Mír na východě Demokratické republiky Kongo byl podepsán

Regionální afričtí představitelé za přítomnosti generálního tajemníka OSN Ban Ki-Moona podepsali v etiopské Addis Ababě mír, který by měl přinést uklidnění situace ve východní oblasti Demokratické republiky Kongo. Na 800 000 obyvatel bylo vysídleno poté, co rebelská skupina M23 povstala proti centrální vládě na jaře minulého roku. Mírovou dohodu podepsalo na 11 představitelů zemí, současně bude vytvořena zvláštní vyšetřovací komise pod OSN, která má stabilizovat situaci v regionu. Rebelové, v jejichž čele stál stíhaný generál Bosco Ntaganda, požadovali zlepšení životních podmínek obyvatel.

Syrští rebelové pohrozili úderem proti Hizballáhu

Syrští rebelové pohrozili úderem na libanonské území s cílem zasáhnout pozice Hizballahu. Jednotky syrských rebelů se již několik dní střetávají poblíž libanonských hranic s bojovníky Hizballahu. Situaci dále vyhrotilo několik odpálených raket, které podle Svobodné syrské armády (FSA) odpálili bojovníci Hizballahu z území Libanonu na podporu operací syrské armády. „Pokud ostřelování ze strany Hizballáhu nepřestane do 48 hodin od zveřejnění tohoto prohlášení, vezmeme věci do vlastních rukou a palbu zastavíme přímo na libanonském území,“ uvedla Svobodná syrská armáda. Střet syrských rebelů s Hizballáhem by mohl mít dalekosáhlé důsledky, neboť Hizballah je úzce spjat s Iránem, který patří k hlavním podporovatelům syrského prezidenta Assada. Jak Hizballah, tak Irán navíc představují šíitskou odnož islámu, zatímco syrští rebelové a většina jejich podporovatelů se hlásí k islámu sunnitskému.

Prezident Assad: V Sýrii zvítězíme

Při rozhovoru s libanonským politikem údajně syrský prezident Bashar Assad prohlásil: „Jsme si jistí, že zvítězíme. Utvrzuje nás v tom poslední vojenský i politický vývoj situace.“ Syrský prezident Assad připustil, že vše ještě není urovnáno, Sýrie nicméně podle něj má vůli a nakonec porazí „spiknutí“, které je proti ní vedeno. Současně probíhají jednání ministrů zahraničí EU, kteří diskutují o zmírnění embarga na dovoz zbraní do Sýrie, aby tak mohla proudit účinnější pomoc bojujícím rebelům. Podle deníku The Telegraph zmírnění embarga podporuje zejména Velká Británie, zatímco několik zemí je spíše proti.

Syrští rebelové obsadili důležité ropné město

Syrští islámští bojovníci z organizace Al-Nusra Front obsadili město Al-Shaddada v provincii Hasaka, která je centrem syrské ropné produkce. Podle Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR) bylo při bojích zabito 100 syrských vojáků, 30 bojovníků z Al-Nusra Front a zhruba desítka civilistů, patrně státních zaměstnanců tamního ropného zařízení. Syrští rebelové dosáhli tento týden i dalších úspěchů, když obsadili leteckou základnu poblíž města Aleppo i největší syrskou hydroelektrárnu Thawra.

V Damašku probíhají tvrdé boje

V hlavním městě Sýrie a jeho okolí probíhají tuhé boje mezi provládními silami a syrskými rebely. Ti v poslední době dobyli další území v různých částech Sýrie, hlavní město je však dosud pevně v rukou syrské armády. Během posledních 3 dnů zahájili rebelové operace v okolí města a obklíčili jeho centrum, o další postup svádějí tvrdé boje se syrskou armádou. Podle opozičních aktivistů odpálila syrská armáda proti rebelům další raketu, která usmrtila 6 lidí, 12 dalších zranila. Podle syrských státních médií naopak minometná palba rebelů usmrtila na autobusové zastávce 6 osob, včetně 3 dětí. Podobně tuhé boje probíhají i ve městě Homs, kde rebelové drží centrum a jsou v obklíčení vládních jednotek.

V Jihoafrické republice byli obviněni konžští rebelové ze snahy o převrat

Na 19 rebelů ze Svazu nacionalistů pro obnovu (UNR) bylo jihoafrickým soudem shledáno vinnými ze snahy „provést převrat v Demokratické republice Kongo a svrhnout prezidenta Josepha Kabila“. Muži byli zatčeni na začátku týdne v jihoafrické provincii Limpopo na severu země. Prezident Kabila stojí v čele Demokratické republiky Kongo od roku 2001 poté, co byl jeho otec Laurent Kabila zavražděn. Podle agentury AP byl jeden z rebelů americkým občanem. Konžská vláda na východě země bojuje s desítkami rebelských skupin, právě ve východní oblasti se nachází významná část nerostného bohatství země.

