K násilným střetům mezi členy dvou znepřátelených komunit dochází od začátku týdne na jihu Guineje, nedaleko hranic s Pobřežím slonoviny. Ty se odehrávají mezi kmenem Guerzů, vyznávajícím především křesťanství nebo místní náboženství, a Konianků, hlásícím se k islámu. V případě jihu země se však nejedná první konflikt. Již dvacet let se celá Guinea potýká s náboženským a etnickým rozdělením země. Obě strany jsou celou dobu zásobovány zbraněmi z okolních zemí, například z Libérie, Sierry Leone a Pobřeží slonoviny, kde v posledních deseti letech stále ve větší míře probíhají ozbrojené konflikty a odkud přichází množství ozbrojenců. Již během prvního týdne tak bylo během násilností zabito skoro sto lidí a zdá se, že číslo není konečné.
Archiv rubriky: západní Afrika
Ghana je na cestě stát se významným vývozcem plynu
Západoafrická země Ghana ve spolupráci s čínskou energetickou společností Sinopec začala budovat továrnu na zpracování zemního plynu z ropného pole na ghanském jihozápadním pobřeží. Projekt, který by za plného provozu měl zpracovat denně 150 milionů kubických metrů, se potýkal s problémy ohledně plateb pro čínské společnosti podílející se na výstavbě. Potřebnou částku Sinopecu předala minulý týden China Development Bank (CDB) jménem Ghana National Gas Company, což bylo součástí dohody o půjčce ve výši 3 miliard USD z roku 2011 mezi CDB a Ghanou. Továrna doplní ghanské zdroje energie, čímž přispěje k zajištění rychle rostoucí domácí energetické poptávky, která činí 1400 MW za den a ročně vzrůstá o 10 %. Navíc by se Ghana mohla stát dalším významným exportérem plynu v Africe.
Mali čekají na konci července parlamentní a prezidentské volby
Parlamentní a prezidentské volby, které byly v loňském roce odloženy kvůli vojenskému převratu, proběhnou v Mali 21., respektive 28. července. Jejich vyhlášení bylo možné až po zrušení výjimečného stavu na začátku měsíce. V souvislosti s organizací voleb bude v Mali posílena bezpečnost opírající se zejména o francouzskou armádu, která v oblasti působí od začátku roku. Pro její angažování se vyslovil při své návštěvě Paříže i generální tajemník OSN Ban Ki-moon, který zároveň vyzval všechny zúčastněné strany k akceptaci výsledků voleb, ať budou jakékoliv. Jedním z nejvážnějších favoritů na vítězství v prezidentských volbách, které jsou více sledovány než parlamentní, je Ibrahim Buobacar Keita, bývalý premiér Mali a prozápadní kandidát, kterého podporuje devět parlamentních stran.
Bývalý prezident Čadu byl po 13 letech obviněn ze zločinů proti lidskosti
Hissene Habré, bývalý čadský prezident, jemuž bylo ve své době přezdíváno „africký Pinochet“, byl minulý týden po 13 letech obviněn trestním tribunálem v senegalském Dakaru. Za spáchání zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a mučení mu hrozí až doživotní trest. Během jeho vlády v letech 1982-1990 bylo z politických důvodů zavražděno více jak 40 000 lidí a další tisíce byly mučeny. Dlouhodobou podporu mu ale vyjadřovaly USA, Francie a další státy. I proto byla první obvinění vznesena až v roce 2000, kdy byl exprezident Habré dopaden v Senegalu. Čad se delší dobu snažil o jeho vydání, avšak snahy byly neúspěšné a proto je souzen speciálním tribunálem spadajícím pod Hospodářské společenství západoafrických státu (ECOWAS) v Senegalu.
