V sobotu z podmořského ropovodu začalo unikat velké množství ropy. Ropná společnost PTT Global Chemical odhaduje, že se do moře dostalo přibližně 50 tisíc litrů ropy. Do boje s ropnou skvrnou se pustili také vojáci a deset lodí thajského námořnictva. I přes jejich snahu se ropa dostala až k thajskému pobřeží, které je vzdálené 20 km od ropovodu. Konkrétně jsou znečištěné pláže ve východothajské provincii Rajóng. Společnost PTT oznámila, že se daří ropnou skvrnu zmenšovat. Ekologové přesto již vyjadřují své obavy o dopady nehody na místní životní prostředí. Tato nehoda není první podobným incidentem společnosti PTT. V roce 2009 byla společnost spadající pod PTT zapojena do velkého úniku ropy z těžebního pole Montara poblíž břehů Austrálie.
Archiv rubriky: Austrálie a Oceánie
Austrálie se vyjádřila k možnému referendu ohledně vystoupení Velké Británie z EU
Austrálie jako poslední země zasáhla do emotivní debaty, která by mohla vyústit v referendum ohledně setrvání Velké Británie v EU. Australský ministr zahraničí Bob Carr zaslal dopis s vyjádřením a doufá, že Velká Británie nadále zůstane součástí bloku jako silný a efektivní člen. Dopis byl zveřejněn na internetových stránkách britského ministerstva zahraniční jako součást průzkumu, který provádí Velká Británie. Premiér David Cameron slíbil, že referendum uspořádá koncem roku 2017, pokud jeho strana vyhraje nadcházející parlamentní volby. Premiér Cameron se tak rozhodl v reakci na obavy veřejnosti o vměšování EU do vnitřních záležitostí země a na možnost větší integrace zemí měnové unie. Austrálie se tak zařadila k zemích jako USA a Japonsko, které také vyjádřily své preference pro setrvání země v EU. Francie a Německo vyjádřily obavy, že Velká Británie se pokusí zneužívat své postavení a diktovat si speciální podmínky členství. Nicméně průzkumy veřejného mínění naznačují, že více Britů si přeje vystoupit z EU.
Austrálie volá po rozvoji uranového sektoru
Australský ministr nerostných zdrojů Gary Gray ve svém projevu na konferenci o australském uranu řekl, že je nutné, aby se australský uranový průmysl pozvedl a zvyšoval svou produkci. Je podle něj důležité mít takový uranový průmysl, který dokáže pokrýt celosvětovou poptávku, která podle odhadů brzy překoná stávající nabídku. Austrálie disponuje téměř 40 % světových zásob uranu, ale zásobuje pouze 19 % světového trhu. Čína je jedním z největších odběratelů na světě, která sama produkuje přibližně 1000 tun za rok, ale podle predikcí bude do roku 2020 spotřebovávat 20 000 tun ročně. Stejně tak významným odběratel bude Indie. V Indii a Číně má podle plánů během dvou následujících dekád vzniknout 35 reaktorů. To jsou významné příležitosti pro australský uranový průmysl, které je nutné využít.
Austrálie musí soupeřit s levným americkým plynem
Z USA se stává díky těžbě břidlicového plynu čistý vývozce zkapalněného plynu (LNG), a tudíž vytváří výraznou konkurenci pro další exportní země, jako jsou Rusko, Norsko, Katar a Austrálie. Austrálie byla donedávna jedním z nejvýznamnějším lídrem exportu LNG, jelikož má obrovské zásoby suroviny, panuje zde politická stabilita a je mírný daňový systém. Austrálie ale musí bojovat s nedostatečnou kvalifikovanou pracovní silou a s posilováním měny, což výrazně navyšuje náklady projektů související s exportem LNG. Těžařské společnosti jako Chevron, Exxon, Shell a další vložily do plánovaných projektů 160 miliard USD. Nyní společnosti odkládají projekty kvůli vysokým nákladům, které by tak byly nerentabilní. Například odkládají rozšiřování vrtů v ložisku Gorgon, kde by se podle odhadů investice vyšplhaly na 52 miliard USD. Australští exportéři musejí kvůli americké expanzi na trh s plynem jít s cenou dolů, a to až o 25 %.
