Srbský ministr financí Mladjan Dinkić uvedl, že Srbsko by mělo přijmout plán zprostředkovaný EU ohledně řešení etnického rozdělení v jejich bývalé provincii Kosovo, jinak budou čelit riziku izolace. Srbsko musí do 9. dubna sdělit EU, zda přijme či nepřijme navrhovaný plán ohledně srbské menšiny v Kosovu. Zamítnutí plánu by mohlo Srbsko stát zrušení přístupového jednání do EU. Rozhovory mezi premiéry Srbska a Kosova vedené šéfkou zahraniční politiky EU Catherine Ashtonovou skončily bez výsledku. Šefka Ashtonová uvedla, že 16. dubna vydá zprávu o pokroku a rozhodnutí, zda EU přistoupí ke vstupním rozhovorům se Srbskem do EU.
OSN zastavuje činnost center pro rozdělování potravin v Gaze
Poté, co demonstranti zaútočili na jedno z center OSN pro rozdělování potravin v Gaze, se OSN rozhodla pozastavit práci všech svých distribučních center v oblasti. Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém Východě (UNRWA) sdělil, že centra zůstanou zavřená do té doby, než budou mít bezpečnostní záruky pro svůj majetek a zaměstnance. UNRWA podporuje odhadem 800 000 Palestinců v Gaze, ovšem ocitl se v deficitu, proto přikročil ke škrtům, s čímž obyvatelé nesouhlasí. Mluvčí Hamásu Sami Abu Zuhri uvedl, že Hamás odsuzuje jakékoliv násilí na UNRWA, ale zavření distribučních center vidí jako „neoprávněné“.
Pokud KLDR zaútočí, USA se bude chtít zasadit o svržení tamního režimu
Podle zdrojů z oblasti národní bezpečnosti se USA v případě nukleárního útoku nebo invaze KLDR do Jižní Koreje zasadí o pád tamního komunistického režimu. Vláda prezidenta Obamy i přes výhrůžky vůdce Kim Jong-una, že Severní Korea zaútočí na Soul a americké cíle, zatím tvrzení nepotvrdila. Nicméně tvrdá odplata v případě útoku z Pyongyangu je běžným předpokladem Pentagonu, uvádí národní bezpečnostní experti. Jižní Korea nedopustí americký preventivní zásah zaměřený na svržení režimu, jak tomu bylo v případě invaze do Iráku v roce 2003. Nicméně plnohodnotný útok ze strany KLDR by změnil situaci a prezident Obama by v takovém případě čelil rozhodování o válce.
V Makedonii se uskuteční 2. kolo komunálních voleb
Před druhým nedělním kolem komunálních voleb se v pátek uskuteční poslední den předvolebního boje mezi politickými stranami. Voliči budou ve 2. kole volit 29 z 80 starostů, včetně hlavního města Skopje, kde ve volebních okrscích nezískal v 1. kole žádný kandidát více než 50 % hlasů. V 1. kole vyhrála vládní strana VMRO-DPMNE premiéra Nikoly Gruevského v 54 volebních okrscích, zatímco hlavní opoziční strana Sociálnědemokratický svaz Makedonie (SDSM) vyhrál v 7 okrscích. Asi 1,1 milionu Makedonců je oprávněných volit, volby bude jako v 1. kole pozorovat řada místních i mezinárodních organizací.
V Brazílii byli odsouzeni 2 muži na 40 let vězení za smrt aktivistů
Brazilský soud odsoudil 2 muže na více než 40 let vězení za smrt 2 aktivistů, kteří se vystupovali za ochranu životního prostředí v oblasti Amazonského pralesu. Jose Claudio Ribeiro de Silva a jeho manželka Maria do Espirito Santo zemřeli poté, co byli zasaženi výstřely v přírodní rezervaci v státě Pará na severu Brazílie v květnu 2011. Manželský pár byl terčem vyhrůžek již léta, jelikož neustále na policii nahlašoval porušení zákona obchodníky s dřevem, kteří měli zájem na proniknutí do rezervace kvůli těžbě vzácných stromů.