Súdánský prezident al-Bashir opustil Nigérii kvůli obavě ze zatčení
Prezident Súdánu Omar al-Bashir opustil předčasně Nigérii kvůli obavě, že by mohl být zadržen. Právníci lidsko-právních aktivistů podali v pondělí návrh u Federálního nejvyššího soudu, aby byl prezident al-Bashir zatčen kvůli obvinění z genocidy a válečných zločinů v Darfúru. Súdánský prezident al-Bashir přijel na pozvání Nigérie na summit Africké unie (AU), která má 53 členů. Unie odmítá spolupracovat s evropským soudem. Mezinárodní trestní soud vydal dva zatykače na súdánského prezidenta al-Bashira v roce 2009 a 2010 kvůli zločinům proti lidskosti. V minulosti Nigérie byla nucena předat mezinárodně hledaného zločince ex-prezidenta Libérie Charlese Taylora, který byl v Haagu odsouzen na 50 let.
Francie oslavila výročí pádu Bastily
V neděli proběhly po celé Francii oslavy nejvýznamnějšího francouzského svátku – pádu Bastily. Začátek tradičního svátku byl letos doprovázen dohady o prezidentském projevu, ke kterému současný prezident François Hollande svolil až dva dny před počátkem oslav. Během projevu, jenž byl poznamenaný prezidentovou klesající popularitou, vyjádřil jednak svůj optimismus ohledně vyhlídek francouzské ekonomiky, jednak se pokusil urovnat i vášně ohledně těžby břidličného plynu, které již dlouhou dobu rozdělují francouzskou společnost. Ten se během jeho volebního období těžit nebude. Letošní oslavy byly také ozvláštněny účastí jednotky malijských vojáků, která se podílela na stabilizaci západoafrického regionu, na přehlídce v centru Paříže. Jejich účast symbolizovala celosvětový boj proti terorismu.
Čína poskytne Nigérii půjčku ve výši 1,1 miliardy USD
Dohoda o nízkoúrokové půjčce byla sjednána v Pekingu ve středu mezi nigerijským prezidentem Goodluckem Jonathanem a čínským prezidentem Xi Jinpingem. Peníze mají směřovat na výstavbu silnic, letištních termínů ve čtyřech městech a železniční linku v hlavním městě Nigérie. Čínské společnosti již nyní staví potřebnou infrastrukturu v západoafrické zemi v hodnotě 1,7 miliard USD. Čína patří mezi nejvýznamnější investory v Africe, důvodem mají být zásoby nerostného bohatství na africkém kontinentu. Nigérie je největší africký producent ropy, problémem zůstává nedostatečná infrastruktura, většina obyvatelstva navíc žije v chudobě.
Čtyři členové militantní Boko Haram byli odsouzeni na doživotí
V Nigérii byli odsouzeni k odnětí svobody do konce života čtyři údajní členové islamistické militantní skupiny Boko Haram, která působí na severu země. Podle rozsudku se měli podílet na loňských bombových útocích na kostel a kancelář volební komise, které zabily na 19 lidí. Jde o nejtvrdší tresty udělené pro údajné členy Boko Haram, jež je zodpovědná za řadu útoků v severní a střední Nigérii. Od roku 2009 se skupina zaměřila na útoky proti civilistům, dlouhodobě Boko Haram prosazuje vytvoření islámského státu, kde „bude západní vzdělání zapovězeno“. Prezident Goodluck Jonathan vyhlásil 14. května letošního roku stav nouze v severovýchodních státech Adamawa, Borno a Yobe po sérii útoků.
Velká Británie chce skupiny Ansar Deen a Boko Haram zařadit na seznam teroristických skupin
Podpora dvou militantních skupin Ansar Deen a Boko Haram by se mohla stát trestným činem ve Velké Británii. Ministryně vnitra Theresa May vznesla žádost na zařazení obou milicí na seznam teroristických skupin. Pokud Parlament žádost schválí, obě skupiny budou mít zakázanou činnost na území Velké Británie. Zatímco Ansar Deen, někdy známá i jako Ansar al-Sharia Velké Británie, působí na britské půdě, Boko Haram v čele s jedním z nehledanějších mužů Abubakarem Shekau operuje především na severu Nigérie. Jestliže budou obě skupiny zakázané, bude jakákoliv jejich podpora nebo členství nelegálním činem, za něhož by hrozilo až 10 let vězení a pokuta 7 400 USD.
