Členové militantní skupiny zaútočili ve sporné oblasti Kašmíru, kterou kontroluje indická armáda, na jednotku indických bezpečnostních složek. V důsledku toho zemřelo nejméně 5 indických vojáků, spekuluje se i o civilních obětech. K útoku byly kromě střelných zbraní použity i granáty. Jedná se o nejvážnější incident za poslední 3 roky, oblast Kašmíru si nárokují obě strany a je tak dlouhodobým zdrojem napětí. Podle místních zdrojů se k útoku přihlásila kašmírská militantní skupina Hizb-ul Mujahideen, Indií a EU řazená mezi teroristické organizace. Přestože k občasným střetům v Kašmíru dochází již od roku 1989, v posledních letech se situace výrazně zlepšila. Útok byl veden proti místnímu bezpečnostnímu táboru, který provozují Centrální záložní policejní síly (CRPF).
Archiv štítku: útok
V Mali byl údajně zabit islamista Mokhtar Belmokhtar
Čadská armáda v sobotu během operace v malijských horách zabila islamistického vůdce a veterána z Afghánistánu Alžířana Mokhtara Belmokhtara. Při útoku zemřelo i několik dalších radikálů. Zprávu o smrti potvrdil čadský prezident Idriss Deby. Belmokhtar byl do prosince 2012 členem severoafrické odnože Al-Kajdy (AQMI) a působil v okupovaných malijských městech Timbouctou a Gao. V lednu 2013 měl být strůjcem útoku na mezinárodní těžební společnosti v alžírském In Amenasu. Analytici se domnívají, že smrt Mokhtara Belmokhtara a Abdelhamida Abou Zeida by mohla oslabit organizaci AQMI.
Afghánistán zažil další sebevražedné útoky
V neděli ráno došlo v Afghánistánu ke 2 výbuchům. V diplomatické enklávě v Kábulu se podařilo bezpečnostním složkám zneškodnit 3 útočníky a další zranit. Taliban, jež má atentáty na svědomí, uvedl, že svoji pozornost zaměřuje na takzvané „zelené zóny“. Druhý útok se odehrál v Jalalabádu na východě země u hranic s Pákistánem, kde se terčem stal komplex afghánské tajné služby. Teroristé se cíleně zaměřují na vojenské útvary. Podle mluvčího organizace Taliban Zabiullaha Mujahida tak bojují proti afghánské vládě a jejím spojencům NATO. OSN v úterý konstatovala nižší počet atentátů oproti předchozím rokům.
Údajný iniciátor útoku na šíity v Kvétě zadržen
V pakistánské provincii Punjab byl zadržen Malik Ishaq, zakladatel a bývalý vůdce militantní skupiny Lashkar-e-Jhangvi. Ta má na svědomí útok na šíitskou komunitu v Kvétě, k němuž došlo minulý týden. Při incidentu zahynulo téměř 90 osob. Malik Ishaq si v letech 2001–2011 odpykával trest odnětí svobody, po propuštění tehdy prohlásil, že jeho skupina bude pokračovat ve své „bohulibé činnosti“. Přestože Ishakovo napojení na akci v Kvétě není jednoznačné, může být držen ve vazbě bez obvinění až 3 měsíce. Jeho zadržení je pozitivně vnímáno společností, vláda je totiž dlouhodobě kritizována pro svou pasivitu vůči skupinám páchajícím náboženské násilí.
Pákistán: 4 mrtví při přestřelce v kanceláři vládního úředníka
V pákistánském Peshavaru došlo v pondělí k útoku mužů převlečených do policejních uniforem na kancelář vládního úředníka Muttahirzeba Khana. Dva ohlušující výbuchy přišly ve chvíli, kdy probíhalo setkání se zástupci místních kmenů a politických stran. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Měsíc před parlamentními volbami se podobné incidenty v Pákistánu zvyšují. Například v sobotu došlo k bombovému útoku namířenému proti šiítské komunitě v Quettě, při které zemřelo 85 lidí. Vedle Talibanu představuje pro zemi další hrozbu extremistická organizace Laskhar-e-Jhangvi (LeJ), zpravodajskými službami označená za nebezpečnou.
Srbské bezpečnostní služby odhalily plán na zabití předsedy vlády
Premiér Ivica Dacic měl být podle plánů srbské mafie zabit při letu vládním letadlem. Bezpečnostní informační agentura (BIA) uvedla, že útoku měli napomáhat lidé, kteří mají přístup do letadel, určených k cestám prezidenta a vlády. Premiér Dacic se vyjádřil ke zjištění o chystaném útoku na jeho osobu po svém návratu ze zahraniční cesty z Irska ve čtvrtek, že žádná zločinecká skupina nemůže ovlivnit dosavadní práci vlády, nicméně neuvedl, kdo přesně by mohl za chystaným útokem stát. Na začátku února premiér Dacic čelil kritice, protože se opakovaně setkal se členem drogového gangu Darka Sarice Rodoljubem Radulovicem, oba jsou dosud neúspěšně stíhání srbskou prokuraturou.