Jordánsko posiluje ochranu hranic se Sýrií
Jordánsko zdvojnásobilo počet jednotek střežících 370 km dlouhou hranici se Sýrií. Reaguje tak na varování syrských státních médií, že svou spolupráci s USA a ostatními západními a arabskými státy si „zahrává s ohněm“. Jordánsko totiž poskytuje na svém území prostor k výcviku a vyzbrojování syrských rebelů, které provádí západní státy spolu se spojenci z Ligy arabských států. Rebelové cvičení v Jordánsku jsou podle televize Al-Jazeera hlavně sekulární příslušníci kmenů ze střední a jižní Sýrie, kteří po svém nasazení mají pomáhat chránit jordánské hranice a asistovat syrským uprchlíkům. Mají také působit jako protiváha skupinám napojeným na Al-Kaidu, které v konfliktu s jednotkami syrské vlády zaznamenávají díky svým zkušenostem a výzbroji největší úspěchy. Syrský vládní deník al-Thawra však Jordánsko obvinil z dvojakosti, když vyzbrojuje rebely a zároveň tvrdí, že trvá na politickém řešení syrské krize.
Udělení ceny pro novináře vyvolalo v Mexiku vlnu polemiky
Rozhodnutí Mexické asociace editorů novin (AME) udělit novinářskou cenu gubernátoru státu Veracruz Javieru Duarte za to, že obhajuje svobodu vyjadřování, vyvolalo silnou vlnu polemiky. Veracruz je považován za jeden z nejnebezpečnějších států Mexika. Nebezpečí je ještě vyšší pro žurnalisty, kteří v oblasti pracují. Od roku 2010, kdy nastoupil do úřadu gubernátor Duarte, zemřelo 9 novinářů po útocích obchodníků s drogami a další 3 byli údajně uneseni kriminálními skupinami. Odpůrci udělení ceny pro gubernátora Duarte tvrdí, že jde o gesto patetické, jelikož novináři v státě Veracruz pracují s neustálým strachem o svůj život. Na druhé straně zastánci ceny vyzdvihují založení komise pro ochranu novinářů, kterou gubernátor Duarte založil.
Nepálští maoisté odmítají jednat o termínu voleb
Ve snaze vyřešit problematickou situaci nabídli zástupci hlavních nepálských politických stran opozici, jíž jsou maoisté odštěpení od Sjednocené komunistické strany Nepálu, jednání o definitivním termínu voleb do druhého Ústavodárného shromáždění. Maoisté však na návrh odmítají přistoupit, pokud nebudou splněny jejich požadavky. Krok maoistické frakce je vnímán jako snaha oddalovat volby a tedy vytvoření řádné ústavy, kterou Nepál postrádá od roku 2006, kdy se stal republikou. Maoisté požadují své zahrnutí do prozatímní vlády, která měla být podle původních plánů zformována ze všech politických stran. Kromě odmítnutí jednat o termínu voleb se mají maoisté snažit komplikovat celý proces i násilně, útočí na okresní kanceláře Státní volební komise a unášejí její členy. Pokud nedojde k dohodě, budou volby do Ústavodárného shromáždění, které by následně mělo plnit funkci parlamentu, opět odsunuty na neurčito.
Katařané mají zájem o koupi francouzského obchodního domu Printemps
Investoři z Kataru se dohodli na zakoupení známého pařížského obchodního domu Printemps. Hodnota objektu činí zhruba 2 miliard USD. Pro Katařany se nejedná o první koupi majetku ve Francii, vlastní část známého fotbalového klubu Paris-Saint German a jsou 3% vlastníky mediální skupiny Lagardere, do které patří i některá česká rádia. Firma Disa, jenž sdružuje katarské investory, chce také získat většinový podíl v Deutsche Bank a 30 % v lucemburské investiční společnosti Borletti Group.
