Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinou, které byly přerušeny v roce 2010, začnou v pondělí večer ve Washingtonu. Prohlášení přišlo jen pár hodin poté, co Izrael schválil propuštění 104 palestinských vězňů. V neděli večer ministr Kerry telefonoval s izraelským premiérem Netanyahu a palestinským prezidentem Abbasem. Oba vyjádřili souhlas, že jednání bude sloužit na vytvoření procesního plánu, jak jednání budou pokračovat v dalších měsících. Izraelskou delegaci povede ministryně spravedlnosti Tzipi Livni a palestinskou Saeb Erekat.
Archiv rubriky: Benjamin Netanyahu
Premiér Netanyahu chce referendum o mírovém plánu
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu řekl, že jakákoliv budoucí dohoda s Palestinci by měla být schválena v národním referendu, které by pomohlo, aby se izraelská společnost po dohodě nerozpadla. Výzkumy ukazují, že většina Izraelců podporuje vznik státu Palestina, přestože se najde mnoho skupin proti, především z řada osadníků. Problematický zůstává status Jeruzaléma, který oba národy považují za hlavní město. Ne všichni politici souhlasí s referendem. Například hlavní vyjednavačka za Izrael ministryně spravedlnosti Tzipi Livni říká, že dohodu by měli schválit demokraticky zvolení zástupci. Palestinský prezident Mahmud Abbas také plánuje referendum.
Premiér Netanyahu vítá obnovení mírových rozhovorů
V prvním prohlášení poté, co americký ministr Kerry oznámil obnovení mírových rozhovorů, izraelský premiér Benjamin Netanyahu řekl: „Obnovení mírového procesu je nezbytným strategickým zájmem státu Izrael.“ Zmínil, že to může ukončit konflikt mezi Izraelci a Palestinci v době, kdy čelí dalším problémům ze Sýrie a Íránu. Základ pro rozhovory bude bezpečnost Izraele a ochrana jeho životních zájmů. Neposkytl žádné detaily o tom, co strany dohodly před prvním kolem jednání. Yuval Steinitz, ministr zpravodajství, oznámil, že budou propuštěni někteří palestinští vězni. Podle izraelské právní skupiny B’Tselem je v izraelských věznicích nejméně 4713 Palestinců.
Ministr Kerry: Izraelci a Palestinci jsou připraveni pro mírové rozhovory
Americký ministr zahraničí John Kerry oznámil v Jordánsku poté, co hovořil s oběma stranami, že Izraelci a Palestinci dosáhli shody, díky níž mohou začít mírové rozhovory. „Dosáhli jsme dohody, která vytváří základ pro obnovení přímých jednání o konečném statusu mezi Palestinci a Izraelci.“ Počáteční jednání mají být v příštím týdnu ve Washingtonu, kam by měl přijet hlavní vyjednavač Palestinců Saeb Erekat a z Izraele Tzipi Livni. Ministr Kerry poděkoval Lize arabských států, která podpořila jeho plán. Potřetí v tomto týdnu jednal s palestinským prezidentem Mahmudem Abbasem a telefonoval s izraelským premiérem Benjaminem Netanyahu. „Zástupci dvou hrdých národů se dnes rozhodli, že obtížná cesta vpřed se vyplatí,“ chválil se. Přesto existuje mnoho problematických oblastí pro zahájení jednání. Hamas, který ovládá Pásmo Gazy, odmítá právo prezidenta Abbase hovořit za Palestince.
Palestinci se nedohodli na mírovém plánu
Čtvrteční setkání palestinských lídrů v Ramallahu skončilo bez přijetí rozhodnutí ohledně mírového plánu, který navrhl ministr zahraničí USA John Kerry. Na setkání ho prezentoval palestinský prezident Mahmud Abbas. Zprávy naznačují, že plán nezaručuje, že jednání by zajistila Palestinu v hranicích před rokem 1967. Někteří členové Fatahu žádají USA o změnu amerického plánu. Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) tvrdí, že plán není dostatečný, aby mohly rozhovory být obnoveny. Mezitím Bílý dům zveřejnil, že prezident Barack Obama telefonicky mluvil s izraelským premiérem Benjaminem Netanyahu a snažil se ho přimět, aby mírové rozhovory začaly co nejdříve. Existuje několik problematických bodů mírových jednání, mezi nimi jsou hranice, osady, palestinští uprchlíci a status Jeruzaléma.