Mali zrušilo výjimečný stav
Od ledna platil v západoafrické zemi po zahájení intervence ze strany Francie výjimečný stav, ten nyní představitelé Mali zrušili. Rozhodnutí přichází poté, co armáda ovládla město Kidal, které bylo dlouhou dobu v držení Tuaregů. Ti souhlasili se vstupem vojsk do města v rámci mírové dohody, jež má umožnit konání prezidentských voleb. Tuaregové bojují za autonomii na severu Mali již od vyhlášení nezávislosti země v roce 1960, kritizují vládu z marginalizování jejich problémů. Prezidentské volby se mají konat 28. července. Do voleb kandiduje 28 představitelů, mezi nimi 4 bývalí premiéři a jedna žena. Předseda volební komise Mamadou Diamoutani pochybuje, že volby budou spravedlivé a svobodné.
Organizace zemí vyvážející ropu během června vyprodukovala méně ropy než květnu
Pokles ropné produkce způsobila neklidná situace v některých afrických státech, které jsou často označovány za slabší členy Organizace zemí vyvážející ropu (OPEC). Výpadky ropné těžby v Libyi, Nigérii a také v Angole téměř vyrovnala Saudská Arábie, kde se naopak produkce mírně zvýšila z důvodu vzrůstající domácí poptávky. Během června ropná produkce klesla na 30,38 milionů barelů za den, přičemž květnová produkce dosahovala 30,46 milionů barelů za den. Pokles těžby ale odpovídá cílům OPEC, na nichž se členské státy dohodly během květnového jednání ve Vídni. Podle OPEC by produkce ropy měla dosahovat 30 milionů barelů za den, díky čemu je možné udržovat cenu kolem 100 USD za barel.
Političtí představitelé Mali a Tuaregové podepsali mírovou dohodu
Malijská vláda uzavřela mír s Tuaregy, otevřela se tak cesta k prezidentským volbám, které by se měly konat příští měsíc. Mírová dohoda nařizuje okamžité příměří a stažení vládních jednotek z města Kidal na severu země, které ovládají Tuaregové. Dohodu oznámil francouzský prezident Francois Holland po skončení summitu G8. Jednání mezi malijskou vládou a tuarežskou MNLA probíhala skoro dva týdny v hlavním městě Burkiny Faso Ouagadougou. Tuaregové prosazují svou nezávislost na severu země od získání nezávislosti Mali na Francii v roce 1960 a obviňují centrální vládu v Bamaku z marginalizace severu země. Do Mali by před červencovými volbami mělo celkem dorazit na 12 600 mírových jednotek OSN.
Volby v Guiney se pravděpodobně znovu odloží, a to již poněkolikáté
Podle volební komise není možné ustanovit volby do stanoveného data, kterým je 30. června. Jednalo by se o několikáté odložení voleb, které znemožní definitivní přechod od vojenské vlády k civilní. Opozice tvrdí, že se prezident Aplha Conde snaží připravit netransparentní volby, proto vyzývala k odložení voleb, aby mohly být připraveny opravdu demokratické volby. Více než 50 lidí zemřelo během tříměsíčních protestů. Podle prezidenta Conde je pravděpodobné odložení voleb, neboť opozice nezaregistrovala žádného kandidáta. V současnosti se mluví o odsunutí voleb o měsíc na 28. července. V Guiney proběhl vojenský převrat v prosinci 2008, od roku 2010 se země snaží o vyhlášení voleb, které jsou opakovaně odkládány.