Předseda ECB připustil, že původní návrh pro Kypr nebyl vydařený
Předseda Evropské centrální banka (ECB) Mario Draghi na tiskové konferenci ve Frankfurtu po zasedání Rady guvernérů ECB řekl, že původní návrh na záchranu Kypru „nebyl příliš chytrý„, a proto byl hned po konferenčním jednání Euroskupiny upraven. Dodal, že Kypr není v žádném případě „šablona pro ostatní země nebo banky v potížích“. Jediné, co by se dalo vyvodit ze záchranné akce pro Kypr, je podle něj restrukturalizace bankovních systémů. Předseda Draghi uvedl, že původní plán, který byl nakonec kyperskou vládou zamítnut, nepocházel od ECB, ale souhlasila s ním jako součástí celkové záchranné dohody.
Rada Evropy kritizuje financování českých politických stran
Protikorupční agentuře při Radě Evropy (GRECO) se nelíbí netransparentnost ve financování českých politických stran. Podle GRECO by Česká republika měla zřídit nezávislý monitorovací úřad, aby bylo zajištěno efektivní financování politických stran. V současnosti totiž funkce částečné kontroly financování politických stran náleží Kontrolnímu výboru Poslanecké sněmovny. Částečná kontrola proto, že dohlíží pouze na formální správnost stranických výročních finančních zpráv podle zákona a nezabývá se obsahem hospodaření. Legislativní rada vlády nicméně ve čtvrtek schválila novelu příslušného zákona, která zavádí povinnost politických stran mít transparentními účty nebo se týká například zveřejňování finančních uzávěrek politických stran na internetu. Avšak návrh na vznik požadovaného nezávislého monitorovacího orgánu, který požaduje Rada Evropy, sněmovnou zatím neprošel.
Společnost Air France musí zaplatit za diskriminaci
Francouzský soud rozhodl, že Air France musí zaplatit 17 000 USD aktivistce Horia Ankour za to, že ji vyloučila z letu do Izraele kvůli tomu, že není Židovka. Horia Ankour chtěla v dubnu loňského roku letět z francouzského Nice do Tel Avivu, kde se chtěla podílet na pro-palestinské kampani, ale byla z letu vyloučena poté, co záporně odpověděla na otázky zaměstnance letecké společnosti, zda má izraelský pas a zda je Židovka. Soud rozhodl, že případ byl zřejmou rasovou diskriminací. Air France se hájila, že Horia Ankour byla na černém listě Izraele a letecké společnosti dle mezinárodní úmluvy nemají na lety vpouštět osoby, které by nebyly přijaty v místě příletu.
Export v Panamě v roce 2012 stoupl o 4,7 %
Panamský export dosáhl v minulém roce hodnoty 821 milionů USD, oproti roku 2011 vzrostl o 4,7 %. Největší podíl na něm mělo zlato s částkou 115 milionů USD, na druhém místě se umístil prodej banánů, který přinesl zisk 86 milionů USD. Třetím nejvyváženějším produktem byly krevety a ananasy, oba s hodnotou 40 milionů USD. Mezi zeměmi, do kterých nejvíce mířil panamský vývoz, jsou Spojené státy americké.
Kosovský parlament zakázal kouření na veřejném prostoru
Ve čtvrtek schválil kosovský parlament zákon o kontrole tabáku, který zakazuje osobám kouřit ve veřejných budovách. Zákon o kontrole tabáku byl schválen 71 hlasy, 2 poslanci se zdrželi hlasování. Zákaz kouření platí pro veřejné budovy, dopravu a pracoviště. Zákon o tabáku schválený v roce 2011 omezil kouření v 30 % veřejných budov. V sousedních zemích byly již dříve přijaty podobné zákony, v Srbsku a Makedonii platí zákaz kouření na veřejném prostranství od roku 2010, Albánie přijala zákon již v roce 2007, nicméně není dosud příliš dodržován.