Americký ministr obrany podporuje vyzbrojení syrských rebelů

Při slyšení v Kongresu oznámil americký ministr obrany Leon Panetta, že podporuje plán na vyzbrojení syrských rebelů, bojujících proti režimu syrského prezidenta Assada. Podle BBC je to poprvé, co takto vysoce postavený člen americké administrativy zaujal k otázce vyzbrojení rebelů souhlasné stanovisko. Plán na vyzbrojení syrské opozice byl vypracován bývalou ministryní zahraničí USA Hillary Clintonovou a bývalým šéfem CIA Davidem Petraeusem. Později byl ale zamítnut v Bílém domě. Odpůrci plánu se obávají, aby americké zbraně nepadly do rukou neprověřeným skupinám rebelů, z nichž někteří jsou napojeni na Al-Kaidu.

Senegalští rebelové útočili v Casamance

Nejméně 5 lidí zemřelo při pátečním útoku rebelů v Casamance na jihu země. Povstalci z Hnutí demokratických sil Casamance (MFDC) měli namířeno na banku Crédit Mutuel a obchody. Rozsah útoku je největší od zvolení Mackyho Salla senegalským prezidentem v březnu 2012, kdy vyvstaly naděje na mírové řešení nezávislosti Casamance. Dříve portugalský region se stal v roce 1960 součástí Senegalu s dovětkem o možném odtržení se po 20 letech. Samostatnost nenastala a od začátku 80. let je oblast sužována konflikty.

Syrští rebelové by měli být lépe vyzbrojeni

Na ekonomickém fóru v Davosu to prohlásil bývalý šéf saudskoarabské rozvědky princ Turki al-Faisal. Podle něj by syrští rebelové měli dostat účinnější protiletadlové a protitankové zbraně, aby disponovali stejně sofistikovanými prostředky, jako džihádisté, kteří v Sýrii také operují. „Nyní nemají rebelové dostatečné prostředky, těmi disponují naopak extremisté a získávají tak prestiž,“ uvedl princ Turki al-Faisal. V souvislosti s aktivitou džihádistů v Sýrii přistupují západní země k dodávkám zbraní opatrně z obavy, že by mohly padnou do rukou právě náboženským extremistům. Princ al-Faisal již dříve tento týden prohlásil, že arabský svět nemá kapacity, aby syrskou krizi sám vyřešil. Podle deníku The Guardian tak vybízel západ k větší angažovanosti.

Jednotky Čadu se přesouvají k malijským hranicím

V úterý se podle agentury Reuters čadské vojenské jednotky, nyní působící v Nigeru, přesunuly k hranicím Mali, kde by se měly připojit k vojenské intervenci Africké unie (AU) a Hospodářského společenství západoafrických zemí (ECOWAS) na sever Mali. Nigerský prezident Mahamadou Issoufou odsoudil působení islamistických rebelů na severu Mali. Niger již do Mali vyslal technický tým, který působí pod francouzskými důstojníky. Francie se k boji proti rebelům na severu země připojila před 11 dny a vyzývá mezinárodní společenství k utvoření sil, které zabrání další postup islamistických rebelů.

Syrští rebelové obviňují džihádisty z krádeže revoluce

Mezi džihádisty a bojovníky Svobodné syrské armády (FSA) vzniká rozkol, který by mohl občanské válce v Sýrii dát zcela nový rozměr. Velitelé FSA jsou stále více rozladěni počínáním džihádistických skupin, zejména skupinou radikálních islamistů s názvem al-Nusra Front, která je napojena na Al-Kaidu. Džihádisté údajně zabírají státní majetek a prodávají ho přes hranice do Turecka, utržené peníze poté používají pro své účely. Syrští rebelové zdůrazňují také nacionalistické cíle svého boje a odmítají nastolení islámského fundamentalismu po pádu režimu prezidenta Assada. „Až Assadův režim padne, budeme s nimi bojovat, do té doby s nimi nebudeme spolupracovat,“ uvedl pro The Guardian na adresu džihadistů jeden z velitelů syrských rebelů.

Výbuch na syrské univerzitě zabil nejméně 15 lidí

Exploze na univerzitě v syrském Aleppu připravila o život minimálně 15 osob, další desítky jsou zraněné. Příčina výbuchu je zatím nejasná. Zda se jedná o bombu nastraženou v autě či bombardování ze vzduchu je v šetření. Škola se nachází v oblasti ovládanou silami loajálním  režimu prezidenta Bashara Al-Assada. Aleppo je od července loňského roku rozděleno mezi pro a protirežimní spojence. Aleppská univerzita byla otevřena v polovině října, úterní exploze zničila fakultu umění a architektury.