USA uvalily sankce na 4 libanonské občany, měli podporovat Hizballáh
Podle amerického ministerstva financí byly uvaleny sankce na Ali Ibrahim al-Watfa, Abbase Loutfe Fawaze, Ali Ahmad Chehade a Hicham Nmer Khanafer za vyjednávání se zástupci Hizballáhu, jehož mají USA na seznamu teroristických skupin. Pro Hizballáh měli muži v západní Africe, konkrétně v Sierra Leone, Senegalu, Pobřeží slonoviny a Gambii, rekrutovat nové členy. Podle USA je dlouhodobým spojencem Írán, který negativně ovlivňují finanční sankce kvůli jeho údajnému jadernému programu. Hizballáh také podle USA rozšiřuje svou působnost z Blízkého východu do Afriky, Bulharska nebo Thajska.
Malijská vláda a Tuaregové dosáhli příměří, volby by se měly uskutečnit v červenci
Obě strany se shodly „v principech“ a uzavřely příměří, které umožní uskutečnit plánované volby v červenci. Jednání začalo v sobotu v hlavním městě sousední Burkiny Faso, sporem mezi Tuaregy a malijskou vládou je oblast na severu země Kidal, která byla navzdory vojenské operace mezinárodního společenství stále pod kontrolou tuarežské MNLA. Tuaregové žádají větší politickou autonomii pro region. Dohoda by měla umožnit vytvoření komise, v níž budou zastoupeny obě strany a která bude monitorovat bezpečnosti oblasti. Volby by se mě uskutečnit 28. července a měl by tak být dokončen přechod od vojenské k civilní vládě.
Etnické násilí v Mali pokračuje, lidsko-právní organizace vyzývají k jeho zastavení
Podle lidsko-právní organizace Human Rights Watch (HRW) dochází k etnickému násilí v Mali ze strany rebelů i malijské armády. Největší etnické napětí dlouhodobě panuje mezi malijskou armádou a etnickými Tuaregy. Na severu země došlo k zatčení na 100 Tuaregů, kteří měli rabovat ve městě Kidal, ministr zahraničí Tieman Coulibaly odsoudil údajnou akci Tuaregů. MNLA, která zastupuje sdružené Tuaregy, obvinění odmítá. Podle HRW nicméně dochází i k mučení Tuaregů ze strany armády. Mezinárodní intervence pod vedením Francie osvobodila většinu severu Mali od militantních skupin, město Kidal ale stále zůstává pod kontrolou MNLA.
USA nabízejí odměnu za vůdce pěti militantních skupin
Odměna ve výši 23 milionů USD byla vypsána za zatčení představitelů 5 militantních skupin na západě Afriky. Nejvyšší odměna je 7 milionů USD za vůdce militantní islamistické skupiny Boko Haram Abubakar Shekau, skupina působí na severu Nigérie, kde chce založit islámský stát s právem šaría. Odměnu USA rovněž nabízejí za vůdce militantní Al-Kaidy islámského Maghrebu (AQIM) v západní Africe. USA se zaměřily i na Mokhtara Belmokhtara, který stál za lednovým útokem na alžírskou rafinérii, při níž bylo 37 zahraničních pracovníků zabito. Na 5 milionů USD nabízí USA za vůdce AQIM Yahya Abou Al-Hammama a a 3 miliony USD za mluvčího malijského Jednotného hnutí pro džihád v západní Africe (MUJAO) Oumar Ould Hamaha.
Nigerijský parlament zakázal manželství stejnopohlavní párů
Ve čtvrtek schválil parlament v Nigérii zákon, který zakazuje manželství stejnopohlavních párů a který zároveň ruší všechny homosexuální organizace a uskupení. V případě porušení může být udělen trest až ve výši 14 let vězení. Zákon představil senát v roce 2011, nyní putuje k prezidentovi, předpokládá se, že ho prezident Goodluck Jonathan podepíše. V současnosti již nyní je homosexuální sex v Nigérii zakázán. Homosexualita je ve většině zemí Afriky zakázána a hrozí za ní až několik let odnětí svobody.
