Izraelské jednotky na okupovaných Golanských výšinách, kde Izrael sousedí se Sýrií, dovolily překročil hranici 7 zraněným Syřanům. Podle izraelské armády jim vojáci poskytli první pomoc a následně je transportovali do nemocnice. Izraelský premiér Benjamin Netanyahu na schůzce své vlády následně uvedl, že „budeme dále střežit hranici, abychom zabránili komukoli vstoupit na území Izraele. Výjimky budou tvořit pouze izolované a výjimečné případy, které budou posuzovány každý samostatně.“ O osobách, které překročily izraelskou hranici, nejsou známy žádné bližší informace, například ani to, zda náleží k syrské opozici či provládním silám.
Archiv rubriky: Benjamin Netanyahu
Prezident Barack Obama chystá cestu do Izraele
Americký prezident Barack Obama během letošního jara navštíví Izrael, kde se setká s představiteli Palestiny a Izraele a společně budou jednat o obnovení mírových rozhovorů. Podle izraelských médií by se návštěva měla uskutečnit 20. března, ale Bílý dům toto datum zatím nepotvrdil. Prezident Obama se na své cestě na Blízký východ dohodl po telefonickém rozhovoru s izraelským premiérem Benjaminem Netanyahuem z minulého týdne. Naposledy byl prezident Obama v Izraeli v roce 2008 ještě jako prezidentský kandidát.
Ministryně Clintonová: izraelské volby jsou příležitost pro mír na Blízkém východě
Končící ministryně zahraničních věcí USA Hillary Clintonová se vyjádřila optimisticky ohledně vlivu výsledku izraelských voleb na mírový proces na Blízkém východě. „Myslím si, že výsledky otevírají dveře,“ prohlásila ministryně Clintonová. „Vím, že prezident Obama a můj nástupce John Kerry budou hledat každou příležitost, která by se naskytla,“ uvedla dále. Izraelský premiér Nentanyahu ztratil ve volbách do izraelského parlamentu (Knessetu) 11 mandátů oproti předešlému období. Podle deníku The Telegraph by ho tento výsledek mohl donutit sestavit koalici s umírněnějšími středovými stranami.
V Izraeli začíná povolební vyjednávání
Po sečtení výsledků izraelských parlamentních voleb získala koalice strany Likud premiéra Benjamina Netanyahua a strany Yisrael Beitenu 31 křesel v izraelském parlamentu, což je o 11 křesel méně, než měly obě strany před volbami. Spolu se zbylými třemi pravicovými stranami kontroluje pravý blok 60 křesel izraelského parlamentu z celkových 120. Nečekaného úspěchu dosáhla nová středová sekulární strana Yesh Atid, která získala 19 křesel. Sekulární Yesh Atid tak spolu s Labouristy, ostatními levicovými stranami a arabsko-izraelskými stranami kontroluje v parlamentu druhou polovinu křesel. Podle BBC bude premiér Netanyahu potřebovat k sestavení vlády podporu středové Yesh Atid, její lídr Yair Lapid však již avizoval, že bude požadovat změnu zákonu, který umožňuje ultra ortodoxním židům vyhnout se službě v armádě a také, že vstoupí pouze do vlády, která bude usilovat o obnovení mírových rozhovorů s Palestinci. Zájem o spolupráci se středovou Yesh Atid však projevila také předsedkyně levicových Labouristů Shelly Yachimovichová. „Máme nyní příležitost osvobodit izraelské občany od jha netanyahuovy vlády,“ uvedla předsedkyně Yachimovichová.
Izraelský premiér neplánuje rušení osad
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu prohlásil, že pokud zvítězí v nadcházejících volbách, nebude ze Západního břehu Jordánu odstraněna jediná izraelská osada. „Dny, kdy buldozery vyháněly Židy z jejich domovů jsou za námi, ne před námi,“ uvedl premiér Netanyahu. Podle BBC dosáhla výstavba izraelských osad za vlády premiéra Netanyahua rekordní úrovně. Problém izraelských osad však znemožňuje uzavření míru s Palestinci, kteří trvají na úplném odstranění všech osad ze Západního břehu a Východního Jeruzaléma, kde chtějí založit svůj budoucí stát. Podle průzkumů premiér Netanyahu obhájí v nadcházejících volbách svůj post, nová vláda však podle BBC bude silně pravicová. Na pravici totiž probíhá boj o hlasy s novou krajně pravicovou stranou Bayit Yehudi, která volá dokonce po anexi určitých částí Západního břehu Jordánu.
