Humanitární fond OSN (CERF) patří k největším světovým donorům humanitární pomoci. Na středeční konferenci se donátoři CEFR dohodli na přerozdělení 384 milionů USD pro příští rok, letos poskytl CERF 465 milionů USD na pomoc lidem ze 49 zemí světa, včetně Sýrie, Jižního Súdánu, Haiti či Pákistánu. Finance putují na pomoc do oblastí postižených přírodními katastrofami, válečnými konflikty či dalšími pohromami.
Archiv rubriky: Austrálie a Oceánie
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyzývá k vytvoření ústavy oceánů
V pondělí tomu bylo 30 let, co vstoupila v platnost Úmluva Spojených národů o mořském právu (UNCLOS), která se týká veškerého mořského prostoru, včetně vymezení námořních hranic, ochrany životního prostředí, vědeckého výzkumu, obchodu a řešení mezinárodních sporů. Na pondělním zasedání Valného shromáždění OSN generální tajemník Ban Ki-moon prohlásil, že je potřeba vytvořit globální rámec pro mořské právo, který bude závazný pro všechny státy. „Absence tohoto rámce nechává prostor pro námořní konflikty a zároveň vytváří chaotické a neregulované využívání mořských zdrojů,“ uvedl velvyslanec OSN Rodney Charles.
Situace v Sýrii se bude projednávat na setkání v Maroku
Zástupci zemí tzv. Přátel Sýrie, kteří podporují změnu syrského režimu a odstoupení prezidenta Bashar al-Assada, se ve středu setkají v Maroku, kde chtějí projednat klíčové problémy současné situace v Sýrii. Země se sejdou poprvé od vzniku syrské opoziční vlády. Jednání se zúčastní i americká ministryně zahraničí Hillary Clinton, která následně navštíví Tunisko a Spojené arabské emiráty. Skupina Přátel Sýrie, která čítá na sto zemí, vznikla na podnět Francie.
Kjótský protokol byl prodloužen do roku 2020
Na konferenci o změnách klimatu v Doha byl prodloužen Kjótský protokol, který zavazuje 35 průmyslově vyspělých zemí ke snižování emisí skleníkových plynů. Kjótský protokol se vztahuje na období od příštího roku do roku 2020, kromě 27 členských států EU se připojila zhruba desítka dalších zemí, jako například Austrálie a Norsko. Mezi nimi však chybí největší znečišťovatelé Spojené státy americké a Čína, na spolupracující státy tedy připadá jen 15 % celosvětových emisí CO2.
Zahraniční investory stále více lákají rozvojové země
Agentura pro investiční záruky Světové banky (MIGA) na základě svého průzkumu uvedla, že navzdory existujícím rizikům je rozhodnuta více než polovina dotázaných respondentů v příštích 12 měsících navýšit své investice v rozvojových zemích. Rozvojové země představují pro investory nové výzvy a možnosti, zejména v době, kdy pokračuje dluhová krize a recese v eurozóně. Výkonná prezidentka MIGA Izumi Kobayashi řekla, že investice pozitivně působí nejen na rozvojové země, ale i na globální ekonomiku. Přímé zahraniční investice (FDI) do těchto zemí jsou významným motorem ekonomického růstu, přestože globální ekonomika oslabuje.
Dětská práce v chudých oblastech světa neustává
Více než 200 milionů dětí po celém světě je nuceno pracovat, statistika vychází ze zprávy úřadu zvláštního vyslance OSN pro vzdělávání ve světě Gordona Browna. Dětská práce se vztahuje především na děti ve věku mezi 5 až 17 lety. Zatímco někteří mají možnost i během práce získat vzdělání, až na 15 milionů dospívajících takovou možnost nemá, což se týká zejména zemí v Subsaharské Africe. Děti jsou například najímány pro práci v domácnosti, v dolech či při sklizni na plantážích.
Země jihovýchodní Asie podepsaly pakt o lidských právech
Na každoročním summitu Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN), které sjednocuje Kambodžu, Vietnam, Thajsko, Laos, Barmu, Indonesii, Malajsii, Singapur, Filipíny a Brunej, podepsali představitelé států dohodu o lidských právech. Ve stejný den podpisu paktu deklarovala Čína práva na oblast Jihočínského moře, u něhož se předpokládá, že je bohaté na nerostné minerály, svůj nárok na území vznesl i Vietnam, Malajsie, Filipíny a Brunej. Ministři pro zahraniční věci zemí ASEAN rovněž diskutovali násilné střety mezi muslimy a buddhisty v barmské provincii Rakhine, kde od července zemřelo na 180 lidé. Na summitu bude projednán i vznik bezcelní obchodní zóny zemí ASEAN s Čínou, Japonskem, Jižní Koreou, Indií, Austrálií a Novým Zélandem.