Ministr Kerry se naposledy snaží obnovit mírový proces na Blízkém východě
V pátek ráno jednal s izraelským premiérem Netanyahu a na oběd se má setkat s palestinským prezidentem Abbasem. Jedná se o jeho pátý pokus během několika měsíců o oživení mírového procesu mezi Izraelem a Palestinou. Americký úředník sdělil, že jednání mezi ministrem Kerrym a premiérem Netanyahu bylo důkladné a produktivní. Premiér Netanyahu již dříve sdělil, že podmínkou pro mír je bezpečnost. Zdroj z izraelské strany řekl, že premiér Netanyahu je připraven vzdát téměř celého Západního břehu, pokud bude bezpečnost pro Izrael zajištěna. „Netanyahu je mnohem připravenější než v minulosti, ať už je to z ideologických nebo praktických důvodů, k okamžitému návratu k jednacímu stolu,“ řekl Peri z centristické strany Yesh Atid. Nicméně ve čtvrtek izraelský plánovací výbor dal souhlas s výstavby 69 nových bytových jednotek v osadě ve východním Jeruzalémě. Palestinci jsou ochotni jednat o míru, pokud Izrael zmrazí výstavbu nových osad a jednání budou výcházet ze souhlasu návratu území získaného v šesti denní válce v roce 1967.
Ministr Kerry jedná separátně s izraelskými a palestinskými představiteli
Ministr zahraničí USA John Kerry počtvrté v úřadu přijel na Blízký východ, aby oživil mírový proces mezi Izraelem a Palestinou, který byl přerušen v roce 2010 kvůli sporu o židovské osady. Ve čtvrtek ráno se setkal s premiérem Benjaminem Netanyahu, v poledne jednal s prezidentem Mahmudem Abbasem a večer s prezidentem Šimonem Peresem. Rozhovory mají pokračovat v pátek. Ministr Kerry přiznal, že z obou stran je cítit skepticismus ohledně obnovy mírových jednání, a zdůraznil, že je to především na Izraelcích a Palestincích, zda se podaří prosadit mír. Při své cestě na Blízký východ se ministr Kerry též snaží dát dohromady ekonomický balíček pro Palestinu. Britský ministr zahraničí William Hague ve čtvrtek též jednal s premiérem Netanyahu a prezidentem Abbasem.
Izrael zahájí stavbu 300 nových domů na okupovaných územích, snesla se kritika na premiéra Netanyahu
Izraelská civilní správa dala svolení k výstavbě 296 bytových jednotek v oblasti Beit El na Západním břehu Jordánu nedaleko Ramallahu. Jedná se o první fázi procesu, výstavba zatím zahájena nebyla. Toto oznámení přišlo pouhé 2 dny poté, co izraelský premiér Netanyahu nařídil zmražení vypisování tendrů na výstavbu nových osad, aby dal šanci snahám USA oživit mírové rozhovory mezi Palestinci a Izraelci. Novou zprávu o výstavbě dalších osad odsoudil palestinský vyjednavač Saeb Erakat a označil jí za „důkaz, že izraelská vláda chce sabotovat snahy USA o oživení mírového procesu“. Izraelská aktivistka bojující proti výstavbě osad Hagit Ofranová označila zprávu za důkaz, že „Netanyahu klame svět“. „Na jedné straně se tváří, že proces výstavby osad brzdí, a na straně druhé dá zelenou velkému stavebnímu projektu,“ tvrdí aktivistka Ofranová. Izraelské osady, které jsou podle mezinárodního práva nelegální, považují Palestinci za hlavní překážku pokroku mírového procesu s Izraelem.
Po setkání s britským premiérem a americkým ministrem zahraničí Rusko jedná o Sýrii s Izraelem
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu je na návštěvě Ruska, kde se setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a budou jednat o situaci v Sýrii. Izrael je znepokojen ruskými dodávkami zbraní Damašku a Rusko se vyjádřilo proti izraelským náletům na území Sýrie. V posledních dnech je Rusko v centru dění diplomatického snažení o ukončení konfliktu v Sýrii. Na konci minulého týdne jednal prezident Putin s britským premiérem Davidem Cameronem a předtím s americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym. Vrcholní světoví politici nyní jednají o uspořádání mezinárodní konference, která by přinesla politické řešení pro ukončení konfliktu.