Izraelský premiér doma čelí kritice za svou bezpečnostní politiku
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu čelí v Izraeli kritice ohledně své bezpečnostní politiky vůči Iránu. Bývalý šéf izraelské kontrarozvědky Yuval Diskin obvinil premiéra Netanyahua z utrácení peněz za „potrhlá dobrodružství, která nic nepřinesla a ani přinést nemohla“. Ke kritice premiéra se připojil i bývalý předseda vlády Ehud Olmert. „V posledních 2 letech bylo vynaloženo 2,9 miliard USD na přípravu operací, které nebyly a nebudou provedeny,“ uvedl Olmert. Expremiér Olmert rovněž podpořil tvrzení bývalé hlavy kontrarozvědky Diskina, že premiér Netanyahu a ministr obrany Ehud Barak hovořili lehkomyslně o zahájení útoku na Irán. Izrael tento měsíc čekají parlamentní volby, ve kterých Benjamin Netanyahu aspiruje opět na post premiéra a předvolební rétorika se tudíž vyhrocuje.
Izrael vykázal palestinské aktivisty z jejich stanového města
Izrael dal palestinským aktivistům ultimátum na vyklizení protestního tábora, který zbudovali na Západnám břehu Jordánu v místech, kde mají být vystavěny nové izraelské osady. Předchozí příkaz k vyklizení oblasti vydaný izraelskou armádou byl zablokován izraelským nejvyšším soudem. V novém prohlášení izraelské vlády vyhlásil premiér Benjamin Netanjahu také uzavření přístupových cest do této oblasti. Během soboty byly kolem protestního palestinského tábora rozmístěny izraelské jednotky, které mají na izolaci oblasti dohlížet. Protestující přesto navštívila a podpořila řada palestinských politiků. Sami protestující hodlají na místě setrvat, dokud je „armáda násilně nedonutí odejít.“
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu plánuje vybudovat Syrsko-Golanský plot
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu se zavázal postavit 70 kilometrovou bariéru podél východního okraje okupovaných Golanských výšin, aby se zamezilo „útokům džihádistů“. Podobná bariéra je již dokončena podél hranice s Egyptem, která má zamezit afrických migrantů. Premiér plán oznámil v neděli na zasedání vlády a zároveň uvedl, že syrský režim je nestabilní a Izrael znepokojují především možné syrské chemické zbraně. Izrael se obává, že s případným svržením syrského prezidenta Bashara Al-Assada by se chemické zbraně mohly dostat pod kontrolu islamistů.
Část izraelské strany navrhuje anexi Západního břehu Jordánu
Někteří členové izraelské vládní strany Likud navrhují připojení části Západního břehu Jordánu k Izraeli. Podle některých členů pravicového Likudu by Izrael měl co nejvíce posílit svou suverenitu nad Západním břehem, zejména nad jeho částí, ve které sídlí izraelští osadníci. Jeden z členů Likudu Moshe Feiglin dokonce navrhl, že Izrael by mohl všem palestinským rodinám vyplatit za opuštění Západního břehu až 500 000 USD. V Izraeli probíhá před nadcházejícími volbami souboj o pravicové hlasy. Aliance strany Likud se stranou Beiteinu pod vedením současného premiéra Benjamina Netanjahua čelí tlaku ještě pravicovější strany Jewish Home (Židovský domov), proto se podle deníku The Guardian někteří členové Likudu uchylují k radikálnější rétorice.
Izraelský ministr zahraničních věcí rezignoval
Důsledkem obvinění z podvodů a zneužití důvěry odstoupil ze své funkce izraelský ministr zahraničí Avigdor Lieberman. Jeho rezignace přišla pět týdnů před parlamentními volbami. „Rozhodl jsem se vzdát svých povinností jako ministr a místopředseda vlády,“ prohlásil předseda ultra-nacionalistické strany Yisrael Beiteinu (YB) Lieberman. Vládní koalici tvoří pravicová strana Likud v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem, strana Beiteinu a Yisrael Beitainu.
Expremier Izraele kritizuje vládu země, vede Izrael k izolaci
Bývalý izraelský premiér Ehud Olmert kritizuje vládu současného premiéra Benjamina Netanjahua a tvrdí, že vede zemi do nebývalé izolace, především odmítá plán Izraele na výstavbu nových židovských osad na západním břehu Jordánu. Nedávno zveřejněný plán na vybudování dalších osad v blízkosti Jeruzaléma vyvolal mezinárodní protest. Expremiér Olmert řekl, že proces spojený s výstavbou je v plánu již několik let, ale oznamovat ho krátce po uznání Palestiny jako státu, není korektní. Německá kancléřka Angela Merkel vyzvala premiéra Netanjahua k zastavení projektu. Kriticky vidí situaci OSN, EU a USA, obávají se přerušení mírových rozhovorů s Palestinou.