Austrálie vyhlásila světově největší mořskou rezervaci
Mořská rezervace zabírá na 2,3 milionů čtverečních kilometrů v šesti oblastech moře, kde je zakázán rybolov a průzkum ropných zásob. Ministr životního prostředí Tony Burke podle BBC označil vznik nové mořské rezervace za historický moment. Rybářský průmysl naopak tvrdí, že jde pro Austrálii o ztrátu v řádech milionů USD. Ministr Burke řekl, že rybářský průmysl získá jako kompenzaci za vznik rezervace 103 milionů USD, ačkoliv „celý projekt zasáhne průmysl z méně než 1 %“. Podle Australské námořní aliance (AMA) důsledkem rezervace přijde o práci 36 000 lidí. Iniciativu k vytvoření mořské rezervace oznámila australská vláda již v červnu, oficiálně byla prohlášena až v pátek.
Austrálie provede celonárodní vyšetřování zneužívání dětí
Australská premiérka Julia Gillard oznámila rozšíření Královské komise, která provede celonárodní vyšetřování sexuálního zneužívání dětí. Zákonodárci ke kroku přistoupili po sérii obvinění ze zneužívání dětí římskokatolickou církví, vyšetřovány budou ale i neziskové organizace a státem poskytovaná péče. Opozice s vyšetřováním souhlasí, ale dodává, že by se neměla zaměřovat pouze na katolickou církev. Katolická církev se za nařčení, kdy po dobu 35 let měli křesťanští kněží zneužívat děti, omluvila.
Rwanda na dva roky zasedne v Radě bezpečnosti OSN navzdory kritice za podporu konžských rebelů
Pouhý den poté, co OSN zveřejnilo zprávu, podle níž hraje rwandský ministr obrany klíčovou roli při podpoře a vyzbrojování rebelů na východě Demokratické republiky Kongo, se Rwanda stala členem Rady bezpečnosti OSN, ve které usedne na další dva roky. Země se stala jednou z pěti států, které byly zvoleny nestálými členy Rady bezpečnosti OSN, vedle Argentiny, Austrálie, Jižní Korey a Lucemburska. Své funkce se Rwanda ujme 1. ledna 2013. Podle lidsko-právních organizací dosazení Rwandy do Rady bezpečnosti OSN může blokovat jakékoliv sankce proti jejím představitelům. Zvolení přišlo navzdory dlouhodobé kritice za podporu rebelů, sjednocených do hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntanga v konžské provincii Severní Kivu, která je bohatá na nerostné minerály. Demokratická republika Kongo přitom požádala mezinárodní společenství o uvalení sankcí na sousední Rwandu.
Evropská unie doufá ve volný obchod s Afrikou již od roku 2014
Před 10 lety se v Evropská unie (EU) sešla se zástupci 70 afrických, karibských a tichomořských zemí s cílem podpořit obchod států a získat pro země EU přístup na jejich trhy. S dohodou doposud souhlasilo jen 15 karibských států, ostatní země se obávají, že jejich rozvíjející se průmysl se nevyrovná s novou konkurencí. Evropská komise pro obchod stále doufá, že většina jednání bude ukončena během příštího roku. V současnosti EU ztrácí na rozvíjejících se trzích vliv, zatímco USA zde navýšily svou spolupráci a Čína skoro zdvojnásobila bilaterální dohody s Afrikou z 91 miliard USD v roce 2009 na 166 miliard USD v roce minulém. Africké země se obávají nedostatečné konkurenceschopnosti, čínský dovoz například v Senegalu a Malawi vyvolal v minulém roce protičínské protesty. Aby země navíc mohly přistoupit k volnému obchodu, musely by provést daňové reformy, neboť velká část příjmů pochází právě z celních příjmů. EU totiž požaduje, aby její import byl až v 80 % zbaven zdanění dovozu.
USA zrušily zákaz kotvení novozélandských válečných lodí ve svých vojenských přístavech
Oznámil to při své návštěvě Nového Zélandu americký ministr obrany Leon Panetta. Panetta je prvním americkým ministrem obrany, který tento tichomořský stát navštívil od roku 1985, kdy Nový Zéland zakázal přítomnost jaderných zbraní ve svém teritoriu a USA s Novým Zélandem následně vypověděly obrannou smlouvu. Stejné embargo, které USA uvalily na přítomnost novozélandských lodí ve svých přístavech, stále platí pro americké válečné lodě v novozélandských přístavech. Novozélandský ministr obrany Jonathan Coleman uvítal oteplování vztahů s USA, které se začaly zlepšovat od roku 2003, kdy Nový Zéland poskytl své vojenské jednotky mezinárodní misi v Afghánistánu, avšak zdůraznil, že stanovisko novozélandské vlády vůči přítomnosti jaderných zbraní na svém území zůstává neměnné.