Syrští rebelové se zmocnili důležité vojenské základny

Jednotky syrských rebelů obsadily strategické letiště v severozápadní Sýrii. Stovky bojovníků Syrské svobodné armády (FSA), vedených džihádistickými skupinami al-Nusra Front a Islámský předvoj, obléhaly letiště Taftanaz již od začátku listopadu 2012. Rebelové prolomili obranu základny ve středu a do pátečního dne nad ní získali plnou kontrolu. „Mnoho vládních vojáků bylo zabito a většina jich uprchla. Toto letiště je největší základnou, která byla dobyta od začátku povstání,“ uvedl Rami Abdul Rahman, představitel Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR). Z letecké základny Taftanaz startovaly vládní vrtulníky bombardující pozice rebelů na severu země, nebo zásobující vládní jednotky. Vládní zpravodajská agentura Sana uvedla, že vládní jednotky odrazily útok skupiny teroristů na základnu a způsobily jim těžké ztráty.

Syrský režim odpálil další balistickou raketu proti rebelům

Podle NATO byla ve středu v Sýrii odpálena další balistická raketa. Ke stejnému incidentu došlo i minulý týden. Podle BBC byla raketa odpálená směrem na Aleppo a cílená zřejmě na důležitý komunikační uzel obsazený rebely. Syrská armáda má k dispozici rakety typu SCUD, NATO však druh odpálené rakety nebylo schopno určit. NATO minulý měsíc odsoudilo používání balistických raket s tím, že je to projev „naprosté bezohlednosti vůči syrskému lidu“. Syrský režim již dříve používání balistických raket popřel.  Podle BBC tento incident dále zdůrazňuje potřebu přítomnosti raket Patriot na syrsko-turecké hranici.

Pákistán hlásí sedm mrtvých po americkém útoku bezpilotním letounem

Během dvou amerických útoků bezpilotním letounem, jejichž cílem byly 2 budovy ve městě v Severním Vazíristánu v Pákistánu, jež mají být útočištěm pákistánských povstaleckých skupin, zahynulo nejméně 7 rebelů. V letošním roce stejným způsobem zahynulo nejméně 24 lidí. Během volebního období prezidenta Baracka Obamy výrazně vzrostl počet útoků bezpilotními letouny, jejichž využívání je předmětem dlouhodobého sporu mezi USA a pákistánskou vládou, která tvrdí, že podobné útoky nejvíce zasahují civilní obyvatelstvo.

Generální tajemník OSN Ban Ki-moon: projev prezidenta Assada nebyl žádným přínosem v rámci ukončení konfliktu

Syrský prezident Bashaar al-Assad v nedělním projevu označil opozici za loutku západu a za teroristy. Navrhl několik kroků k řešení současné krize, v první řadě žádá ukončení dodávky zbraní rebelům zahraničními státy, za což slibuje ukončení ozbrojených akcí proti opozici. Projev se nesetkal s optimistickým přístupem a uznáním mezinárodního společenství. Podle generálního tajemníka syrský lid v současné době potřebuje skutečné řešení konfliktu, nikoliv planá slova a opět zdůrazňuje potřebu řešit situaci v Sýrii nevojenským přístupem.

Syrský prezident Assad vystoupil na veřejnosti

Prezident Assad přednesl svůj první veřejný projev od června 2012. Opozici v něm označil za loutky Západu a teroristy. „Sýrie bude vyjednávat s pány, nikoli se služebníky,“ uvedl prezident Assad. Dále prohlásil, že Západ se snaží rozdělit a oslabit Sýrii, což se mu ale nepovede. Prezident Assad také obvinil rebely z krádeží obilí, odpojování elektrického proudu pro zdravotnická zařízení a vyzval proto všechny občany, aby režim bránili. Zároveň navrhl několik kroků, které by podle něj mohly vést ke konci krize: zahraniční státy by měly přestat dodávat zbraně rebelům, armáda následně zastaví ozbrojené akce, vláda se spojí s opozicí a zahájí jednání o ústavní listině, která bude předložena v referendu a povede k parlamentním volbám a nové vládě. Syrská národní rada návrhy prezidenta Assada vzápětí odmítla. Negativní byly i reakce Velké Británie, EU a Turecka, které se vesměs shodly na tom, že prezident Assad navrhl to, co již několikrát.