OPEC ztrácí podíl na ropném trhu
Organizace zemí vyvážející ropu (OPEC) uvedla, že její podíl na ropném trhu klesá, a to především z důvodu nárůstu těžby ropy z hlubinných břidlicových ložisek. Členské státy (12) OPEC odhadují, že poptávka členských zemí poklesne přibližně o 2, 6 % barelů za den. Naopak světová poptávka bude pravděpodobně narůstat, nyní již roste nejrychleji od roku 2010 a předpokládá se, že se zvýší až na milion barelů za den, přičemž současná hodnota dosahuje 800 tisíc barelů za den. OPEC je závislá na vývoji ekonomik světových mocností, jako jsou USA a Čína. OPEC tedy musí bedlivě sledovat vývoj těžby břidlicové ropy, která například v USA postupně nahrazuje dovoz ropy a tím snižuje podíl OPECu na ropném trhu.
Transparency International: Korupce se stává závažným problémem
Podle výzkumu organizace Transparenci International (TI) se 1 ze 2 lidí domnívá, že se korupce v posledních dvou letech zhoršila. Na 27 % dotázaných uvedlo, že poskytlo úplatek veřejné instituci během minulého roku. Výzkum proběhl ve více než 100 zemí světa a zúčastnilo se ho na 114 000 respondentů. Z výsledků vyplývá, že v celých 51 státech napříč světem jsou politické strany považovány za nejvíce zkorumpované instituce v zemi. Přitom 2 ze 3 dotázaných věří, že osobní vztahy pomohou při jednání s veřejným sektorem. Výjimkou se ukázaly země jako Ázerbájdžán, Kambodža, Gruzie, Súdán a Jižní Súdán, kde obyvatelé uvedli, že se korupce dle jejich mínění za poslední dva roky snížila.
Plynárenský kartel GECF odmítá změnu určování cen plynu
Členské země organizace GECF, která sdružuje na 13 zemí světa, jednaly na summitu v Moskvě o cenách plynu a obhajovaly 40 let starou metodu určování cen pomocí burzovních kurzů ropy na světových trzích. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina je vazba na ropu nejspravedlivější a nejvíc tržně orientovaný způsob určování cen. Metoda je stále více kritizována evropskými energetickými společnostmi, jelikož podle nich je cena plynu díky metodě příliš vysoká. Některé spory se dostaly až před soud, například neshody mezi ruským Gazpromem a německým RWE vyřešil arbitrážní soud ve prospěch RWE, kdy Gazprom musí vracet část plateb zpětně od května 2010. Podle odborníků by přechod na burzovní ceny mohl ušetřit v Evropě až 15,5 miliard USD ročně. S rostoucím obchodem se zkapalněným plynem (LNG) se situace na trhu mění a do budoucna může jít o stejně globalizovaný trh jako v případě ropy. Navíc podle odhadů Mezinárodní energetické agentury (IEA) do šesti let obchod s plynem vzroste o 30 %, důvodem bude posilování nových exportérů, jako jsou Austrálie a USA.
Obnovitelné zdroje mají do roku 2018 tvořit ¼ celosvětové energetiky
Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) obnovitelné zdroje elektřiny (OZE) porostou v příštích pěti letech až o 40 %, přičemž v roce 2011 OZE tvořily 20 % celosvětové energetiky. IEA predikuje, že do roku 2016 bude OZE na druhém místě světového energetiky za uhlím a předběhne i stále rostoucí zemní plyn. Pozitivní předpoklady OZE spočívají v současných nákladech, které se vyrovnávají běžným zdrojům. OZE zaznamenávají obrovský boom v Číně a dalších rozvíjejících se ekonomikách, čímž se výrazně navyšuje podíl OZE na celosvětové energetice. Přes pozitivní předpoklady se OZE musejí potýkat s malou podporou vlád především evropských států, které omezují dotace kvůli ekonomické krizi.
Více než 10 milionů dětí má pracovat v otrockých podmínkách
Světová organizace práce (ILO) uvedla, že na 10,5 milionů dětí na celém světě pracují v podmínkách, které jsou nebezpečné pro jejich zdraví a které připomínají otroctví. Většina pracujících dětí je mladších 14 let, z toho na 71 % jsou dívky, jimž je často zakázán přístup ke vzdělání. Většinou děti pracují podle ILO v domácnostech, proto je těžké dětskou práci regulovat. Podle organizace je nutné, aby mezinárodní společenství přijalo jasný legislativní rámec, který by přesně definoval dětskou práci a nabídl možnosti, jak jí předcházet. Zprávu vydala organizace na Světový den proti dětské práci, který připadá na 12. června.