Huawei se chystá investovat 1,3 miliardy liber do svých obchodních aktivit na britském trhu
Čínský telekomunikační a počítačový gigant se chystá na britském trhu v období příštích pěti let investovat hlavně do oblasti mobilního širokopásmového připojení. Zároveň se Huawei chystá vytvořit více než 700 nových pracovních míst. Britský premiér David Cameron investici uvítal jako demonstraci toho, že Velká Británie je v současnosti otevřena zahraničním investorům. Obchodní aktivity čínské státní firmy a její expanze na zahraniční trhy jsou však často zmiňovány spolu s podezřeními z možného ohrožení národní kybernetické bezpečnosti. Australská vláda z tohoto důvodu letos zabránila společnosti podat nabídku na zakázku na vybudování celonárodní širokopásmové sítě v hodnotě přesahující 38 miliard USD.
Americká ministryně zahraničí navštívila Východní Timor
Hillary Clinton se tak stala prvním americkým ministrem zahraničí, který tuto zemi navštívil od vyhlášení nezávislosti v roce 2002. Její návštěva je všeobecně považována za podporu této chudé země v jejích snahách o vstup do organizace ASEAN. Východní Timor zažádal o členství v této organizaci v březnu tohoto roku, avšak panují obavy, že země je stále ještě příliš nestabilní na to, aby se stala součástí jakéhokoliv regionálního bloku. Jednotky OSN, které jsou na území Východního Timoru opětovně dislokované od propuknutí ozbrojených nepokojů v roce 2006, budou po letošních pokojných prezidentských a všeobecných volbách s největší pravděpodobností staženy do prosince tohoto roku.
Novozélandská vláda potvrdila datum, ke kterému začne stahovat své jednotky z Afganistánu
Vláda tak potvrdila nedávné prohlášení premiéra Johna Keye a stanovila datum začátku stahování jednotek na duben příštího roku. Na společné tiskové konferenci to oznámili ministr zahraničí Murray McCully a ministr obrany Jonathan Coleman. Stahování jednotek, které se uskuteční po předpokládaném dokončení předání odpovědnosti za bezpečnost v provincii Bamyan lokálním bezpečnostním složkám v říjnu letošního roku, bylo podle ministrů schváleno velením ISAF a oznámeno všem partnerům v dostatečném předstihu. Dřívější datum stahování novozélandských jednotek z Afganistánu má širokou podporu vládních i opozičních stran. V parlamentu se však také vyskytují názory, že přesun jednotek by se neměl řídit určitým datem, ale měl by nastat co nejdříve, a to z důvodů vzrůstajícího počtu útoků v regionu.
Světová banka: Cena potravin se zvýšila o 10 %
Důsledkem sucha ve Spojených státech amerických a na východě Evropě se cena potravin podle Světové banky (SB) zvýšila v červenci o 10 %. SB proto vyzvala vlády, aby posílily své potravinové programy, které mají ochránit nejzranitelnější skupinu obyvatel. Cena kukuřice a pšenice se od června do července zvýšila o 25 %, sója o 17 %, pouze rýže zaznamenala 4% pokles. Ohrožení jsou podle prezidenta SB Jima Yong Kima především lidé v Africe a na Blízkém východě.
Austrálie rekordně navyšuje imigrační limity
Austrálie zvýší roční příjem imigrantů ze současných 13 750 na celkových 20 000 osob, tedy o 45%. Jedná se tak o největší nárůst příjmu přistěhovalců za posledních 30 let. Australská vláda tak reaguje na doporučení nezávislého expertního panelu, který byl zřízen australskou premiérkou Julii Gillard poté, co se debata o problematice žadatelů o azyl dostala na půdě parlamentu do mrtvého bodu. Návrh na navýšení počtu přijatých imigrantů navazuje na nedávno schválený zákon o obnovení azylových táborů na Papui-Nové Guinei a ostrově Nauru, a zároveň souvisí s rostoucím počtem ilegálních přistěhovalců a bojem proti ilegálnímu obchodu s lidmi.