Francie se obává guerillové války v Mali, ve městě Gao proběhlo zatýkání islamistů
Ve městě Gao na severu Mali armáda provedla zátah na islamisty, kteří se měli účastnit víkendového útoku, při němž zemřeli nejméně 3 civilisté. Podle malijského ministra obrany Yamoussa Camara byli 3 islamisté zabiti a 11 dalších zajato. Navzdory dobytí severu Mali, který od březnového vojenského převratu ovládaly islamistické skupiny, vzrůstá počet sebevražedných útoků, země se obává guerillové války. Francie přitom prohlásila, že se plánuje ze země stáhnout již během března, její jednotky má nahradit mise Africká unie (AU) a Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) o síle 8 000 mužů.
Indie se potýká s nepokoji v Kašmíru, vyvolala je poprava teroristy
V roce 2001 došlo k útoku na indický parlament, při němž zahynulo 14 lidí. Tento čin měl na svědomí kašmírský terorista Afzal Guru. V roce 2002 nad ním by vynesen rozsudek smrti zvláštním soudem vytvořeným v rámci prevence proti terorismu. K výkonu rozsudku došlo 9. února po zamítnutí žádosti o milost indickým prezidentem Pranabem Mukherjee. Poprava vyvolala v problematické kašmírské oblasti na severu země vlnu odporu, Guruova rodina žádá o vydání těla a tvrdí, že o rozsudku nebyla informována. V reakci na nepokoje byl v Kašmíru vyhlášen zákaz vycházení a situaci kontroluje policie a armádní jednotky.
Byl spáchán raketový útok na kemp iránských emigrantů v Iráku
V bývalé americké základně Camp Hurriya blízko Bagdádu, která nyní slouží jako sídlo členů Organizace lidových iránských mudžáhedínů (PMOI), způsobil dopad rakety několik úmrtí a několik desítek lidí bylo zraněno. Členové PMOI si stěžovali, že od iráckých úřadů nepřišla po útoku žádná pomoc, naopak jim mělo být bráněno převést zraněné do nemocnice. Irácké úřady však obvinění odmítly. Podle iráckého ministra vnitra Nouri al-Malikiho byla raketa odpálena z oblasti západně od Bagdádu z míst, kde operují brigády Badr, což je vojenská odnož Organizace Badr, šíitské skupiny napojené na iránskou vládu. Sama PMOI se během iránské islámské revoluce v roce 1979 podílela na svržení šáha, nová vláda však kvůli nesouhlasu s její ideologií popravila řadu vůdců PMOI a zbytek uprchl do emigrace. Většina členů se za režimu Saddáma Hussajna usadila v Iráku.
V Brazílii pokračují útoky na autobusy
Od začátku únoru pokračují v brazilských městech útoky na autobusy, první vlna útoků byla zaznamenána v listopadu minulého roku. Rebelové zapalují autobusy a kamiony přímo v ulicích na jihu země. Útoky jsou podle představitelů vlády připisované negativní reakci na změnu zákonů proti skupinám obchodujícím s drogami a zpřísnění zacházení s vězni. V listopadu minulého roku bylo zaznamenaných 68 podobných akcí, přičemž bylo spálených 27 autobusů během 7 dnů. Násilí pokračuje navzdory posílení bezpečnostních složek.
Významný představitel povstalecké organizace FARC zemřel při bombovém útoku v Kolumbii
Hlavní představitel Páté roty povstalecké organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), známý pod jménem Jacobo Arango, zemřel spolu s dalšími 5 příslušníky organizace při vojenské operaci na severozápadě Kolumbie. Při bombardování organizovaném Vzdušné síly Kolumbie bombardovaly kemp, kde se členové FARC ukrývali, přičemž smrt vedoucího Aranga je podle představitelů armády nejvýraznější ztrátou povstalců od začátku roka 2013. Při útoku na jihu země ale zemřeli 4 vojáky. V současnosti FARC a kolumbijská vláda jednají na trvalém míru, který by mohl ukončit již 50 let trvající boje.