OSN chce do roku 2030 vymýtit extrémní hladomor
V roce 2000 stanovily státy OSN tzv. Miléniové rozvojové cíle, podle nichž mělo dojít k vymýcení extrémní chudoby do roku 2015. Nyní na zasedání pod vedením britského premiéra Davida Camerona se mezinárodní společenství dohodlo na posunutí plnění cíle do roku 2030, vymýcení extrémní chudoby se rovněž stalo „klíčovým bodem nové mezinárodní spolupráce“. Mezi dalších 12 cílů, které si mezinárodní společenství stanovilo, patří ženská práva, přístup k pitné vodě, zajištění potravinové bezpečnosti a dodržování zákazu dětských svateb. Lidsko-právní organizace závazek přivítaly, nicméně upozorňují, že bez konkrétních a efektivních kroků nebude splněn.
Kandidaturu fidžijských politických stran nově upravuje dekret
K novému dekretu upravujícímu podmínky kandidatury se vyjádřily fidžijské politické strany, jsou ochotné se jim podrobit. Dekret ukládá každé politické straně, která chce kandidovat ve volbách, povinnost doložit detailní zprávu o majetku a účetnictví. Pokud tak neučiní, bude čelit zrušení volební registrace. Podle Mohammed Saneema, hlavního registračního úředníka, jsou podmínky zcela jasné a nelze je nijak obejít. Do nejbližších voleb, které by měly proběhnout v roce 2014, se zatím přihlásily Fidžijská labouristická strana (FLP), Fidžijská lidová strana (SDL) a Národní federální strana (NFP). Všechny strany souhlasily s prokázáním jejich finančních aktivit. Problémem nicméně může být skutečnost, že povinnost prokázat majetek a účetnictví platí i pro rodinné příslušníky kandidátů. V opačném případě dojde ke zrušení registrace. Veškeré informace o majetku stran a nakládání s ním budou zveřejňovány v médiích.
Automobilka Ford plánuje uzavřít veškerou australskou produkci
Americká automobilka Ford Motor by do října 2016 měla uzavřít všechny výrobní haly v Austrálii, k přerušení produkce tak dojde po 85 letech, kdy byly v Austrálii vozy vyráběny. Na 1 200 zaměstnanců by mělo přijít o práci. Důvodem uzavření je podle automobilky deficit v hodnotě 580 milionů USD v rámci australské pobočky. Náklady v Austrálii jsou podle generálního ředitele Ford Australia Boba Graziano dvakrát tak vyšší než v Evropě a čtyřikrát vyšší než v Asii. Australská vláda přitom v minulém roce oznámila, že podpoří automobilový průmysl v zemi hodnotou 5,4 miliard USD, z čehož 34 milionů USD měla získat do roku 2016 i automobilka Ford.
Francouzský prezident Hollande podepsal zákon umožňující stejnopohlavní manželství
Francie jako 9. země v Evropě a jako 14. stát celosvětově legalizovala stejnopohlavní manželství. Prezident Francois Hollande zákon podepsal poté, co v pátek ústavní rada odmítla požadavek opozice ke zrušení zákona. První stejnopohlavní manželství se mohou konat 10 dnů od podpisu zákona, francouzský ministr pro parlamentní záležitosti Alain Vidalies nepředpokládá první svatby dříve než 1. července. Tisíce lidí znovu v ulicích Francie protestovaly proti zákonu, především katolická církev tvrdí, že zákon znevažuje základní hodnoty společnosti. Francouzská společnost je rovněž rozdělená, stejnopohlavní manželství potvrzuje na 55 až 60 % lidí. Naposledy legislativně umožnil podle stanice BBC manželství stejnopohlavním párům Nový Zéland v minulém měsíci.