Izrael pozastaví výstavbu židovských osad
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu údajně nařídil ministrovy Urimu Arielovi, který má výstavbu osad na starosti, aby nezadával vládní tendr na výstavbu 3 000 nových domů ve východním Jeruzalémě a na Západním břehu Jordánu. Toto rozhodnutí představuje ostrý obrat v politice izraelského premiéra Netanyahua, který před parlamentními volbami výstavbu nových domů podporoval. Podle izraelského deníku Haaretz pramení tento obrat ze slibu, který dal premiér Netanyahu americkému ministru zahraničí Johnu Kerrymu, že minimálně do června „přibrzdí“ výstavbu osad. Podle izraelské aktivistky bojující proti výstavbě osad Hagity Ofranové, se premiér Netanyahu nechce stát viníkem případném neúspěchu izraelsko-palestinských mírových rozhovorů, proto ustupuje ze své předvolební rétoriky.
Izrael tvrdí, že Sýrie použila chemické zbraně
Izraelský brigádní generál Itai Brun uvedl, že režim prezidenta Bashara al-Assada použil opakovaně chemické zbraně proti civilistům. Mělo se jednat o smrtící plyn sarin. Brun odhaduje, že Sýrie má 1 000 tun chemických zbraní a zároveň uvedl, že je alarmující, že mezinárodní odpověď na použití chemických zbraní není žádná. Americký ministr obrany Chuck Hagel, který je nyní na Blízkém východě, řekl po jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanyahu, že USA stále posuzují zprávy o použití chemických zbraní. Jejich použití by „změnilo hru“. Není jasné, jaké kroky by USA podnikly.
V Turecku se jedná o mezinárodních problémech
Americký ministr zahraničí John Kerry se v sobotu v Turecku setkal v s prezidentem Palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem. Diskutovali o stagnujícím mírovém procesu mezi Izraelem a Palestinou a ekonomickém plánu pro Palestince, který ministr Kerry avizoval již tento měsíc, když navštívil Izrael. Ministr Kerry bude hovořit i s tureckým ministrem zahraničí Ahmet Davutoglu o vztazích Turecka s Izraelem. V pondělí je na programu schůzka izraelské delegace s tureckou stranou. Není zřejmé, zda se jí bude účastnit i ministr Kerry. USA pomohly k zlepšení diplomatických vztahů mezi Izraelem a Tureckem, které byly velmi napjaté po zabití 9 tureckých občanů Izraelem a které se zlepšily po omluvě izraelského premiéra Benjamina Netanyahu. Podle ministra Davutoglu se na schůzce s Izraelem nebude řešit konflikt v Sýrii, o kterém do Turecka přijeli jednat ministři zahraničí zemí ze skupiny nazývající se Přátelé Sýrie, která sdružuje Egypt, Francii, Německo, Itálii, Jordánsko, Katar, Saúdskou Arábii, Turecko, Spojené arabské emiráty, Spojené státy a Velkou Británii.
Izrael je připraven zadržet zbraně mířící do Sýrie
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu řekl, že jeho země má právo zadržet zbraně mířící do Sýrie, které by se mohly dostat do „špatných rukou“. Dle premiéra Netanyahu by se mohly stát hrozbou nejen pro Blízký východ, ale pro celý svět. „Kdyby se teroristé dostali k proti-letadlovým a chemickým zbraním, mohli by změnit hru v regionu.“ Izrael se nechtěl angažovat v syrském konfliktu, nicméně je připraven se bránit. Premiér Netanyahu nepotvrdil domněnku, že Izrael ostřeloval v lednu konvoj zbraní po syrský režim.
Americký ministr Kerry se sešel s představiteli Palestiny a Izraele
Americký ministr zahraničí John Kerry se na své již druhé návštěvě Blízkého východu ve 2 týdnech sešel se zástupci Izraele a Palestiny. Ministr Kerry se snaží přimět obě strany k uzavření míru, který je podle něj možný v případě, že budou obě země ochotné řešit své zásadní zájmy. Za 2 hlavní otázky považuje ministr Kerry bezpečnostní potřeby Izraele a státní aspirace palestinského lidu. Šéf americké zahraniční politiky se snaží obnovit mírová jednání, která poslední dobou opadla. V neděli se ministr Kerry setkal s palestinským prezidentem Mahmoudem Abbasem a schůzka s izraelským prezidentem Šimonem Peresem a izraelským premiérem Benjaminem Netanyahuem byla naplánována na pondělní večer.