Izraelský premiér se dnes setkal s premiérem Petrem Nečasem
Na několika hodinovou návštěvu dnes přiletěl do Prahy izraelský premiér Benjamini Netanjahu, během níž se s českým premiérem Petrem Nečasem a poděkoval mu za postoj České republiky při hlasování o zvýšení statutu Palestiny v rámci OSN. Izraelský premiér považuje české stanovisko za „odvážný krok„. Naopak na Staroměstském náměstí v Praze se konaly protestní akce kritizující postoj české vlády, které svolala iniciativa Za spravedlivý mír na Blízkém východě. Před sídlem vlády se shromáždili naopak ti, kteří s českým rozhodnutím souhlasí. Jedná se již o druhou návštěvu premiéra Netanjahu v letošním roce.
Izraelský ministr obrany oznámil konec své politické kariéry
V pondělí na tiskové konferenci oznámil izraelský ministr obrany Ehud Barak svůj odchod z politiky, aby měl více času na rodinu. Ministrem obrany zůstane ještě následující tři měsíce, ve volbách, které se budou konat v lednu příštího roku, se již neobjeví. Jeho odchod z politiky přichází v době, kdy Izrael vyjednává o příměří s palestinským hnutím Hamas. Ministr Barak byl ministrem obrany ve vládě premiéra Ehud Olmerta v letech 2007 až 2009, na ministerském postu setrval i v současné vládě premiéra Benjamina Netanyahu. V obou vládách působil i jako vicepremiér.
Izraelský prezident deklaroval důvěru administrativě amerického prezidenta Baracka Obamy
Izraelský prezident Šimon Peres v televizi Channel Two prohlásil, že odmítá unilaterální útok Izraele na Írán. Deklaroval také důvěru administrativě amerického prezidenta Baracka Obamy. Podle jeho slov by měl Izrael důvěřovat, že USA zvládnou situaci kolem íránského jaderného programu. Odmítl tak názory izraelských politiků, jako jsou například Ehud Barak, Benjamin Netanyahu nebo Matan Vilnai, kteří navrhli zahájení samostatné války Izraele s Íránem. S útokem Izraele nesouhlasí ani Washington.
USA odmítají případný izraelský útok na Írán
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu ve středu prohlásil, že čas na mírové řešení otázky íránského jaderného programu brzy vyprší. Spojené státy americké případný izraelský útok na Írán odmítly. Washington přiznal Izraeli právo na obranu realizovanou i vojenskými prostředky, ale v současné situaci věří v účinnost ekonomických sankcí. USA schválily další sankce na íránské banky, pojišťovny a dopravní společnosti. Názorům Benjamina Netanyahua má blíže než administrativa prezidenta Baracka Obamy republikánský kandidát Mitt Romney.
Americký ministr prohlásil, že tlak na Írán musí zůstat zachován
Podle amerického ministra obrany Leona Panetty je nutné, aby pokračoval diplomatický a ekonomický nátlak mezinárodního společenství na Írán. Ministr obrany ujistil ve Washingtonu izraelského předsedu vlády Benjamina Netanyahua, že Spojené státy americké nikdy nedovolí Íránu získat jadernou bombu. Nejlepší způsob jak od výroby nukleárních zbraní Írán odradit je podle Leona Panetty právě diplomatický a ekonomicky tlak. Podle izraelského předsedy vlády Benjamina Netanyahua se čas pro mírové řešení otázky íránského jaderného programu chýlí ke konci. Tento názor naráží na odpor Ruské federace, která myšlenku vojenského útoky Izraele na Írán odmítá.
V Bulharsku byl spáchán atentát na izraelské turisty, zemřelo 8 osob
Během středečního atentátu na autobus s izraelskými turisty v Burgasu zemřelo 8 lidí, další byli zranění. Dle bulharského ministra vnitra Cvetana Cvetanova, kterého citovala agentura Reuters, se pravděpodobně jedná o sebevražedný atentát. Izraelský premiér Benjamin Netanyahu vzápětí označil za viníka Írán, jenž údajně podpořil tento útok libanonské militantní organizace Hizballáh. Írán i Hizballáh však odpovědnost za tento atentát popřely.
Ruský prezident Vladimir Putin: „Pokud Izrael zaútočí na Írán, Rusko nebude nečinně přihlížet“
Takové prohlášení učinil podle íránského informačního serveru „irdiplomasi.ir“ ruský prezident Vladimir Putin během své návštěvy Izraele. Při setkání s izraelským prezidentem Shimonem Peresem, premiérem Benjaminem Netanjahuem a ministrem zahraničí Avigdorem Liebermanem ruský prezident zdůraznil, že Moskva odmítá myšlenku vojenského útoku na Írán, protože by mohl vést k situaci připomínající události v Iráku a Afghánistánu.