Austrálie zastavila vývoz dobytka do Egypta
Australská rada vývozců dobytka (ALEC) se tak rozhodla po shlédnutí videa, které zachycovalo nakládání se zvířaty na egyptských jatkách. Podle vyjádření ALEC byly záběry poskytnuté organizací Animals Australia, která se zabývá ochranou zvířat, „neobyčejně znepokojivé a absolutně nepřijatelné pro celý masný průmysl i obyčejné Australany“. Austrálie již v roce 2006 vývoz dobytka do Egypta ze zmíněných důvodů zakázala, po dohodách s egyptskou vládou byl avšak opět obnoven. V roce 2011 zastavila Austrálie dovoz dobytka i do Indonésie, taktéž z důvodů krutého zacházení se zvířaty na tamních jatkách. Austrálie ročně vyveze na 700 000 kusů dobytka. Skupiny na ochranu zvířat, jako například Animals Australia, však požadují úplný zákaz exportu živého dobytka do zahraničí.
Papua-Nová Guinea zvažuje znovu zavedení trestu smrti
Vláda Papuy-Nové Guiney čelí silné kritice mezinárodních lidsko-právních aktivistů kvůli svému záměru zavést v zemi opět trest smrti. K těmto úvahám dovedl vládu intenzivní nárůst kriminality a násilí. Podle premiéra Petera O’Neilla záměr vlády podporuje většina Papuánců, jedním z mnoha důvodů je i nedávný incident, kdy byla zaživa pálena a poté sťata mladá žena. Premiér rovněž požaduje zpřísnění trestů pro trestné činy znásilnění a drogově motivované – v prvním případě navrhuje doživotí, ve druhém pak dlouhodobé odnětí svobody. V neposlední řadě prohlásil, že „tu budou maximální tresty, jaké tato země nikdy předtím nezažila“. Přestože právní řád Papuy-Nové Guiney vynesení rozsudku smrti umožňuje, právní praxe tento institut nezná. Teoreticky je možné takto potrestat velezradu, pirátství a úmyslnou vraždu, naposledy se tak místní soudy ale rozhodly v roce 1954. To chce nyní vláda Papuy-Nové Guiney s ohledem na situaci v zemi změnit.
Čína a Nový Zéland posilují bilaterální spolupráci
Čína a Nový Zéland chtějí zlepšit své vzájemné obchodní vztahy a zavázaly se ke spolupráci v oblastech zemědělství, financí a nových technologií. Ve středu bylo premiéry obou zemí podepsáno 6 dohod. Čínský premiér Li Keqiang uvedl, že „vztahy mezi zeměmi jsou v dobré ekonomické kondici a vytvářejí obrovský prostor pro spolupráci v oblasti zelené ekonomie, v níž je Nový Zéland silný“. Obchod mezi oběma zeměmi dosáhl v minulém roce hodnoty 12,14 miliard USD. Nový Zéland je také oblíbenou destinací čínských turistů. Podle novozélandských statistik jich do země přijede více než 200 000 a ročně zde utratí kolem 555 miliónů USD.
Čína s Austrálií zahájily strategické rozhovory
Čína a Austrálie zahájily první ze svých plánovaných výročních setkání, které se konalo ve středu. Čínský premiér Li Keqiang a jeho australský protějšek premiérka Julia Gillard se dohodly na vzájemné spolupráci v oblasti ekonomie a zejména se soustředili na diplomacii a strategii. V rámci rozhovorů došlo i k rozhodnutí, že se australský dolar stane po americkém dolaru a japonském jenu už třetí velkou měnou, která bude přímo směnitelná za čínskou národní měnu yuan. Pětidenní návštěva premiérky Gillard v Číně, ukazuje důležitost vztahů mezi oběma zeměmi.
Mexiko podpořilo japonskou snahu o členství v Trans-pacifickém partnerství
Mexiko v pondělí oficiálně vyjádřilo svou podporu japonské snaze o zapojení se do obchodu v Asijsko-Pacifickém regionu. Japonsko využilo příležitosti připojit se k nově vznikajícímu obchodnímu společenství, známém jako Trans-pacifické partnerství, už v březnu, ale očekávalo reakci dalších 11 zemí, které již zapojeny jsou. „Vyjadřujeme plnou podporu a sympatie k japonským snahám o zapojení se do Trans-pacifického partnerství,“ řekl na setkání s japonským premiérem Shinzo Abem mexický prezident Enrique Pena Nieto. Novozélandský ministra obchodu Tim Groser zase potvrdil, že členství Japonska by mohlo být potvrzeno na setkání zemí Asijsko-pacifické ekonomické spolupráce konané ve dnech 20. a 21. dubna.