Prezident Obama se vzdá 5 % svého platu
Americký prezident Barack Obama se rozhodl vzdát se 5 % svého měsíčního platu ve prospěch státu, tedy 1 700 USD. Každý měsíc tak z prezidentského platu poputuje 1700 USD do federální pokladny. Rozhodnutí bude platit zpětně od března. Prezident Obama reaguje na situaci, kdy se tisíce státních zaměstnanců ocitlo na nucené dovolené a kdy od března začaly platit automatické rozpočtové škrty, díky kterým se vláda USA musí obejít bez 85 miliard USD. Škrty se prakticky týkají všech oblastí veřejného sektoru.
Irán je ohledně svého jaderného programu neústupný
V kazachstánském městě Almaty pokračují rozhovory mezi světovými mocnostmi a Iránem ohledně jeho jaderného programu. Irán znovu silně obhajuje své právo na využití jaderné energie. Hlavní iránský vyjednavač Saeed Jalili při jednání prohlásil: „Domnívám se, že naše jednání se může posunout vpřed jednoduchým způsobem, a to uznáním iránských práv, zejména práva na obohacování uranu. Jedná se o mírové využití jaderné energie,“ zdůraznil hlavní iránský vyjednavač Jalili. Dále také hovořil o „hrstce zemí“, které se pokouší „odejmout právo na obohacování ostatním.“ Při předchozím kole rozhovorů se západní státy pokoušely odradit Irán od obohacování uranu na 20 %, což je důležitým krokem k výrobě jaderné zbraně. Výměnou za to nabídly uvolnění tuhých ekonomických sankcí, které byly na Irán uvaleny. Izrael také upozornil, že pokud ostatní prostředky selžou, zastaví iránský jaderný program vojenskými prostředky.
Paraguayský prezident chce zemi opětovně zapojit do fungování MERCOSUR
Opětovné začlenění Paraguaye do fungování Sdružení volného obchodu jihu (MERCOSUR) považuje prezident Federico Franco za klíčové pro další rozvoj země. Prezident Franco požaduje od ostatních členů restartování sdružení, protože podle jeho prohlášení zastavení členství Paraguaye minulý rok porušilo základní principy z roku 1991. Prezident Franco také považuje začlenění Venezuely do struktur MERCOSUR jako ilegální a tvrdí, že zesnulý prezident Venezuely Hugo Chávez podporoval aktivně povstaleckou skupinu Vojsko paraguayského lidu.
V Argentině je podle studie pětkrát více chudých, než přiznává vláda
Argentinská prezidentka Cristina Fernández de Kirchner minulý týden oznámila, že v Argentině žije v chudobě pouze 5,4 % populace. Příznivé číslo má být výsledkem vládních ekonomických opatření v posledních letech. Katolická argentinská univerzita (UCA) provedla vlastní průzkum, který zveřejnila minulý pátek. Podle studie UCA mezi chudé spadá 26,9 % Argentinců, což by představovalo zvýšení o 5 % oproti roku 2011. Argentinská vláda vychází z dat Národního statistického institutu (INDEC). Míra chudoby se stanovuje porovnáním příjmů rodiny s výdaji za základní potravinový koš a služby. Podle INDEC základní koš potravin a služeb pro rodinu stojí měsíčně zhruba 310 USD, zatímco podle studie UCA více než dvojnásobek 637 USD. Již dříve kritizoval INDEC Mezinárodní měnový fond (MMF) za udávanou míru inflace. Argentinská vláda uvedla, že loni byla v zemi inflace 10,8 %, podle zahraničních odborníků však přesáhla 25 %.