Izraelská vláda má zájem urovnat vztahy s Beduíny
Vláda státu Izrael usiluje o vyřešení problému s menšinovými Beduíny prostřednitvím nového zákona o vlastnictví půdy. Předchozí vlády pod vedením tehdejšího ministra bez portfeje Bennyho Begina se situací zabývaly vícekrát, avšak bez úspěchu. Usedlé venkovské rodiny v oblasti Negevu nyní mohou rozšiřovat své polnosti a s tím spojený životní prostor, který ovšem neodpovídá standardním hygienickým podmínkám a moderní infrastruktuře. Navíc špatně využívaná půda může vést ke škodám na životním prostředí. Vláda premiéra Netanyahu plánuje sestěhovat beduínské rodiny do větších a snadněji kontrolovatelných sídel a nabízí finanční kompenzaci. Návrhy jsou beduínskými aktivisty odmítány s tím, že se lidé obávají vyvlastnění.
Ministr zahraničí USA John Kerry navštíví Turecko a Izrael
Americký ministr zahraničí John Kerry se o víkendu potřetí ve své funkci vrátí na Blízký Východ. Měl by navázat na jednání prezidenta Baracka Obamy, která proběhla před 2 týdny a která měla napomoct ke sblížení Izraele a Turecka. Ministr Kerry by měl nejprve sejít s představiteli Turecka v Istanbulu a poté by měl jednat s izraelským premiérem Benjaminem Netanyahuem v Jeruzalémě a palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem v Ramalláhu. Cílem schůzek není předložení mírového plánu, ale vyslechnutí obou stran a hledání možných východisek. Ministr Kerry se také bude zabývat situací v Sýrii. Návštěva Blízkého východu byla včleněna do již připravené cesty do Asie, kde ministr zamíří do Číny, Jižní Koreji a Japonska.
Izrael obnoví platby Palestinské autonomii
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu oznámil, že Izrael začne Palestinské autonomii (PA) opět přeposílat finanční prostředky vybrané jménem PA na jejím území. Izraelská vláda zmrazila finanční transakce minulý rok, když byl Palestinské autonomii v OSN udělen status nečlenského pozorovatelského státu. Jako důsledek musela PA odložit vyplácení mezd 150 000 státních úředníků, což oslabilo tamní ekonomiku. Rozhodnutí o obnovení transakcí přišlo krátce poté, co se na veřejnost dostala zpráva PA varující před „možným institucionálním a politickým kolapsem“. Izrael také nedávno navštívili americký prezident Obama a americký ministr zahraničí John Kerry, není tak vyloučeno, že za obnovu plateb se zasadily i USA.
Izraelský premiér se omluvil Turecku za ztráty na životech po napadení jejich lodě
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se omluvil Turecku za pochybení, které vedlo ke zranění a ztrátám na životech v květnu 2010. Devět tureckých aktivistů bylo zabito na palubě lodi Mavi Marmara poté, co byli zadrženi izraelskými komandy, když se snažili dopravit přes izraelskou námořní blokádu záchranou pomoc do pásma Gazy. Izraelská vláda uznala pochybení, ale stojí si za tím, že komanda použila sílu, protože aktivisté na ně zaútočili. Aktivisté uvedli, že izraelští vojáci zahájili palbu jakmile vstoupili na palubu lodi, která byla v tu dobu v mezinárodních vodách. Incident vyvolal mezinárodní pobouření a vedl k významnému zhoršení vztahů mezi Tureckem a Izraelem. Premiér Netanjahu souhlasí se svým tureckým protějškem premiérem Recep Tayyip Erdogan ohledně snahy odškodnit ztrátu rodinám aktivistů. Dohoda byla zprostředkována americkým prezidenta Barackem Obamou během jeho návštěvy Izraele.