Nový Zéland chce urychlit stažení jednotek z Afghánistánu
Podle premiéra Johna Keye by se kontingent 145 vojáků měl s velkou pravděpodobností začít navracet v dubnu příštího roku, tedy o 6 měsíců dříve, než se očekávalo. Key zároveň zdůraznil, že plánované urychlení stahování jednotek nesouvisí se zvýšenými ztrátami na životech, které byly zaznamenány v nedávné době. Novozélandské jednotky přišly minulý měsíc o pět vojáků, včetně jedné ženy, kteří byli zabiti v provincii Bamiyan, která byla do této doby považována za jednu z nejbezpečnějších oblastí v Afgánistánu. Nový Zéland tak ve svém záměru urychlit návrat vlastních vojáků navazuje na podobný krok Francie.
Austrálie: poslanecká sněmovna odsouhlasila zákon o obnovení azylových táborů na Papui-Nové Guinei a ostrově Nauru
Vzhledem k tomu, že má zákon širokou podporu vládních i opozičních stran, je pravděpodobné, že bude v nejbližší době přijat také australským senátem. Ke schválení zákona došlo na základě doporučení nezávislého výboru, svolaného australskou premiérkou Julii Gillard, jehož hlavním úkolem bylo vytvořit odborné nezávislé posouzení v otázce dalšího postupu týkajícího se problematiky stále rostoucího počtu ilegálních imigrantů. Opatření by také měly pomoci v boji proti obchodu s lidmi. Kritici zákona však tvrdí, že během pobytu zadržených v internačních táborech dochází k porušování jejich práv, neboť v nich žadatelé o azyl bývají mnohdy drženi po dobu až několika měsíců.
Australský nejvyšší soud potvrdil platnost unikátního zákona o jednotných obalech tabákových výrobků
Tento zákon byl parlamentem schválen v minulém roce a výrobcům cigaret zakazuje umisťovat na obaly tradiční designové značky, loga a barvy. Zavádí tak jednotnou podobu balení do olivově zelených krabiček s velkými grafickými obrázky upozorňujícími na možné následky kouření. Zákon u soudu napadli největší světoví výrobci cigaret včetně British American Tobacco či Phillip Morris, kteří se obávají drastického úbytku tržeb. Podle vyjádření australského nejvyššího soudu však zákon není v rozporu s ústavou. Zákon, který vejde v účinnost 1. prosince tohoto roku, je prvním svého druhu na světě. Některé další státy mezi které patří USA, Nový Zéland či Velká Británie, zvažují zavedení podobných opatření.
OSN varuje před potravinovou krizí
Po tříměsíčním snižování cen potravin se v červenci ceny opět prudce zvýšily. Vysoká cena potravin podle OSN zvyšuje riziko potravinové krize, neboť ceny podle analytika OSN pro zemědělství Abdolreza Abbassiana se budou i nadále zvyšovat. „Rozhodně to nebude sezona, kde budou ceny nižší než v předchozím roce.“ Naposledy vypukla potravinová krize na přelomu let 2007 a 2008.
Austrálie se potýká s problémy rostoucích cen elektrické energie
Australská premiérka apeluje na jednotlivé státy v otázce zvyšování cen elektřiny a reformy stávající podoby obchodu s ní. Příčinou je rapidní nárůst cen zaznamenaný v období posledních čtyř let, který dle jejích slov nemůže nadále pokračovat. Extrémní hodnoty dosáhl například ve státě Nový Jižní Wales, kde náklady na elektrickou energii za toto období vzrostly o 70%. Ministr energetiky státu Queensland Mark McArdle v reakci na úterní prohlášení australské premiérky však uvedl, že se premiérka pouze snaží o odvedení pozornosti od vlastních chyb. Těmi mínil především problematiku uhlíkové daně. Tento názor podpořil také další z ministrů energetiky Chris Hartcher, který mimo jiné uvedl, že zrušení tohoto daňového opatření je jediným řešením stávající situace.
Austrálie, Nový Zéland a Fidži se dohodly na obnovení diplomatických vztahů
Zpráva byla zveřejněna v návaznosti na jednání mezi těmito zeměmi, která se konala v australské Sydney. Došlo také k dohodě o zmírnění cestovních omezení. Australský ministr zahraničí Bob Carr uvedl, že Fidži učinilo pokrok v souvislosti s konáním voleb v roce 2014. Tyto volby budou prvními od roku 2006, kdy komodor Voreqe Baihimarama učinil v zemi státní převrat. Fidži zůstává i nadále vyloučeno ze Společenství národů a je na něj uvalena řada mezinárodních sankcí. V roce 2009 byli z vměšování se do soudní moci obviněni tři vysocí komisaři Austrálie a Nového Zélandu a posléze byli vyloučeni ze země.