Zhoršení ekonomie v Bosně přičítá bosenský ombudsman nedodržování lidských práv
Zpráva bosenského ombudsmana Ljubomira Sandice za rok 2012 uvádí, že jednou z příčin zhoršení ekonomické situace v Bosně je nerespektování lidských práv. V roce 2012 bosenský ombudsman obdržel na 3 100 stížností o nedodržování lidských práv. Zpráva dále uvádí, že ombudsman vydal 243 doporučení pro instituce, aby sjednaly nápravu, pouze v 81 případech byla sjednána náprava. Nerespektování lidských práv souvisí podle zprávy s malou zkušeností jejich dodržování, s chybějícím nezávislým soudnictvím a propracovaným systémem, který by dodržování práv zákonně vymáhal.
Prezident Miloš Zeman navštívil Slovensko, šlo o první zahraniční návštěvu
Na svou první zahraniční návštěvu zamířil prezident Miloš Zeman v doprovodu své manželky Ivany na Slovensko, kde se setkal se svým protějškem prezidentem Ivanem Gašparovičem. Na tiskové konferenci oba prezidenti pochvalovali dobré vztahy mezi zeměmi a prezident Miloš Zeman je dokonce označil za nadstandardní. Témata, o kterých se hovořilo se, týkala oblasti obchodu či ještě většího posílení vztahů. Prezident Miloš Zeman například zmínil potřebu posílení dopravního spojení mezi ČR a Slovenskem či intenzivnější spolupráce mezi podniky. Jedním z takových podniků by mohla být i firma Cargo.
Gazpromněft a Shell chystají společné projekty na Sibiři a v Arktidě
Finální podoba spolupráce má být upřesněna příští týden během návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina v Nizozemsku. Gazpromněft se touto cestou snaží získat přístup k vyspělým technologiím, které by mu umožnily těžit ropu i z obtížně dostupných ložisek. Kromě zástupců firmy Royal Dutch Shell se představitelé Ruské federace setkají i s vedením nizozemské energetické společnosti Gasunie. S ním budou vyjednávat o možné kooperaci v oblasti dostavby plynovodu Nord Stream, který by jednou mohl být protažen až do Velké Británie.
Na jihu Srbska chtějí Albánci postavit nový památník věnovaný albánským partyzánům
Albánci na jihu Srbska chtějí vybudovat památník obětem, které zemřely během partyzánské války se srbskými jednotkami v roce 2001. Památník by měl zabírat rozlohu 3 000 metrů čtverečních ve vesnici Oraovica, kde se odehrál jeden z největších střetů mezi srbským vojskem a Osvobozeneckou armádou měst Preseva, Medvedje a Bujanovace (UCPMB). Výstavbu památníku, který by měl stát asi 128 000 USD, navrhla Oraovica. Památník má být podle plánu z velké části postaven do 15. května, kdy se bude konat výročí bojů. Památník věnovaný albánským partyzánům v Presevu, které se nachází nedaleko Oraovice, byl přitom násilně odstraněn srbskými jednotkami v lednu. Je tedy otázkou, jak se k záměru vystavit nový památník postaví srbské úřady v Bělehradu.
Nejsilnější ekonomika eurozony Německo má zpomalovat
Podle sledovaného průzkumu společnosti Markit německá ekonomika za poslední měsíc výrazně zpomalila a je blízko stagnaci a Francie zaznamenala největší pokles za poslední 4 roky. Index PMI finanční společnosti Markit z únorových hodnot u Německa klesl z 53,3 na 50,6, u Francie klesl na 41,9 a v eurozóně jako celku klesl z 47,9 na 46,5. Každá hodnota nad 50 značí růst. Hlavní ekonom společnosti Markit Chris Williamson uvedl, že výsledky nedopadly dobře a recese v eurozóně se prohlubuje a stále více podniků hlásí dluhovou krizi a politickou nestabilitu. Dále uvádí, že neurčité volby v Itálii byly klíčovým faktorem k negativnímu ekonomickému výhledu a neúspěšná záchranná dohoda pro Kypr byla další zhoršení ekonomické situace. Pokles dominantní německé ekonomiky značí podle průzkumu výrazné oslabení eurozóny.