Česko a Izrael si vyjádřili trvalou vzájemnou podporu, budou spolupracovat v oblasti vědy a výzkumu
Během setkání premiérů Benjamina Netanjahua a Petra Nečase v Praze si oba představitelé v prohlášení potvrdili přátelství a vzájemnou podporu mezi oběma státy. Netanjahu uvedl, že „Izrael nemá v Evropě lepšího partnera, než je Česká republika.“ Došlo také k historicky prvnímu společnému zasedání ministrů vlád obou zemí. Obě strany chtějí spolupracovat v oblasti vzdělávání, výzkumu a vývoje. Jednalo se i o rezortní dohodě k programu Gesher/Most, kterou dříve podepsali ministři školství. Dalším tématem byly obchodní vztahy, neboť vzájemný obchodní obrat vzrostl v roce 2011 oproti minulému roku o 10%. Během návštěvy také došlo k podepsání několika bilaterálních smluv, týkajících se např. zajištění širšího přístupu k přepravnímu trhu mezi oběma státy či vyšší míry flexibility letecké dopravy.
Jednání velmocí s Íránem bylo odloženo, izraelský premiér jej kritizuje, americký prezident kritiku odmítá
Jednání světových velmocí s Íránem v Istanbulu bylo odloženo na 23. května. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli podrobil USA kritice za jejich postup při jednání s Íránem. Odložením dalších kol jednání prý akorát dávají Íránu volný prostor k pokračování v obohacování uranu. Americký prezident Barack Obama tuto kritiku odmítá s poukazem na uvalení tvrdých sankcí na Írán.
Izraelský premiér historicky poprvé na Kypru
Kyperský prezident Demetris Christofias a izraelský premiér Benjamin Netanyahu spolu dnes jednali při historicky první návštěvě izraelského premiéra na Kypru o vzájemných vztazích a prohlubování spolupráce. Důležitým tématem bylo i dnešní prohlášení Turecka k otázce průzkumů zásob zemního plynu, přičemž Izrael a Kypr „mají zájem na bezpečném a klidném východním Středomoří a budou podporovat veškeré úsilí, aby zajistily, že tento region zůstane stabilní a klidný,“ jak uvedl mediální poradce izraelského premiéra Mark Regev.
Druhé kolo licencování průzkumu zásob ropy a zemního plynu na Kypru zahájeno
Kypr zahájil druhé kolo udělování licencí pro pobřežní průzkumné vrty ve své výlučné ekonomické zóně (EEZ). Oznámilo to na svých webových stránkách kyperské ministerstvo obchodu s lhůtou 90 dnů pro zažádání o licenci. Průzkum bude umožněn v 12 ze 13 sektrů, které celkem tvoří 51 000 čtverečních kilometrů na jih a jihovýchod od ostrova. V prvním kole licencování v roce 2007 měla zájem pouze americká společnost Noble Energy, která loni zahájila průzkumné vrty v sektoru 12, který se nachází v sousedství izraelských nalezišť a zjistila obrovské zásoby zemního plynu, od kterých kyperská vláda očekává výrazné zlepšení ekonomické situace a také to, že by se Kypr, který je závislý na dovozu ropy, mohl stát energeticky soběstačný. Jen v sektoru 12 EEZ se zásoby zemního plynu odhadují na 5-8 miliard metrů krychlových zemního plynu. Na Kypr v tomto týdnu míří i izraelský premiér Benjamin Netanyahu na jednodenní návštěvu, při které má historicky poprvé otevřít otázku izraelsko-kyperské energetické spolupráce. Stejně tak ale průzkumné vrty zvyšují napětí s Tureckem, které uznává existenci Severokyperské turecké republiky a zpochybňuje nároky Kyperské republiky na těžbu v těchto oblastech.
Chorvatská delegace na návštěvě Izraele a Palestiny
Delegace vedená chorvatským prezidentem Ivo Josipovicem se má zabývat snahou o výrazné posílení vzájemné spolupráce Izraele a Chorvatska v oblasti vědy, techniky a vysokoškolského vzdělávání, a především pak hospodářské oblasti. Řešit se má i mírotvorný proces na Blízkém východě. Chorvatský prezident Josipovic se má setkat s velitelem Pozorovatelské mise OSN v Golanských výšinách (UNDOF) kvůli kontingentu chorvatských vojáků. Dále se se s chorvatským prezidentem sejde izraelský prezident Shimon Peres, premiér Benjamin Netanyahu a předseda parlamentu Reuven Rivlin. Chorvatský prezident ale má navštívit i město Ramallah na Západním břehu Jordánu a dále se sejde s prezidentem Palestinské samosprávy Mahmoudem Abbasem a palestinským premiérem Salamem Fayyad. Zvláštní jednání pak mezi sebou povedou chorvatský ministr zahraničí Vesna Pusic s izraleským ministrem zahraničí Avigdorem Liebermanem.