Prezident Obama navštívil poprvé Izrael
Americký prezident Barack Obama poprvé ve své funkci navštívil Izrael. Prezident Obama se na letišti setkal s izraelským premiérem Netanyahuem a prezidentem Peresem. Ve svém projevu v Tel Avivu poté ujistil Izrael o přátelství Spojených států amerických. „Spojené státy stojí při Izraeli, protože je to náš základní zájem z hlediska bezpečnosti. Naše spojenectví je věčné, je na věky,“ prohlásil prezident Obama. Ve Spojených státech amerických byl prezident Obama kritizován, že ve svém prvním volebním období Izrael nenavštívil, a že nemá se zemí dobré vztahy. Z nedávného průzkumu mezi Izraelci navíc vyplynulo, že pouze 10 % jich má na prezidenta Obamu příznivý názor. Ve čtvrtek navštíví prezident Obama Západní břeh Jordánu a setká se s prezidentem Palestinské autonomie Mahmoudem Abbasem. Podle BBC ale nejsou očekávány žádné průlomy v izraelsko-palestinských jednáních.
Nová izraelská vláda složila slib
Nová izraelská vláda vedená staronovým premiérem Benjaminem Netanyahuem složila slib poté, co jí izraelský parlament vyslovil důvěru. Vláda, vytvořená po dvouměsíčním vyjednávání, se skládá ze strany Likud premiéra Netanyahua, dále z pravicové strany Židovský domov (Jewish Home) a ze středové strany Yesh Atid. Poprvé po deseti letech se koalice neúčastní ultra-ortodoxní židovské strany. Ve svém projevu k parlamentu prohlásil premiér Netanyahu, že „Izrael bude připraven učinit s Palestinci, kteří budou chtít vyjednávat v dobré víře, historický kompromis, který navždy ukončí izraelsko-palestinský konflikt“. Palestinci přitom požadují jako předpoklad k jednáním ukončení výstavby izraelských osad na okupovaném palestinském území. Ministerstva obrany a bydlení, která mají výstavbu osad na starost, ale obsadili ministři naklonění další výstavbě.
Izraelští politici se dohodli na nové koalici
Bývalý izraelský premiér Benjamin Netanyahu, který byl pověřen izraelským prezidentem Šimonem Peresem k sestavení nové vlády po proběhnuvších parlamentních volbách, vytvořil koalici. Jeho koaličním partnerem se stala nově zformovaná středová strana Yesh Atid, které podle televize Al-Jazeera pravděpodobně ustoupila z požadavku kontroly ministerstva vnitra a spokojila se s nabídkou ministerstva školství. Brzy by tak měla být jmenována nová izraelská vláda, která bude muset získat podporu minimálně 61 poslanců z 120 členného parlamentu. Podle Al-Jazeery to bude teprve druhá vláda za 30 let, která nebude zahrnovat ultra-ortodoxní politické strany, což by mohlo změnit tvář izraelské politiky.
Izrael odsoudil výrok tureckého premiéra o sionismu
Na jednání OSN ve Vídní pronesl turecký premiér Recep Tayyip Erdogan, že „spolu se sionismem, antisemitismem a fašismem by i islamofóbie měla být považována za zločin proti lidskosti“. Sionismus jako ideologie hlásá právo židů mít domov v biblické „zemi Izrael“. Proti výroku tvrdě vystoupila kancelář izraelského premiéra Netanyahua, stejně jako americký ministr zahraničí John Kerry. Za „zraňující a kontroverzní“ označil výrok i generální tajemník OSN Ban Ki-moon. Výrok premiéra Erdogana naopak bránil turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu, který s odkazem na incident mezi izraelskou armádou a tureckými aktivisty v roce 2010 prohlásil: „Pokud se nějaká země chová nepřátelsky k právu na život našich občanů, pak nám to vyhrazuje právo učinit prohlášení.“
Izraelský premiér Netanyahu nabídl ministerský post Tsipi Livni
Izraelský premiér a člen strany Likud Benjamin Netanyahu nabídl post ministryně spravedlnosti opoziční političce Tsipi Livni. Izraelský volební systém vyžaduje spolupráci v rámci koalice. Nová ministryně, která smlouvu s premiérem o svém jmenování už podepsala, by měla jednat o oživení izraelsko-palestinských vztahů a navazující spolupráci se Spojenými státy americkými. Politička byla v letech 2009 – 2012 předsedkyní strany Kadima, v listopadu 2012 přestoupila do středové strany Ha-Tnu’a. Opoziční politička Livni již dříve zastávala vysoké politické funkce, mimo jiné i práci ministryně spravedlnosti. Ministerstvo převezme po nestraníkovi Ja’akovu Ne’emanovi.