky militantních skupin v návaznosti na operaci v Mali.
Policie v Sankt-Petěrburgu zadržela 271 trhovců
Podle oficiálních zpráv byla většina z nich původem ze střední Asie a Kavkazu. Cílem tohoto plošného zátahu bylo zjistit, zdali se někdo z obchodníků nepodílí na činnostech spojených s podporou islámských teroristických skupin. Součástí akce bylo kromě kontroly pravosti osobních dokladů a povolení k prodeji také pátrání po extremistické literatuře, zbraních a drogách. Podle pátečního vyjádření ministra vnitra Vladimira Kolokotseva bylo v Rusku minulý rok zaznamenáno 637 zločinů souvisejících s terorismem. 90 % z nich bylo spácháno na severním Kavkazu. Federální migrační služba zatím deportovala 10 zadržených osob a u asi 30 úřad zjistil, že jejich pobyt je v rozporu s ruskými migračními zákony. Migranti čelí obvinění za podněcování terorismu a nenávist s maximálním trest 7 let ve vězení.
Indie se potýká s nepokoji v Kašmíru, vyvolala je poprava teroristy
V roce 2001 došlo k útoku na indický parlament, při němž zahynulo 14 lidí. Tento čin měl na svědomí kašmírský terorista Afzal Guru. V roce 2002 nad ním by vynesen rozsudek smrti zvláštním soudem vytvořeným v rámci prevence proti terorismu. K výkonu rozsudku došlo 9. února po zamítnutí žádosti o milost indickým prezidentem Pranabem Mukherjee. Poprava vyvolala v problematické kašmírské oblasti na severu země vlnu odporu, Guruova rodina žádá o vydání těla a tvrdí, že o rozsudku nebyla informována. V reakci na nepokoje byl v Kašmíru vyhlášen zákaz vycházení a situaci kontroluje policie a armádní jednotky.
USA by měly mít v Saúdské Arábii tajnou leteckou základnu
Americká CIA už 2 roky podle BBC provozuje v Saúdské Arábii tajnou leteckou základnu pro bezpilotní letouny. Základna má sloužit pro boj s Al-Kajdou na Arabském poloostrově. Poprvé byla využita v roce 2011, kdy ze základny vzlétnul bezpilotní letoun s cílem zabít člena Al-Kajdy Anwara al-Awlakiho. Americká média o existenci základny věděla, ale z bezpečnostních důvodů o ní neinformovala. Odhalení základny a prozrazení její polohy by mohlo ohrozit operace proti Al-Kajdě a zároveň by se základna mohla stát potencionálním cílem teroristů.
EU zvažuje zapsat Hizballáh na seznam teroristických skupin
Tisková mluvčí šéfky zahraniční politiky EU Maja Kocijancic uvedla, že EU se bude zabývat tím, zda přidá radikální libanonské šíitské hnutí Hizballáh do svého seznamu teroristických organizací. Bulharsko totiž obvinilo Hizballáh z bombového útoku na autobus, který byl spáchán minulý rok ve městě Burgas a který zabil 5 izraelských turistů. V současné době má Izrael hnutí na seznamu teroristických organizací stejně jako USA, Velké Británie, Austrálie, Kanada, Nizozemsko, Egypt. Ministři zahraničí členských států se sejdou na pravidelném setkání 18. února, kde bude problém projednán a bude vydáno rozhodnutí.
Súdán je kritizován jako země transportu zbraní
V Chartúmu se v pondělí setkal súdánský prezident Omar al-Bashir s předsedou Palestinského Islamistického Džihádu (PIJ) Ramadanem Abdullahem Shallahem, aby hovořili o ilegálním tranzitu zbraní přes Súdán. Oficiálně pro tiskovou agenturu AFP uvedli, že za přesunem stojí Izrael. Židovský stát však loni v říjnu upozorňoval na využívání súdánsko-egyptských cest pro převoz íránských zbraní palestinskému Hamasu a islamistickému džihádu. Ve stejnou dobu došlo k výbuchu chartúmské vojenské továrny, kde podle Izraele měly být uschovány či vyráběny zbraně pro potřeby teroristů. Ten Súdán obviňuje z napomáhání bojovníkům.
Francois Hollande: operace „Serval“ dopadla úspěšně
Francouzský prezident Francois Hollande a jeho maliský protějšek Diocounda Traoré se o víkendu v hlavním městě Mali Bamaku usnesli na tom, že operace „Serval“, při které francouzští vojáci bojovali v Mali proti islámským skupiným dopadla úspěšně. Prezident Hollande a francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius však upozornili, že „terorismus zatím nebyl poražen, a proto naši vojáci v Mali několik měsíců zůstanou“. Pozornost armády se nyní zaměří na pohyby Tuaregů po území státu. Mali patřilo k hlavním tématům minulého týdne i na diplomatickém poli. Ve Strasburgu a Bruselu prezident Hollande hovořil před „sedmadvacítkou“ o úspěších jeho armády v Západní Africe.
V sobotu došlo v Pákistánu ke 2 sebevražedným atentátům
Na vojenském stanovišti na severozápadě pákistánské provincie Khyber-Paštunkhwa došlo v sobotu k atentátu, při kterém zemřel sám atentátník, 13 vojáků a 10 civilistů. Druhý útok se odehrál v okrese Marwat, kdy vojenské a polovojenské pákistánské síly zneškodnily 11 teroristů. Za oběma útoky stojí organizace Taliban. Podle vyjádření Ehsanullaha Ehsana, mluvčího pákistánské odnože Talibanu, je to pomsta za spolupráci místní armády se Spojenými státy americkými.
V centrálním Tunisku se střetli vojáci s džihádisty
V regionu Kasserine poblíž alžírských hranic došlo v pondělí k incidentu mezi vojenskou gardou a džihádisty. Při přestřelce byl zraněn voják, nyní je již mimo ohrožení života. V tuniských horách a v příhraničních oblastech s Alžírskem operují členové Al-Kaidy islámského Maghrebu (AQMI), kteří využívají hůře přístupného terénu pro svou činnost. Po útoku na naftařské společnosti na alžírské Sahaře z 16. ledna, tuniské úřady zvýšily počet jednotek hlídajících naftová a plynová pole v zemi. Posílena je bezpečnost na horských komunikacích a těch, které směřují k hranicím.