Boje v Nigérii nepolevují, armáda hlásí zničení tábora islamistické skupiny Boko Haram
Střety mezi nigerijskou armádou a islamistickou militantní skupinou Boko Haram na severovýchodě země pokračují. V sobotu nigerijská armáda uvedla, že zničila dobře vyzbrojený tábor skupiny Boko Haram za pomocí místních autorit. Informace nicméně není dosud potvrzená. Na 2 000 jednotek bylo vysláno do regionu v průběhu minulého týdne, jde o jednu z největších vojenských akcí proti skupině Boko Haram. Skupina mezitím propustila 3 ženy a 6 dětí, které unesla na začátku května, i nadále jsou ale pohřešovány 2 děti a 1 žena. Na 2 000 lidí zemřelo v bojích mezi armádou a militantní skupinou od roku 2009, kdy Boko Haram vyhlásila snahu na severu země vytvořit islámský stát, kde by bylo „zapovězeno západní vzdělání“.
Francie opouští Mali, začalo první stahování jednotek
Po 4 měsících, kdy Francie začala na severu Mali vojenskou operaci proti islamistickým skupinám, začala stahovat své jednotky ze západoafrické země. Současný francouzský kontingent tvoří 4 000 jednotek, na konci roku by v Mali zůstat jen 1 000 jednotek. Během července by naopak OSN měla vyslat do země mírové jednotky, které by měly dohlížet na uspořádání celostátních voleb. Přestože se během operace podařilo získat většinu severu země pod kontrolu vlády, přesto zůstávají skupiny rebelů v horách a v poušti, odkud podnikají izolované útoky. Minulý týden se zavázalo mezinárodní společenství k poskytnutí pomoci Mali v hodnotě 4 miliard USD.
Čína nabízí vyslání jednotek do Mali pod záštitou OSN
Více než 500 čínských jednotek by podle deníku Telegraph mohlo pod vedení OSN bojovat proti islámských militantním skupinám na severu Mali, jednalo by se o nejvyšší počet vojáků, které kdy Čína v rámci misí OSN vyslala. Vojenskou operaci v Mali začala Francie v lednu letošního roku, v současnosti je v západoafrické zemi na 6 500 afrických jednotek, OSN by ráda vyslala ještě 3 000 mužů. Čína dlouhodobě blokuje mise OSN, které považuje za zásah do státní suverenity zemí. Poprvé vyslala jednotky až v roce 1992, tj. více jak 20 let po svém vstupu do OSN.
Střety v Guiney pokračují, důvodem jsou plánované volby
Při čtvrtečních nepokojích zemřel 1 člověk a dalších 10 lidí bylo zabito při protestech v hlavním městě Guiney poté, co se demonstranti střetli s policií. Důvodem nepokojů jsou plánované prezidentské volby, které se mají uskutečnit 30. června a které mají dokončit přechod k demokracii po vojenském převratu. Od březnových střetů zemřelo již 19 lidí a na 300 dalších bylo zraněno. Opozice kritizuje nepřipravenost voleb, které například neumožňují volit občanům v zahraničí. Prezident Aplha Conde odmítá kritiku a tvrdí, že opozice naopak chce oddalovat volby na neurčito. Původně měly volby proběhnout v roce 2011, následně byly několikrát odloženy.
V začátku července prezident Obama navštíví několik afrických zemí
Jedním z cílů zahraniční návštěvy amerického prezidenta by měl být Senegal, Jihoafrická republika a Tanzanie, kde by se měl setkat s politickými představiteli a podnikateli. Státní návštěva, která se bude konat v rozmezí 26. června do 3. července, bude již druhá v roli prezidenta. V roce 2009 strávil prezident Obama několik dní v západoafrické Ghaně. Dvakrát během svého funkčního období navštívil africký kontinent i jeho předchůdce Clinton a George W. Bush. Podle prohlášení Bílého domu má návštěva značit „závazek mezi Spojenými státy americkými a lidmi ze subsaharské Afriky, který má vést k regionálnímu i globálnímu míru“.