Austrálie stáhne většinu svých jednotek z Afghánistánu do konce roku
Podle australského ministra obrany Stephena Smitha stáhne země většinu svých jednotek z jihu Afghánistánu do konce letošního roku a uzavře hlavní základnu v Tarin Kowt, kde působily i mezinárodní jednotky NATO. Postupně by se měla uzavřít i letecká základna NATO v Uruzganu. Většina mezinárodních jednotek pod vedením NATO by měla být stažena do konce roku 2014 a bezpečnost země by tak měla plně přejít pod odpovědnost afghánské armády. V současnosti má Austrálie v asijské zemi na 1 650 jednotek, o další přítomnosti speciálních jednotek po roce 2013 se podle ministra Smitha zatím s afghánskou vládou vyjednává.
Velká Británie a Austrálie posílí obranné vztahy
Velká Británie a Austrálie posílí vztahy v otázkách obrany, včetně kybernetické bezpečnosti a vybavením programy jako BAE systems, což je největší evropský zbrojní koncern a zároveň třetí největší zbrojní firma na světě. Britský ministr obrany Philip Hammond očekává, že smlouvu podepíše s australským ministrem obrany Stephen Smith v pátek ve městě Perth, v níž obě země odsouhlasí spolupráci v programech BAE systems, konkrétně na nákupu několika válečných lodích. Velká Británie omezila výdaje na obranu v rámci snahy o snížení velkého rozpočtového deficitu a doufá, že spolupráce s australskými spojenci na zařízeních a jiných obranných projektech pomůže snížit náklady a maximalizovat úspory.
Makedonie mezi balkánskými státy obsadila 1. místo v žebříčku indexu ekonomické svobody
V žebříčku indexu ekonomické svobody 2013 se Makedonie umístila jako 43. ze 177 zemí, uvedených v seznamu, a stala se tak nejsvobodnější balkánskou ekonomikou. Společně s Makedonií se řadí mezi středně volné ekonomiky z balkánských zemí i Albánie, Rumunsko, Bulharsko, Černá Hora, Slovinsko a Chorvatsko. Žebříček sestavuje každý rok americká nadace The Heritage Foundation a list The Wall Street Journal na základě porovnání vlastnických práv, korupce, fiskální a monetární svobody, vládních výdajů a svobody trhu práce, finančního trhu, investování, obchodu a podnikání. Celkové 1. místo obsadil Hongkong, za ním následoval Singapur, Austrálie, Nový Zéland a Švýcarsko. Na spodní příčce seznamu se umístila Zimbabwe, Kuba a Severní Korea.
OSN chce v roce 2013 přerozdělit 8,5 miliard USD na rozvojovou pomoc
Pomoc budu směrována k 51 miliónům lidí z 16 zemí světa na zajištění potravin, vody, přístřešků a základních zdravotních potřeb. Finanční pomoc má být poskytována prostřednictvím 520 agentur OSN v zemích, například jako je Palestina, Afganistán, Burkina Faso, Středoafrická republika, Čad, Demokratická republika Kongo, Keňa, Mali, Mauretánie, Niger, Filipíny, Somálsko, Jižní Súdán, Jemen, Zimbabwe. O humanitární pomoci v Sýrii se bude jednat samostatně 19. prosince, podle předběžných odhadů bude země podle komisařky OSN pro humanitární záležitosti Valerie Amos vyžadovat minimálně 348 miliónů USD na humanitární pomoc.
Západní země odmítly dohled nad internetem
Cílem konference Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) v Dubaji mělo být vytvoření celosvětové dohody, která by měla upravovat pravidla cenzury internetu. Spojené státy americké, Kanada, Velká Británie a další západní státy, včetně České republiky, ale odmítly celosvětový dohled nad internetem, neboť by mohlo dojít k omezování svobod. Kompromisní návrh měl dávat příliš velké pravomoci OSN a dalším činitelům. Naopak pro podepsání se vyslovily například Čína a Rusko.