Srbské děti byly zraněny výbuchem v Mitrovici v severním Kosovu, EU žádá uklidnění situace
Srbský tříletý chlapec a devítiletá dívka byli zraněni výbuchem ručního granátu, který byl vhozen do jejich domu v severním Kosovu ve městě Mitrovica. Jedná se již o třetí útok za posledních 24 hodin. V této oblasti přetrvává násilí mezi Srby a Kosovskými Albánci od roku 2008, ale společenské napětí se v současné době zvyšuje, přestože EU zvyšuje tlak na obě strany prostřednictví mírových rozhovorů k normalizaci vztahů. NATO vede asi 6000 mezinárodních mírových jednotek umístěných v Kosovu, zatímco EU řídí bezpečnostní a policejní operace známé jako mise EULEX. EU dává Srbsku jasně najevo, že pokračující spor s Kosovem zůstává překážkou jejich vstupu do EU.
Senegalští rebelové útočili v Casamance
Nejméně 5 lidí zemřelo při pátečním útoku rebelů v Casamance na jihu země. Povstalci z Hnutí demokratických sil Casamance (MFDC) měli namířeno na banku Crédit Mutuel a obchody. Rozsah útoku je největší od zvolení Mackyho Salla senegalským prezidentem v březnu 2012, kdy vyvstaly naděje na mírové řešení nezávislosti Casamance. Dříve portugalský region se stal v roce 1960 součástí Senegalu s dovětkem o možném odtržení se po 20 letech. Samostatnost nenastala a od začátku 80. let je oblast sužována konflikty.
V sobotu došlo v Pákistánu ke 2 sebevražedným atentátům
Na vojenském stanovišti na severozápadě pákistánské provincie Khyber-Paštunkhwa došlo v sobotu k atentátu, při kterém zemřel sám atentátník, 13 vojáků a 10 civilistů. Druhý útok se odehrál v okrese Marwat, kdy vojenské a polovojenské pákistánské síly zneškodnily 11 teroristů. Za oběma útoky stojí organizace Taliban. Podle vyjádření Ehsanullaha Ehsana, mluvčího pákistánské odnože Talibanu, je to pomsta za spolupráci místní armády se Spojenými státy americkými.
250 000 účtů na Twitteru bylo napadeno hackery
Twitter, jedna z nejrozšířenějších sociálních sítí na světě v pátek oznámila, že až 250 000 účtů mohlo být napadeno hackery. Ti získali informace včetně uživatelských jmen a e-mailových adres. Po útocích na deníky The New York Times a Wall Street Journal se tak jedná o další velký hackerský útok na významné internetové stránky. Twitter si prvních nesrovnalostí všiml na počátku týdne a zahájil vyšetřování, které odhalilo rozměry útoku. Uživatelé napadených účtů dostanou od Twitteru informační e-mail o dalším postupu a změně přístupového hesla.
Rusko vyjádřilo znepokojení nad zprávami o izraelském útoku v Sýrii
Ruská federace oznámila, že je velmi znepokojena zprávami o izraelském leteckém útoku uvnitř Sýrie poblíž Damašku. Ruské ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení, že se jedná o bezdůvodné útoky na cíle na území suverénního státu, které porušují Chartu OSN a jsou tedy nepřijatelné bez ohledu na motivy, jež by jej ospravedlnily. Podle zdrojů agentury Reuters izraelské letouny bombardovaly konvoj v blízkosti hranic Sýrie a Libanonu, cílem byly zřejmě zbraně určené pro hnutí Hizballáh. Rusko dlouhodobě blokuje případné sankce na syrský režim a mezinárodní společenství kritizuje za vměšování se do vnitřních záležitostí země.
V centrálním Tunisku se střetli vojáci s džihádisty
V regionu Kasserine poblíž alžírských hranic došlo v pondělí k incidentu mezi vojenskou gardou a džihádisty. Při přestřelce byl zraněn voják, nyní je již mimo ohrožení života. V tuniských horách a v příhraničních oblastech s Alžírskem operují členové Al-Kaidy islámského Maghrebu (AQMI), kteří využívají hůře přístupného terénu pro svou činnost. Po útoku na naftařské společnosti na alžírské Sahaře z 16. ledna, tuniské úřady zvýšily počet jednotek hlídajících naftová a plynová pole v zemi. Posílena je bezpečnost na horských komunikacích a těch, které směřují k hranicím.