Syrská armáda stupňuje letecké údery proti rebelům

Syrská armáda v sobotu bombardovala opěrné body rebelů na předměstích Damašku, aby tak zmírnila tlak syrských rebelů na hlavní město. Podle stanice Al Jazeery se bombardování vládních jednotek stupňuje souběžně s tím, jak rebelové zesilují svůj útok na Damašek s cílem svrhnout vládu prezidenta Assada. Syrský režim však má nad Damaškem silnou vojenskou kontrolu, to v poslední době zapříčinilo vyšší počet bombových útoků v metropoli, které jsou většinou namířeny proti vládním budovám. K některým útokům se přihlásila opoziční skupina Jabhat al-Nusra, kterou USA zařadily na seznam teroristických organizací.

Indie a Pákistán se střetly na hranicích sporného regionu Kašmír

Obě země obviňují druhou zemi ze zahájení střelby, Pákistán uvedl, že indičtí vojáci zaútočili na vojenské stanoviště Haji Pir, naopak Indie tvrdí, že Pákistán „zahájil nevyprovokovanou střelbu“. Ve střetu zemřel jeden voják a další byl zraněn. Region Kašmír patří ke sporné oblasti, na níž si obě země dělají nárok. K příměří došlo v roce 2003, o 5 let později Indie pozastavila mírový proces po útocích pákistánských militantních skupin. K obnově jednání došlo v únoru minulého roku.

Dvouletý syrský konflikt si vybírá svou daň, ekonomika země je v rozkladu

V Sýrii se neustále zvyšují ceny už tak nedostatkového paliva, elektřiny či základních potravin. Daně jsou navíc vybírány pouze v oblastech, které má stát ještě pod kontrolou. Lidé mají problém dostat se ke svým mzdám, především v oblastech, nad nimiž získali kontrolu rebelové, zůstávají banky zavřené. Podle oficiálních syrských zdrojů dosáhla inflace za minulý rok 40 % a syrská libra poklesla k dolaru o polovinu své hodnoty na 77 syrských liber k 1 USD. Místní nicméně tvrdí, že reálná inflace je mnohem vyšší.

OSN odsuzuje nasazování dětských vojáků ve Středoafrické republice

Dětský fond OSN (UNICEF) vyzývá Středoafrickou republiku, aby ukončila nábory dětí do povstaleckých skupin, které podle zdrojů UNICEF neustále probíhají. Už téměř 300 000 dětí bylo postiženo násilím v této zemi a to prostřednictvím rekrutování, oddělením od rodin, sexuálního násilí či nuceného vysídlení. Dětskými vojáky se nejčastěji stávají sirotci, kteří žijí v chudobě a v činnosti v ozbrojené skupině vidí možnost ochrany. „Nedávné závazky mezi vládou a ozbrojenými skupinami vynucující absenci dětí z bojů musí být dodržovány,“ uvedl představitel UNICEF Souleymane Diabate. Podle OSN je po celém světě nadále nasazováno do přímých vojenských bojů více než 250 000 nezletilých, rekrutování dětí do bojů přitom už 10 let zakazuje mezinárodní právo.

V Sýrii zuří konflikt o letiště

V rámci syrského konfliktu dochází k prudkým střetům mezi rebely a silami režimu prezidenta Assada, zejména o několik letišť na severu země. Rebelové se snaží tyto důležité vojenské objekty dostat pod svou kontrolu, aby tak omezili značnou leteckou převahu, kterou syrský režim disponuje. Rebelové ve středu pronikli na základnu Taftanaz v severní Sýrii, podle BBC však byli vytlačeni vládními silami. Syrská státní agentura Sana informovala, že „vládní jednotky odrazily teroristický útok na letiště a způsobily jim těžké ztráty“. Další boje zuří o letiště Deir Ezzor, letiště v Aleppu a o předměstí Damašku. Prudké boje vypukly den poté, co OSN publikovala svůj odhad, že v syrském konfliktu již zahynulo 60 000 osob.

OSN vyvrací zvěsti o působení rwandské ozbrojené skupiny na východě Demokratické republiky Kongo

Podle tiskové zprávy mise OSN v Demokratické republice Kongo (MONUSCO) byly vyslány kontrolní týmy do oblastí Mpati, Nyange a Bibwe, které se nachází ve východní provincii Severní Kivu. Cílem bylo prošetřit nedávné tvrzení o tom, že se na území nachází až 4 000 bojovníků patřící do ozbrojené skupiny Demokratické fronty pro osvobození Rwandy (FDLR). FLDR se skládá převážně z etnických bojovníků Hutuů, kteří jsou spojováni s genocidou ve Rwandě v roce 1994. Podle MONUSCO působí členi FLDR v regionu, jedná se však jen o pár stovek bojovníků, původní počet 4 000 vyvracejí.