Alžírsko nevyšle své vojáky do Mali, základnu mezinárodním silám neposkytne
Na pátečním summitu Rady pro mír a bezpečnost Africké unie (AU), který se konal v etiopské Addis Abebě vystoupil alžírský premiér Abdelmalek Sellal s rozhodnutím nevyslat vojáky alžírské armády na misi do Mali a stejně tak země nebude přijímat zahraniční vojenskou výpomoc. Alžírsko od začátku malijské krize podporuje strategii 3 bodů, tj. zachování celistvosti a jednoty území Mali, návrat k demokracii a legitimitě a boj proti terorismu. Premiér Sellal odsoudil nedávné útoky na město Konna a prohlásil, že aktéři činu musí být potrestáni. Dále zdůraznil, že zavřením alžírským hranic s Mali chce oslabit „černý obchod“ se zbraněmi a organizovaný mezinárodní zločin. „Na prvním místě máme zájem o oslabení pohybu teroristů, pašeráků a tím přispět k účinnějšímu boji s nimi. V sázce je stabilita severoafrického regionu,“ řekl premiér.
Davos: ropné státy musí posílit svoji bezpečnost
Na jednání Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu se hovořilo o aktuální situaci v zemích ropného průmyslu. Po útoku, ke kterému došlo minulý týden v Alžírsku, se účastníci meetingu usnesli na nutnosti posílení bezpečnosti ve státech těžících ropu a zemní plyn. „Náš průmysl je tradičně spojen s politickými riziky, ale událost z minulé středy nás nutí zvýšit finanční náklady určené k zajištění ochrany zaměstnanců a majetku těžařského sektoru,“ řekl Andrei Kuzayev z ruské společnosti Lukoil. O tom, že útoky nemusí být automaticky spojovány s použitím zbraní se loni v prosinci přesvědčil ropný průmysl v Saúdské Arábii, kde došlo ke kybernetickému útoku. Jako důvod útočníci uvedli zastavení produkce a vývozu ropy a plynu do světa.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová čelí kritice kvůli útoku na americké velvyslanectví v Benghází
Ministryně zahraničních věcí Hillary Clintonová ve středu vypovídala před speciálním senátním výborem, na kterém se probíral útok na americké velvyslanectví v libyjském Benghází z loňského září, při kterém byl zabit americký velvyslanec Christopher Stevens a další tři lidé. Ministryně zahraničí Hillary Clintonová osobně přijala odpovědnost za útok, přesto čelí silné kritice ze strany republikánů. Ti ministryni Clintonovou viní především z nezajištění dostatečných bezpečnostních podmínek na americké ambasádě. Ovšem podle nezávislé zprávy nikdo z vládních představitelů své povinnosti nezanedbal.
Útoku na těžařskou základnu v Alžírsku se mohli účastnit i Kanaďané
Kanadské ministerstvo zahraničí pracuje na vyvrácení či potvrzení informace, že meziislamisty, kteří podnikli útok na těžařskou základnu v Alžírsku, byli i dva kanadští občané. Alžírský premiér Abdelmalek Sellal uvedl, že jeden z organizátorů celé akce byl Kanaďan, který byl během krize zabit. Kanadský ministr zahraničí John Baird řekl, že zatím tuto informaci oficiálně nemůže ani potvrdit, ani vyvrátit. Útok a obléhání těžařské základny si vyžádalo 37 mrtvých cizinců, mezi kterými byli Američané, Britové nebo Japonci.
Počet mrtvých v Alžírsku se vyšplhal na 48
„Při útoku teroristů bylo v Ajn Amenasu v Alžírsku zabito 37 zahraničních a 11 alžírských zaměstnanců plynárenského komplexu, dalších 7 obětí se zatím nepodařilo indentifikovat, 25 rukojmích je osvobozených,“ oznámil na pondělní tiskové konferenci alžírský premiér Abdelmalek Sellal. Útočníci pocházeli kromě Mali také z Nigeru, Tuniska, Egypta, Mauritánie a Kanady. Premiér Sellal řekl, že aktéři útoku měli nejdříve v plánu unést autobus převážející cizince z nedalekého letiště. Iniciátor útok Mochtar Belmochtar na zveřejněném videu pohrozil odplatou všem zemím, které se zapojí do francouzské operace v Mali. Ve společnosti na zpracování plynu sídlí britská společnosti BP, norský Statoil a alžírský státní gigant Sonatrach.
Další útok nezletilého střelce si vyžádal 5 mrtvých
Americký mladík, jehož věk lokální média odhadují na 15 let, byl v neděli zatčen za vraždu 5 lidí v Novém Mexiku. Mladý střelec je obžalován z vraždy 2 dospělých a z týrání 3 dětí s následkem smrti. Motiv střelce není doposud znám. V domě, ve kterém mladý střelec zaútočil, bylo nalezeno velké množství střelných zbraní a zatím se zjišťuje, které si střelec přinesl sám a které patřily majiteli domu. Mezi zbraněmi byla nalezena i automatická puška, jejíž prodej může být zakázán, pokud dojde ke změně zákona o střelných zbraních v podobě, jak ji navrhuje prezident Barack Obama.